Jednotky času

Měření času
Sekunda

Minuta
Hodina
Den
Týden
Dekáda
Měsíc
Rok
Olympiáda


Měření času

Základní myšlenky měření času pocházejí ze dvou astronomických jevů:  Oba tyto jevy jsou přírodní, tj. jejich trvání se může měnit. Zejména délka dne je proměnlivá, protože rychlost otáčení Země:
Zpomalování rotace Země převažuje, proto se den postupně prodlužuje. Proto trvání sekundy není určeno jako 1 / (24 * 60 * 60) dne, ale pomocí tzv. atomových hodin. Aby se začátek dne shodoval s astronomickým, některé dny jsou prodlužovány přidáváním dodatečných (tzv. přestupných) sekund.

Těmito úpravami, tj. ustálením počtu dnů v roce a doplňováním přestupných sekund je dosaženo toho, že s přesností na zlomek sekundy:

Sekunda

Základní jednotka měření času. Byla stanovena jako 1 / (24 * 60 * 60) dne, tedy 1 / 86 400 dne.
Shodou okolností je sekunda přibližně rovna trvání jednoho kyvu kyvadla o délce jeden metr.
Jméno pochází z latiny - "pars minuta secunda".
Dříve používaná "vteřina" je dnes jednotkou velikosti úhlu.

Minuta

60 sekund.
Jméno pochází z latiny - "pars minuta prima".

Hodina

1 / 24 dne, 3600 sekund.
Byla definována antickými civilizacemi - Egyptem, Sumérskou říší a Čínou. Podkladem patrně byla analogie s dělením roku na 12 měsíců - tak byl rozdělen den a později přidáno dělení noci na stejný počet dílů.
 
 

Den

Zřejmě výchozí jednotka času - od ní byly postupně odvozeny všechny ostatní jednotky.

Česká jména dnů


Pro pojmenování dnů v týdnu sledují románské jazyky latinskou tradici. Germánské jazyky vycházejí z germánské mytologie i latinské tradice. Pro srovnání jsme zvolili jako zástupce germánské větve angličtinu, němčinu a dánštinu a pro oblast románskou italštinu, francouzštinu a španělštinu.

Pondělí je ve všech uvedených jazycích dnem Měsíce (z lat. Lunae diem - lunedi, lundi, lunes / moon - Monday, Montag, Mandag).

Úterý je dnem válečného boha Marta (z lat. Martis diem - martedi, mardi, martes), kterému v němčině odpovídá bůh Ziu ( - Dienstag) , v anglietini Tiw ( - Tuesday).

Středa je dnem Merkurovým (z lat. Mercurii diem - mercoledi, mercredi, miercoles), v angličtině dnem germánského hlavního boha Wodena ( - Wednesday), pocházejícího z norské mytologie, dánskou variantou je Odin (- Onsdag). Woden je nejvyšším božstvím a do jeho resortu spadá umění, kultura, válka a smrt. Jedině v němčině se pojmenování středy (Mittwoch) podle boha Wodena neudrželo a je shodné s českým označením pro prostředek týdne.

Čtvrtek je dnem Jupitera (z lat. Iovis diem - giovedi, jeudi, jueves), v angličtině a dánštině boha Thora ( - Thursday, Torsdag). Thor je Odinovým/Wodenovým synem, je to bůh bouřky, války a síly, který ničil všechny nepřátele bohů pomocí kouzelného kladiva. V němčině pochází označení pro čtvrtek rovněž od boha bouřky Donara ( -Donnerstag).

Pátek je dnem Venuše ( z lat. Veneris diem - venerdi, vendredi, viernes). U germánských jazyku název pochází od Wodenovy manželky - bohyni nebeské lásky Frig/Frija ( -Friday, Freitag, Fredag), která je ochránkyní manželství a domova.

Sobota je jediným dnem, jehož název souvisí s křesťanskou tradicí a jenž je téměř ve všech výše uvedených jazycích (včetně češtiny) shodný. Pochází z hebrejského sabbath - sabato, sabado, samedi, Samstag). Výjimkou je anglická sobota, jejíž název pochází od boha Saturna ( - Saturday).

