Prevzato z http://www.uur.cz/slovnik2/

Aarhuská úmluva
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v
záležitostech životního prostředí.
V ČR jsou požadavky úmluvy obsaženy zejména v zákoně o právu na informace o životním prostředí, v zákoně o posuzování vlivů na životní
prostředí, ve stavebním zákoně, správním řádu a v soudním řádu správním.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Acidifikace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Proces okyselování složek a dalších objektů životního prostředí působeného emisemi látek znečišťujících ovzduší.
Viz § 2 písm. n) nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob
přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Agenda 21
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který pojednává problematiku ochrany
životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. Agenda 21 je
akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a
hospodaření s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text Agendy
21 k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Aglomerace
anglicky agglomeration
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
v širším smyslu: prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu. Typicky průmyslová oblast, velké město;
úžeji: seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a
objemu produkce.
Viz též megalopolis, ruburbanizace, suburbanizace
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené obcemi s intenzivními ekonomickými,
sociálními a územnětechnickými vazbami.
Viz § 2 písm. k) návrhu zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Silně urbanizované území velkého města a jeho okolí, zahrnující geograficky blízké sídelní útvary s jejich spádovými územími.
Vyznačuje se :
- vysokou intenzitou ekonomických a společenských činností, vysokou úrovní vývoje výrobních sil, vysokou hustotou osídlení a vysokou
mobilitou obyvatelstva,
- dominujícím postavením jednoho, dvou nebo několika měst, která tvoří jádro aglomerace (monocentrická, bicentrická, polycentrická
aglomerace),
- sociální, ekonomickou a územní jednotou,
- převahou nezemědělského obyvatelstva, které má existenční základnu hlavně v pracovištích jádrového města,
- intenzívními, trvalými a většinou každodenními ekonomickými, sociálními, kulturními a jinými vztahy mezi jádrem a ostatními sídelními útvary
aglomerace,
- diferenciací funkcí mezi jádrem a ostatními pásmy aglomerace,
- souvislostí dopravního systému a souvislosti technické infrastruktury.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Skupina geograficky blízkých sídelních útvarů, mezi nimiž se nahromaděním ekonomických a společenských aktivit vytvořily intenzivní
ekonomické, technické, kulturní i jiné vztahy. Vyznačuje se značnou koncentrací výrobních sil a bytového fondu, obvykle s dominujícím
postavením jednoho sídelního útvaru (aglomerace monocentrická). (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Soustava osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního procesu. Sídelní aglomerace je
hromadění obyvatel na ploše města a v jeho zájmovém okolí, postupné splynutí města s původně samostatnými sídelními útvary. (Krásný, Jan:
Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Aktivní zóna záplavového území
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí aktivní zónou záplavového území - území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě
podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí.
Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zóna vymezená vodoprávním úřadem na návrh správce vodního toku v současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě
podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
V aktivní zóně záplavového území jsou ze zákona zakázány vybrané stavby a činnosti; mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní
úřad stanovit rozhodnutím omezující podmínky.
Viz § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); § 2 vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu
zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Aktivní zpřístupňování informací
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba
podat žádost.
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Aktualizace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Termín "lhůty aktualizace" je nyní nově definován vyhláškou č. 135/2001 Sb., v § 16 odst. 3. písmo a) jako „lhůty pro vyhodnocení, zda se
nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena".
Lhůty aktualizace jsou stanovovány individuálně s přihlédnutím k předpokládané dynamice rozvoje a změn ve využívání území. Z praktického
hlediska je vhodné sta¬novit lhůty aktualizace i s přihlédnutím k cyklu volebních období zastupitelstev obce, tj. minimálně l krát za 4 roky. Ve
většině případů se však bude jednat o lhůtu kratší. Lhůty aktualizace je účelné stanovovat zejména s ohledem na vhodnou etapizaci pro¬vádění
změn v území, na jejich účelnou návaznost a vzájemnou podmíněnost.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Akustický orientační maják
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí akustickým orientačním majákem akustické zařízení s vyhrazenými tóny případně doplněnými o hlasovou
frázi, které je v trvalém provozu nebo je dálkově spouštěno zrakově postiženými osobami.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Alternativa
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.6, 7.5
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Alternativa - výběr, volba mezi dvěma nebo několika vzájemně se vylučujícími možnostmi, jedna z těchto možností.
Petráčková, V., Kraus, J. a kol.: Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995.
Jedno z řešení, která přicházejí v úvahu pro výběr (volbu) v procesu rozhodování.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Alternativní zdroje energie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Získávání energie použitelné pro činnost člověka jiným způsobem než pomocí využití klasických zdrojů energie, jako je spalování fosilních paliv
a v současné době i získávání energie z jaderných elektráren. Alternativní zdroje jsou charakterizovány menší zátěží pro životní prostředí a
zdraví člověka. Jedná se především o využití přímého slunečního záření (fotovoltaické články a sluneční kolektory), energii větru, polohovou
energii vody v údolních nádržích, energii vln, přílivu, energii biomasy (spalování, vytváření bioplynu, výroba bionafty, etanolu), energii
geotermální.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Analýza
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je pojem z fyziky a chemie, obecně se používá k označení myšlenkového nebo faktického rozkládání celku na části. Navazující syntéza pak
opětně spojuje tyto části v celek. A. rozlišuje jednotlivé části a zkoumá jejich funkce a vazby v celku. Analyzovat lze strukturu určitého systému i
dějů (procesů), které v něm probíhají. V aplikaci na přípravu a realizaci projektu spojených s výstavbou je analýza a navazující syntéza
spojována nejčastěji s hledáním optimální varianty struktury projektem realizovaného díla (např. stavby) i optimální varianty postupu jeho
realizace …
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Antropocentrismus
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Názor na postavení člověka na Zemi, podle něhož je zdrojem všech hodnot člověk (anthropos člověk). Veškerá činnost člověka je směrována
pouze k uspokojování potřeb, požadavků a tužeb člověka. Zájem o ostatní druhy a o přírodu je druhotný. Antropocentrismus vyjadřuje pocit
nadvlády a nadřazenosti nad přírodou a může se projevovat přílišným kořistnictvím s negativními dopady na přírodu. Ekologický
antropocentrismus lze chápat i jako altruismus a vědomou odpovědnost a jako důsledek tohoto i ochranu přírody a "dobrovolnou střídmost".
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Antropogenní (faktory, pochody, vlivy...)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vytvořený, změněný nebo ovlivněný člověkem, jeho činností, obzvláště procesy moderní lidské civilizace. Adjektivum je užíváno především pro
rozlišení od slova přirozený (bez vlivu člověka v prostředí přítomný, vznikající) Např. přirozená eutrofizace na rozdíl od antropogenní eutrofizace
(způsobená přehnojováním a splaškovými vodami); přirozená produkce aerosolu na rozdíl od antropogenní (která má původ v průmyslových
technologiích) apod.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Areál
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor ploch, staveb a zařízení. Plocha areálu bývá z části zastavěná, z části volná pro založení zeleně, provozních prostranství, rezervních
ploch pro rozšíření apod. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976., Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1984.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Areál zdraví
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor ploch a zařízeni různé velikosti a skladby ke krátkodobému využití volného času spontánní tělovýchovou. Zřizuje se ve městech, na
vesnici a v rekreačních oblastech, obvykle občanskou svépomocí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Archeologická lokalita
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Kulturně-historicky významné území s výraznou koncentrací archeologických památek. Projevuje se modelací terénu, nálezy a nalezišti, zbytky
stavebních konstrukcí a cest, pohřebišť, kultovních míst a sídel, případně doložitelnými vazbami mezi nimi. (Hendrych, Jan: Tvorba krajiny a
zahrad III. V tisku - nakl. ČVUT.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Archeologický nález
Definice dle jiných právních předpisů
Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do
novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se
zpravidla pod zemí. O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení. (Zákon
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 23.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Architektura
anglicky architecture
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak vytvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu a funkce, stylu (slohu), dále podle
typu materiálu, techniky. Utváří kulturní krajinu a životní prostředí.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Archivace územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost je ukončena, odevzdá orgán územ. plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému stát.
archivu. (Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 22.) Pozn.: Platí již vyhláška č.
135/2001 Sb.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Arondace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
v překladu „zaokrouhlování“. Dostavba částečně zastavěného území města nebo venkovského sídla, která je postupně dotváří, doplňuje, na
okrajích sceluje stavbami i jinými úpravami. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Asanace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obecně soubor opatření, sloužících k zlepšení (ozdravění) životního prostředí, jako např.:
a) asanace vyčištěním konkrétního prostoru od různých druhů škodlivin a jeho uvedení do hygienicky odpovídajícího stavu,
b) asanace regionu, průmyslové oblasti, obce, městské čtvrti apod., spočívající v odstranění, nebo snížení ekologicky nepříznivé zátěže
životního prostředí, např. zákazem použití technologií, ohrožujících životní prostředí změnou výrobního programu, změnou knowhow apod.,
c) asanace na stavbě za účelem odstranění zjištěné závady (např. asanace starých omítek, kleneb, zdiva apod.),
d) asanace v armádě, např. speciální očista vojenských zařízení a techniky.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
v překladu „ozdravění“. Souhrn opatření ke zlepšení životního prostředí. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů invest.
celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Ozdravění sídel všech kategorií, druhů a krajiny uvolněním přehuštěného zastavění, vyčištěním vzájemně kolizních funkcí, odstraněním objektů
znehodnocujících původní přírodní prostředí nebo bránících výstavbě dopravních zařízení, vodních děl, vodních zdrojů apod. (Krásný, Jan:
Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Asanace území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Nařízení o asanaci území; vymezuje území po živelní pohromě nebo náhlé havárii, v jejímž důsledku se v tomto území podstatně změnily
podmínky a ve kterém je proto nezbytné provést zásadní změny. Uvádí stavby, které budou odstraněny a stanoví bezprostřední podmínky pro
neodkladné změny v uspořádání území. Tímto nařízením se pozastavuje platnost schválené územně plánovací dokumentace s tím, že ve
stanovené lhůtě je povinností orgánu územního plánování zajistit její změny nebo pořídit novou územně plánovací dokumentaci.
5.3, 10.1, 10.3
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze
odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o
a) veřejně prospěšnou stavbu, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností
území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,
c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
d) vyhlášení ochranného pásma nebo chráněného území,
e) asanaci (ozdravění) území.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných právních předpisů
Soustředěná investiční činnost pro ozdravění urbanistického, stavebně – technického nebo hygienického stavu zastavění, prováděná
částečnou nebo úplnou demolicí staveb, popř. jinými podstatnými zásahy do současného stavu zastavění.
ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1973.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přestavba a modernizace spojená s odstraněním nežádoucí zástavby; soubor opatření sloužících k ozdravení přírodního a životního prostředí.
Akademický slovník.
Asanace - úprava nějakého prostoru po stránce zdravotní, zvl. stavební úprava zdravotně závadných městských čtvrtí...
Klimeš L.: Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1994, 5. vydání.
Ozdravění sídel všech kategorií, druhů a krajiny uvolněním přehuštěného zastavění, vyčištěním vzájemně kolizních funkcí, odstraněním objektů
znehodnocujících původní přírodní prostředí nebo bránících výstavbě dopravních zařízení, vodních děl, vodních zdrojů apod.
Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.
Asanace je souhrn opatření ke zlepšení životního prostředí.
Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Asanace území je činnost, při níž se provádí zásadní změny v důsledku změn podmínek po živelní pohromě nebo náhlé havárii. Asanace
území se provádí nařízením o asanaci území. Nařízení o asanaci území uvádí stavby, které budou odstraněny a stanoví bezprostřední
podmínky pro neodkladné změny v uspořádání území. Tímto nařízením se pozastavuje platnost schválené územně plánovací dokumentace s
tím, že ve stanovené lhůtě je povinností orgánu územního plánování zajistit její změny nebo pořídit novou územně plánovací dokumentaci.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Asanace, asanační úpravy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Asanace, asanační úpravy nebo zásahy, případně potřebné plochy pro ně, jsou zmiňovány v souvislosti s územním plánem obce, pozemky v
souvislosti s regulačním plánem. Kromě toho v § 2 zákona je mezi úkoly a činnostmi územního plánování uváděno „určení nutných asanačních,
rekonstrukčních nebo rekultivačních zásahů do území".
Pojmy asanace, asanační úpravy, zásahy nejsou v předpisech stavebního práva blíže definovány, při jejich výkladu je proto nezbytné vycházet z
obecných zvyklostí. V oblasti výstavby a územního plánování jsou zpravidla chápány jako úprava, směřující ke zlepšení stávajícího stavu
prostředí, někdy spojovaná s úplnou, plošnou demolicí stávající zástavby, změnou jejího uspořádání a nahrazení novými stavbami. Podle
ustanovení § 108 zákona, odst. 2 písmo c) pro "provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně
plánovací dokumentace," lze vyvlastnit potřebné pozemky a stavby nebo vlastnická práva k nim omezit.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Atraktivita města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dosah funkcí města a nabídky jeho služeb, kterými město působí na obyvatele spádového obvodu, jehož poloměr se různí podle druhu
nabídky. Atraktivita se projevuje jednak pravidelnou pracovní i nepracovní dojížďkou do města, jednak občasnými a sezónními návštěvami
města; lze ji měřit počtem denního obyvatelstva města nebo návštěvností jeho centra ve vymezeném časovém úseku dne.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Atribut geoprvku
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je na poloze v prostoru nezávislá popisná informace přiřazená nějakému geoprvku, obvykle v externí databázi připojené pomocí prostorového
identifikátoru. Slouží např. k upřesnění hierarchického významu geoprvku.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Automatický imisní monitorovací systém (AIM)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
provozovaný Českým hydrometeorologickým ústavem sleduje kvalitu ovzduší na území České republiky. Sledování je prováděno standardními
metodami ve většině velkých měst a v územích se zvýšeným znečištěním ovzduší. Měří se S02, NOx, PM10, na některých stanicích i CO a 03
a doprovodné meteorologické ukazatele. AIM zahrnuje měřicí stanice, přenos dat a jejich zpracování. Výsledky slouží jako podklad pro
rozhodovací sféru a pro vědecké výzkumy.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Autorizace ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je oprávnění fyzických osob k vykonávání odborných činností ve výstavbě podle autorského zákona. Autorizace ve výstavbě je zvláštní
podmínkou provozování některých živností. Právnické a fyzické osoby, podnikající podle příslušných zákonů, mohou vykonávat vybrané činnosti
ve výstavbě pouze prostřednictvím autorizovaných osob.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Autorizovaná osoba ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Autorizovaná osoba ve výstavbě je fyzická osoba, které byla udělena autorizace ve výstavbě. Autorizovanými osobami ve výstavbě jsou
autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr ve výstavbě a autorizovaný technik ve výstavbě. Autorizované osoby ve výstavbě vykonávají
činnosti, pro které jim byla udělena autorizace ve výstavbě podle autorského zákona těmito způsoby: jako svobodné povolání (svobodní
architekti, nebo svobodní inženýři), jejichž činnost není živností ve smyslu živnostenského zákona, jako podnikatelé, nebo jako zaměstnanci v
pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
(autorizovaný architekt, inženýr, technik ve výstavbě). Fyzická osoba, které byla v souladu s Autorizačním zákonem udělena autorizace pro
příslušný obor (obory) a je zapsána v seznamu autorizovaných osob. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních
celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Autorizovaný architekt
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je fyzická osoba, které byla v souladu s autorským zákonem udělena autorizace ve výstavbě a je zapsána v seznamu autorizovaných architektů.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Autorizovaný inspektor
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 143
(1) Autorizovaným inspektorem může ministr pro místní rozvoj, po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“), jmenovat fyzickou osobu, která
a) požádala o jmenování autorizovaným inspektorem,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizovanou osobou podle zvláštního právního předpisu,
c) prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení
o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,
d) prokázala svou bezúhonnost výpisem z evidence rejstříku trestů ne starším 3 měsíců,
e) prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a
odvolává ministr pro místní rozvoj.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) může být autorizovaným inspektorem výjimečně jmenován i odborník z vysoké
školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje předepsanou praxi.
(3) Při podání žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem je uchazeč povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.
(4) Autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba může být na
jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně
vykonával.
(5) Obsahové náležitosti žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem stanoví prováděcí právní předpis.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Autorizovaný inženýr ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je fyzická osoba, které byla v souladu s autorským zákonem udělena autorizace ve výstavbě pro příslušný obor (nebo několik oborů) činnosti a
je zapsána v seznamu autorizovaných inženýrů ve výstavbě.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Autorizovaný technik ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je fyzická osoba, které byla v souladu s autorským zákonem udělena autorizace ve výstavbě pro příslušný obor činnosti a je zapsána v seznamu
autorizovaných techniků ve výstavbě. Pro autorizovaného technika ve výstavbě, který se zabývá prováděním stavebních činností, se v praxi
užívá označení autorizovaný stavitel.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Bezpečnost při výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
lze chápat obecněji jako ochranu lidí a různých součástí i forem majetku, soustředěných obvykle na staveništi, před jakýmkoliv nebezpečím
(např. úrazu, nemoci, poškození, zničení, odcizení), včetně ochrany před různými projevy kriminality a terorismu. Obvykle je však B. chápána
úžeji, jako bezpečnost práce při výstavbě. Ta pak zahrnuje, v souladu s předpisy příslušného právního řádu (např. ČR, při výstavbě na území
ČR): bezpečnost práce a technických zařízeni při stavebních pracích, bezpečnost při obsluze elektrických zařízení, dopravních zařízení a
prostředků, strojů, nástrojů a dalších zařízení obvykle přítomných na staveništi a také bezpečnost požární. Může pak zahrnovat ještě další
speciální druhy ochrany a bezpečnosti, např. bezpečnost jadernou, bezpečnost související s vyhrazenými zařízeními nebo také bezpečnost
speciálních prací, např.prací ve výškách, studnařských prací a mnoho jiných.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku
osob.
Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno
kolmo na jeho obrys.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Biocenóza
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Společenstvo organismů (rostlin, živočichů, mikroorganismů), které žijí ve společném biotopu a mají společnou historii. Pro biocenózu je
zdůrazňována její schopnost krýt vlastní spotřebu produkcí biomasy zelených rostlin a jistá nezávislost na okolí. Jinými slovy, biocenózu lze
také chápat jako živou složku ekosystému, biotop pak jako místo, kde se organismy biocenózy vyskytují. Podle systematické příslušnosti
jednotlivých organismů bývá zvykem vymezovat fyto- a zoocenózy, ale i nižší jednotky, např. ornitocenózy, arachnocenózy, bryocenózy atd.
Biocenózu je možno vertikálně i horizontálně členit na menší jednotky.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Soubory druhů organismů, jejichž populace vytváří na určitém ekotopu jemu charakterově odpovídající společenstvo, které je s neživým
prostředím, tj. ekotopem, v rovnováze v určitém časovém úseku a je schopno autoregulace, jakmile se podmínky tohoto prostředí začnou měnit.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubory druhů organismů, jejichž populace vytváří na určitém ekotopu jemu charakterově odpovídající společenstvo. To je s neživým
prostředím, tj. ekotopem, v rovnováze v určitém časovém úseku a je schopno autoregulace, když se podmínky prostředí začnou měnit. (Zásady
a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Biocentrismus
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Etika úcty k životu uznávající za zdroj hodnoty bios (život). Ústřední myšlenkou biocentrismu je teze, že každý život má vlastní hodnotu, která se
neodvozuje od vztahu člověka k tomuto životu a že člověk sám je pouze jednou ze živých bytostí. Pojem "úcta k životu" pochází od Alberta
Schweitzera. (Srovnej antropocentrismus a ekocentrismus).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Biocentrum
Definice dle jiných právních předpisů
Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného,
avšak přírodě blízkého ekosystému.
Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozené či pozměněné, avšak přírodě blízké
biocenóze (viz ÚSES).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým tvarem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného,
avšak přírodě blízkého ekosystému.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Biodiverzita (biologická různorodost)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Různorodost a rozmanitost (variabilita) živých systémů na všech úrovních uspořádání (od chemických struktur, které jsou molekulárním
základem dědičnosti, přes vnitrodruhovou variabilitu mezi populacemi jednoho druhu, až po komplexní systémy společenstev, trofických sítí a
ekosystémů); běžně se udává v počtu druhů ve sledované jednotce (ekosystém, stát, světadíl).
Viz článek 1 směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29.3.1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Biogeografická bariéra
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Překážka, která brání migraci druhů. Nesouvislé a různorodé geografické rozložení rostlin a živočichů je obvykle určováno a vymezeno jednou
nebo více překážkami jako např. klimatickými barierami, které v sobě zahrnují teplotu a možnost dosažení vody, nebo morfologickými jako
horská pásma nebo rozšíření moře. Biogeografickou bariérou mohou být i antropogenní překážky a tvary v krajině.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Biokoridor
Definice dle jiných právních předpisů
Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry
a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dle koncepce ÚSES (viz) se jedná o území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou nebo dlouhodobou existenci, avšak
umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z ÚSES síť. To ovšem neznamená, že v biokoridorech nemohou žádné organismy trvale
žít.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi
biocentry, a tím vytváří ekologickou síť.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Biologické čištění odpadních vod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Proces, při kterém jsou organické látky (substrát) odstraňovány z vody pomocí směsné kultury mikroorganismů. Probíhají-Ii tyto pochody za
přístupu kyslíku hovoříme o aerobním biologickém čištění, probíhají-li za nepřístupu kyslíku, jde o čištění anaerobní. Nejčastěji užívanými
způsoby jsou: aktivace, biofilmové reaktory a biologické nádrže (rybníky). Jemně suspendované a koloidní látky jsou z vody odstraňovány
nejprve fyzikálními a fyzikálněchemickými pochody a dále enzymatickými reakcemi. Biologické čištění je tedy komplex následných fyzikálních,
fyzikálněchemických a biochemických reakcí, které na sebe navzájem navazují.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Biologicky rozložitelný odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této části vyhlášky se rozumí biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního
rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír).
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Biopalivo
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí biopalivem kapalné nebo plynné pohonné hmoty, které jsou uvedeny ve zvláštním
právním předpisu, vyrobené z biomasy a určené pro pohon vozidel na pozemních komunikacích.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Bioplyn
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
(=kalový plyn), produkovaný při anaerobním vyhnívání. Složení bioplynu je závislé na složení kalu, jeho produkce na složení kalu a na teplotě
vyhnívání. Nejpodstatnějšími složkami bioplynu jsou metan a oxid uhličitý.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Bioregiony
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Jedinečné (odlišitelné) jednotky biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Pro členění se vychází nikoli z aktuálního stavu krajiny,
ale z potenciální bioty. Základem pro vytváření bioregionů jsou geologické, půdní, klimatické, topografické, geobotanické, fytochorologické a
zoochorologické mapy. Na Území ČR bylo vymezeno 90 bioregionů. Dříve se užívalo kategorie sosiekoregion.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

