... věda - to nejsou jen holá fakta!
Věda je i fantazie. Fantazie nám pomáhá přemýšlet.
Pouhá holá fakta, to ještě nic neznamená! Každému faktu je třeba dát smysl.
Nikolaj Nosov v knize Neználek na Měsíci


Filosofie


Úvod

Filosofie není typická věda:

Vztah k dějinám

Prakticky vždy výklad filosofie sklouzne k dějepisu, protože přednášející se snaží o nestranný výklad a snaží se tedy vyložit celou pestrou směsici filosofických názorů, od těch nejstarších po nejnovější.

Takový výklad je ovšem poněkud náročný protože vedle různých filosofických názorů studenta poučuje i o doprovodných záležitostech, jako jsou například kosmologie, teologie a životní osudy jednotlivých filosofů.

Je ještě jeden důvod, proč nebudovat znalost filosofie sledováním jejích dějin: dnešní filosofie je mnohem jednodušší, protože mnoho jejích otázek bylo vyřešeno přírodními vědami.

Filosofické směry

Během vývoje filosofie vzniklo množství různých filosofických směrů. Často spolu navzájem polemizovaly, některé z nich se bohužel staly i nástrojem útlaku. Důležité je vědět, že lidství je jen jedno a slušná filosofie se s ním srovná.

Definice filosofie

Definic filosofie je celá řada. My si zvolíme definici zcela jednoduchou, sestávající pouze ze tří charakteristik - Filosofie:

Z pohledu praxe je to tak, že při zodpovídání libovolné otázky se rozhodujeme podle poslední charakteristiky: V definici se vyhýbáme určení, zda filosofie je vědou či ne. Důvodem jsou právě neshody v definici filosofie a v základních filosofických pojmech.

Naše definice má tu výhodu, že mnohé otázky vynáší z filosofie do věd, kde je lze v klidu zkoumat a jednoznačně zodpovědět. Příkladem jsou otázky:

  • Co bylo dříve, slepice nebo vejce?
  • Je pravdivá věta "Tato věta není pravdivá." ?
  • K čemu jsou tautologie? Co to je "svět tautologií"?
  • Systém věd

    V okamžiku, kdy se filosof dá do práce podle uvedené definice, vše mu jde krásně od ruky. Neklade si ovšem předčasné otázky typu "je svět poznatelný?" atd. Tyto otázky nelze vynechat, bude je však řešit později. Zatím postupuje takto:


    Axiologie
    Každá kultura má svoji stupnici hodnot. Tu mimo jiné používá při hodnocení svých přáslušníků z hledisek zdatnosti a morálky. Tuto stupnici používá i při hodnocení  příslušníků jiných kultur a vůbec při porovnání své kultury s jinými.

    Nutně vychází jejich vlastní kultura a příslušníci jejich kultury jako kvalitnější, nadřazení. V lepším případě se snaží jim svou kulturu vnutit, v horším je považují za nižší rasu, potenciální otroky.

    Toto je přínos axiologie k řešení některých současných problémů

    Teorie pravdy



    Náměty - obsahují aplikace filosofie na zásadní praktické otázky: