Převzato z http://home.tiscali.cz:8080/ca858921/klistata.html, upraveno

Klíšťata

U nás žije pouze klíště Ixodes ricinus. Klíště prodělává, stejně jako jiní členovci, 3 vývojová stadia: larva, nymfa a dospělý jedinec.

Larvy se líhnou počátkem léta z vajíček nakladených na jaře. Po několika dnech jsou šestinohé a sotva viditelné larvy připraveny se živit. Dva až tři dny se živí krví svých hostitelů (malí savci, ptáci i člověk), jejich hmotnost se zvýší 10 - 20 x. Larvy se mohou rodit již nakažené zánětem mozku, nikoliv však borreliozou. Larva se stává infekční při sání na nakaženém zvířeti. Po nasycení se larvy pustí a spadnou na zem, aby se po několika měsících, většinou na konci léta, přeměnily na nymfy. Tato osminohá stvoření, která jsou asi 1,5 až 2 mm dlouhá, přezimují bez krmení na zemi. Následující jaro nymfy šplhají na vegetaci a hladově čekají na svoji oběť (opět spíše menší zvíře nebo člověk), na které dychtivě sají asi čtyři až pět dnů, nejčastěji v letních měsících. Na podzim se z nymf stávají dospělí jedinci, kteří hledají nové hostitele - tentokrát větší zvířata (vysoká zvěř, psi a další domácí zvířata a lidi). Zde samičky sají potřetí. Dospělé hladové samičky jsou asi 4 mm dlouhé, ale po krmení, které trvá asi sedm dní, narostou do velikosti malé fazole. Při sání se borrelie nebo viry mohou přenášet do těla hostitele.

Dospělým klíšťatům se dobře daří pouze na větších zvířatech (vysoká zvěř a hospodářská zvířata), jejichž přítomnost je nutná pro zachování populace klíšťat. Zde také dojde k oplodnění samičky, která poté přezimuje a na jaře snese vajíčka.

Nejvíce případů onemocnění přenášejí na člověka nymfy, které jsou početnější než dospělá klíšťata a sají v létě, kdy pobýváme v přírodě nejvíce. Dospělá klíšťata mohou také přenášet infekci, ale jsou větší, snadněji zjistitelná a obvykle bývají odstraněna dříve, než nás stihnou nakazit. Šíření nákaz napomáhají migrující nakažení ptáci.

Klíště se může na náš oděv, vlasy, chlupy či kůži přichytit kdykoliv při běhu nebo chůzi křovinatým, zalesněným nebo travnatým prostředím. Vegetace se přitom nemusíme vůbec dotknout. Dále se parazit pohybuje po oděvu či našem těle a hledá vhodné místo k přisátí, které může být vzdálené i desítky centimetrů od místa napadení a může být i pod oděvem (např.prádlem nebo ponožkami). Klíště nemá vyvinut zrak, svoji oběť však vyhledává pomocí vysoce vyvinutého smyslu pro vnímání vlhkosti a tepla. Cítí-li odpařující se vodu (pot), napadá hostitele. Klíště naštěstí nesnáší vodu ve skupenství tekutém a nikdy se nepřisaje na kůži, která je mokrá, ale čeká na částech oděvu nebo vlasech, až kůže oschne.

Prevence běžce před přisátím klíštěte je tedy slušné tempo s optimálním příjmem tekutin k dostatečné tvorbě potu po celou dobu běhu. Vyvarujme se také delších zastávek (oschnutí od potu), posedávání na občerstvovačkách či po restauracích, procházkovému tempu při dohledávání kontrol atp. Ihned po ukončení běhu osprchujme celé tělo nebo skočme do vody. Po umytí několik hodin znovu nepoužíváme původní oděv, ani doplňky (čelenku, čepičku, šátek..). Většinou však tyto zásady nelze splnit, a proto je nutné se ihned po doběhnutí prohlédnout, nejlépe za pomoci druhé osoby, a klíště, které v tuto dobu ještě není přisáto, jednoduše odstranit (setřít). Přisaje-li se již klíště (trvá mu to však vždy několik hodin), je odstranění obtížnější.

“Osvědčených” metod k odstranění přisátého klíštěte je spousta. Například lehce navlhčeným mýdlem pod mírným tlakem vytáčíme krouživým pohybem proti směru hodinových ručiček parazita ven. Tato metoda má 100% efekt, klíště však nesmí být roztrženo předchozím neodborným zásahem. Obdobně lze klíště vytáčet i pinzetou. Nikdy nepůsobíme na tělo klíštěte tlakem, neboť zde hrozí vytlačení infikovaného sekretu z klíštěte do našeho těla. Po odstranění parazita potřeme místo přisátí dezinfekčním roztokem. Infekce přechází do těla hostitele až po 24 hod. od přisátí.
 
 

Onemocnění přenášená klíšťaty v našem prostředí

Lymeská borrelioza

Je způsobena spirálovitou bakterií - spirochetou a vyskytuje se na celém našem území. Za 10 až 14 dní po napadení klíštětem se na kůži v místě přisátí objeví červená skvrna, která se od centra cirkulárně plošně šíří, okraje bývají zabarveny intenzivněji než střed. Tato afekce může přetrvávat několik hodin nebo i dnů. V této kožní fázi je borrelioza velmi dobře léčitelná antibiotiky a je-li postupováno správně, nedochází ke komplikacím. Není-li dobře léčena, může dojít k přechodu nemoci na další orgány (srdce, mozek, klouby) a choroba je léčitelná již obtížně a někdy zanechává i trvalé následky.

Očkování proti borrelioze není zatím na území naší republiky dostupné. V současné době byla v USA schválena očkovací látka LYMErix (firma SmithKline Beecham) a je již doporučována na webových ultramaratonských stránkách. Cena všech 3 injekcí se pohybuje mezi $50 až $100.

Klíšťová encefalitida (zánět mozku)

Je přenášena všemi vývojovými formami klíštěte. Tato nemoc je typická pro střední Evropu a vyskytuje s v přírodních ohniscích - nejčastěji v listnatých lesích podél řek (Berounka, Dyje, Povltaví, Posázaví). Infekce je způsobena virem a má dvě stadia. 1. stadium se projeví jako chřipkovité onemocnění s teplotou, nejčastěji za 7 až 14 dní po přísátí klíštěte. Po několika dnech přechodné úlevy následuje 2. stadium: prudké bolesti hlavy, horečka, zvracení, kolapsy, poruchy paměti a spánku. Dále mohou následovat obrny a křeče. Nemoc není léčitelná specifickými léky. Léčení vyžaduje od 1. stadia absolutní fyzický i psychický klid na lůžku. Při dodržení klidu odezní infekce většinou sama. Kriticky nebezpečné je “přecházení” chřipkových příznaků v 1. fázi onemocnění. Pokračování v tréninku, ale i v zaměstnání, může vést k celoživotní invaliditě.

Proti klíšťové encefalitidě se můžeme chránit preventivním očkováním, které se sestává ze 3 očkovacích dávek FSME-IMMUN, firmy Baxter, které injikuje lékař. Mezi první a druhou dávkou je interval 6 týdnů, mezi druhou a třetí cca 12 měsíců. Jedna dávka stojí asi 400 Kč a většina zdravotních pojištoven hradí poslední dávku. Protože encefalitida je typicky sezónním letním onemocněním, je vhodné začít s očkováním v zimním období.

prim. MUDr. Jan Ondruš

dětské oddělení Orlická nemocnice Rychnov n. K., 51623