jedinečné jednotky biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Základem pro vytváření bioregionů jsou geologické, půdní, klimatické,
topografické, geobotanické, fytochorologické a zoochorologické mapy. Na území ČR bylo vymezeno 90 bioregionů.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Biosféra
anglicky biosphere
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Živá příroda, planetární (globální) ekosystém tvořený komplexem ekosystémů (biomů) Země. Termín představuje "oživené" prostory naší
planety v abstraktní formě "vrstvy". Spolu s ostatními "sférami" (viz atmosféra - plynný obal, hydrosféra - vodstvo a oceány, litosféra - horninové
prostředí...) je elementární jednotkou geografického členění povrchu Země. Základními charakteristikami biosféry jsou její dlouhodobý vývoj,
funkce v pohybu látek na Zemi (viz biogeochemické cykly), vnitřní rozrůzněnost a složitost (viz biodiversita), prostředí pro vývoj a život člověka,
pravděpodobná jedinečnost ve sluneční soustavě.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

živá příroda, planetární (globální) ekosystém, tvořený komplexem ekosystémů (biomů) země. Spolu s ostatními sférami (atmosféra, hydrosféra,
litosféra) je elementární jednotkou geografického členění povrchu země. K základním charakteristikám biosféry patří její dlouhodobý vývoj,
funkce v pohybu látek na zemi, vnitřní rozrůzněnost a složitost (biodiverzita), prostředí pro vývoj a život člověka, pravděpodobná jedinečnost ve
sluneční soustavě.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Veškerý prostor obývaný na Zemi živými organismy, zahrnující životní prostředí a všechny živé organismy. Sdružuje tedy všechny zemské
ekosystémy.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Biosférická rezervace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Velkoplošné chráněné území uznávané a vyhlašované v rámci mezivládního programu UNECSO Man and Biosphere (MaB). Každá biosférická
rezervace musí splňovat určité podmínky a plnit určité úkoly. Za základní jsou považovány: Cílená a aktivní ochrana přírody, vědecký výzkum,
ekologická výchova, osvěta a poskytování informací, propojení ochrany životního prostředí a hospodaření v krajině (rozvoj území) a racionální
řízení včetně monitoringu, plánů péče apod. V ČR je k r. 1998 6 biosférických rezervací: CHKO Bílé Karpaty, NP Krkonoše, CHKO
Křivoklátsko, CHKO Pálava, NF Šumava a CHKO Třeboňsko.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

velkoplošné chráněné území, uznávané a vyhlašované v rámci mezivládního programu UNESCO Man and Biosphere (MaB), musí splňovat
určité podmínky a plnit určité úkoly. Jedná se o cílenou a aktivní ochranu přírody, vědecký výzkum, ekologickou výchovu, osvětu a poskytování
informací, propojení ochrany životního prostředí a hospodaření v krajině (rozvoj území) a racionální řízení, včetně monitoringu. V r. 1998 bylo v
ČR 6 biosférických rezervací: CHKO Bílé Karpaty, NP Krkonoše, CHKO Křivoklátsko, CHKO Pálava, NP Šumava a CHKO Třeboňsko.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Biotop
Definice dle jiných právních předpisů
Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu,
populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stanoviště určitého organismu s charakteristickými vlastnostmi, které poskytuje danému organismu všechny potřebné zdroje (úkryt, potravu a
mikroklima) k přežívání, růstu a rozmnožování. Termín biotop obvykle nezahrnuje všeobecné charakteristiky jako je klima, teplota, radiační
pozadí ani vazby organismů uvnitř tohoto stanoviště. Např. biotopem pro výskyt sysla obecného jsou sušší, mírně svažité stráně s nízkou nebo
sečenou trávou. Jiná definice popisuje biotop jako soubor veškerých neživých i živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní
prostředí určitého jedince, druhu, populace, či společenstva. Biotop je tedy takové místní prostředí. Které splňuje nároky, charakteristické pro
určité druhy rostlin a živočichů.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor veškerých neživých a živých činitelů, jež ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace,
společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů. (Zákon č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, § 3/i.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Blackfields
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Lokality vyznačující se extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod i dalších složek životního prostředí,
které jsou zásadní překážkou pro jejich nové využití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy toxických, byla těžba a zpracování nerostných
surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných odpadů, doprava a aktivity související s vojenským využitím ploch.
Náklady na sanace těchto starých ekologických zátěží jsou velmi vysoké, avšak další odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících
problémů celkové výdaje pouze znásobí.
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Blok
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část současně zastavěného nebo zastavitelného území tvořená prostorově souvisejícími stavebními pozemky, popřípadě jediným stavebním
pozemkem, vymezená veřejnými prostranstvími nebo veřejnými komunikačními prostory nebo hranicí současně zastavěného či zastavitelného
území.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Zastavitelné území, vymezené zpravidla uličními čarami . V případě, že blok není ze všech stran vymezen uličními čarami, stanoví se další
pomocné čáry tak, aby bylo možno nade vší pochybnost stanovit plochu bloku. Blok dále možno členit na vnitroblok a vnější pásmo, které mívá
výrazně vyšší míru zastavění a vnitroblok vymezuje. (Metodika - slovník pojmů. Vnitřní předpis Útvaru rozvoje hl. m.Prahy. Praha: 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Blokace pozemků
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Seskupení pozemků shodných vlastností a jejich spojení do velkoplošných celků orné půdy.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bod
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je jednoznačně lokalizovatelná poloha udaná souřadnicemi referenčního systému. Ve výměnném formátu digitální ÚPD je bod definován dvěma
pravoúhlými souřadnicemi Y a X v S-JTSK. Bod je používán pro popis takového reálného objektu, který lze v mapě zobrazit pouze jediným
bodem nebo bodovým symbolem.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Bonita půdy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přirozená i kulturní úrodnost zemědělské půdy daná jejími vlastnostmi a výnosy plodin, podle nichž jsou stanoveny bonitní třídy hospodářské
klasifikace půdy, jež slouží k hodnocení pozemků.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bonitovaná půdní ekologická jednotka (BPEJ)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Bonitovaná půdně ekologická jednotka je základní mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, tj. specifický územní celek s konkrétními
stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným kódem. Vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její
ekonomické ohodnocení.
BPEJ je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují
hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku.
Viz § 8 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Základní mapovací a oceňovací jednotka vlastností a hodnot zemědělských půd ČR vyjádřená kódem, z kterého lze vyčíst klimatickou oblast,
genetické vlastnosti půd, půdotvorný substrát, zrnitost a skeletovitost, hloubku půdy, sklon a expozici terénu. (ČSN 83 9001. Sadovnictví a
krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Brownfields
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Staré průmyslové areály (nevyužité plochy v intravilánu měst), které po ukončení výroby zůstaly opuštěny a pomalu chátrají.
Tyto oblasti jsou často spojeny s reálnou nebo předpokládanou kontaminací životního prostředí. Regenerace (revitalizace) ploch brownfields je
žádoucí nejen z hlediska opětného využití území, ale taky z řady dalších pozitivních faktorů jako je zvýšení estetické hodnoty sanovaných lokalit,
vyhnutí se záboru půdy pro stavby „na zelené louce“ nebo vytvoření nových pracovních příležitostí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
"Brownfields", resp. "brownfield sites" jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny
a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují
zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním
uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty jsou reprezentovány cizorodými,
velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých
období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a vyskytuje se zde velké množství "černých skládek odpadů".
Významným rizikem jsou zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami
nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.). Okolí "brownfields" je vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští
investoři odmítají do těchto území vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží a s
předinvestiční přípravou pozemků.
Nejprve byly tímto termínem označovány pouze staré, opuštěné průmyslové zóny a logistická centra s rozsáhlými skladovacími prostory, která
se nacházejí na administrativním území měst. Postupně byl termín "brownfields" vztahován také na nevyužívané, zdevastované komerční,
administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty ve "volné" krajině, jakož i
plochy a budovy v minulosti využívané k vojenským účelům. V současnosti se takto označují i zanedbané, zpustlé menší části areálů i budov
jinak prosperujících podniků, jejich neupravené okolní pozemky patřící obci či jiným vlastníkům, okolí čerpacích stanic a parkovišť bez stálé
zeleně a nevzhledné, zanedbané veřejně přístupné plochy na sídlištích.
Revitalizace nevyužívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívaných průmyslových a logistických zón a komerčních či obytných
objektů v kompaktně zastavěných územích a zemědělských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajině ("brownfields") vyžaduje
systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu, regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza ekologických zátěží
kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové využití a oživení "brownfields" představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro soukromé
rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní proces, který je zcela v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.
Brownfields jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či podvyužité, často
mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. (Pojem "brownfields" je přejatý z anglického jazyka, v doslovném překladu
znamená "hnědé louky").
Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí.
Komplexitou a nákladností řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné
intervence.
Brownfields vznikají zejména restrukturalizačními tlaky ve společnosti, jejichž řešení trh nezvládne.
Politicky je problém vnímán ve vyspělých zemích od konce 70. let a ve své širší souvislosti je spojován s principy kompaktního města a
udržitelného rozvoje.
V České republice se problematika brownfields začala diskutovat poměrně nedávno, opuštěné průmyslové areály začaly být problémem pro
restrukturalizaci průmyslové výroby (zejména po odklonu od těžkého průmyslu).
Internet 2005. Ministerstvo životního prostředí ČR.

Břehový porost
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí břehovým porostem - dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku, na pobřežních pozemcích podél
koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku, popřípadě rostoucí v prostoru mezi
ochrannými hrázemi a korytem vodního toku až po patu ochranné hráze; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.

Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo
na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku, popřípadě rostoucí v prostoru mezi ochrannými hrázemi a korytem vodního toku až po patu
ochranné hráze; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Viz § 2 vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Břemeno vázané k pozemkům
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je závazek týkající se pozemku, který umožňuje osobě nebo osobám jiným, než je vlastník, provádět na pozemcích určitou činnost nebo
vykonávat určitá práva.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Budova
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí budovou nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a
střešní konstrukcí.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je užitkový prostor, častěji však soubor více užitkových prostorů k různému účelu (pro různé procesy v nich probíhající), které jsou soustředěny
do ohraničeného a uzavřeného celku. Tento celek je ohraničen obvodovými stěnami a zakryt konstrukcí střechy. Tento celek a jeho prvky jsou
sestaveny podle příslušné dokumentace, odpovídající technickým, legislativním a provozním potřebám a nárokům. Budova je obvykle vybavena
technickým zařízením, budova muže být stavbou, stavebním objektem nebo jinou částí stavby. Budovy jsou zapsány do katastru nemovitostí po
splnění těchto podmínek: a) zaměření geometrickým plánem, b) kolaudací, c) přidělením popisného nebo evidenčního čísla.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Bydlící obyvatelstvo
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Počet osob, které mají v určitém místě (sídle) trvalé bydliště. Část tohoto obyvatelstva může být k určitému datu nepřítomna z důvodu studia,
léčení, vojenské služby apod.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bytová domácnost
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor osob trvale bydlících v jednom bytě. Bytová domácnost může skládat z jedné nebo více cenzových domácností.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bytová kapacita
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Počet osob, které lze v objektu (obytné budově, obytné zóně apod.) ubytovat při dodržení zalidnění bytů stanoveného normou (ČSN 734 301)
pro příslušné velikostní (kategorie bytů).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bytová výstavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Proces, při němž se pomocí investic uskutečňuje výstavba bytů jako rozhodující faktor řešení bytového problému. Podle investorů se bytová
výstavba dělí na komunální (státní), podnikovou, družstevní a individuální. Podle koncentrace stavebních akcí se dělí na :
- soustředěnou bytovou výstavbu,
- bytovou výstavbu v rozptylu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Bytový dům
Definice dle jiných právních předpisů
stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Bytový fond
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn bytů na určitém území.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Souhrn bytů na určitém území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Bytový odpad
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn ztrát fondu trvale obydlených bytů, vzniklých likvidací zchátralých bytů, přestavbou, užíváním bytů k nebytovým účelům nebo demolici
bytů při výstavbě jiných zařízení na určitém území.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Celková podlažní plocha (nadzemních podlaží)
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Součet hrubých podlažních ploch nadzemních podlaží všech budov na regulovaném pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Cenová mapa stavebních pozemků
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v
měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních
smlouvách. V případě, že takové ceny nejsou k dispozici, nebo nelze-li je použít, zjistí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami
obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví
vyhláška. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Cenovou
mapu schvaluje a vydává v ČR obec, v SR ji schvaluje Ministerstvo financí SR.
Viz Oceňování pozemku
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Centrum lokální
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Centrum vysunuté do těžiště zájmů obyvatelstva městských obvodů a čtvrtí nebo průmyslových obvodů. Odlehčuje přetíženému městskému
centru, slouží denním i občasným potřebám obyvatel, obsahuje místní služby, vybavenost atd. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Centrum městské
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zpravidla centrální část města, v níž jsou soustředěny důležité politické, správní a kulturní instituce a jiná občanská zařízení celoměstského a
vyššího významu. Je střediskem společenského života a funkčně i výtvarně nejvýznamnější částí města.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Centrální část města, soustřeďující jeho politické, správní, společenské, hospodářské a kulturní instituce i jiná občanská zařízení
celoměstského významu. Též „centrální zóna města“. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Cenzová domácnost
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podle příbuzenského či jiného vztahu konstruovaný soubor bydlících v jednom bytě. Cenzovou domácnost může tvořit:
- domácnost rodinná, jejímž základem je manželská dvojice (druh-družka) bez dětí nebo s dětmi, tj. úplná rodina nebo neúplná rodina, tj. jeden
rodič s alespoň jedním dítětem,
- ostatní domácnost tvořená nejméně dvěma příbuznými i nepříbuznými osobami, které hospodaří společně (vícečlenná nerodinná domácnost),
nebo domácnost jednotlivce, tj. jediná fyzická osoba, která bydlí v bytě buď sama, nebo jako podnájemník s jinou cenzovou domácností.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Cestovní ruch (turismus)
anglicky tourism, travel
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro
účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a
ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně - správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystému na uvedené aktivity.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Souhrn jevů a vztahů vznikajících cestováním a přechodným pobytem obyvatel ve volném čase mimo jejich bydliště. Je formou uspokojování
potřeb rekreace, turistiky, kultury, lázeňské léčby atp., přičemž účastníci vystupují jako uživatelé nejen přírodních a kulturních hodnot, ale i
zařízení a služeb cestovního ruchu. Je významnou složkou národního hospodářství a zdrojem devizových příjmů. Podle charakteru a hmotného
zajištění se cestovní ruch dělí na volný, vázaný a individuální.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Cíle územního plánování
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 18
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek
pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového
uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje
společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického
a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to
určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní
hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí
ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho
využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.
(6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Cílová doprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava, která do daného území vyjíždí a má v tomto území cíl.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Cirkulace
anglicky circulation
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Typ mobility označující krátkodobé, opakující se, cyklické, s návratem do výchozího místa, pohyby osob v prostoru.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Citlivé oblasti
Definice dle jiných právních předpisů
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.
Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vodní útvary povrchových vod, v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu
stavu jakosti vod, vodní útvary povrchových vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž
koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo vodní útvary povrchových vod, u nichž je z hlediska chráněných zájmů nutný vyšší
stupeň čištění odpadních vod.
Viz § 32 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); § 10 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a
hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech.
Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

City
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soustředěná obchodní a administrativní část městského centra nebo centrální oblasti velkoměst. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Civilizační hodnoty území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
§ 1

Civilní letectví
Definice dle jiných právních předpisů
Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i
letecké činnosti provozované českými letadly v cizině pro civilní účely.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Cyklistická stezka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Komunikace pro cyklisty, složená z nejméně dvoupruhového cyklistického pásu a dělících pruhů oddělujících oba směry od sebe nebo od
ostatního provozu pěšího nebo motorového. Lze ji vést výškově i směrově samostatně mimo trasy ostatních pozemních komunikací, rychlostní
komunikace má křížit mimoúrovňově. (ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Část obce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je buď část obce ve smyslu zákona o obcích, nebo celá obec v případě, že obec na části členěna není. Taková část obce má název shodný s
obcí a obec má jedinou část. Část obce má samostatné číslování stavebních objektů a je v kontextu prostorové identifikace prostorovým
prvkem charakteru evidenční jednotky (pro evidenci stavebních objektů pomocí čísel domovních), která je vytvářena stavebními objekty. Část
obce není vymezena hranicí; v některých případech může obec mít hranici část obce vymezenu. Pokud část obce hranici nemá, pracuje se
obvykle s obalovou křivkou stavebních objektů, které část obce tvoří (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Část stavby stavební
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je v praxi často užívané označení souboru stavebních prací a souvisejících stavebních materiálů v rozsahu stavby, obvykle stavby
technologické. Do části stavby stavební se běžně zařazují také dodaná zařízení a montážní práce technických zařízení budov (techniky
prostředí staveb). Pojem se obvykle používá v souvislosti s členěním staveb v případech, kdy je nutné odlišit část stavby technologickou,
tvořenou technologickým zařízením stavby, včetně jeho montáže.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Část stavby technologická
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je v praxi často užívané označení souboru technologického zařízení staveb, včetně jeho montáže, v rozsahu stavby, obvykle stavby
technologické. Pojem se obvykle používá v souvislosti s členěním staveb v případech, kdy je nutné odlišit část stavby stavební.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Části regulovaného pozemku pro možné využití jednotlivými funkcemi
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vymezení možného plošného rozsahu využití jednotlivých částí regulovaného pozemku jednotlivými funkcemi stanovenými pro jednotlivé plochy
územním plánem obce jako přípustné případně podmíněné funkční využití plochy, jejíž součástí je daný regulovaný pozemek.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Části regulovaného pozemku pro zástavbu budovami
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část regulovaného pozemku, kde regulační plán připouští zástavbu budovami.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Části regulovaného pozemku pro zástavbu hlavní budovou/hlavními budovami
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část regulovaného pozemku, kde regulační plán připouští zástavbu hlavní budovou, respektive hlavními budovami.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Činnost orgánů územního plánování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Činnosti orgánů územního plánování zahrnují:
a) trvalé sledování a vyhodnocování stavu území, jeho možností a limitů; tomuto účelu slouží především územně technické podklady (jeden z
územně plánovacích podkladů), jejich pořizování a trvalá aktualizace. Výkon této činnosti přísluší všem orgánům územního plánování, liší se
pouze v míře podrobnosti, množství a charakteru zjišťovaných informací o území a v rozsahu území, pro které jsou územně technické podklady
pořizovány. Určité rozdíly mohou vyplývat z toho, zda územně technické podklady slouží spíše jako podklad pro:
i) rozhodování územních samosprávných celků (obcí a krajů) o tom zda, jakým způsobem a který druh územně plánovací dokumentace pořídit;
ii) metodickou a kontrolní činnost nadřízeného orgánu územního plánování, pro koordinaci širších, nadmístních souvislostí v území, pro
koordinaci územně plánovací činnosti obcí a krajů a pro koordinaci zásahů do území, které přesahují území jejich působnosti. V tomto pojetí by
měly být územně technické podklady především nástrojem obcí s rozšířenou působností, krajů a MMR;
b) pořizování koncepčních územně plánovacích podkladů (urbanistické studie, územní prognóza, územní generel);
c) pořizování územně plánovací dokumentace a jejich změn; na základě zjištění účelnosti jejího pořízení a rozhodnutí příslušného orgánu
územního plánování tuto činnost provádí pořizovatel;
d) schvalování územně plánovací dokumentace a jejich změn; přísluší až na určité výjimky (schvalování vládou územního plánu velkého
územního celku zahrnujícího území více krajů) zastupitelstvům obcí a krajů, které vykonávají tuto činnost v samostatné působnosti. Jedná se o
rozhodovací akt, vyjádřený usnese¬ním zastupitelstva obce, kraje nebo usnesením vlády.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Činnost prováděná hornickým způsobem
Definice dle jiných právních předpisů
Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí
a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání
a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu,
b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti
s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků,
c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),
d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s
výjimkou zakládání staveb,
f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3,
g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí,
h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším
než 300 m krychlových horniny.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Činnost související s využíváním jaderné energie
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí činností související s využíváním jaderné energie
1. umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,
2. projektování jaderných zařízení,
3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,
4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,
5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,
6. výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,
7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,
8. přeprava jaderných materiálů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.


Číselník
Definice dle jiných právních předpisů
Číselníkem se rozumí seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Číslo domovní
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je souhrnné označení pro číslo popisné a číslo evidenční.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Číslo evidenční
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
ve smyslu vyhl. č. 97/1961 Sb. o názvech obcí, označování ulic a číslování domu, musí být stavby sloužící k prozatímnímu nebo občasnému
bydlení označeny řadovým číslem evidenčním.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Číslo parcelní
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech katastrálního operátu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Číslo popisné
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova, popř. soubor budov, trvalého charakteru. Části obce mají samostatné popisné
číslování budov.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Čistírna odpadních vod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují
zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována
a obsluhována.
Viz § 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zařízení k čištění odpadních vod, malá čistírna je čistírna odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel. (Vyhláška 137/1998 Sb., o obecných
technických požadavcích na výstavbu, §3 písm. o/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Čištění odpadních vod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obecně je proces maximálního odstranění příměsí, obsažených ve vodě vytékající z nějakého objektu (např. stavebního objektu, stavby,
technologického zařízení stavby, kanalizačního systému obce). Zařízení pro čištění odpadních vod je účelné rozdělit podle původu odpadních
vod na čistírny splaškových odpadních vod, průmyslových odpadních vod, vod znečištěných ropnými látkami a chemické čistírny odpadních
vod (např. neutralizační stanice). Požadavky na čisticí zařízení jsou dány příslušnými obecnými i místními předpisy v souvislosti s potřebami
příslušného ekosystému.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Členění správní
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
členění území České republiky na územní části, potřebné k zajištění výkonu státní správy, soudnictví apod., nebo představující územní
působnosti orgánu územní samosprávy. Takové územní části (územně správní nebo územní samosprávné jednotky) jsou prostorovými prvky
(Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Členění stavby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
může sledovat různá hlediska, např. způsobu výstavby, postupu výstavby, užívání (provozu) stavby, hlediska oborová nebo profesní. Obvyklé je
prvořadé členění stavby na stavební objekty. Stavby technologické se obvykle člení na část stavby technologickou a část stavby stavební,
členěnou pak na stavební objekty. Část stavby technologická a obecně technologické zařízení staveb se obvykle člení na provozní celky,
provozní soubory (popř. ještě na dílčí provozní soubory) a provozní jednotky. V budovách a pozemních stavbách je významné členění na
soubory strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek podle jednotlivých druhů technických zařízení budov, resp. techniky prostředí
staveb.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Členění technické
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
členění území České republiky na územní části, potřebné k zajištění evidence nemovitostí v katastru nemovitostí ČR. Takové územní části jsou
prostorovými prvky (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Členění urbanistické
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
členění území ČR na územní části, potřebné k zajištění výkonu činností územního plánování a stavebního řádu. Takové územní části
(urbanistické jednotky) jsou prostorovými prvky (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Dálkové ovládání akustických a jiných zařízení
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí dálkovým ovládáním akustických a dalších zařízení vysílací rádiové zařízení ovládané zrakově postiženými
osobami, které je aktivují.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Dálkový přístup
Definice dle jiných právních předpisů
Dálkovým přístupem se rozumí přístup do informačního systému prostřednictvím telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě
Internet).
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Dálnice
Definice dle jiných právních předpisů
dálnice a její součásti (§ 11 až 13 zákona č. 13/1997 Sb.).
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez
úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dálnice je směrově dělená pozemní komunikace s mimoúrovňovým křížením a je komunikací s přístupem pro motorová vozidla s omezenou
minimální rychlostí. Vlastníkem dálnic je stát.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, budovaná bez úrovňových křížení, s
oddělenými místy pro vjezd a výjezd , mající směrově oddělené jízdní pásy. (Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 4.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Daň z přidané hodnoty
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je daň uvalená na prodej výrobku nebo služeb podniku v poměru k hodnotě, kterou podnik přidal k hodnotě nakoupených výrobků nebo služeb
jako výsledek své vlastní činnosti.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Data (údaje)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vyjádření skutečností, pojmů nebo pokynů, formalizované způsobem vhodným pro komunikaci, vyhodnocování nebo zpracování lidmi nebo
automatickými prostředky (standardy SIS).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Databáze
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
zahrnuje literární, umělecké, hudební nebo jiné soubory děl nebo soubory jiných materiálů, jako jsou texty, zvuky, obrazy, čísla, fakta a údaje,
soubory nezávislých děl, údajů nebo jiných materiálů, které jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a mohou být jednotlivě přístupné,
přičemž není nezbytné, aby takové materiály byly organizovaně fyzicky uloženy (směrnice o právní ochraně databází 96/ES z 11.3. 1996).
Termín databáze by neměl být rozšiřován a vztahován na počítačové programy, použité při zhotovování nebo působení databáze.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Datové soubory
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
3.3
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Data – obecné označení jakýchkoli údajů, zpracovaných pomocí informačních technologií. Označují hodnoty podmínky nebo stav popisovaných
objektů.
Krištoufek, K.: Výpočetní a řídící technika. SNTL . Praha 1986.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Data, sjednocená a označená podle určitého principu.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Datový prvek
Definice dle jiných právních předpisů
Datovým prvkem se rozumí jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je definován ve standardech státního informačního systému (SIS) jako:
1. Obecně jednotka dat, která je v daném kontextu považována za nedělitelnou.
2. Podle EDlFACT jednotka dat, pro kterou jsou stanoveny identifikace, popis a formát hodnoty (EDlFACT - Electronic Data Interchange For
Administration, Commerce and Transport - doporučení OSN pro datovou komunikaci pro administrativu, obchod a dopravu).
Jednoduchý datový prvek = datový prvek, který obsahuje jedinou hodnotu.
Dílčí datový prvek = jednoduchý datový prvek, který je podřízenou částí složeného datového prvku a při přenosu je identifikován svou polohou
uvnitř složeného datového prvku.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

dd
Definice neexistuje

Definiční bod
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je jediný vhodně zvolený bod uvnitř plochy, který reprezentuje geoprvek plocha.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Degradace prostředí
Definice neexistuje

Delimitace půdního fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozdělení veškeré zemědělské půdy do tří kategorií podle její využitelnosti na dané úrovni zemědělské vědy a techniky a při současném
zajištění ochrany půdy a národohospodářských a územně plánovacích zájmů :
a) orná půda základní,
b) orná půda chráněná,
c) zemědělská půda neoratelná.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Demografická vlna
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Nevyváženost věkové skladby obyvatel projevující se postupně výkyvy v absolutních i relativních počtech osob určitých věkových kategorií,
výkyvy v reprodukci domácností a nerovnoměrností poptávky po urbanistických funkcích, specifických pro různé věkové kategorie obyvatel a
pro různé fáze rodinného cyklu. Nejvýrazněji se projevuje v nových velkých obytných souborech s nadprůměrně homogenní věkovou strukturou
prvních obyvatel.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Demografický přechod (demografická transformace, demografická revoluce)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Snižování rychlosti růstu populace člověka následkem změn v reprodukčnim chování vyvolaných změnami v socioekonomických a
kulturně-politických charakteristikách dané společnosti (státu, skupiny států). DP započal v Evropě v 19. století. Zjednodušeně je možno
rozdělit DP do tří fází: V první je daná populace charakterizována vysokou porodností (event. plodností) a též vysokou úmrtností, takže
přírůstek není vysoký. Ve druhé fázi se snižuje úmrtnost (především díky zvýšené zdravotní péči a všeobecné hygieně) a populace rychle roste.
Ve třetí fázi dochází k poklesu porodnosti (plodnosti) a růst populace se zpomaluje až zastavuje. Za hlavní vlivy na změny v reprodukčním
chování se považuje industrializace, vzdělání (především žen), sociální zabezpečení (zejména ve stáří) a další faktory (zaměstnání žen,
dostupnost antikoncepce v rozvojových zemích především v souvislosti s jejich postupnou industrializací a změnami ve společenském
uspořádání). V rozvinutých industrializovaných zemích dochází od poloviny 60. let k tzv. druhému demografickému přechodu. Růst populace
se nejen zastavuje, ale dosahuje záporných hodnot. Stoupá počet nesezdaných manželství, preventivní antikoncepce přechází na moderní
formy, narůstá počet neúplných rodin, průměrný počet dětí na jednu ženu se stabilizuje na velmi nízkých hodnotách.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Demoliční přestavba (asanace)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Druh přestavby, při níž se zcela mění podstata urbanistické struktury, pokud tomu nebrání zvláštní důvody, např. technické nebo památkové;
dosavadní stavební fond je odstraněn a na uvolněných plochách vybudován nový, odpovídající požadavkům současné společnosti. Objekty,
které se na území demoliční přestavby z obecných, (ekonomických) nebo zvláštních (památkových) důvodů zachovávají jsou určeny k
modernizaci nebo rekonstrukci a společně s novou výstavbou vytvářejí na území demoliční přestavby jednotný soubor.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Denní obyvatelstvo
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Počet osob, které v daném místě ztráví většinu dne (např. bydlící obyvatelstvo, které nevyjíždí za prací, do škol apod., osoby dojíždějící do
zaměstnání, do škol, za občanským vybavením, osoby, které jsou v daném místě na služební cestě, turisté, apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Deurbanizace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Deurbanizací označujeme postupné snižování počtu stálých obyvatel měst. Původně bytové domy v centrálních kompaktně zastavěných
zónách velkoměst jsou rekonstruovány na kancelářské objekty či zcela nahrazovány novými budovami využívanými k čistě komerčním účelům.
Část populace v produktivním věku se z těchto zón a z panelových sídlišť stěhuje do obcí v suburbánním zázemí. Značný počet lidí v
postproduktivním věku využívá ke stálému bydlení své rekreační objekty na venkově.
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Developer
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Ten, kdo vlastní činností uvádí do chodu proces výstavby. (Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dezurbanizace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou zamezení koncentrického růstu
velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních
služeb velkých měst do vymezených soběstačných městských útvarů (poválečný vývoj Londýna). (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Diametr
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Významná městská komunikace, protínající velké město i v jeho centrální oblasti. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Digitální mapa
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je mapa zaznamenaná ve znakově číslicovém tvaru. Její obsah je možno pomocí výpočetní a zobrazovací techniky zobrazit a jinak účelově
využít; záznam se pořizuje obvykle převzetím údajů jiných vektorových informačních systémů (např. DKM), nebo digitalizací analogové mapy, a
je uložen na vhodných paměťových médiích počítače.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Dílčí územní plán
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
7.11
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Územní plán, který lze v případech uvedených v zákoně zpracovávat pro komplexní řešení části území obce.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Distribuce elektřiny
Definice dle jiných právních předpisů
Distribucí elektřiny se rozumí doprava elektřiny distribuční soustavou.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Distribuce plynu
Definice dle jiných právních předpisů
Distribucí plynu se rozumí doprava plynu distribuční soustavou sloužící převážně k zásobování konečných zákazníků.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Distribuční soustava elekřiny
Definice dle jiných právních předpisů
Distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která
jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV sloužící k zajištění distribuce
elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Distribuční soustava plynu
Definice dle jiných právních předpisů
Distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor velmi vysokotlakých, vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů,
včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který
není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je
provozována ve veřejném zájmu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Dobrovolné svazky obcí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obce mohou vytvářet dobrovolné svazky obcí. Jejich postavení, vznik a zánik upravuje občanský zákoník. Předmětem činnosti svazku mohou
být jen pravomoci obce, a to:
· úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou státní správy,
· správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce,
· čistota obce, odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadné zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Dobrozdání
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.9, 6.8, 7.8, 8.13
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vyjádření příslušného orgánu územního plánování o souladu zpracované územně plánovací dokumentace se zákony, úkoly a cíli územního
rozvoje a o koordinaci s územně plánovací dokumentací sousedících území. Dobrozdání je podmínkou schválení územně plánovací
dokumentace.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Dobývací prostor
Definice dle jiných právních předpisů
prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na
jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného
chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání.
Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního
ložiska.
Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty
výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější,
stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Dohoda o parcelaci
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž
obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o
parcelaci“). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na
úpravách stávající veřejné infrastruktury (dále jen „plánovací smlouva“).
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Dohoda o přeparcelaci
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Dohoda o přeparcelaci bude upravena jako dohoda vlastníků pozemků zejména v zastavitelném území nebo v území určeném k přestavbě,
které je vymezeno v územním plánu, ale rovněž v územích nezastavitelných. Jedná se o dohodu o novém využití a uspořádání pozemků v
těchto územích, o rozdělení prospěchu a nákladů stávajících vlastníků na novém využití a uspořádání území. Je-li nezbytné dělení nebo
scelování stávajících pozemků, je součástí i dohoda o změně a přidělení nově vzniklých pozemkových parcel. Dohoda o přeparcelaci bude
nezbytná ve stejných případech jako plánovací smlouva.
1.3, 8.4, 8.15, 9.13, 12.6, 12.7, 12.10
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dohoda o přeparcelaci je dohoda vlastníků pozemků zejména v zastavitelném území nebo v území určeném k přestavbě, které je vymezeno v
územním plánu, ale rovněž v územích nezastavitelných. Jedná se o dohodu o novém využití a uspořádání pozemků v těchto územích, o
rozdělení prospěchu a nákladů stávajících vlastníků na novém využití a uspořádání území. Je-li nezbytné dělení nebo scelování stávajících
pozemků, je součástí i dohoda o změně a přidělení nově vzniklých pozemkových parcel. Dohoda o přeparcelaci bude nezbytná ve stejných
případech jako plánovací smlouva.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Docházková vzdálenost
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Směrné nebo normativní stanovení pěší dostupnosti mezi nejvzdálenějším obytným domem a účelovými objekty občanské vybavenosti nebo ke
stanicím městské hromadné dopravy. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dojížďka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pravidelné jízdy v součtu nebo v průměru mezi bydlištěm a pracovištěm, vztažené k ohraničenému území. Analogicky „vyjížďkou“ by se mínil
počet vyjíždějících ze sídla za prací do blízkého i vzdáleného okolí - v praxi méně užívaný pojem. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dokumentace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Duševní dílo sestávající z informací. (Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a
Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dokumentace ochrany přírody a krajiny
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Tento pojem není v ČR legislativně vymezen. Dokumentaci ochrany přírody a krajiny představují především dokumentace územních systémů
ekologické stability a další dokumenty, které spravují orgány ochrany přírody. Těmito dokumenty jsou např. ústřední seznam ochrany přírody,
státní a okresní koncepce ochrany přírody a krajiny, plány péče o zvláště chráněná území a pod.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je dokumentace projektu, potřebná ve fázi projektu předinvestiční k získání povolení příslušných státních orgánů k výstavbě na dotčeném
území, v ČR k získání územního rozhodnutí. Obsah dokumentace, která se v ČR přikládá k návrhu na vydání územního rozhodnutí, je
stanoven vyhláškami MMR č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, a č. 137/1998 Sb., o obecných
technických požadavcích na výstavbu, popř. požadavky příslušného stavebního úřadu, pro konkrétní stavbu. Stavební zákon stanoví, kdy lze od
územního řízení upustit, nebo rozhodnout o jeho sloučení se stavebním řízením. Podkladem pro zpracování dokumentace pro vydání územního
rozhodnutí je technicko-ekonomická studie, obvykle studie proveditelnosti, popř. návrh stavby. Zpracovatel příslušné studie je často také
zpracovatelem dokumentace.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Dokumentace územně plánovací
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obecně, je dokumentace, potřebná pro řízení přiměřeného využívání území z úrovně státu ke kterému území patří, v ČR, dokumentace,
potřebná pro územní plánování. Územně plánovací dokumentaci v ČR tvoří (podle stavebního zákona): územní plán velkého územního celku
(stanoví uspořádání a limity řešeného území více obcí, popřípadě okresu), územní plán obce (stanoví urbanistickou koncepci, určuje základní
regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce) a regulační plán (stanoví využití jednotlivých pozemků v celé obci nebo v její
části). Dokumentace územně plánovací má význam zejména pro práce na dokumentaci projektu, která se zpracovává ve fázi projektu
předinvestiční. Podrobnosti o D. stanoví vyhláška MMR č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Dominanta
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pohledově významný prvek v urbanistické kompozici, významná budova nebo soubor budov i přírodní útvar, vizuálně ovládající svou polohou,
hmotou nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Převládající prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo soubor budov i přírodní útvar, ovládající svou polohou, hmotou nebo
výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny. Okolí se dominantě podřizuje a napomáhá jejímu vyniknutí. (Krásný, Jan: Názvosloví
urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doplňkové funkční využití
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Samostatně nezobrazitelné nezbytné funkce, prorůstající všemi typy funkčních ploch a tvořící doplněk nezbytný pro fungování území. (Územní
plán SÚ hl. m. Prahy a vyhláška HMP č. 32/1999 Sb., o závazné části územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava
Definice dle jiných právních předpisů
a) pohyb (jízda, plavba, let) dopravních prostředků po dopravních cestách nebo činnost dopravních zařízení,
b) odvětví národního hospodářství, které zajišťuje a uskutečňuje přemísťování osob a věcí.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
a) Pohyb (jízda, plavba, let) dopravních prostředí cestách nebo činnost dopravních zařízení.
b) Odvětví národního hospodářství, které zajišťuje a uskutečňuje přemisťování osob a věcí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Souhrn činností (resp. činností a staveb), jimiž se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách a přemísťování osob
(osobní) a věcí (nákladní) dopravními prostředky nebo zařízeními. Dělení: doprava individuální, hromadná osobní, veřejná, městská hromadná
doprava atp. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava cílová
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doprava, která do daného území vjíždí a má cíl v tomto území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava příměstská
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Veřejná doprava provozovaná k přepravě obyvatel okolí města. Zpravidla navazuje na dopravu městskou. (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava tranzitní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doprava, jež územím projíždí a nemá v něm východisko ani cíl. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava vnější
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doprava, jejíž východisko nebo cíl jsou mimo dané území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava vnitřní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doprava, která má východisko a současně cíl v daném území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Doprava zdrojová
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doprava, která z daného území vyjíždí a má v něm východisko. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravně zklidněná komunikace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dopravně zklidněná komunikace je komunikací, ze které je dopravně inženýrským řešením úplně nebo částečně vyloučena průjezdná motorová
doprava a do které je za určitých podmínek připuštěna buď veškerá cílová nebo jen obslužná, případně zásobovací doprava. Dopravně
organizační opatření je doplněno stavebními úpravami zpomalujícími rychlost vozidel na požadovanou úroveň a zlepšujícími podmínky chodců
a cyklistů.
Bartoš, Luděk: Navrhování obytných zón. Technické podmínky. Ministerstvo dopravy a spojů, 1998.

