Cech malířů v Plzni nebyl samostatný, na to nebylo dost mistrů malířských; cech ten utvořen byl se zlatníky a jinými a poněvadž byli zlatníci v tituli, tedy bylo zlatníků víc než malířů. Z mistrů plzeňských znám Valentina, jenž maloval korouhve po kopě a 26 groších († 1564). Z mistrů cizích, v Plzni usedlých, uvádí se na počátku XVII. věku Kašpar Laurint, snad Vlach, snad Francouz. S chotí Dorotou koupili si dům, jejž upláceli do r. 1617.1)

Kolem Plzně tu a tam malíři byli. I v nedalekých malinkých Kladrubech usazen byl malíř. R. 1614 maluje „malíř z Kladrub" radní světnici v Stříbře za 10 kop. Jméno se neuvádí.2)

Chrudim neměla v XVI. století malířského cechu, ale měla ve svých zdech mistra znamenitého, který vážil samojediný za cech. V Chrudimi to byl Matouš Radouš, tamější rodák, jenž svými pracemi a významem budil pozornost našich historických badatelů ode dávna.3) Byl hlavně illuminatorem, malířem kancionálů, ale proti dosavadním způsobům toho malování dal se na jinou cestu, přijal realistické tendence nizozemské a tím stal se dle Chytila zakladatelem lokální školy. Od něho jsou bez pochyby některé malby v českém graduálu chrudimském z r. 1570,4) jeho prací jsou podobizny, krajiny, architektury graduálu králohradeckého z let 1585—1604 a kancionál mýtský z téže doby. Radouš maloval epitáfia i tabulové obrazy; alespoň obraz v Honbicích (u Chrudimě), plátěný na desce, představující Pannu Marii, jest malován po způsobě Radouše mistra.5) A v kostele arciděkanském v Chrudimi epitáf Domažlického z r. 1619, tabulový to obraz s allegorickým výjevem (na muže pod křížem dorážejí smrt, ďábel, pýcha) také jde do slohu Radoušova.6)

Radouš ženil se r. 1586 v Mýtě s Annou, dcerou  nebožtíka Poláčka, tedy v ten čas, kdy dělány mýtské kancionály.7) Byl členem literátského kůru chrudimského, proměně bělohorské podlehl, převrátil se na víru katolickou a žil pak ještě dlouho (do r. 1631). Ze žáků jeho Mydlář Jiří stal se mistrem dosti znamenitým.

1) Strnad, Sborník žáků Tomkových. 22.
2) Arch. plzeň. kn. stříbrská zápisní (z r.  1547), fol.   124.
3) Viz Dlabacze Künstlerlex.   ČČMus. 1848. I. 425 a dále.
4) O neznámém autorovi toho graduálu  čti  v  Chytilově Malíř. 191.
5) Chytil. Soupis XI. Chrudim.  16.
6) Týž tamže 59.
7) Jireček. Vys. Mýto. 65.

Z Chrudimi jsou povědomi ještě mistr Daniel Pavlovic, rodák rakovnický, jenž se asi na 14 let tu usadil a zde pracoval. Od r. 1584 sedí v Rakovníce. Uvádí se též mistr Matěj Kapsář, jenž se v Chrudimi narodil kol r. 1580.1)

Jako Chrudim může se pochlubiti svým Radoušem, tak nápodobně Louny mají svého Jana Vrtilku, umělce nad jiné. Jenže Vrtilka náleží již také době předchozí, době jagiellovské. Žil v Lounech, ale v Praze ho cech přijal r. 1521 za mistra přespolního či „hostinského", zajisté proto, aby i tu v hlavním městě mohl pracovat. Mně se zdá, že v Praze pak pobýval za delší časy — ne-li stále — ; přijímáť zde r. 1529 učedníka Floriana a roku 1531 ho propouští jako vyučeného.2) Zdá se, že měl v Praze příbuzné.3) Chytil mu připisuje obrazy v Želíně (archa z r. 1526, na ní smrt P. Marie), v Šopce (bezvousý rytíř klečí před Kristem z mrtvých vstalým a smrtí — snad tedy epitáf) a v Plzni (P. Maria s donátory z r. 1538), označené signaturou J. W.4) Je-li plzeňský obraz od Vrtilky,   tož mistr umřel teprve po r. 1538.

Z Loun známe ještě malíře Wamšu, který r. 1538 maloval na stěnách hlavního kostela (teď zabíleno).5) R. 1566 přijímá v Praze peníze Mariana, dcera Václava malíře v Lounech.6)

Nepochybujeme, že také v jiných městech mohli býti znamenití umělci, ale my známe téměř jen holá jména a o prácech víme málo. Tak v Berouně připomínají se7) r. 1608 malíři Jan Hochberg a Jan Sohrer, r. 1618 mistr Martin. Onino dva jistě byli Němci. Kadaňští měli malíře Jana Kurbiczera, jenž r. 1528 hlásí se do Prahy za mistra přespolního.8) Loketští smlouvají r. 1577 s malířem Augustinem Kordusem, aby jim namaloval archu. Ale tu nevíme, byl-li Kordus malíř loketský či přespolní. Měl jim namalovati prostřed archy umučení Páně, pod tím večeři, na křídlech horu Olivetskou a vzkříšení, vše za 200 zl.9)

1) Arch. Pam.  III.  137.
2) Rukop.  Krasoumné Jedn. č. 2. 94. Datum je tu nějak popleteno. 
3) R. 1534 umírá tu Václav Vrtilka, měšťan. Arch. pražs. č. 1130.  36. 
4) Chytil,  Arch.  Pam.  XVI.  655.   Mahr.   72. 162.   Podlaha,  Soupis VI. 116.   Mělnický okr.  V Šopce je obraz z r. 1530.
5) Matějka. Soupis. Louny.   II. 28.
6) Arch. pražs. č. 2136.  109.
7) Vávra. Beroun.
8) Rukop. Krasoumné Jedn. č. 2.   127.
9) Archiv v Lokti. Opis v zemsk. arch.

Z Rakovníka známe z počátku habsburské doby mistra Jana, který v 1. 1528—1531 dal se zapsati mezi „hostinské" (přespolní) mistry v Praze, z pozdější doby známe mistra Daniele Pavlovic, jenž z Chrudimi se do svého rodiště přestěhoval r. 1584, když mu tu bohatý otec zemřel. 0 pracích jeho doma víme jen, že slíbil místo taxy za měšťanství vymalovati nové štíty na radnici a později že maloval nějakou koltru; proti tomu je v knihách častěji psán v úkolech úřadu konšelského (1591—95) a konečně dostává se do knih, že se často hádal. Umřel r. 1605.1)

Asi r. 1595 usadil se v Rakovníce pražský mistr Adam Dusík (aspoň roku řečeného fermežuje rakovnickou městskou váhu)2) a málo let potom (1607) druhý pražský mistr Hutský Šimon. Podivno jest, že do hřbitovního kostela v Rakovníce r. 1590 maloval oltářní archu (jináče velmi sprostnou) potulný německý malíř řezenský Hons. Dostal za to 60 kop a tovaryšům dáno na zpropití 30 gr. Honsa odtud odvezli do Kralovic3) Před tím r. 1587 nějaký obraz do hřbitovního kostela vymaloval Vlach Antonio za 50 kop a některý groš.4)

V Slaném měli mistra Jana, jenž r. 1600 vymaloval archu k sv. Trojici za 90 kop a za dva strychy žita. Uložili mu, aby ji okrášlil zlatem a barvami, a na místě soch („maňasů") aby ji ozdobil písmem modlitby Páně, Desatera i Věřím.5) Slanští později měli ve svých zdech mistra Matouše Jednušku,6) jenž jim r. 1614 vymaloval kostel sv. Gottharda za 350 kop a r. 1617 zhotovil archu na veliký oltář za 250 kop. Napřed vykázal jim „mustr", kterak míní malovati „v prutování na loket všudy i v kůru a svými barvami; také smluvili s ním, že na konec pošacují dílo jeho mistři pražští, a vyjednali, aby „na téhodne kvitována byla práce dle slušnosti". Roku následujícího (r. 1615) konšelé postoupili malíři Jednuškovi grunt obecní k pohodlí jeho domu při baště za to, že vymaloval kus ambitu „dílem malířským dobrým, řemeslnickým".7)

1) Arch.   rakov.   Matrika.    Levý, Rakov.   201.    Podobizna   jeho   je v kancion.  rakovnickém. Maloval-li sám v něm,   to nejisto.
2) Registra vážná z r.  1589 v mus. Rakovn.
3) Sděluje Renner z register zádušních v Mus. rakovn.
4) Levý, Rakovn.  133.
5) Lacina.  Paměti Slaného.  I. 61.
6) Ne    „Jednička",   jak   stou  v  Soupise  Akad.   XX.   227.   (Velc).
7) Arch. slanský. Acta curiae   od   r.    1613;   pag.    45.    214.   Opis v arch. zemském.

V Litoměřicích vyskytuje se r. 1556 malíř Štěpán Widmann, který vymaloval biblí sousedům; r. 1568 žije tu malíř Matouš Bečvář, jehož syn malíř krátký čas žil a umřel v Praze; r. 1585 konšelé přijímají malíře Jiříka v sousedství.1) I v městě Bělé pod Bezdězem měli malíře kdys k polovici XVI. věku. Ale nevíme o něm nic jiného, nežli že s manželkou Jana Konopasa divné tance a skoky prováděl. Slul Ondřej.2) V Turnově maloval r. 1611
mistr Martin Hurt Třebenický korouhve a figury.3) Z Boleslavě Mladé uvádí se r. 1576 malíř Kylián, jenž při malbách pomáhal malíři Abrahamovi na tvrzi Dobrovici. V konec doby měli Boleslavští malíře Andresa, který jim r. 1619 namaloval za 40 grošů na plátně velikosti pět čtvrti loket „zem českou ubohou, od nepřátel divých souženou".4) 

Na Dobrovici u Henyka Waldštýna povědomi jsou v letech potomních ještě malíři r. 1599 Arnošt, r. 1611 dva Němci (Kristian a Alexander Laujen) a r. 1614 virtenberský mistr Kreger či Kargus.5)

V Pardubicích známe malíře Tomáše, který r. 1569 tam maloval kostelní archu za 26 kop, tedy ne valně nákladnou.6) Jana Míčů lze uvésti jako malíře z města Skutče. Mají tam od něho zavěrací oltář z r. 1596, renesanční, představující Narození Páně. Ale malba Jana Míčů nechválí se.7) Na Táboře měli r. 1598 malíře Pavla Bažanta; uvádí se tu však od r. 1574 také cáhlovský Němec, mistr Ludvík Oberdorfer (†1607), jenž maloval miniatury
do soukennické knihy táborské, maloval epitáfia, pracoval na Orlíce a jinde okolním pánům.8)

Zavadivše o město Tábor, dostali jsme se do jihočeských končin, kde bývalo v XVI. století mimo Prahu malířů nejvíc. Byli k službám pánů Rožmberských a Hradeckých. Sídlili buď v jejich městech nebo hojněji pospolu v Budějovicích, kdež sobě malíři zřídili  (neznámo kdy,  bezpochyby již r.   1499,  když jim

1) Arch. pražs. č. 2136. 70.    Protok.   litoměř.  č.   27.    187. v arch. Mus. zemsk. opis.
2) Rukop. Umlaufův, Bělá.  174. V Mus. zemsk.
3) Šimák, Arch. Pam. XXI. 71.
4) Arch. boleslav. Lit. D.
5) Bareš. Soupis. Boleslav. XXI. 43. 347.
6) Rosůlek. Z monogr. Pardub.  133.
7) Soupis Arch.  Akad. Mýto. XVI.
8) Mareš. Materialie. Arch. Pam. XVII. 735.

pražský cech poslal řád) organisaci dle vzoru pražského.1) V jiných městech jihočeských, jsouce pod ochranou a svobodou neomezených pánů, malíři o cechovní vazbu nestáli, provozovali živnost raději svobodně; proto také nejednoho z nich vidíme na práci v kolika městech po sobě. Bylo mezi nimi stálé cestování za prací, ba některý z nich měnil i svoji sousedskou usedlost, jsa měšťanem několik let tu, potom tam. Podíváme se do několika měst rožmberských.

