Jednotky radioaktivity
Radioaktivita 1 gramatomu 238U: n = AvogradrovoČíslo / (PoločasRozpaduRoku * PočetSekundNaRok) = 6,022 * 1023 / (4 * 109 * 3 * 107) = 6 * 106 Bq

Normy

Radonové zamoření.
Hraniční jsou hodnoty 400 Bq/m3 pro objemovou aktivitu radonu v ovzduší místnosti - tomu odpovídá poškození 1 µSv/h.

Dalšími vnitřními radionuklidy jsou:

Havárie jaderné elektrárny v Černobylu v r. 1986: Průměrná dávka záření z radioaktivního spadu tohoto původu nepřesahuje cca 0,3% dávky z ostatních zdrojů.
Havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v r. 2011: Průměrná dávka záření z radioaktivního znečištění moře je 10 000 * menší než norma pro pitnou vodu v Kanadě.



Požadavky na obsah 137Cs a 90Sr v potravinách jsou stanoveny ve vyhlášce č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005, a to v příloze č. 8 v tab. č. 4 (Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin pro radiační mimořádné situace) a č. 5 (Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii).

Pro potraviny je v ČR                      stanoven limit pro Césium-137 1250 Bq/L a pro Stroncium-90 750 Bq/L. (vyhláška č. 307/2002 Sb., tab. 4.)
Pro potraviny je v Ruské ferderaci stanoven limit pro Césium-137 100 Bq/L  a pro Stroncium-90 25 Bq/L.
Pro pitnou vodu je v Kanadě          stanoven limit pro Césium-137 10 Bq/L


Radioaktivita v ČR
      

Radioaktivita hornin ČR. Tato radioaktivita odpovídá obsahu radioaktivních prvků, kterými v současné době jsou 238U a 40K. Nebezpečný je hlavně 238U, protože jeho rozpadem vzniká radon, který horninovými póry proniká k povrchu země a koncentruje se v podzemních vodách. Z nich se může uvolňovat například při sprchování a přímo přicházet do styku s povrchem plic. Proto v oblastech se zvýšenou radioaktivitou platí zvláštní stavební předpisy.


Několik statistických pohledů na radioaktivitu

Riziko úmrtí na 1 milion obyvatel

přirozené nemoci
nemoci v důsledku kouření
nehody všeho druhu (kromě dopravních) 
dopravní nehody 
úrazy elektřinou
emise SO2
přírodní katastrofy
jaderné elektrárny
10000
2000 
500 
300 
20 


0,1

Průměrný počet úmrtí u různých způsobů výroby elektřiny na 1 vyrobenou TWh

ropná
černouhelná
hnědouhelná
plynová
fotovoltaická (sluneční) 
větrná
jaderná 
4,4 úmrtí/TWh
2,4 úmrtí/TWh 
2,1 úmrtí/TWh 
1,9 úmrtí/TWh 
1,2 úmrtí/TWh 
0,07 úmrtí/TWh 
0,0047 úmrtí/TWh 

Dávky ozáření a limity

limit pro pracovníka se zářením 
přírodní radiační pozadí občana ČR 
přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii 
přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 
přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu 
RTG střev
RTG žaludku 
RTG kyčlí
let nadzvukovým letadlem Praha - USA
pracovník JE Dukovany obdrží navíc
obyvatelstvo v okolí JE Dukovany obdrží navíc
ozáření způsobené havárií v Černobylu
50 mSv/rok 
2,5 až 3 mSv/rok 
17 mSv/rok 
175 mSv/rok 
400 mSv/rok 
4 mSv 
2,4 mSv 
1,7 mSv 
0,13 mSv
0,4 mSv/rok 
0,005 mSv/rok
0,26 mSv

Hmotnostní a objemová aktivita 137Cs ve vybraných potravinách v r. 2010

Mléko: 49 mBq/kg
Sušené mléko: 2.8 Bq/kg
Hovězí: 1.7 Bq/kg
Vepřové: 0.55 Bq/kg
Ostatní maso: 1.7 Bq/kg
Ryby:  0.63 Bq/kg
Lesní plody: 27 Bq/kg
Houby: 200 Bq/kg
Zvěřina: 420 Bq/kg

Zdroj: SÚRO (Jde o nejvyšší naměřené hodnoty, průměry jsou nižší.)