Dopravní a rozvodné sítě obcí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dopravní sítě obcí jsou tvořeny vždy pozemními komunikacemi, často dráhami a někdy letišti, vodními cestami a přístavy. Řešení problémů
spojených s uvedenými dopravními sítěmi řeší příslušné správní úřady, jako dotčené orgány státní správy pro územní plánování a územní
řízení, v případě stavebního řádu a stavebního řízení jako speciální stavební úřady.
Rozvodné sítě obcí jsou tvořeny zejména kanalizačními rozvody, vodovody, elektrickými sítěmi, rozvody tepla, plynovody a telekomunikačními
sítěmi. Plánování a udržování rozvodných sítí přísluší distribučním společnostem a v některých případech zásobování teplem a vodou také
obcím.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Dopravní cesta
Definice dle jiných právních předpisů
Část prostoru určená nebo vymezená k dopravě.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní propustnost
Definice dle jiných právních předpisů
Maximální počet dopravních prostředků, nebo jiných jednotek dopravy, které mohou ve stanoveném čase projet určeným úsekem dopravní
cesty.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní prostředek
Definice dle jiných právních předpisů
Technický prostředek, jehož pohybem se doprava uskutečňuje.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní síť
Definice dle jiných právních předpisů
Územně ohraničený souhrn dopravních cest.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Územně ohraničený souhrn dopravních cest.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Územně ohraničený souhrn dopravních cest jednoho, více nebo všech druhů dopravy. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví.
Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní stavba
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stavba sloužící pozemní, vodní a letecké dopravě v klidu i v pohybu. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních
celků. Praha: 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní systém
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor dopravních sítí, ploch a vybavení (včetně pracovníků) všech druhů dopravy ve sledovaném území, členěný podle druhů dopravy,
dosahu jejich působnosti (městské, regionální, státní) i podle jejich uspořádání. Pojem „dopravní systém“ se rovněž používá ve významu typu
uliční soustavy (radiální, okružní, radiálně-okružní, případně roštový systém). (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA,
1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní špička
Definice dle jiných právních předpisů
Určité časové období, v němž dochází k výraznému zvýšení dopravy nad průměr sledovaného období.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část sledovaného časového období, v níž se objeví a po kterou trvá největší intenzita silničního ruchu Dopravní sedlo je naopak část
sledovaného časového období, v níž se objeví a po kterou trvá nejmenší intenzita silničního ruchu. (Zásady a pravidla územního plánování.
Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní tah
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Plánovitě, souvisle a plynule navazující pozemní komunikace a jejich úseky, určené podle určitých kriterií pro dálkovou dopravu. (Zásady a
pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní trasa
Definice dle jiných právních předpisů
Směrové, místopisné, popř. i polohové vytyčení dopravní cesty.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní uzel
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Místo, kde na sebe přímo navazuje více tratí téhož nebo různých druhů dopravy, kde je možný přestup cestujících nebo překládka zboží.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Místo, kde na sebe přímo navazuje více tratí téhož nebo různých druhů dopravy, kde je možný přestup cestujících nebo překládky zboží.
(Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dopravní vybavení
Definice dle jiných právních předpisů
Objekty, zařízení a jiné prostředky, které umožňují, ulehčují, urychlují a zhospodárňují provádění dopravy, vytvářejí předpoklady pro její
plynulost a bezpečnost nebo přispívají ke kvalitě přepravy a kultuře cestování.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
a) zařízení, kterým se uskutečňuje přeprava po dopravních trasách aktivním nebo pasívním pohybem unášecího prostředku nebo jen
prostřednictvím vodícího prostředku,
b) technické zařízení tvořené dopravní cestou.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Dopravní zóna
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Funkční zóna, ve které převládá dopravní funkce pro daný územní celek, zpravidla městský sídelní útvar.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Doprovodná informace
Definice dle jiných právních předpisů
Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například údaj o její existenci,
původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech).
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Dostavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Výstavba nového stavebního fondu nebo technického vybavení na rezervních plochách zastavěného území zóny nebo ve stavebních mezerách.
Provádí se zejména při nízké hustotě obyvatel (dostavba obytných budov) nebo při nedostatečné vybavenosti sídla (dostavba občanských a
technických zařízení).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Dostupnost
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Možnost přemístění pěšky nebo dopravními prostředky charakterizovaná souborem ukazatelů, např.: nabídkou spojů a jejich rozložením v
průběhu dne, celkovou cestovní dobou, maximálním intervalem spojů, finanční nákladností přemístění atd. (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dotčená práva
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.10, 9.2, 9.4, 9.5, 12.2, 14.6, 14.9, 14.10
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dotčená práva – práva, která se dotýkají určitých subjektů. Ve stavebním zákoně se jedná o vlastnická nebo jiná práva k pozemku či stavbě na
něm, která mohou být přímo dotčena.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Dotčená veřejnost
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Dotčenou veřejností se rozumí ta část veřejnosti, která je nebo může být dotčena rozhodováním v otázkách územního plánování nebo má na
tomto rozhodování odůvodněný zájem.
1.3, 5.11, 5.14