Na Krumlově žil ještě z doby předešlé kněz Bartoš Trnka, malíř, který tu zemřel r. 1533.2) V letech pozdějších proslavil se tu pracemi malíř Jiří Widmann, soused zde usedlý. Na konec přesídlil do Hradce Jindřichova. Od něho jsou z r. 1589 v oboře na zámku Kratochvíli obrazy poetné a mythologické. Za ty, jež jsou v sále velikém, chtěl 800 tolarů.3)

Z jiných krumlovských mistrů uvádí se jakožto výborný Bartoloměj Jelínek, Budějovičan, jenž r. 1599 přesídlil též do Hradce Jindřichova. Mistr ten maloval v Soběslavi a j.; na Bechyni, kdež pracoval již od r. 1585, jest od něho na zámku strop táflovaný, pomalovaný mythologiemi, kartušemi, listovím, ovocem, ptáky, makarony, draky a jinou tehdejší malířskou fantasií.4)

Nejpřednější z krumlovských malířů „dvorských" byl asi Bartoloměj Beránek (v letech 1592—1612). Dle zachovaných zpráv5) maloval všecko všudy bez rozdílu. Maloval kontrfekty, architektury, čihadlo, mapy, ,,šrejptiš", erby. Za kontrfekt „nebožtíka pána" obdržel r. 1601 43 kop. Maloval r. 1603 něco i na Hradě Pražském; pro císaře Rudolfa zhotovil obraz Krumlova, zámku, okolí, zámek Kratochvíli, mapu, celkem 13 kusů; žádal za to od komory císařské 250 kop míš. Také pracoval r. 1611 v Hradci Jindřichově. Tomáš Třebochovský, později malíř slovutný, jest jeho žákem (do r. 1599). Jeden z těchto Bartolomějů

1) R. 1598 píší Budějovičtí do Prahy Nové i Staré malířům, sklenářům, krumpířům, od jejichž „cechu zdejší (budějovičtí) cechmistři umění malířského a sklenářského" za předků některé artikule byli dostali. Manuál budějov. z r. 1597;  fol. 158.
2) Nováček, Method. XXIX. 74.
3) „Poetische und andere antiquitetische Historien." Mittheiln. d.  Central-Commiss.   1887. 218.
4) Soupis. Milevsko V. 38. Srov. Mareš. Material. Arch. Pam. XVI.  663.
5) Mareš, Materialie. Arch. Pam. XVII. 465—467.

krumlovských, buď Beránek, buď Jelínek, maloval kostel v Budějovicích; aspoň r. 1595 Budějovští zle píší malíři Bartoloměji do Krumlova, aby jim domaloval kostel a jich nemeškal.1) V týž čas byl na Krumlově také německý malíř Gierg Pandl, jenž r. 1592 na Hradci maloval pokoje.

Uvádí se z malířů krumlovských z počátku XVII. století Jiřík Lokajíček (1602—1640), jejž pán dal učiti u Tomáše Třebochovského. Od tohoto mistra je oltář u sv. Barbory u Třeboně; jináče maloval jako jiní rožmberští malíři dvorští, co pán uložil a potřeba kázala, praporce, erby, miniatury do „štampuchu" a jiného všelicco.2)

V Třeboni žil přední z panských malířů Tomáš Třebochovský, „dvorský malíř" Petra Voka Rožmberského. Od r. 1599, kdy dostal za vyučenou, pracoval do konce života (1639) v Třeboni i snad ve všech rožmberských městech a pracoval, nevybíraje si, nepohrdal prací natěračskou a nepyšněl prací uměleckou. Maloval vrchnosti pokoje, pulpity, r. 1608 natíral police v bibliothece za 50 kop, omaloval 332 „tuplháků" střelných, kus po 4 groších, r. 1607 omaloval zeleně báň třeboňského kostela za 120 kop; r. 1604 ,,štrejchoval" sloupky v zahradě pod zámkem za 30 kop, r. 1608 také plot v zahradě oštrejchoval a týmž způsobem provedl ještě mnohé jiné sprostné práce malířské.3)

O pracích jeho uměleckých také dosti zpráv, ale zachovalo se z prací jen málo, skoro jen stopy. V Třeboni maloval r. 1608 bránu k zámku, maloval též jižní městskou bránu, na níž dotud viděti slabé stopy sloupů, pyramid, obrazů a znaku panského. Před tím r. 1602 maloval na zámku v dvořanské světnici 32 erbů a příslušnou dekoraci kobercovou (dnes vše oškrabáno); v sále maloval r. 1600 na omítce i na plátně; mezi l. 1605—1606 Třebochovský vymaloval „lusthauz" za 256 kop. Z drobnějších prací jeho uvádí se malba hodin (1608), zhotovil mapu českou a uherskou, miniatury figurné a erby v knihách (štampuchy), kontrfekty, a naposled r. 1612 vymaloval i celý pohřeb posledního Rožmberka,

1) Koncepty z arch. buděj., fol. 185.   Opisy v zemsk. arch.
2) Mareš, Materialie. Arch. Pam. XVIII. 94 a násl.
3) Vše  dle Mareše,  Materialie,  Arch.  Pam.   XVII.  XIII. Viz  též jeho a Sedláčkův Soupis Archaeol.   Třeboň  X.   66—82.   Věstník Akad. XIII.

Petra Voka, a to tak, ,,že kdo na to malování patřil, mnohé osoby, zvlášť které znal, poznati mohl". R. 1612 byl hotov také s fresky na Bechyni, vymaloval kapli ve Vyšším Brodě a oltář, a kdo ví, co všecko ještě.

V Soběslavi jmenuje se malíř Jan, jenž tam vymaloval radní dům r. 1604.1) V týž čas uvádí se Adam, syn Netolického v Soběslavi, mladý malíř, jenž r. 1605 pobýval ve Vlaších.2) V Bechyni od r. 1565 na čas usazen a činný byl nizozemský mistr Gabriel de Blonde, jenž maloval na zámku tamějším.3) Freska na zámku v síni i na frontě, pokud lze je tomu Nizozemanovi přičísti, jsou dnes spustlá. Mistr později přesídlil do Soběslavi  (od r.   1573?).
V Budějovicích malíři, jakož svrchu dotčeno, měli cech. Tedy jich tu počet značnější býval. Mezi budějovské malíře tlačí se nápadně Němci, kdežto mezi malíři rožmberskými čtoucí postřehuje skoro jen samá česká jména. Z budějovských malířů budiž uveden Vít Tuczmann (Dützmann), rodák z Mnichova bavorského, jenž s rodinou usadil se tu r. 1596. Leží pochován v klášterním kostele budějovském.4) R. 1598 přistěhoval se z Prahy do Budějovic sklenář (asi malíř na skle) Němec Kolmiller Petr, proti jehož přijetí se český mistr Berka bránil. Malíři pražští musili malířům a sklenářům budějovským dosvědčiti, že Kolmiller jest řádný mistr a ne stolíř.5)

V Prachaticích r. 1579, když byli pod Rožmberky, shledal jsem v seznamě sousedů dva malíře,6) a v malinkém Boru měli r. 1614 malíře Lazara, což všecko svědčí, že v území Rožmberků a za jich živobytu kvetlo umění malířské neobyčejně.

Na panství pánů Jindřichohradeckých bylo před dobou Rudolfovou malířů málo. V gruntovní knize městské od r. 1531—1570,

1) Soupis, Třeboň. X.  109.
2) Mareš, Materialie. Arch. P. XVII. 643.
3) Soupis. Milevsko. V. 33. 44. Arch. Pam. XIII. 22. Materialie Arch.
Pam. XVI. 663. Data o mistru de Blonde jsou nějak popletena. V publi-
kacích se nesrovnávají.
4) Soupis VIII. Budějovice. 36. má datum 1585. V konceptech
arch. budějov. fol. 290 opsaných v arch. zemsk. čtu r. 1596 a myslím,
že jsem se neomýlil.
5) Koncepty arch. buděj. 159. Opis v zemsk. arch. Manuál buděj. z r.   1602. fol.  8.
6) Kopiál prachatic. z r.  1577. 160. Opis v zemsk.

podivno, našel jsem jen jednoho malíře, slul Mikuláš, prodával r. 1538 dům.1) Tu jest na snadě souditi, že malířství vzkvetlo v Hradci jako na Krumlově teprve v době Rudolfově, kdy urození páni s císařem závodili. R. 1554 uvádí se v Hradci Nikl,2) jenž maloval pavlač. Možná, že to hořejší Mikuláš. Dále připomíná se r. 1560 malíř Bystřický; pražská kniha městská při nějakém kšaftě jmenuje v Hradci Jindř. malíře Kašpara r. 1569.3) R. 1571 pán projednal epitaphium do kostela za 35 kop malíři Gabrielovi. Tuším po vzácném jméně Gabriel, že je to soběslavský de Blonde. Když mistr dodělal, obdržel s tovaryši na zpropití 1 kopu.4)

V době Rudolfově již častěji se potkáváš s malíři a přes tu chvíli v oučtech panských shledáváš se s jich pracemi; malují všecko, malují erby do vozů, kontrfekty, tabule na orloj stejně ochotně jako pozlacují paštiky a huspeniny.

R. 1580 jmenuje se v Hradci sochař a malíř Brněnský, ale nade všecky častěji uvádí se dvorní malíř panský Paul Raimund (Ruml), který r. 1584 maloval na zámku 4 dřevěné stropy za 130 kop. R. 1592 mistr umřel; konšelé prodali dům, který jest jim od vrchnosti „oumrtím" darován po nebožtíku Raimundovi, jenž ho držel čistý (bez dluhů) a svobodný jako i předkové jeho, za 590 kop míš.5) Současně s Raimundem uvádějí se v Hradci mistři Oswald Schirmer, jenž r. 1585 maloval kontrfekty panské po 5 tolarech, a Šabatecký Tomáš (r. 1589); po nich od r. 1591 malíř Jiří Widmann, jenž sem přesídlil z Krumlova; ten r. 160? zlatil a maloval na altáně. R. 1612 vyvdal tu dceru Alinu s věnem 300 kop.6) Po r. 1592 vystupuje tu mistr Lorenz,7) k němu brzy přidává se malíř Ernest, jemuž r. 1608 se platí 4 kopy od malování a pozlacení dvou rámů na obraz J. M. pána a paní.8) S ním zároveň pracuje na zámku malíř Tomáš. R. 1610 platí se mu 30 grošů od

1) Arch. v Hradci.  Grunt. kniha fol. 81.
2) Soupis, Hradec. Novák. 63.
3) Arch.pražs. č. 2120. 80. Bydlila u něho roušnice, která v Praze při návštěvě umřela.
4) Z oučtů hradeckých (Tischerovy sbírky, str.  14).
5) Z knihy gruntovní arch. hradec. z r. 1574. fol. 1314 vypsal mi archivář Tischer.
6) Kniha smluv svateb. v Hradci. 52.
7)  Novák, Soupis Hradce.  73.  82.
8) Oučty Tischerovy str. 12.

malování erbu panského do štampuchu; témuž od malování erbů na vojanský vůz platí se kopa 30 gr.; pak maluje studnici a zlatí ji, začež obdržel 100 kop.5)

5) Tamže 87. 96. Novák. Soupis.  130.

Soupis pražských malířů, illuministův a písařů knih od r. 1526
do r. 1620.  

Čísla bez  bližšího udání  jsou  signatury  z městského archivu pražského. K. J. č. značí  rukopis Krasoumné Jednoty v Praze, jejž vydal dr. Chytil.

