Pravidla abecedního řazení

Pro abecední řazení existuje norma ČSN 01 0181 z roku 1977 a její nové vydání ČSN 97 6030 z roku 1994. Hlavní zásady:

  • Při řazení se řídíme abecedou: a b c č d e f g h ch i j k l m n o p r ř s š t u v w x y z ž.
  • Číslovky se řadí tak, jako by byly rozepsány slovy.
  • Velká písmena mají platnost odpovídajících malých.
  • Jiná písmena s diakritickými znaménky mají platnost odpovídajících písmen bez diakritiky.
  • Při řazení podle výše uvedených pravidel se úseky shodných textů (shodnými texty rozumíme texty lišící se pouze velikostí písmen a diakritikou, viz výše) řadí následovně:
    • velká písmena se řadí za odpovídající malá,
    • písmena s diakritickými znaménky se řadí za odpovídající písmena bez diakritických znamének.
Při počítačovém zpracování jsou pravidla daná normou tvrdým oříškem a mnohé programy je splňují jen částečně. Na internetu jsou k dispozici i zdrojové texty řadících programů, například http://www.fi.muni.cz/~adelton/l10n/cssort/csort.c.cs.



 
Pravidla abecedního řazení,
podrobný popis
Převzato z http://prirucka.ujc.cas.cz/
Pravidla pro abecední řazení
Řazení písmen z jiných abeced
Řazení číslic
Interpunkční znaménka, značky a obrazce


Pravidla pro abecední řazení

Pravidla pro abecední řazení stanovuje česká státní norma ČSN 97 6030 Abecední řazení (Český normalizační institut, Praha 1993).

Abeceda - soubor písmen v pevně stanoveném (abecedním) pořadí.

Mezinárodní latinská abeceda - soubor základních písmen latinské abecedy bez použití diakritických znamének, pozměněných základních písmen a spřežek. Podle této abecedy lze řadit hesla v cizích jazycích (popř. jména osob cizích národností).

Česká národní abeceda - soubor všech písmen používaných v českém jazyce. 

Samostatné znaky pro označení hlásek - všechna písmena, tudíž také písmena s diakritickými znaménky (á, č, ď, é, ě, í, ň, ó, ř, š, ť, ú, ů, ý, ž) a spřežka ch, kterou v českém pravopise považujeme za jediné písmeno (označuje pouze jedinou hlásku).

Pokud programové vybavení neposkytuje možnost správného zařazení písmena ch mezi písmena h a i, připouští se dočasné řazení písmena ch pod písmeno c. Obdobně je třeba řadit i slova obsahujících skupinu hlásek sch. Správně:

shoda
schody
sídliště

Mezera mezi vzájemně souvisejícími znaky se považuje za jeden znak. V abecedním řazení se mezera řadí před první písmeno abecedy, např.:

krysa obecná
krysař

Základní abecední řazení se provádí postupně podle jednotlivých znaků odleva doprava, a to podle standardizované české národní abecedy doplněné písmeny q, w, x:

a, b, c, č, d, e, f, g, h, ch, i, j, k, l, m, n, o, p, q, r, ř, s, š, t, u, v, w, x, y, z, ž.

Tato písmena mají primární řadicí vlastnost.

Velká a malá písmena nemají na abecední řazení vliv – mají stejnou řadicí platnost.

Písmena s diakritickými znaménky, která ve výše uvedené řadě nejsou uvedena (tj. á, ď, é, ě, í, ň, ó, ť, ú, ů, ý), se posuzují jako prostá základní písmena bez diakritických znamének. Např.:

da capo
ďábel
dabing

ucho
úchop
uchopit

Totéž platí i pro písmena s diakritickými znaménky v jiných národních abecedách, vč. nerozepsaných přehlásek (à, â, ä, ç, è, ê, ĺ, ľ, ł, ô, ö, ŕ, ü, ż). Tato písmena mají pouze sekundární řadicí platnost, tzn. že se k jejich odlišnosti od základního písmene standardizované české národní abecedy přihlíží teprve při jinak zcela totožných slovech (nepostačí-li k rozlišení dvou slov písmena standardizované národní abecedy).

V případě diakritických znamének na různých místech v jinak totožných slovech se řadí nejprve slovo bez diakritického znaménka v počátku slova:

kanon
kanón
kaňon
kánon

Setkají-li se u téhož písmene diakritická znaménka různého druhuivtotožnýchislovech, přihlíží se především k poloze diakritického znaménka vzhledem k základnímu písmenu. Řadí se v tomto pořadí:
- písmeno s diakritickým znaménkem nahoře,
- písmeno s diakritickým znaménkem dole,
- písmeno s diakritickým znaménkem vzadu,
- písmeno s diakritickým znaménkem vpředu,
- písmeno s diakritickým znaménkem uvnitř písmene nebo přes písmeno.

Apostrof (’) se posuzuje jako diakritické znaménko za písmenem (případně před písmenem). To platí také pro apostrofy a další znaménka nahrazující při transliteraci určité písmeno z jiného písma než z latinky.

Indexy a exponenty u písmen se z hlediska abecedního řazení rovněž posuzují jako diakritická znaménka, např.:

C
Ç
°C

Řazení písmen z jiných abeced

Vyskytnou-li se ve slovech písmena z jiných abeced než z latinky(např. cyrilská, řecká, hebrejská, arabská aj. jména), řadí se podle stanoveného způsobu přepisu v rámci latinské abecedy, např.:
 

СУВОРОВ
α
β částice
Německé ostré ß 
řadí se jako Suvorov
řadí se jako alfa
řadí se jako beta částice
přepisuje se a řadí se jako ss

Těsně sepsaná písmena (ligatury) se řadí a přepisují jako samostatně psaní písmena (např. Æ se řadí jako ae).

Řazení číslic

Číslice a skupiny číslic (vč. případné desetinné čárky nebo znaménka minus) se řadí podle číselné hodnoty číslic – ve vzestupném číselném pořadí až za abecedu, tedy:
… v, w, x, y, z, ž, 0, 1, 2, 3, …

Např.:
ZZ
Z-2
Ž
3
3N
3no
5A
8

Jsou-li číslo nebo číslovka vyjádřeny slovně, řadí se jako slovo.

Interpunkční znaménka, značky a obrazce

Vyskytují-li se samy o sobě ve funkci hesla znaménka, značky nebo obrazce, řadí se až na konec abecedy, resp. až za číslice, a to v tomto pořadí:

  • znaménka:  .  ,  ;  ?  !  :  „ (všechny tvary uvozovek)  –  ׀  /  \  ( )  / /  [ ]  ‹ ›  { }
  • ustálené značky:  &  £  §  %  ‰  $
  • grafické značky a lineární obrazce (nejprve složené z úseček, pak z křivek – v obou případech vzestupně podle počtu čar, a to nejprve nekřížící se čáry a pak křížící se čáry):  =  +  ±  ´  *  #  ~  ≈  @
  • grafické značky a plošné obrazce (vzestupně podle počtu úhlů nebo cípů): ▲ ▼ ■  ♦  ●