Prolog ke světové operní tvorbě

Opera je útvar divadelní, který vznikal dlouhým vývojem až do doby kolem roku 1600, kdy se stal útvarem trvalým. Do doby francouzské revoluce byl její vývoj v podstatě jednoznačným žánrem, ovládaný italštinou, především proto, že podle italské opery se řídila operní praxe všude na světě. Bylo to dáno národním nadáním uměleckého zpěvu, že kterého italští zpěváci těžili a zaplavovali téměř po 200 let celý svět. Jihoitalská Neapol dokončila v podstatě vývojovou etapu počátku opery. Bohatá zpěvní tradice, podporovaná dvorským kultem hudebním a panovnickým mecenášstvím, vytvořila široké pole rozvoje operní formy.

Dějištěm prvních operních představení byly šlechtické paláce a ač sály italských renesančních budov jsou značně rozměrné, přece dokazují, jak malý byl soubor prvních operních představení. To dokazují i divadelní sály paláců a zámků u nás, na příklad Český Krumlov, Litomyšl, Jaroměřice, Holešov a jiné. První velké operní divadlo bylo zřízeno v Benátkách až v roce 1637, s přihlédnutím již k akustické dispozici, to je nejen k únosnosti lidského hlasů a instrumentálního projevu, ale také k šíření zvukových vln a jejich odrazu. Brzy poté se výstavba velkých divadel stala součástí kulturní výstavby měst italských. Po nich následovala Paříž, Mnichov, Vídeň, Drážďany atd. Tak v Miláně v r. 1778 bylo vystaveno mohutné operní divadlo La Skala , určené pro 3700 diváků, v r. 1825 velké operní divadlo v Moskvě, v r. 1869 dvorní opera ve Vídni, v r. 1875 Velká opera pařížská, v r. 1883 Metropolitan Opera-House v New Yorku atd.

Ojedinělý a zcela mimořádný je případ pražského Národního divadla. Bylo vytvořeno všenárodním úsilím v letech 1868-83. Český umělecký život, hlásící se do světového kulturního dění neměl mecenášů ani vládních sil, které by pro národní věc byly ochotny přispět investicemi. Proto se záležitost pražského vlastního divadla stala věcí všeho lidu, který si uvědomoval, že cesta českého kulturního vývoje musí být cestou demokratickou. Proto Národní divadlo, budované s heslem "Národ sobě", liší se svou ideou a původem od všech divadel na světě. Vyrostlo z nesmírně vůle lidu povznést se kulturně a hospodářsky k samostatnosti a svobodě politické. Generace, která toto divadlo budovala, tvořila je jako výhled budoucího samostatného státu. Národní divadlo nebylo budováno jako specielní divadlo operní, ale jako ústřední a hlavní ústav české divadelní kultury, ve kterém se uplatňovaly všechny druhy divadelního umění.

Mnohá velká světová divadla, především divadla italská včetně proslulé budovy La Skala, dále Metropolitní opery v New Yorku, Covent Garden v Londýně, jsou divadla bez stálého souboru. Představují typ divadel, ve kterých vybraný soubor na určitou dobu provozuje svá představení, která jsou reprodukčně vypracována s největší pečlivostí a dokonalosti individuálních výkonu. Tato představení nejsou ničím jiným než společenskou události a zábavou. Mnohem důležitější a umělecky i společensky významnější je stabilní soubor operní. Jeho původ je v divadlech dvorních, na jejich principech vyrostly soubory měšťanské éry, mezi které patří i Národní divadlo pražské. Vznikaly v nich tradice nové, pokrokovější a společensky významnější.

U opery je důležitou složkou ideový princip, z kterého skladba vychází. Hlavní náležitostí není dějový námět a průběh, ale hudební vyjádření skutečných i duševních dějů, které povýší příběh do vyšší obrazové polohy. Základním ideovým principem dokonalé opery i přes rozdíly vzniku je idea svobody a cesta k ní. Tato idea je vyjádřená Beethovenovým "Fideliem" , ale stejně tak i Smetanovou "Prodanou nevěstou", ačkoliv náměty a dějový průběh obou těchto skladeb jsou od sebe k nepoznání vzdáleny. Historie opery dokazuje na životnosti mnoha skladeb, že právě silou svého ideového principu přežila svůj rodný čas a přešla do budoucích dob jako obecný majetek všelidské kultury. Díla tohoto druhu jsou výtvory skladatelů, kteří dovedli odhadnout potřebu času i umělecky oživotnit svůj princip a svůj životní názor.

Převzato z http://emil.htmlplanet.com/ - editoval Přemysl Nedvěd st. 28.4.2002.