Abel Florián, z Kolína Rýnského, dvorský malíř na Star. městě, 1550—1565; přijat v cechu za mistra. Viz o něm v textě str. 166.
(Abondio, Abundi Antonio zove se 1570 císařs. malířem, aíc význam jeho jest v drobné skulptuře, byl medailerem.)
Adam, malíř z kolleje Laudovic na St. m., r. 1604 viněn od ženy své, že ji bije a statek utrácí. Č 1288. 63.
Achczenet (Achtsenyt, Ochtsenit, Achtsenidt, Axamit), Bartoloměj, malíř na Mal. Str. 1618—1620; 1618 připovídá se na statek po nebožce Mar. Graferové, malířce. Č. 1485. 10. R. 1619 dědí; č. 1485. 34. Viní kohos z výtržnosti a urážky (po česku viní) č. 1483. 51. Smlouvá se o kšaft Graferovy č. 1483. 30. Hádá se o dědictví č. 2216. C. 23. Dědí a není spokojen č. 2176. C. 21. R. 1620 sedí s dcerou Rosinou pro dluhy; Dominik de Bossi, architekt, ručí zaň. C. 1485. 103.
z Achu, z Ochu Jan, Hans von Aach, Aachen, dvorský, komorní malíř, 1592—1615; o něm viz v textě str. 179.
Arcimbaldo Josef, cís. contrfeter, v dvorské službě r. 1570. Jahrbuch der Samml. des Kaiserh. VII. 5191; 1587 obdržel odbytím 1500 zlat. rýnských „za dlouhé služby". Jahrb. VII. 5475; XV. 11776. V galerii ve Vídni 4 obrazy od něho.
Aretyn, Aretinus z Ehrenfeldu Pavel (z Klatov?) kartograf, 1613 měšťan Star. města; od něho 1619 mapa Čech. Syn Theodor měšťan.
Bartoš, Bartoloměj, malíř, žil již v době jagiellonské, na Malé Str. je tu měšťanem; r. 1519 kup. dům; až do r. 1536 jest šestkrát zapsán v knihách, že kupuje vinice. Zápisy jsou uvedeny u Šimáka v „Zprávách o malířích" (4), jenom ne zápis z r. 1536, v němž nová zpráva, že Bartoloměj stal se písařem radním a slul „Malíř". Arch. praž. č. 2008. 105. Byl živ ještě r. 1539. Žena Barbora.
(Bartoš, kartnýř, r. 1549 na Star. m. [č. 1280. 57] tuším, že jest Bartoloměj Štika kartnýř, viz tam.)
(Bassano Giacomo, malíř scen, benátské školy, obrazy jeho obliboval Rudolf. Ale byl-li mistr v Praze, nevím. Uvádí ho Chytil v Umění za Rud. 32.)
Baštecký z Kostenic Burian, malíř, béře r. 1544 městské právo na Nov. m. 555. 1545 vzdává dům proti kostelu sv. Benedikta, koupený za 67 1/2 kop gr. č., ženě své Polyxeně. 2192. 388. 2192. 358. 1545 má dva domy a dluží se 2218. 7. 1549 dům v Chudobicích 2193.  29.  R.   1550 soud o poručnictví   1421. A. 92; 1552 žení se po druhé s Evou vdovou, jež má děti Samuele a Annu. 2193. 187. R. 1553 soudí se o kšaft. 1422. B. 66. 1553 kup. vinici 2010. 160. 1558 je poručníkem kšaftu Krištofa Haňka malíře. 2125. 8. 1559 koup. dům na Široké ul. 2193. 419.  1562 už mrtev 2194. 80.
Baštecký Jan, malíř, syn předešlého z Polyxeny; N. m. 1567 postupuje gruntovní peníze 2219. 40. 2219. 79.
Bečvář Jakub, z Litoměřic, malíře Matouše syn, na St. m., r. 1568 žení se; r. 1571 již mrtev. 2136. 70. 2121. 322.
Berchtold, Pertholt, Bartoloměj, malíř, poddaný abatyše sv. Jiří, propuštěný, 1615 přijal měst. právo na Hradčanech. Kn. hradč.v arch.praž. 573.1546.181.182.16l7 maluje na Hradčan. 8 okenic k pokoji nad šatlavou za 2 kopy. 123.
z Bílé Jan, mal. na Malé Str. 1619 připovídá se na statek uteklého Mutia Lampugnana č. 1483. 33. R. 1620 uveden v dům Lampugnanův.  1483. 109.
Bílek Adam, mal., měšťan St. m. 1579 činí kšaft; dům v Nožířské ulici, odkaz. ženě Anně; záduší P. Marie na Louži 15 kop. Miscell. z desk v arch. pražs. č. 54. nebo 2120. 303. Umřel r. 1581. Dcera Kateř.
Bílek Pavel z Hradce Labského, malíř na Nov. měst. 1568 přijal městs. právo 557. 1575 kup. dům č. 2197. 301; 1576 svědčí o rvačce bratra svého v Hradci Labském. Kn. komorn. soudu v Mus. zemsk. č. 15. G. 75. R. 1584 mrtev. Dvě dcery. R. 1585 vdova Magda má pohledávku v Hradci n. L. 2224. 143. R. 1589 Magda soudí se s malíř. Grafeusem o dům otcovský, vyhrála. 1002. 50.
Bílý Vavřinec, pomocník Táborského při psaní a malov. kancionálů. Archaeol. Pam. X. Pam. III. 250.
Bitman Jan, malíř, podruh a poddaný; r. 1604 viněn od Anny z Cztiných, že ho k sobě s ženou jeho „přivinula", když od pána zběhl, „že ho z hnoje vychovala", byt mu dala, pak se vystěhoval a 10 kop dluhuje. Malíř se bránil, „že mu malování a figuru prsty pomazala." Ona: „že slíbil figuru syna darmo malovati, a ona pohlídla, maluje-li, ale nic neublížila, než svý dříví tam našla." C. 1288. 54.
Brukner Michl, z Vratislavi „brifmaler"; na St. m. svědčí r. 1593. C. 1061. 65.
Burián, mal. na M. S., manželka jeho Lidmila kup. 1529 dům. 2212. 169. 1535 kup. dům na Příkopě 2192. 368. 1540 učí se teprv u bratra svého Floriána. Ruk. K. J. č. 2 261 Chytil, Malířstvo. 75.
Bystřický Jakub z Moravy, malíř, 1595 přijat do staroměst. cechu za mistra. Rukop. K. J.č. 2. 103. 1560 přijal měst. právo. 1562 dlužen malíři Matouši. 2182.
