Vývoj mluvení

Věk
(rok/měsíc)
Komunikační hlasový projev Popis
0/0 - 0/2 křik bez signálního významu
  • Prvním zvukovým projevem bývá obvykle kýchnutí a první křik při nadechnutí.
  • Během prvních týdnů je to pak dost monotónní zvuk, který je podobný samohlásce A.
  • Tento pláč je reflexní činností - nemusí tedy znamenat, že dítěti něco chybí.
0/2 - broukání 
  • Charakter křiku se mění - neutrální kňourání se zvolna proměňuje v pudové žvatlání s měkkými hlasovými začátky, kdy se při náhodném pohybu mluvidel ozývají zvuky často připomínající hlásky či slabiky p, b, m, papa, me apod.
  • Jsou zvukově stejné u dětí všech národů a kultur. V tomto věku si broukají i děti neslyšící.
  • Dítě už umí dát najevo také nespokojenost - pomocí tvrdých hlasových začátků.
0/4 - žvatlání
  • Z repertoáru se začínají ztrácet zvuky, které do mateřského jazyka nepatří - dítě zvolna začíná napodobovat to, co slyší (žvatlání napodobivé).
0/5 - stabilizované zvuky
  • Je to doba, když už lze rozpoznat vadu sluchu - dítě, které špatně slyší, žvatlat v tomto období přestává.
0/6 - napodobování slyšeného
práh pochopení
  • Pokud je sluch v pořádku, začíná dítě postupně rozumět tomu, co mu ostatní povídají, i když zatím reaguje nejen na slova, ale hlavně na mimiku, na gesta i celou situaci.
0/8 - komunikace gesty
  • Na konci prvního roku už dojde na oblíbené hry typu ukaž, kde máš očička, ukaž, jak jsi veliký apod.
  • Aniž dítě umí zatím mluvit, jeho zvukové projevy, modulované jen sílou hlasu, melodií a doplněné mimikou, už velmi přesně vyjadřují jeho pocity či přání.
0/9 - "papa", "máma"
  • První slovo rodiče zachytí obvykle po prvním roce, ne náhodou v době, kdy dítě začíná chodit.
0/11 -
10 - 12 slov
práh proslovení