Dotčené orgány
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 4
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co
nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno
rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s
žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy
dotčených orgánů.
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle
zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají
a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným
rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak,
b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
vydávaná podle tohoto zákona.
Závazná stanoviska dotčených orgánů pro potřeby správních řízení podle tohoto zákona a stanoviska dotčených orgánů, která jsou závazným
podkladem pro potřeby jiných postupů podle tohoto zákona, uplatňují dotčené orgány podle zvláštních právních předpisů a podle tohoto zákona.
(3) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná
stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být
uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší
podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo
stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží.
(4) V řízeních podle části čtvrté tohoto zákona se nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto ve
vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území,
nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností podle odstavce 3.
(5) Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části
rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona,
mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování.
(6) Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo
koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko
nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu.
Ustanovení správního řádu o společném řízení se použijí přiměřeně.
(7) Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.
Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se
podle správního řádu.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných právních předpisů
§ 136
(1) Dotčenými orgány jsou
a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a
b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1) nebo vyjádření, které je podkladem
rozhodnutí správního orgánu. (2) Postavení dotčených orgánů mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního
samosprávného celku na samosprávu.
(3) Dotčené orgány poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost
podle zvláštního zákona.
(4) Dotčené orgány mají v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení, s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru právo nahlížet do
spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné. K ostatním podkladům pro vydání
rozhodnutí se dotčené orgány vyjadřují, je-li to třeba k plnění jejich úkolů nebo jestliže si to vyhradily. Dotčené orgány mají právo podat podnět k
zahájení přezkumného řízení.
(5) Správní orgán, který vede řízení, a dotčené orgány mohou v mezích své působnosti činit společné úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí,
popřípadě může být v řízení před správním orgánem využito výsledků úkonu dotčeného orgánu, jestliže s tím správní orgán i dotčený orgán
souhlasí a jestliže tím nemůže být účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech.
(6) Při řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými
orgány navzájem, týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o
příslušnost s tím, že v případě bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních
správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehož návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, bez zbytečného odkladu předložena k řešení
vládě. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije na řešení rozporů s územními samosprávnými celky, jestliže se věc týká práva územního
samosprávného celku na samosprávu. Ustanovení § 133 odst. 6 platí obdobně.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Dotčené orgány státní správy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Z hlediska komplexního přístupu k územnímu plánování a řešení konkrétních staveb je nezbytná spolupráce orgánu územního plánování a
stavebního řádu s dotčenými orgány státní správy - DOSS, spolupůsobícími při pořizování územně plánovací dokumentace, územním,
stavebním a kolaudačním řízení. DOSS chrání celospolečenské zájmy nejen na úseku ekonomickém, ale zejména na úseku ochrany a tvorby
životního prostředí.
Dotčený orgán státní správy je ten orgán, kterému je zákonem tato pravomoc přiznána. Stavební úřad musí rozhodnout pouze v souladu se
stanoviskem dotčeného orgánu. Postup dotčených orgánů státní správy upravují zvláštní předpisy.
U územního plánu velkého územního celku (VÚC) je věnována zvláštní pozornost projednání s dotčenými obcemi, které reprezentují důležité
místní zájmy a jimž se přiznává právo uplatňovat námitky, o kterých musí rozhodnout schvalující orgán územního plánu VÚC (Ministerstvo pro
místní rozvoj).
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Dotčenými orgány státní správy jsou ty správní úřady, které při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů hájí
zájmy chráněné podle zvláštních předpisů a se kterými musí být dohodnut:
- návrh zadání územně plánovací dokumentace,
- souborné stanovisko,
- návrh územně plánovací dokumentace.
Příslušný zvláštní předpis a jeho ustanovení určují rozsah pravomocí dotčených orgánů státní správy vznášet požadavky na obsah jednotlivých
druhů územně plánovací dokumentace (v jakém rozsahu a v kterých věcných záležitostech). Dotčené orgány státní správy ve svých
stanoviscích tedy provádějí obecná ustanovení zvláštních předpisů v konkrétním území, v konkrétní situaci a s ohledem na charakter
příslušného druhu územně plánovací dokumentace.
Problémem může být na jedné straně překračování tohoto zmocnění, na druhé straně to, že dotčené orgány státní správy neuplatní ve svých
stanoviscích požadavky, které z příslušných předpisů vyplývají. I při případném opomenutí dotčených orgánů státní správy je povinností
projektanta i pořizovatele respektovat ustanovení zvláštních předpisů.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Orgán státní správy, hájící veřejné zájmy chráněné zvláštními předpisy, jsou-li tyto zájmy dotčeny navrhovaným řešením územně plánovací
dokumentace nebo územním rozhodnutím. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dotčené území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce.
Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Dotčený správní úřad
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.1.1, 1.4, 2.6, 3.1, 3.3, 5.4, 5.5, 5.8, 6.6, 7.5, 7.7, 8.8, 8.9, 8.12, 9.2, 9.8, 9.14, 9.15, 9.17, 9.18, 9.23, 11.1, 11.3, 14.3, 14.7, 14.8, 14.9,
14.10, 14.11, 14.14, 14.15, 16.3, 17.21, 24.1, 24.2, 24.4, 24.6, 26.5, 28.2
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dotčené správní úřady jsou orgány státní správy, jimž zvláštní předpisy uvedené ve stavebním zákoně svěřují ochranu veřejných zájmů v
řízeních probíhajících v režimu stavebního zákona.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Dráha
Definice dle jiných právních předpisů
dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 2 až 4 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Drobná výšková dominanta
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Součást stavby vystupující nad výšku budovy, která zpravidla nepřesahuje výšku dalšího podlaží. Zdůrazňuje pozici budovy v urbanistické
struktuře (například nároží, zdůraznění vstupu, schodiště apod.)
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Druh
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je základní prvek ze skupiny nebo podskupiny s jednoznačným významem svého věcného obsahu v ÚPD. Může být dále upřesněn poddruhem.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Druh občanského zařízení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zařízení nejkonkrétnějšího funkčního účelu, jež je zároveň nejnižším stupněm třídění občanských zařízení (např. mateřská škola, divadlo
apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Druh pozemku
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
členění pozemků; druhem pozemku je: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy,
zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Viz zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Druh stavby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obecně určen procesem, který ve stavbě probíhá nebo kterému stavba slouží, tj. pro který je stavba budována (proces technologický, proces
technologický speciální, proces bydlení atp.). Stavební zákon člení stavby podle různých hledisek na stavby trvalé, stavby dočasné, nástavby,
přístavby, stavební úpravy,jednoduché stavby a drobné stavby. Odlišuje ještě stavby v oblastech působnosti v něm jmenovaných orgánů státní
správy (např. vojenské správy, Policie České republiky, Vězeňské služby a další). Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě člení stavby na stavby pozemní, stavby dopravní, stavby
vodohospodářské a určuje pak dalších šest oborů, ve kterých je udělována autorizace ve výstavbě. Výkonový a honorářový řád (ČKAIT a ČKA),
1996, uvádí stavby pozemní, stavby inženýrské a stavby technologické.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Druhé bydlení
anglicky second houses, second home, holiday home, residences, second housing
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn jevů a procesů spojených s objektem (nebo jeho částí), který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího tento
objekt převážně k rekreačním účelům. Mimo jiné se jedná o pobyt v objektech individuální rekreace, zejména chataření, chalupaření a pobyt v
soukromých sezónních sídlech i rekreačních vilkách.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Druhotná surovina
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití. Zůstává přitom odpadem až do
dalšího zpracování.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Druhová ochrana
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje obecnou ochranu planě rostoucích druhů rostlin a volně žijících druhů živočichů a zvláštní ochranu
těch jejich druhů, které jsou vzácné či ohrožené. Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před poškozováním a ohrožením na bytí,
degenerací a před zničením ekosystému, jehož jsou součástí. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů jsou vyhlášeny obecně závazným
právním předpisem. Podle stupně ohrožení se člení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Podmínky ochrany zvláště chráněných
druhů a seznam těchto druhů uvádějí obecně závazné právní předpisy.
Zákon zajišťuje i zvláštní ochranu vybraných nerostů. Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za
zvláště chráněné. Není dovoleno je poškozovat či sbírat bez povolení. Jejich seznam a ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního
prostředí.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Druhový soubor (podskupina) občanských zařízení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor občanských zařízení, jež mají stejný nebo příbuzný hlavní účel a podobné funkčně provozní vlastnosti a jejichž kapacita se vyjadřuje
stejnou účelovou jednotkou (např. žákovské místo, sedadlo, m2 podlažní plochy apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Druhy v zájmu Evropských společenství (evropsky významné druhy)
Definice dle jiných právních předpisů
jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které
jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství; jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní
ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských
společenství.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Dřevina rostoucí mimo les
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Důlní vody
Definice dle jiných právních předpisů
Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu
na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s
jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Dům bytový
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stavba určená pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. Tj. bytovým domem je stavba určená pro bydlení, v níž obytná funkce plošně
přesahuje 50 %. (Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, § 3b, c/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dům kolektivní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Bytový dům se zachovaným bydlením jednotlivých rodin, avšak kolektivizovanými službami a těmi funkcemi, jež je možné a účelné soustředit do
společného zařízení. U nás se meziválečné myšlenky tohoto směru uskutečnily až po druhé světové válce. Jako jedny z prvních v Evropě
vznikly kolektivní domy v Litvínově (1946 - V. Hilský, E. Linhart) a Zlíně (tehdy Gottwaldov - 1948-50, J.Voženílek).
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dům rodinný
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy
místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a
podkroví. (Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, § 3 c/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Dvojdomy
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Volné (nezastavěné) prostory jsou vždy na každém druhém rozhraní regulovaných pozemků v uličním průčelí; hlavní budovy vždy dvou
sousedních pozemků se navzájem dotýkají štítovou zdí.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Ekocentrismus
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Názor na vztah člověka a přírody opírající se o myšlenku, že více než zachování života jedince je důležitější zachování života jako celku, tzn. v
zájmu zachování stability ekosystému je oprávněná a někdy nevyhnutelně nutná smrt jedince. Aldo Leopold je autorem základní myšlenky
ekocentrismu "myslet jako hora", tzn. myslet jako superorganismus hory, kterému záleží na zachování života hory jako ekosystému a ne
každého jeho jednotlivého organismu. Na A. Leopolda navazuje např. J. Baird Callicott (srovnej biocentrismus a antropocentrismus).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ekologická (environmentální) ekonomie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ekonomická škola, která se snaží o rozšíření a přizpůsobení současného ekonomického paradigmatu potřebám trvale udržitelného rozvoje
(viz). Podstatou tohoto směru je řešení tří úkolů:1) Zhodnocení ekonomického významu poškozování prostředí, 2) hledání ekonomických příčin
degradace prostředí a 3) navržení ekonomických nástrojů ke zpomalení, zastavení a nápravě degradace prostředí. Základním předpokladem
environmentální ekonomie je, že životní prostředí není zvláštní entita oddělitelná od ekonomických aktivit člověka. Nové paradigma by mělo
zajistit ochranu přírodního prostředí, biosféry a přírodních zdrojů při zachování možnosti ekonomického růstu společnosti.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ekologická rovnováha
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zachováni určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zachování určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví.
Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ekologická stabilita
Definice dle jiných právních předpisů
Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. (Zákon č. 17/1992 Sb., o
životním prostředí, § 4.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ekologická újma
Definice dle jiných právních předpisů
Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a
procesů v důsledku lidské činnosti.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozováním jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v
důsledku lidské činnosti. Termín používaný v právních předpisech pro ochranu životního prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Ekologická zátěž
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pojmem ekologické (staré) zátěže se označují staré skládky, staré části výrobních areálů a velkoplošná znečištění půdy, jejichž důsledkem je
nebezpečí a ohrožení zdraví člověka nebo životního prostředí. Starými skládkami mohou být zvláště již nepoužívaná místa skládek komunálního
a průmyslového odpadu. U výrobních areálů jde o chemické závody, kde bylo nakládáno s látkami škodlivými zejména vodám, ale jedná se i o
areály benzinových pump ap. Plochami podezřelými z ekologických zátěží životního prostředí jsou často velkoplošná znečištění půdy, která byla
způsobena např. znečištěním ovzduší nebo záplavami, ale i vojenské prostory (zejména prostory po bývalé sovětské armádě).
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ekologické faktory
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor charakteristik prostředí umožňující přežití organismu(ů). Mohou eliminovat výskyt druhu v daném prostředí (ovlivňují zeměpisné
rozšíření organismů), mají vliv na rozmnožování, úmrtnost, migraci, vývojové cykly a tím mění kolísání početnosti. Ekologické faktory jsou
příčinou vzniku adaptací, které umožňují organismům přežívat v měnícím se prostředí volbou nejrůznějších životních strategií (životní formy
rostlin, fyziologické morfologické a jiné adaptace). Ekologické faktory dělíme na abiotické (fyzikálně chemické) a biotické (potravní vztahy,
kompetice mezi organismy). Periodicita změn ekologických faktorů a adaptace organismů na ni je vyjádřena v dalším členění ekologických
faktorů na primárně periodické (světlo, teplota, slapové jevy), sekundárně periodické (vázané na primárně periodické vlhkost vzduchu, kolísání
početnosti populací) a neperiodické faktory (náhlé a neočekávané jako oheň, povodeň, některé aktivity člověka v přírodě). Adaptace současně
žijících organismů jsou nejefektivnější na primární periodické faktory, méně efektivní na sekundární periodické faktory a málo efektivní vůči
neperiodickým faktorům.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

soubor charakteristik prostředí, umožňující přežití organismu. Ekologické faktory jsou příčinou vzniku adaptací, které umožňují organismům
přežívat v měnícím se prostředí volbou nejrůznějších životních strategií. Ekologické faktory dělíme na abiotické (fyzikálně chemické) a biotické
(potravní vztahy, kompetice mezi organismy). Podle periodicity změn a adaptace organismu dělíme ekologické faktory na primárně periodické
(světlo, teplota, slapové jevy), sekundárně periodické (vázané na primárně periodické - vlhkost vzduchu, kolísání početnosti populací) a
neperiodické faktory (náhlé a neočekávané jako je oheň, povodeň, některé aktivity člověka v přírodě).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Složky prostředí, které mají pro organismus určitý dočasný nebo trvalý význam. Dělí se na klimatické, edafické, biotické, antropogenní a další.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Ekologické indikátory
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Jsou obecně organismy nebo jevy v přírodě, které vypovídají o "zdraví" ekosystému, či jeho části. Podmínkou výběru bioindikčního údaje je: a)
jednoduchost registrace změny prostředí jeho pomocí, b) cena za jednotku zjištění, c) rychlá odpověď indikátoru či indikačního jevu na změnu
prostředí, d) dostatečná sensitivita vůči změnám, e) význam vybraného indikátoru pro celý ekosystém, f) použitelnost a srozumitelnost dat pro
výkonnou složku administrativy, g) zjištěný indikační údaj je vnímán veřejností.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ekologické územní limity těžby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nástroj územního plánování, kterým vláda České republiky zavázala příslušné správní úřady při rozhodování v řízeních podle horního zákona a
zákona o hornické činnosti (např. změny dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, odpis zásob) omezit dobývání ložisek hnědého uhlí v
Severočeské uhelné pánvi.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ekologie
anglicky ecology
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Z řeckého oikos (dům), logos (věda, rozprava). Vědní disciplína z oblasti věd o životě (v užším slova smyslu a původně biologická disciplína) o vztazích mezi organismy navzájem (jedinci), mezi skupinami organismů (populacemi a společenstvy) a mezi organismy a jejich abiotickým
neboli anorganickým prostředím (fyzikálněchemickými faktory).Příklady definic: Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a
prostředím a mezi organismy navzájem (Haeckel,1869); Ekologie je vědecké studium rozmístění a početnosti organismů (Andrewartha, 1961);
Ekologie je vědní disciplína studující vztahy, které určují početnost a rozmístění organismů (Krebs,1972); Ekologie je věda o životním prostředí
nebo biologie prostředí (Odum,1977). V přeneseném významu (často nevhodně) je ekologie pokládána za studium ochrany životního prostředí.
Jako ekolog je pak označován jak odborník, tak i aktivista zajímající se o ochranou životního prostředí. Podobně adjektivum ekologický je
považováno za synonymum pro příznivý životnímu prostředí. V odborném (technickém textu) se doporučuje odlišovat, pokud to jde, adj.
ekologický od environmentální, případně ekologie od nauky o životním prostředí, či od ochrany životního prostředí.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