Neděle - ta je  u germánských jazyku dnem zasvěceným Slunci ( - Sunday, Sonntag, Soendag), u jazyků románských patří křesťanskému Bohu (z pozdně lat. diem dominicam - domenica, dimanche, domingo). Neděle je sedmým dnem v týdnu, kdy podle Genese Bůh dokončil své stvořitelské dílo. Proto je neděle posvátným dnem odpočinku (NEDĚLE - nic NEDĚLAT !).

http://www.aerospaceweb.org/question/astronomy/q0128.shtml
 
 


Zapracovat následující informace:

The Gregorian calendar, considered to be a revision to the Julian calendar (which was itself a revision of the pagan Roman/Greek calendars) retains most of the names of the days of the week and months of the year from pagan Rome (and therefore, ancient Greece). The ancient Greeks named the days of the week after the sun, the moon and the five known planets (Mars, Mercury, Jupiter, Venus, and Saturn) which themselves were associated with the gods Ares, Hermes, Zeus, Aphrodite, and Cronus, respectively:



Týden

7 dnů - Babylón
10 dnů - Egypt

Dekáda

10 dnů

Měsíc

čeština původ českého názvu slovenčina українська беларуская  русский  polski Římské jméno
Římský původ
leden   január січень студзень январь styczeń Ianuarius Janus
únor má název podle ledových ker, které se v té době začínají lámat na řekách
a ponořovat (unořovat) pod vodu
február лютий люты февраль luty Februarius Februa
březen   marec березень сакавік март marzec Martius
Mars
duben   apríl квітень красавік апрель kwiecień Aprilis
Aphrodite
květen   máj травень май май maj Maius

červen   jún червень чэрвень июнь czerwiec Iunius
červenec   júl липень ліпень июль lipiec Quintilis Julius Caesar
srpen   august серпень жнівень август sierpień Sextilis Augustus Caesar
září   september вересень верасень сентябрь wrzesień September
říjen   október жовтень кастрычнік октябрь październik October
listopad   november листопад лістапад ноябрь listopad November
prosinec snad podle Slunce prosvítajícího (praslovansky prosinoti) mezi mraky december грудень снежань декабрь grudzień December
Převzato z http://www.geonames.de/months.html#ces

Rok má čtyři význačné dny:

Z důvodu eliptické dráhy Země kolem Slunce, kdy Země je Slunci nejblíže v prosinci, je rychlost jejího pohybu v této době nejvyšší a proto:
Rok

Stanovení délky roku

Je několik druhů roku v závislosti na jeho definici. Základem definic jsou následující skutečnosti:

Označování roků v letopočtu

Zakotvení začátku roku 1 v čase provedl
opat římského kláštera Dionýzius Exigua. S pomocí rozličných historických pramenů odvodil, že od Kristova narození uběhlo 532 let
Olympiáda

4 roky - Řecko



     Z geofyzikálnych meraní a z meraní pomocou radaru a laserových odrážačov umiestnených na Mesiaci kozmonautmi vyplýva, že zemská rotácia sa neustále spomaľuje o 0,002 sekundy za storočie a Mesiac sa vzďaľuje od Zeme o 3,5 centimetra za rok. To znamená, že Zem sa kedysi točila rýchlejšie a Mesiac bol bližšie k Zemi.

    Vráťme sa v čase o 500 miliónov rokov smerom nazad, na začiatok ordoviku, kedy do evolúcie zasiahol cherubín Leva a vznikli stavovce. Predpokladajme pre jednoduchosť, že spomaľovanie Zeme a vzdaľovanie Mesiaca bolo posledných niekoľko stomiliónov rokov rovnomerné. Potom deň v ordoviku bol o 2,77 hodín kratší a Mesiac bol asi o 17.500 kilometrov bližšie. Deň v ordoviku trval iba 21,22 hodiny a Zem sa otočila 413 krát okolo vlastnej osi, kým obehla okolo Slnka. Zároveň podľa zákona zachovania hybnosti musel Mesiac obehnúť Zem po bližšej dráhe skôr (podobne ako sa krasokorčuliarka roztočí, keď pritiahne rozpažené ruky k telu). Presne za 676 hodín namiesto dnešných 709.

Emil Páleš - Angelológia dejín


"Z" (phonetically "Zulu") refers to the time at the prime meridian. The U.S. time zones are Eastern ["R", "Romeo]; Central ["S", "Sierra"]; Mountain ["T", "Tango"]; Pacific ["U", "Uniform"]; Alaska ["V", "Victor"], and Hawaii ["W", "Whiskey"].



Odkazy