  • Lepší obratnost umožňuje dokonalejší svalové pohyby i v oblasti mluvidel.
    Často jde o slova zvukomalebná (bum, ham, tůtů, haf), méně často i dvouslabičná - auto, bába.
  • Dítě objevuje kouzlo "rozhovoru" - začínají je bavit obrázkové knížky či leporela.
  • Zpočátku dospělý popisuje jednoslovně obrázky sám, časem má dát dítěti příležitost otázkou ukaž, kde je... a ještě později i co je to?
  • Dítě odpoví jednoslovně (haf) - jeho vývoj dosáhl další etapy - prahu proslovení.
1/1 -
50 - 70 slov
jednoslovné věty s gesty
elementární věty
  • Zpočátku slovo zastupuje celou větu. Haf může znamenat to je pes, bojím se psa, můžu si na psa sáhnout?
  • Později se slova zvolna spojují do jednoduchých větiček (to je haf, haf papá).
1/5 -
100 slov
dvouslovné věty,
zvládá podstatná jména,
přídavná jména a slovesa
otázky
  • Další rozvoj řeči je nyní hodně závislý na tom, zda si dospělí uvědomí neopakovatelný půvab tohoto poměrně krátkého období a budou se dítěti věnovat, nebo zda se rozhovory omezí jen na povely, příkazy, zákazy a dej mi už pokoj.
  • Používá dvouslovné otázky Kde kočka?, ptá se Co to je?.
  • Snaží se o správnost pojmenování, skládá dvojice slov ještě chleba, ne šťáva, máma kniha.
2/0 -  150 slov
začátek flexe,
osvojování dalších slovních druhů;
jednoduché věty
  • Mezi dětmi jsou v tomto věku veliké rozdíly nejen v tom, jak rychle se zvětšuje slovní zásoba, ale i schopnosti správně vyslovovat.
    Zatímco jedno dítě mluví poměrně brzo a od začátku celkem zřetelně, jiné mluví tak, že mu často nerozumí ani maminka.
    • Sledujeme-li jednotlivé hlásky, obvykle zjistíme, že zvukově v pořádku jsou hlásky retné - PBM, problém nebývá ani s TDN.
    • Dost často ještě chybí hláska K (točičta - kočička).
    • Je téměř pravidlem, že tříleté dítě neumí dosud sykavky:
      • Někdy je nahrazuje jinou hláskou (husa = huta, hufa),
      • jindy je zaměňuje (kočka = koška, koska, kocka),
      • občas je vynechává (šaty - aty)
      • nebo sykavky vyzní někde na půl cestě mezi s a š.
    • Většinou v tomto věku děti nedokážou vyslovit ani měkčení (ť ď ň).
    • Správná výslovnost skupiny LRŘ je naprosto výjimečná až do pěti let.
  • Po druhém roce dítě obvykle mluví v jednoduchých větách, které mají často dost svérázný slovosled (umejt luce, žíkala máma, ve vodě) gramatiku (pudeme k dědečkovi a babičkovi) i slovní zásobu -dítě řadu slov komolí nebo vymýšlí nová (éro lívanec = vrtulník).
  • Je velkou chybou, opakují-li dospělí slova "dětsky" deformovaná, tedy šišlají-li na dítě.
2/2 -
600 slov
víceslovné věty
větný předmět
  • Jedinou přijatelnou metodou rozvoje řeči je v tomto věku napodobovací reflexe - opakujeme po dítěti v poněkud vylepšené podobě, co nám chtělo říci (Tam haf. Ano, tam je pejsek, dělá haf).
  • Pomáháme mu najít vhodné slovo, často nabízíme básničky či povídání nad obrázky.
  • Výslovnost vylepšujeme podobně - nenápadně zvýrazníme tu hlásku, na kterou chceme upozornit (to je huta - ano, to je husa).
  • Věty se třemi nebo čtyřmi slovy (Máma jde obchod. or Ja chci můj hrneček.
3/0 -  1000 slov
hovoří o sobě ve třetí osobě,
zvládá časové pojmy,
nezvládá gramatické vyjímky (lev, lefa)
další větné členy,
pragmatika
  • Dítě už obvykle mluví poměrně dost a začíná si uvědomovat možnosti dialogu - nastává období otázek Co je to?, později i A proč?
  • Trpělivost dospělých je podrobena těžké zkoušce - dítě se totiž často ani nechce nic nového dozvědět,
    jen zkouší, zda na stejnou otázku dostane znova stejnou odpověď.
  • Pokud rodiče už nemají sílu čelit přívalu otázek, řešením bývá nějaká zajímavá činnost,
    která na chvíli odvede pozornost dítěte jinam - ne však televize.
  • Budiž jim útěchou, že mají dítě zvídavé - neptá-li se dítě, je to přinejmenším podezřelé a je třeba pátrat po příčině malého zájmu o řeč.
  • Období velkých změn ve vývoji řeči přináší ovšem i zvýšené riziko koktavosti většinou naštěstí jen přechodné.
  • Ale při kumulaci nevýhodných okolností (oslabení nemocemi, větší změny ve způsobu života rodiny apod.) se původně vývojové obtíže mohou snadno změnit v diagnózu.
  • Na dítě bychom měli mluvit klidně a jeho vlastní řeč opravovat pouze příklady, bez upozorňování na chyby.
4/0 -  1500 slov
uvědomování si sebe sama,
završuje gramatiku,
umí tvořit protiklady a podřadné věty,
roste slovní zásoba,
zpřesňuje se význam slov
souvětí
  • Slovní zásoba se zvětšuje už spontánně, rozšiřuje se oblast zájmů. Dítě slušně a většinou i rádo kreslí, má zájem o básničky a písničky.
  • Má také dobrou mechanickou paměť, snadno se učí zpaměti, má zálibu v rýmech a v rytmu. I běžná sdělení si často rytmizuje a doplňuje je poskakováním (půjdeme se kou-pat, půjdeme se kou-pat).
  • Z tohoto období pocházejí také dětské výroky, které rodině zůstávají v paměti pro svou nezdolnou logiku.
  • Ustaluje se výslovnost řady hlásek. Kromě LRŘ už dítě většinou umí vyslovit všechny, i když ne vždy je také používá v řeči.Pokud ale ještě hlásky nahrazuje jinými, nevadí.
  • Jestli ale začíná používat hlásky vadné (šlape si na jazyk, ráčkuje), je čas zahájit nenápadnou úpravu výslovnosti.Zatím jen hrou, ale už pod odborným vedením.
  • Po pátém roce je třeba zahájit logopedickou péči v každém případě, aby do školy šlo dítě pokud možno se správnou výslovností.
5/0 -  2000 slov
zařazení se do společnosti,
pracuje se všemi slovními druhy,
pracuje se slovními hnízdy

  • Upevňují se základní vyjadřovací návyky. Dítě zvládá tvoření větných členů se všemi detaily a tvoření souvětí.
    Schopnost samostatně se vyjadřovat je úměrná tomu, jak se dospělí dítěti věnovali. A tak jsou mezi dětmi velké rozdíly.
  • Některé dokážou vyprávět jednoduchou pohádku, jiné mají potíže, mají-li říci, co dělaly před chvílí ve školce.
  • Jedny komunikují bez zábran, pro jiné je mluvní kontakt zdrojem stálého napětí.
6/0 -  3000 slov
souvětí složité
  • Správně opakuje dlouhou větu,
  • Umí vyprávět krátký příběh,
  • Umí vysvětlit funkci předmětu.
7/0 - završení vývoje řeči
9/0 - porozumění vtipům
12/0 -  7000 slov
dospělost 10000 slov

Odkazy