Prosté zobrazení

Někdy nám může vadit, že není jednoznačně určeno, jak se jmenuje student (studentka) z Brna, protože tam bydlí Jan, Josef a Anička. To můžeme vyloučit následujícím typem zobrazení:

Zobrazení, ve kterém každý prvek z oboru hodnot má přiřazen nejvýše jeden prvek z definičního oboru se nazývá zobrazení prosté.

Příklad

Obrázek znázorňuje prosté zobrazení A:

Jeho:

  • Definičním oborem je {Karel; Eva; Jan; Josef; Řehoř; Anička},
    tedy
    A1 mimo prvků Karl a Ahmed.
  • Oborem hodnot je {Brno; Kralupy; Jihlava; Strakonice; Turnov; Liberec},
  •                               tedy A2 mimo prvku Karlovy Vary.
Samo zobrazení pak můžeme zapsat výčtem
A = { [Karel; Kralupy]; [Eva; Jihlava]; [Jan; Turnov]; [Josef; Brno];
          [Řehoř; Strakonice]; [Anička; Liberec]
}
.