termín vznikl složením řeckých slov oikos (dům), logos (věda, rozprava). Ekologie je věda zabývající se studiem vztahu mezi organismy a
prostředím a mezi organismy navzájem. V přeneseném významu je ekologie považována za studium ochrany životního prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Věda studující organismy, jejich populace, vztahy populací a společenstev, vztahy organismů a jejich životního prostředí. Viz též ekosystém
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Nauka o vztazích mezi organismy a prostředím, v němž žijí, a vztazích organismů k sobě navzájem.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nauka o vztazích mezi živými organismy a jejich prostředím. (ČSN 83 9001 - Sadovnictví a krajinářství - Základní odborné termíny a definice)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ekonomická struktura města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dílčí struktura města daná druhy, proporcemi a vztahy jednotlivých výrobních a nevýrobních odvětví, kapacitami jejich zařízení a počty jejich
pracovníků, jakož i obyvatelstvem ve funkci spotřebitelů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Ekonomie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Věda, která zkoumá jak různé společnosti užívají vzácné (omezené a nestejnoměrně rozložené) zdroje k výrobě užitečných komodit a jak jsou
tyto zdroje rozdělovány mezi různé skupiny lidí ve společnosti. Je to věda, která též studuje obchod mezi skupinami lidí, národy či státy a
pomáhá objasnit proč státy některé statky vyvážejí a jiné dovážejí a analyzuje účinky vytváření ekonomických bariér na hranicích států (státních
seskupení). Ekonomie je také věda o penězích, bankovnictví, kapitálu, zisku a bohatství. Souvislosti ekonomických a ekologických principů se v
současnosti promítají v konceptu trvale udržitelného rozvoje (viz).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ekosystém
anglicky ecosystem
Definice dle jiných právních předpisů
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a
předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a
předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Funkční soustava živých i neživých složek životního prostředí, které jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním
informací a které se navzájem ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Ekosystém bývá také definován jako základní jednotka biosféry
složená ze živých organismů (rostlin, živočichů, mikroorganismů) a okolního abiotického prostředí (fyzikálněchemických faktorů). Pro každou
takovou jednotku (soustavu) platí, že tok energie vede ke zřetelně definované trofické (potravní) struktuře, biotické rozmanitosti, koloběhu látek
(k výměně látek mezi živými a neživými složkami) a výměně informace uvnitř této soustavy. Primárním zdrojem energie ekosystémů je Slunce.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním
informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími
činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce se nazývá ekologická stabilita. Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou
činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystému nebo ekologické stability. Ekologická
újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystému, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v
důsledku lidské činnosti (viz životní prostředí).
Ekologická újma ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozováním jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb
a procesů v důsledku lidské činnosti. Termín používaný v právních před
Rozsáhlá část biosféry, zahrnující na sobě závislé rostliny a zvířata (flóru a faunu) a jejich fyzikální a chemické prostředí, resp. funkční
soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které
se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. (Zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb., ve znění zákona č. 123/1998 Sb.).
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie, předáváním informací
a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. (Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3/j.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ekoton
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přechodné pásmo mezi dvěma či více ekosystémy (např. les - louka, rybník - louka). Bývá obsazen druhy obou hraničních ekosystémů i druhy
se zvláštní ekologickou valencí (ekotonové druhy).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ekotop
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
(stanoviště, habitat)
Charakteristický (též reprezentativní) výsek ekosystému definovaný jako: 1) Nejmenší prostorová jednotka krajiny určená abiotickými (klima,
podloží, topografie, půda) a biotickými (flóra, fauna) vlastnostmi, včetně antropogenních vlivů; Nebo: 2) souvislý prostor se souborem lokalit
považovaných (na základě stanovených kritérií) za ekologicky homogenní; Nebo 3) Územně nesouvisející soubor lokalit s nepodstatně
odlišnými (velmi podobnými, "stejnými") charakteristikami. Termín je často užívaný spíše v krajinné ekologii a jejích aplikacích ÚSES, spíše než
v klasické ekologii. Z hlediska klasické ekologie je ekotop souborem dvou složek klimatopu a edafotopu, přičemž klimatop je chápán jako režim
fyzikálních a chemických faktorů v atmosféře a edafotop jako režim fyzikálních a chemických faktorů v substrátu (horniny, půda, voda).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Základní abiotická územní jednotka, geograficky dále nedělitelná, vyznačující se stejnými půdními, klimatickými a tvarovými znaky.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Základní abiotická územní jednotka, geograficky dále nedělitelná, vyznačující se stejnými půdními, klimatickými a tvarovými znaky. (Zásady a
pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Elektrická přípojka
Definice dle jiných právních předpisů
Elektrickou přípojkou se rozumí zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením
od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli, a je určeno k připojení sběrných elektrických zařízení.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Elektrická stanice
Definice dle jiných právních předpisů
Elektrickou stanicí se rozumí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos
a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Elektrizační soustava
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Souhrn všech zařízení k výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Elektrizační soustava ČR
Definice dle jiných právních předpisů
Elektrizační soustavou České republiky se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny,
včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky .
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Emise
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí emisí vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze
zařízení do životního prostředí.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci).
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí emisí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do životního prostředí.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vypouštění nebo únik znečišťujících látek do prostředí (tzv. primární znečištění). Z pohledu měřitelnosti se jedná o množství příměsi vstupující
(tedy v okamžiku vstupu) za jednotku času do prostředí (vody, ovzduší) ze zdroje znečištění (v g, kg, t za s, min, hod, rok). Sekundární
znečištění, čili přítomnost znečišťující látky v ovzduší (vodě) nebo její vznik v ovzduší (vodě) v důsledku chemických a fyzikálních pochodů - viz
imise.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

obecně, znamená vydávání, vysílání nebo vyzařování (např. uvolňování částic, vydávání do oběhu), speciálně pak znamená množství
znečišťujících příměsí, dostávajících se z určitého zdroje do ovzduší. Emise přijímané zájmovým místem (objektem) bývají označovány jako
imise. Množství emisí musí být obvykle omezováno (limitováno) právními předpisy a souvisejícími standardy (normami).V ČR se, podle níže
uvedeného předpisu, pro stanovení emisních limitů provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší rozumí: hmotnostním
tokem emise, množství znečišťující látky odváděné ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší, vyjádřené v hmotnostních jednotkách za
jednotku času, které vyjadřuje míru vlivu zdroje znečišťování na ovzduší; hmotnostní koncentraci emise, množství znečišťující látky vyjádřené v
hmotnostních jednotkách v jednotce objemu nosného plynu, které určuje kvalitu technologického procesu z hlediska ochrany ovzduší; měřením
emisí, stanoveni hmotnostních toků na základě změřených hodnot hmotnostních koncentrací emisí, popř. i objemového průtoku plynu, který
znečišťující látku unáší; výpočtem emisí, stanovení hmotnostních toků emisí látkovou bilancí technologického procesu nebo pomocí emisních
faktorů; emisním faktorem, poměr hmotnosti do ovzduší přecházející znečišťující látky ke hmotnosti paliva nebo k množství tepla, nebo k
hmotnosti vstupní suroviny či k jednotce produkce; kontinuálním měřením emisí, průběžné měření hmotnostních koncentrací emisí pomocí
přístrojů pro tento účel konstruovaných, s registrací a souběžným vyhodnocováním a uchováváním naměřených hodnot pomocí prostředků
výpočetní techniky; jednorázovým měřením emisí, měření prováděné pomocí jednotlivých měření v intervalech a předepsaným způsobem;
jednorázové měření se provádí manuálním odběrem vzorků a následnou analýzou nebo s použitím přístrojů; jednotlivým měřením jedné
znečišťující látky, měření v nosném plynu v trvání přibližně od 1 minuty do 24 hodin, v závislosti na koncentraci znečišťující látky nebo na
metodě jejího stanovení; poruchou zdroje znečišťování, taková v důsledku technické závady vzniklá odchylka od normálního provozu, která je
popsána v místním provozním předpisu, včetně lhůty pro její odstranění, při níž souvisle do doby jejího odstranění nemohou být dodrženy
emisní limity; havárií zdroje znečišťování, nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj
nelze zpravidla regulovat ani nastavit běžnými technickými postupy; palivem, jakýkoliv tuhý, kapalný nebo plynný spalitelný materiál, s výjimkou
odpadu, pokud je spalován za účelem získání v něm obsažené energie v zařízení k tomu účelu vyrobeném nebo odborně přizpůsobeném. (Viz
vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů
znečišťování a ochrany ovzduší.)
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Šíření látek do ovzduší a šíření škodlivých vlivů do prostředí. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Emisní limit
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem
neionizujícího záření, které lze vypustit do životního prostředí ze zařízení, pokud způsobuje znečištění vyjádřené pomocí
1. hmotnostních nebo objemových koncentrací,
2. hmotnostních toků znečišťujících látek za jednotku času,
3. hmotnostních množství znečišťujících látek vztažených na jednotku produkce, nebo
4. specifických parametrů, jako je například hladina akustického výkonu.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci).
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo stanovené
skupiny znečišťujících látek nebo pachových látek vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování ovzduší vyjádřené jako hmotnostní
koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnost znečišťující látky
vztažená na jednotku produkce nebo lidské činnosti nebo jako počet pachových jednotek na jednotku objemu nebo jako počet částic
znečišťující látky na jednotku objemu.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování vyjádřené jako hmotnostní nebo objemová
koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnostní množství
znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnostní množství znečišťující látky vztažené na jednotku produkce (termínu se zřídka používá i pro
znečištění vody).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Emisní strop
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí emisním stropem nejvyšší přípustná úhrnná emise znečišťující látky nebo
stanovené skupiny znečišťujících látek vznikající v důsledku lidské činnosti vyjádřená v hmotnostních jednotkách za období 1 roku ze všech
zdrojů znečišťování ovzduší, z jejich vymezené skupiny nebo z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší na vymezeném území.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nejvyšší přípustná úhrnná emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vznikající v důsledku lidské činnosti vyjádřená v
hmotnostních jednotkách za období 1 roku ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, z jejich vymezené skupiny nebo z jednotlivého zdroje
znečišťování ovzduší na vymezeném území.
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Energetická soustava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je soustava výroben energie, které pracují do energetické sítě. Energetická síť propojuje energetickou soustavu s odběrateli (spotřebiteli)
energie.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Energetické využití odpadů
Definice dle jiných právních předpisů
Energetickým využitím odpadů se rozumí použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva8) za účelem získání jejich energetického
obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Energie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
schopnost dané fyzikální soustavy konat práci (en = v; ergon = práce). Práci nelze zajistit bez dodávky energie. K udržování lidské civilizace a
ekosystému je třeba neustálého přísunu energie. V praxi se rozlišuje energie potenciální (voda v přehradě), energie kinetická (energie větru),
energie tepelná, chemická (v biomase), energie elektrická. Základní jednotkou energie je Joule (J), starší jednotkou cal (= 4,184 J). Hlavním
zdrojem energie na Zemi je sluneční záření.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Environmental Impact Assessment (EIA)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zkratka termínu environmental impact assessment (angl.).
Hodnocení (posuzování) vlivů na životní prostředí. Formalizovaný a veřejně kontrolovatelný proces hodnocení (identifikace a predikce) dopadu
plánované lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní prostředí, lidské zdraví,
životní pohodu, kulturní a historické památky, krajinu, infrastrukturu atd. EIA má též za cíl srozumitelně, věcně a stručně informovat veřejnost o
výsledcích procesu hodnocení. EIA je mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech (v ČR v zák. č. 244/92 o posuzování vlivů na
životní prostředí, v EU v direktivě č. 97/11EC, která byla schválena jako úprava původní direktivy 85/337/EEC).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

hodnocení (posuzování)vlivu na životní prostředí. EIA je mezinárodně rozšířený proces, zakotvený v zákonech. Formalizovaný a veřejně
kontrolovatelný proces hodnocení vlivu lidské činnosti (průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb, koncepcí a záměrů) na životní
prostředí, lidské zdraví, památky, krajinu, infrastrukturu aj. V ČR je proces EIA upraven v Zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, v EU směrnicí č. 97/11EC.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
EIA
zkratka z anglického Environmental Impact Assessment / Analysis
Mezinárodně přijímaná metoda komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem
(včetně varianty nulové).
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
řízení, jemuž podléhají záměry vymezené zákonem, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem procesu je získat
objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů.
Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Environmentální indikátory
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vybrané mezinárodně srovnatelné základní ukazatele kvality životního prostředí, které poskytnou (podobně jako ukazatele ekonomické o stavu
hospodářství) obraz o stavu složek životního prostředí a jeho znečištění či degradaci (ovzduší, voda, půda, horninové prostředí, chráněná
území...) v té které zemi (regionu, společenství...). Jedná se především o soubor několika desítek ukazatelů schválených a vykazovaných členy
OECD (např. emise CO2, SO2, Nox, kvalita vody, čištění odpadních vod. produkce a zpracování odpadů...).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

mezinárodně srovnatelné základní ukazatele kvality životního prostředí, poskytující informaci o stavu složek životního prostředí a jeho znečištění
či degradaci (ovzduší, voda, půda, horninové prostředí, chráněná území) v jednotlivé zemi, regionu či společenství. Soubor několika desítek
ukazatelů, schválených a vykazovaných členy OECD.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Environmentální politika
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentů politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (nejčastěji vlád,
veřejné správy regionů, vedení podniků) vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, reakci na problémy životního prostředí a vůli řešit je. V EP
jsou (by měly být) obsaženy způsoby řešení problémů životního prostředí, priority, koncepce, reakce na související problémy (sociální,
ekonomické, kulturní, etnické, etické, mezinárodní atd.). Rámcové zásady pro koncipování a realizaci environmentální politiky na úrovni států a
státních seskupení obsahuje Agenda 21.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