Ciburský, Czibuzský, Cibuský, Cymburský alias Krč, Krž Adam, malíř, St. m. 1591 přijal měst. právo, ale „nemaje co o svém zrození ukázati" (nemanželský syn) předložil jest na pergameně legitimaci cís. Rudolfa. 1601 kup. dům „Pod pavláčkou" proti masným krámům. 2113. 194. 1229. 507. R. 1608 má dům v Týnské osadě. Č. 324. Choť Magdalena.
Čechura Václav, mal., r. 1616 maloval sťatého knihtiskaře Mizeru. Světozor.   1877. 334.
Čechyn Václav, malíř, měšťan Nov. m. 1598 obdržel list na svobodu řemesla od cís. Rudolfa. Jahrbuch. XII. 8313. Možná, že to předešlý, jenom že vydavatel v Jahrbuchu se omýlil či písař originálu špatně psal.
Čiubr, Czubr Václav, malíř na Nov. m., cechmistr; 1588 zavřen s cechmistrem sklenářským pro nesvornost v cechu. 93. 223. Byl v cechu ještě 1637 č. 97.
Čulík, Čubík Pavel z hor Lžínovských, malíř, 1565 béře měšť. právo na Nov. městě. 556. 1569 kup. dům v Pasířské ul. 2104. 166. Žena Anna.
Dačický Jan, mal.; St. měst. 1545 přijal měst. právo. 534. Týž rok přijat do cechu. Rukop. K. J. č. 2. 101. (Chytil Malířstvo 75.) Alžběta choť. 1546 dědí 2136. 39. Kup. dům u Židovs. zahrady. 2117. 84. Syn Vavřinec. 1567 Alžběta vdova soudí se o dům. 2121. 203.
David, malíř ze Štrospurku 1572 vězen od staroměst. cechu malířského, ,,že by něco proti nim přečinil". Kn. purkmistersk. č. 103. 179.
Dílek Daniel, malíř, 1598 uveden mezi dlužníky zlatotepce Šustra. 1174. 27. 
z Dölen Krištof, malíř z Míšeňské země, r.   1598 přijal městské právo na Malé Str. 567.
Dusík Adam, syn Víta Dusíka, malíř na St. městě, měšťanem r. 1587. 1589 viní malíře Hutského z psaní do Krumlova, jímž nařčen, že obtěžkal děvečku, když byl u Hutského. Pře zdvižena. 1166. 236. Asi r. 1595 odstěhoval se do Rakovníka, kdež získal měšťanské právo.
z Eyser, Ayzr, von Eysern, Eysner, Eiser, Heyzr, Fonhayzer Ferdinand, malíř 1572—1616, nejprv na Malé Str.; od r. 1604 na St. m. Data viz v textě str. 205.
Eknperger Hendrych, mal., Mal. Str. 1612. Viz o něm v textě str. 209.
Elpugnar Hanuš, malíř? 1532 kup. dům na St. m. 2111. 23.
Falke Jonáš z města Bürgell, malíř, Malá Str. 1617 béře městské právo. 567.
vom Felde Jan, z Feldu, malíř, Malá Str. 1615 přijal měst. právo; přísahu vykonal česky; 567. 143. Obdržel měst. právo zadarmo, že kontrfekt císaře Matiáše Prvního do rady daroval a ještě na rathouz svým časem orla zlatého vymalovati se uvolil. Otec jeho Libories z Feldu narodil se v Praze. Č. 1482. J. 14. J. 17.
Ferro Joan Baptista, dvorský malíř, 1539—1548, maluje na Hradě Viz v textě str. 164.
Filip, cuprejtýř (pozlacovač) a malíř na St. m. Žil již v době předešlé; r. 1523 přijal měst. právo. R. 1527 mizí.
Fink Laurenz, malíř, Staré město. 1606 žaloba, že nechodí do cechu ani na pohřby.  1289. 321.
Flechtner Jakub ze Žitavy, malíř, 1563, když právě pracoval u Berky z Dubé, zván od krále do Prahy k ozlacení varhan, nemělať prý komora dostatek malířů („der Kammer mangle es an Malern"). Jahrbuch X. 6207.
Fleišmon, Fleyšman Pavel, malíř na Hradčanech, r. 1620 připomíná se mrtvý. Vdova Marta. 1483. 171. R. 1621 Marta kšaftuje. 2176. B. 9.
Florián, malíř na Nov. m. 1529 učí se u Vrtilky mistra. 1533 mistrem učiněn. 1543 béře městs. právo. 555. Žena Lidmila. 1543. Dům v Spál. ulici. 2192. 217. 1545 kup. dům. 2117. 64. Týž rok Lidmila vdovou; prod. dům 2117. 77. R. 1558 Lidmila dlužna dceři. 2221. 8. U Chytila v Mal. 75. Mistr žije ještě r. 1569.
Florián, malíř, mistr vlaský, 1546—1556 rýsuje na domě rožmberském na Hradčanech štíty. Mareš. Archaeol. Pam. XVI. 474.
Frauenstein Jiří, z Drážďan, malíř na Malé Str.. r. 1605 přijal městs. právo. 567. R. 1619 koupil dům u mostu. 2216. C 25. 1483. 71. Žena Anna.
Fredeman, Frideman, Vre‘eman de Fries (de Vries) Jan, Nizozeman, malíř dvorský 1597—1599 v Praze. Viz text str. 182.
Fredeman de Fries Jan, syn předešlého. Viz v textě str. 182.
Frelingk Jan z Dolejšího ,,Wildungku", malíř, 1607 přijímá městské právo na Nov. m. 558.
Frič, Frytss, Fryč Jiřík z Chomutova, malíř na Nov. m. 1576 přijal měst. právo. 556; 1581 cechmistrem 96. 1583 kup. dům na Koňsk. trhu za 300 kop č. 2197. 104. 1583 svědčí po česku o bitvě hospodské 1120. 216. 1587 kšaftuje; 1211. 90. Zůstalo po něm 24 knih českých, němec., latin.; mimo jiné kusy i postel ,,malovaná pozlátkou" a vykládaná pěkně; z řemesla zanechal 8 kop lišt do světnic za 12 kop míšeň. a knihy s „kunstštuky". Dcera Salomena šestiletá.
Frič Vít, malíř na Nov. měst. 1536 pojal Lidmilu, vdovu po Dubském; prod. dům a přijímá r. 1578 peníze. 2223. 28. 108.