Vyhořelé jaderné palivo

Na celém světě přibude ročně z provozu jaderných elektráren asi 12 000 tun použitého paliva.
Porovnání složení čerstvého a vyhořelého paliva:
Čerstvé palivo Vyhořelé palivo
96,7 % 238Uran
  3,3 % 235Uran
94,3 % 238Uran - část 238Uranu se přeměnila na těžší prvky, z nichž část shořela
  0,8 % 235Uran:
          - asi 2,1 procentního bodu 235Uranu shořelo a dodalo hlavní díl energie
          - asi 0,4 procentního bodu 235Uranu se přeměnilo na 236Uran
  0,89 % Plutonium - možné nové palivo
  0,46 % 236Uran
  0,05 % 236Neptunium
  0,012 % 243Americium
  0,004 % 244Californium

  3,5 % zbytky štěpení, z toho v procentních bodech:
  0,07 % 90Stroncium - nebezpečný prvek se silným vyzařováním a poločasem rozpadu 29 let
  0,12 % 93Zirkonium
  0,12 % 99Technecium
  0,036 % 107Paladium
  0,029 % 129Jód
  0,047 % 135Césium
  0,125 % 137Césium - nebezpečný prvek se silným vyzařováním a poločasem rozpadu asi 30 let

V seznamu není uveden 131Jód. Tento izotop má poločas rozpadu 8 dnů, proto z vyhořelého paliva během několika týdnů téměř zmizí. Je však velmi nebezpečným prvkem při jaderných haváriích.
Dnes se přepracovává asi 10 % vyhořelého paliva, ze kterého skutečný odpad má formu asi 115 litrů radioaltivního skla.

Časový průběh vyhasínání radioaktivity ve vyhořelém jaderném palivu
Převzato z http://www.uic.com.au/uicphys.htm
Obrázek by se měl přeložit do CS, total nakreslit červeně a U equivalent modře



 
 

Izotop Poločas rozpadu (roky) Izotop Poločas rozpadu (roky)
238U 4500 million 237Np 2,14  million
235U 703,8  million 239Pu 24100
229Th 7340 240Pu 6563
232Th 14500 million  241Am 432
40K40 1250 million years
0.012% - ~40 mg v lidském těle
243Am 7370
14C14 5730 years
~10-10%  v lidském těle
135Cs 2300000
99Tc99 211000 137Cs 30


90Sr 29


131I 8 dnů

Časový průběh vyhasínání radioaktivity ve hmotě Země

The heat of the Earth is replenished by radioactive decay at a rate of 30 TW.



Doplnit:

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie
Xenonová otrava reaktoru - snížená citlivost reaktoru na regulaci tyčemi z pohltivého materiálu v důsledku velmi vysokého pohlcování neutronů v štěpném produktu 135Xe (poločas rozpadu 9,2 hodin). Tento produkt vzniká sekundárně rozpadem 135J (poločas rozpadu 6,7 hodin), který je produktem štěpení štěpného U nebo Pu.
Jódová jáma - po odstavení reaktoru je obtížné znovu jej nastartovat v důsledku vysoké přítomnosti 135J z něhož vzniká 135Xe - viz Xenonová otrava reaktoru výše. Jodová jáma trvá asi 36 hodin. Pokud se reaktor podaří nastartovat dříve, je třeba počítat s tím, že první 3 hodiny provozu, dokud nevyhoří přebytečný 135Xe, bude reaktor mít tendenci s časem samovolně zvyšovat svůj výkon a tedy bude třeba pečlivě dohlížet na jeho regulaci.
Dutinový efekt - kladná zpětná vazba, která při varu vody v aktivní zóně zvyšuje množství neutronů v reaktoru, čili: čím silnější var chladicí vody, tím vyšší výroba tepla v reaktoru.

Brzy po havárii byl největším zdravotním rizikem radioaktivní jód 131I s poločasem rozpadu 8 dnů.
Dnes budí největší obavy kontaminace půdy izotopy stroncia 90Sr a cesia 137Cs, které mají poločas rozpadu kolem 30 let.
Nejvyšší koncentrace 137Cs byly nalezeny v povrchových vrstvách půdy, kde jsou absorbovány rostlinami, hmyzem a houbami.
Dřívější testy (kolem roku 1997) ukázaly, že v kontaminovaných oblastech množství 137Cs ve stromech stále vzrůstá - stromy tento prvek přijímají kořeny.
Předpokládá se, že hlavním způsobem odstranění kontaminace bude přirozený rozpad 137Cs na stabilní izotop barya 137Ba.



Připraveno podle zdrojů na Internetu:

Turistická návštěva Černobyly a Pripjati
Day            One              Two
Average     0.454 uSv/h   0.376 uSv/h
Maximum  19.6 uSv/h     3.1 uSv/h
Dosis         3.21 uSv        1.9 uSv

My total radiation dosis was 3.21 + 1.9 = 5.11 uSv. That’s the equivalent of half a dosis you get from a dental x-ray.
We received a multiple of that dosis from cosmic rays, travelling by plane.
Of course, that’s Gamma radiation only; we don’t know what we breathed in, especially when the Pripyat ghost trucks were close.



Google: Conversion radiation types:
  - http://www.stevequayle.com/ARAN/rad.conversion.html
  - http://www.safety.duke.edu/radsafety/slides/techniques.pdf
 



Atomové výbuchy

Spojené státy      1032    16. července 1945 - 1996
Sovětský svaz       715    29. srpna 1949      - 1990
Francie                 210    1960 -
Velká Británie         45    1952 -
Čína                       45    1964 -
Indie                        6    1974 -
Pákistán                   6    1998 -
Severní Korea         3     2006 -
 



http://chornobyl.in.ua/fukushima-exclusion-zone.html