Fröschl Daniel, komorní malíř miniatur, r. 1604 obdržel měsíčné služby 15 zl. Stal se antikvářem císařským. Jahrbuch X. 5630.
Fux Hons, malířského ,,řemesla", na Nov. m. r. 1590 obvinil malíře Grafeusa z nařknutí. Smluveno. 2144. 39.
Gaulrapp Erhart (Kaulrap), malíř dvorský; r. 1570 dělá na Hradčanech. Soupis Akadem. XIV. 81. 1573 privileg. od Maxmiliana proti malířům malostranským. Arch. místodrž. Missiv. 94., str. 143. Jahrbuch XII. 8141. R. 1577 obnoveno. Jahrb. XII. 8179. 1574 kup. dům pod valy od Mik. Nostice z Nostvic. 2214. E. 10. Žena Judita.
Gebeler Michal, malíř na Malé Str. 1598 přijal měst. právo. 567.
Geminger Jan, malíř, 1595 že maloval pokoje na císař. zámcích kolik let, obdržel list na svobodné malování s tovaryši svými. Jahrbuch XII. 8289.
Gersching, Götzsching, Gerschingen, Goldsching, Getschingen, Ketssenk Hanuš, Hans ze Solnohradu, arciknížecí malíř, 1548 maluje na paláci Hradu pražs. Jahrbuch V. 4146. R. 1563 mal. na varhanách u Sv. Víta, Jahrb. X. 6094, 6210; V. 4347. XII. 8011; 1567 mal. chodbu v Belvederu V. 4406. 1568 kup. vinici na Bílé Hoře 2012. 435. 1569 ji prodal v dluhu.
Gleckner Zachariáš, komorní malíř, 1598 přijímá nějaký dluh místo ženy své Esthery. 2173. G. 4.
Graffer, Grafer Havel, Gallus ze Šlangenfelsu, rodák snad od Želiva, malíř, na Malé Straně, 1586 kup. dům při krchovní zdi u sv. Mikuláše za 245 kop míš. 2214. J. 17. Uplácí ho ještě r. 1591. Manželka jednou slove Markyta jindy Mariana. 1587 svědčí oba po česku o jakés nevoli. 1126. A. 7.1587 uveden ve vinici. 2017. 55. 1589 smlouva o vinici. 2018. 3. Kup. vinici 2018. 22. 1591 vyměňuje si dům s bečvářem. 2215. C. 14. 1593 svědčí po česku o smlouvě domu 1126. F. 14. 1594 dlužen bradýři 100 zl. 2173. F. 10. 1599 kup. dům u brány Strahov. 2215. H. 12., 1600 kup. dům u masných krámů na Malé Str. 2215. J. 5. 1601 kup. vinici pod Bíl.Horou 2019. 247. 1602 kup. vinici nad Bruskou 2019. 324. R. 1603 kup. zahradu 2215. K. 25. 1604 maluje obraz zavražděného viz text str. 210. 1609 smlouvá se o zeď 159. 15. 1609 půjčil komus 1000 kop míš. 2173. N. 28. R. 1615 odkázal 200 kop míš. k záduší sv. Mikuláše. 1482. A. 16. Ten rok mrtev. 1615 smlouva vdovy Markety s bratrem nebožtíkovým Vondřejem a strýcem Ochczenitem, ujcem. Viz v textě str. 211. 1619 vdova činí kšaft a odkazuje 15 kop cechu malíř.  Starého a Menš. města.  2176. C  21.
Grafer Andres, Vondřej, bratr předešlého, malíř, 1598 béře městské právo na Mal. Str. 567. 1614 hlásí se k dědictví po bratru. 1482. A. 10. 1615 prodává zahradu a dům, co dědil po bratru. 2215. R. 13. Umřel 1619; syn Andres; poručník jeho malíř Mayer. 1483. 50.
Graffaeus, Grapheus, Graphaeus, Kraffeus Baptista z Antorfu, malíř na Nov. m. 1587 přijal městs. právo 558; 1589 soudí se o kšaft po Pavlu Bílkovi 1002. 49. 1591 kup. dům v Charvat. ul. u Židovské zahrady. 2143. 37. Žena Magda. 1592 kvituje dluhy na Star. m. 2179. 55. 1593 má spor o peníze s Mikul. Smolíkem na Star. m. 1055. 369. 1595 Jan Libocký z Libé Hory, měšťan St. m., zveden na dům Baptistův pro dluh 120 kop míš., za něž Cesaru Šenkovi ručil Baptista. Magdalena odporuje. 2185. 87. R. 1600 soudí se choť jeho o nářek cti 1229. 388. 1601 mistr mrtev. Magda vdovou. O práci jeho viz v textě str. 211.
Greger Jiřík, malíř, r. 1598 uveden mezi dlužníky zlatotepce Šustera. 1174. 27. Dal do zástavy list zachovací.
Grof Tobiáš, malíř na Star. městě, 1605 svědčí. 1065. 109. Bývá u jesuitův.
Gumperger Hans z Vratislavě, r. 1561 prosí císaře za podporu, prý pracoval vedle dvorského malíře 6 let v kostele (sv.Víta), u arciknížete v Belvederu, též při triumfu, teď že ochromen a nemá se ženou co do úst dáti. Císař nařídil, aby se mu něco dalo. Jahrbuch X. 6186.
Gundelach, Gondelach Matiáš, komorní malíř, 1609 obdržel měsíčního platu 25 zlat. Jahrbuch X. 5681. Gondelach Hans, malíř, jenž béře si touž dobou vdovu po malíři Heinzovi, snad je jiný.
Günther, Ginther Jeremiáš, komorní malíř, 1604 přijat na službu 15 zl. měsíčně. Jahrbuch X. 5615. Po smrti Rudolfa, jenž mu zůstal dlužen, stal se r. 1615 dvorským malířem Matiášovým. Jahrbuch XX. 17337. Seznam prací jeho v Jahrb. XV. 11792. Maloval Posvícení dle „Prügla" (Breughel), Venuši, Nacket weibl, Weibl mit Satiro, na sloni miniaturu Psyche, kopii Judith,  dle Dürera Ukřižování.
Habart alias Kord, Jan, rodák staroměstský, malíř, r. 1588 podepsán v kancionále stříbrském. Kamper, Wirth, Soupis XXIII. 225.1589 béře měst. právo na Nov. m. 558.1594 žení se s vdovou Dorotou po kamenníkovi Matěji Libereckém. 2143. 234. 1595 dlužni 2220. 285.
Had Mikuláš, malíř na St. měst.; r. 1574 přijat do cechu jen jako lištař; r. 1577 kup. vinici. 2015. 240. 1584 upisuje dluh na vinici 2016. 374. Choť Marketa.
Hamer Šebestián, cís. illuminist, 1590 obdržel plat z milosti, 6 zl. měsíc.   Jahrbuch VIL   5502.
Hans z Lince, dvorní malíř, 1548. Jahrbuch. V. 4121.
Hanuš, mistr z doby předešlé; r. 1525 mést. právo na Star. m., malíř knížete Karla, 1525 má dům nástupních s Hradu. 2212. 149. 1527 prod. dům. Je tu ještě 1528. Snad to ten, jejž cech r. 1525 přijal s jménem Hanuše Bradatého. Ruk. K. J. 2. 203.
Hanuš z Olomouce, malíř, 1525 na St. m. městs. právo, přijat v cech; 1528. Urazil cech. Chytil. Mal. 72.
Hasík Václav, malíř na Nov. městě, žil již v době předešlé jagiellovské, od r. 1502—1551. Data viz v kn. Wintrově Děj. řem. XIV.—XV. věku, str. 509. Chytil, Malířstvo, str. 67. Též u Šimáka v Zprávách (25). Zde uvádím jen věci nové nebo opravné. 1525 byl cechmistrem. 1527 se hádá s cechem; podporuje mistry „přespolní" proti cechu (což nejsou jen Poláci, jak míní Chytil v Mal. 47, ale mistři cizí vůbec, kteří nejsouce v cechu, v Praze pracují)). Když byla na Hasíka vznesena pokuta, „zpíčil se". Ruk. K. J. 2, 259. R. 1528 byl cechmistrem zase 332. 5. Dům měl na Koňsk. trhu vedle domu bratra svého Krištofa. Žena Regina. 1535 kup. vinici. 2008. 86. 1540 dlužen 2008. 397. 1548 soudí se s Krištofem, že mu jakožto soused obořil kuchyni, 2149. 78. 1551 umřel. Regina vdovou, syn Vavřinec. 2218. 190.
Hasík Krištof, malíř na Nov. m., bratr předešlého; 1521 dědí po otci dům, 1522 srovná se o dědictví s bratrem a sestrou, R. 1529 zmínka 2133. 5. 1558 mrtev; Lorenc Hasík, strýc, činí odpor kšaftu jeho, vysoudil si 32 kop míš. 2125. 8. Lidmila, Hasíkova choť. 2098. 135.
Heinz, Heintz, Haintz Josef z Basileje, Švýcar, dvorní malíř, architekt,  1591—1609. Data viz v textě, str.  181.
Helmreych Jiřík, kartnýř (kartář) z Norimberka, 1546 jest již v Praze 2218; 1556 teprv přijímá měst. právo na Nov. městě 555. 1556 dlužen za dům 2218. 411. Žena Klára. 2193. 322. 1562 umřel. Klára postupuje dům v dluhu Matěji Kolínovi z Chotejřiny. 2194. 107.
Hemailer Hans, komorní malíř, 1615 při dvoře Matiášově. Jahrbuch XX. 17337.
Herlingar Gangolf, dvorský malíř krále Vladislava, na St. m. od r. 1507. † 1547 v Oseku. Viz v textě str. 163.
Herynk, Herink, Jan Jiří z Hes, dvorský malíř na Malé Str. R. 1618 béře tu městské právo. 567. Od něho v Bechyni 10 obrazů ze života sv. Norberta. Soupis, Milevsko. V. 101.
Hofman, Hoffmann Hans, dvorní malíř a „sluha" z Normberka, 1585 přijat na roční služné 100 tolarů, Jahrbuch XV. 11651. Nabízí r. 1585 císaři malovaného zajíce, obdržel zaň 200 zl. rýnsk. Jahrb. VII. 5456. 1589 zvýšeno služné na 15 zl. měsíčně a 100 tolarů obdržel z milosti. Jahrbuch XII. 8259. 1592 umřel.
Hoffmann Max, dvorní malíř v Praze, 1601 maluje za 100 zl. „abriss'  z turecké vojny (v Uhrách). Jahrbuch X. 5586.
Hochmann Pavel, malíř na Mal. Str. 1620 přijal městské právo. 567.
Holcwart Andres, malíř (na Hradč.?) 1565 maluje znaky k pohřbu Ferdin. I. Jahrbuch V. 4391.
Hoyer, Hoger, Wolfgang, Wolf, dvorní malíř na Star. městě. 1599 má privilegium pracovati všude. Jahrbuch XII. 8336; 1608 je psán mezi staroměstsk. pokojníky (nájemníky)  324. 403.
Hradecký, Travný, Travensis, Adam z Hradce Labského, malíř na Nov. městě 1548—1579. Data viz v textě, str. 184.
Hradecký Jakub, malíř, měšťan Nov. měs., r. 1600 kup. dům na Vyšehradě od Simeona Ledeckého. 2239. 34. 
Hufnagel, Hoefnagel Jiří z Antwerp, císař. miniaturist, od r. 1545
do 1600. Od r. 1590 v službách Rudolfových. Data viz v textě, str. 177. 
Hufnagel, Hoefnagel, Hufnagl, Hofnagl Jakub, dvorní malíř, na Malé Str. od r. 1602—1630. Data viz v textě, str. 178.
Hupschmann Donat, malíř císařs.  v Praze,  1565  maloval  erby k pohřbu Ferdin. I. Jahrbuch V. 4391. 
Husák Jan, malíř na Star. m. 1559 dlužen kupci v trhu slaných ryb. 2154. 225. 
Hutský Matiáš od Křivoklátu, dvorský malíř arciknížete Ferdinanda,  1572 přijat do staroměs. cechu, umřel 1599.   Data viz v textě, str. 167. 
Hutský Šimon, malíř, synovec Matiáše Hutského. Maloval kdys kolem r. 1600 do   Památníku   Matěje   Gunthera   obrázky. Chytil,  Um.  Rudolf.  58.   Katalog výstavy o době Rudol. r. 1904.   37.   R. 1607 usadil se v Rakovníce.   Arch. rakov. matrika.   Levý, Rakov. 209.   Viz zmínku v textě str. 170.
Hydropota Stanislav, malíř na Nov. měst. r. 1581 cechmistr. 96. 18.
Chotěšický z Chotěšic, Jiří, malíř, 1549 přijal městs. právo na Star. m.