souhrn jednání, představ, koncepcí, strategií, cílů, zásad a dokumentu politických, hospodářských nebo zájmových subjektů (vlád, veřejné
správy, vedení podniků), vyjadřující jejich vztah k životnímu prostředí, vůli řešit problémy životního prostředí. Rámcové zásady environmentální
politiky na úrovni státu obsahuje Agenda 21.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Eroze
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
proces, při kterém dochází k odnášení geologického materiálu ze zemského povrchu působením vody, větru, mrazu a dalších fyzikálních
činitelů prostředí. Proces eroze je urychlován lidskou činností (odlesňováním, pastvou, těžbou, agrotechnickými postupy aj.).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Eroze půdy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vodní nebo větrné rozrušování půdy a její odnos na jiná místa, kde se ukládá.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Estetické požadavky na využívání území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Jde o takové požadavky, které při zvoleném využívání území splní objektivní hodnoty krásna zahrnující složky přírodní i kulturní.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Estetizace prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Cílevědomé uspořádání vnímatelných hmotných forem prostředí pro uspokojení estetické potřeby člověka a společnosti.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Etapa výstavby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je v dokumentaci stavby věcně a časově vymezená obvykle jako ucelená část stavby schopná samostatného užívání (provozu). Každá etapa
výstavby pak zpravidla prochází všemi fázemi přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Etapizace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V běžné praxi dlouhodobá tradice členění územně plánovací dokumentace na etapy návrh, výhled nemá oporu v předpisech stavebního práva a
ani dostatečně neumožňuje vyjádřit návaznosti jednotlivých změn v území, pořadí v jakém by k těmto změnám mělo docházet.
V současné právní úpravě se etapizace provádí pouze v grafické části územního plánu obce a regulačního plánu. Je vhodnější stanovovat ji pro
každé vymezené zastavitelné území samostatně, např. v první etapě vybudování inženýrských sítí podmiňujících výstavbu, v druhé etapě
výstavba na pozemcích navazujících na současnou zástavbu a stávající komunikace, ve třetí etapě výstavba nových místních komunikací a ve
čtvrté etapě výstavba na zbývající části vymezeného zastavitelného území v předmětné lokalitě. Ne všechna zastavitelná území takovou
etapizaci vyžadují.
Vymezení etapizace se zpracovává v samostatném výkresu poměrně zřídka, a to v územích se zvlášť složitou a komplikovanou problematikou.
Vzhledem k postupu vybavování území potřebnou infrastrukturou je možné v rámci etapizace stanovovat i priority zástavby některých lokalit a u
jiných lokalit podmíněnost dokončením určité infrastruktury.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Eutrofizace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Proces obohacování vody a půdy živinami (obvykle dusičnany a fosfáty) do té míry, že tyto ekosystémy přestávají být omezovány nedostatkem
těchto živin. Eutrofizace je přirozený proces probíhající v některých ekosystémech za normálních podmínek v dlouhých časových horizontech.
Může být však urychlen lidskou činností (přehnojováním, vypouštěním splaškových vod, emisemi oxidů dusíku apod.). Rychlá, člověkem
navozená eutrofizace, vyúsťuje ve vodním prostředí v bouřlivý rozvoj řas, jejichž biomasa je po odumření rozkládána bakteriemi za současné
spotřeby kyslíku. To může vést k drastickému snížení koncentrace rozpuštěného kyslíku a k ochuzení života ve vodě. Eutrofizace půdy vede k
rozšíření nitrofilních rostlin a k narušení původních společenstev.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Evidence a ukládání územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Schválený územní plán velkého územního celku se ukládá u jeho pořizovatele ( Ministerstvo pro místní rozvoj), který místo uložení oznámí
dotčeným obcím a stavebním úřadům.
Schválený územní plán obce či regulační plán se ukládá u obce, pro kterou byl pořízen.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Evidence kulturních památek
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky . Ústřední seznam vede ústřední organizace státní
památkové péče. Okresní úřady vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů, zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů
z ústředního seznamu. (Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, § 7.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
pokračování
§ 165
(1) Územní plán a regulační plán, včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel u obce, pro kterou byl pořízen; opatřené záznamem o
účinnosti je poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu.
(2) Pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné
do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1
jednotlivě. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování
územního plánu.
§ 166
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace ukládá pořizovatel a poskytuje je stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich
působnosti. Pořizovatel poskytuje územně analytické podklady na základě žádosti poskytovatele údajů, od kterých je, s výjimkou orgánů veřejné
správy a jimi zřízených organizací, oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím územně analytických podkladů, nejvýše však
do ceny nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na jejich doručení žadateli.
(2) Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Územní studii ukládá její pořizovatel; poskytuje ji tomu, na jehož návrh nebo žádost byla pořízena, obci a stavebnímu úřadu. Místa, kde je do
územní studie možné nahlížet, oznámí jednotlivě dotčeným orgánům.
§ 167
(1) Veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu podle tohoto zákona, podklady pro správní řízení a pro jiná opatření,
včetně ověřené projektové dokumentace a certifikátů od autorizovaného inspektora, eviduje a ukládá příslušný stavební úřad.
(2) Obecný stavební úřad zasílá svá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření podle tohoto zákona, včetně ověřené projektové dokumentace a
certifikátů od autorizovaného inspektora, místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není doručováno obci.
(3) Místně příslušný obecní úřad, který není stavebním úřadem, eviduje a ukládá rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu a ověřenou
projektovou dokumentaci týkající se stavby.
(4) U staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů ukládá podklady a projektovou dokumentaci výhradně příslušný stavební úřad.
§ 168
(1) Opatření obecné povahy po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti; ustanovení § 75 správního řádu se
použije přiměřeně.
(2) Vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu. Kopii dokumentace stavby
stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se
dokumentace týká. V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro
obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodů ochrany osob a jejich majetku.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 162
(1) Evidenci územně plánovací činnosti vede ministerstvo, popřípadě jím pověřená organizační složka státu a vkládá do ní data na návrh
Ministerstva obrany.
(2) Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou data o
a) územně plánovací dokumentaci a průběhu jejího pořizování,
b) zastavitelných plochách nad 10 ha a účelu jejich žití,
c) územních studiích.
(3) Evidence územně plánovací činnosti se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Krajský úřad, popřípadě jím pověřené úřady územního plánování, vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(5) Úřad územního plánování podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
(6) Obecní úřad, který splňuje podmínky pro výkon pořizovatele, podává krajskému úřadu návrhy na vložení dat do evidence územně plánovací
činnosti.
(7) Obsahové náležitosti podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 163
(1) Politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování ukládá ministerstvo.
(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup schválenou politiku územního rozvoje a zprávu o jejím uplatňování a místo,
kde je možné do ní a do její dokladové dokumentace nahlížet, a zašle ji krajským úřadům.
§ 164
(1) Zásady územního rozvoje, včetně dokladů o jejich pořizování ukládá krajský úřad; zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti
se poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům, úřadům územního plánování na území kraje a krajským úřadům
sousedních krajů. Zásady územního rozvoje opatřené záznamem o účinnosti krajský úřad zasílá ministerstvu.
(2) Krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a
místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům neuvedeným v odstavci 1 jednotlivě.
Krajský úřad rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje schválenou
zastupitelstvem kraje.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Evidence zdrojů znečišťování a vyhodnocování kvality ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Evidence a vyhodnocování znečišťování ovzduší, údaje o zdrojích znečišťování a jejich emisích jsou zajišťovány orgány ochrany ovzduší a
vedeny v registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší.
Registr emisí a zdrojů znečišťování zajišťuje ministerstvo; jeho vedením může pověřit jím zřízenou právnickou osobu. Součástí tohoto registru
je i evidence spaloven odpadu. Registr emisí a zdrojů znečišťování podle odstavce 1 se použije také pro inventarizaci údajů o emisích a
propadech látek ovlivňujících klimatický systém Země.
Evidence a vyhodnocování kvality ovzduší jsou vedeny v registru informačního systému kvality ovzduší.
Registr informačního systému kvality ovzduší zajišťuje ministerstvo; jeho vedením může pověřit jím zřízenou právnickou osobu. Registr podle
odstavce 1 je součástí tohoto informačního systému.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Evidovaná lokalita
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Lokalita, v níž se vyskytují přírodní výtvory nebo přírodní památky evidované z hlediska památkové péče a ochrany přírody, které však není
poskytována zvláštní ochrana.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Evropská ekologická síť (EECONET)
anglicky European ecological network
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Propojená síť ekosystémů a krajinných celků zaměřená k ochraně, obnově a nerušenému vývoji území nesporného evropského významu.
Ochrana prvků této sítě by měla být legisiativně i ekonomicky zabezpečena na úrovni jednotlivých států. Hlavní jednotkou EECONNETu jsou
významná biocentra (core areas). V ČR jich bylo sítě navrženo 25.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Evropsky významná lokalita
Definice dle jiných právních předpisů
je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která
1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy
Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to do doby jejího zařazení do seznamu lokalit
významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),
2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo
prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení
nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3. byla zařazena do evropského seznamu.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Exhalace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vypouštění nebo únik znečišťujících látek do prostředí. Užívá se především pro atmosférické znečištěniny. Synonymum je emise (viz).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

vypouštění nebo únik znečišťujících látek do prostředí. Pojem se užívá především pro označení atmosférického znečištění. Shodný význam má
termín emise.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Exteriér sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vnější, vizuálně vnímaný nárysný obraz sídla vyjádřený jeho panoramatem, tj. kompozicí a vzájemnými vztahy jednotlivých vertikálních
prostorových vrstev sídla (plánů), včetně popředí (podnože, předního plánu) a pozadí (zadního plánu), obsahujících obvykle i krajinné prostředí.
Na svém pozadí (obloze, nebo např. horské krajině) je panoráma ukončeno obrysem (siluetou).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Externality
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nechtěné a neplánované efekty trhu. Chování jednoho ekonomického subjektu (tj. výroba nebo spotřeba) způsobuje nedobrovolné náklady nebo
přínosy jiných subjektů. Pokud určitý podnik negativně ovlivňuje životní prostředí, vyvolává tím nedobrovolné a nežádoucí náklady jiných
subjektů, aniž by za to adekvátně platil. Za externality jsou považovány náklady, jež způsobují ostatním všichni, kteří poškozují životní prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Extravilán
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část území sídelního útvaru ležící mimo zastavěné území sídelního útvaru (intravilán).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Facility Management (FM)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
komplexní plánování organizace a řízení správy a provozu nemovitostí, včetně oprav a údržby, obchodně technických služeb, péče o vnitřní
prostředí, ochrany, optimalizace nákladů a telekomunikačních sítí, s podporou speciálního software a s využitím informačních a komunikačních
technologií v krátkodobém (operativním), střednědobém (taktickém) a dlouhodobém (strategickém) horizontu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Faktory životního prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Fyzické, popř. jiné vlastnosti složek životního prostředí, jež jsou významné svým bezprostředním působením na člověka (teplota vzduchu,
hladina hluku, aj.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Fond veřejné infrastruktury a rekultivace v území
Definice neexistuje

Funkce lesa
Definice dle jiných právních předpisů
Funkcemi lesa se rozumí přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Funkce vodního toku
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí funkcí vodního toku - odvádění povrchové vody z povodí vodního toku, dále funkce zajišťující podmínky pro
nakládání s vodami, plavbu a užívání k rekreačním účelům, dotování nebo odvádění podzemních vod v území přilehlém k vodnímu toku a dále
funkce ekologické, zajišťující vytváření podmínek pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovlivňování mikroklimatu, spoluvytváření a
ovlivňování charakteru krajiny.
Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.


Funkční celek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obvyklé označení pro soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek, vyžadující příslušné montážní práce, v němž (na němž)
probíhá technologický proces určitého druhu nebo jeho ucelená část (dílčí proces), popř. obdobně proces jiného druhu. Funkční celek je
charakterizován obvykle druhem výroby nebo její významné části, popř. jiným druhem produkce (např. opravárenství, likvidace odpadu, služby
různého druhu). Pojem funkční celek je porovnatelný s pojmem provozní celek, popř. samostatný provozní soubor. Pojem funkční celek lze
však obdobně aplikovat také na jiné celky (systémy) stavby, např. klimatizaci, vytápění, síť počítačů apod., zahrnované obvykle do technických
zařízení budov.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Funkční komplexita
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vlastnost celkové struktury územního celku charakterizovaný vztahem mezi jednotlivými urbanistickými funkcemi na určitém stupni střediskové
sídelní soustavy v určitém časoprostorovém dosahu. vzájemné proporce funkčních složek odpovídají společensky uznaným potřebám
(vyjádřeným např. urbanistickými ukazateli) do té míry, že umožňují bezkolizní fungování a vývoj územního celku.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Funkční prvek stavby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obvyklé označení pro část stavby, pro kterou lze konkrétně a přesně definovat její funkci (nosnou, ochranou, bezpečnostní, technologickou
nebo jinou). Může to být stavební objekt, provozní soubor, provozní jednotka, ale také nosná konstrukce nebo obdobný jiný prvek. Funkční
prvek stavby může být částí určeného funkčního celku. Obecně, bude-li na stavbě definován určitý systém (systémová struktura), bude funkční
prvek stavby buď takto definovaným systémem (pokud není systém definován jako funkční celek), nebo prvkem (podsystémem) tohoto systému
(systémové struktury).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Funkční struktura města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dílčí struktura města daná druhem, rozsahem a úrovní základních ekonomických a sociálních funkcí města (např. dopravy, výroby, bydlení,
rekreace atd.), jejich lokalizací a vzájemnými vnitřními i vnějšími vztahy.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Funkční zónování
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Členění sídla městského i vesnického charakteru na ucelené části, sloužící převážně bydlení, výrobě nebo rekreaci. (Krásný, Jan: Názvosloví
urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Fyzická osoba
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.1.1, 1.3, 3.3, 17.3, 17.7, 17.16, 18.1, 23.1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pro potřeby stavebního zákona se fyzickou osobou rozumí osoba, která dosáhla věku 18 let a má způsobilost k právním úkonům.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Garantovaná informace
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7, 3.1, 3.3, 9.8, 24.1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Informace, za kterou subjekt, který ji poskytuje, zodpovídá.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Garáž
Definice dle jiných právních předpisů
objekt popřípadě prostor, který slouží odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž ve smyslu ČSN
736057 a ČSN 736058).
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Generace sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn stavebních i nestavebních procesů, zásahů a opatření, jimiž se zhodnocuje urbanistická struktura a životní prostředí sídelního tvaru
(zóny).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Generel
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Speciálně zaměřené schéma vybrané funkční složky území (dopravy, inženýrských sítí apod.).
(Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Genius loci
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Holistický souhrn hmatatelných i nehmatatelných projevů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný…
Atmosféra, „duch“ místa, jak ji lidé prožívají.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Geobiocenóza (ekosystém)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ekologický celek, který představuje biocenóza s příslušným ekotopem a v kterém probíhá výměna látek mezi jeho živou a neživou částí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Geodézie
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vědecký a technický obor, který pomocí geometrických a fyzikálních metod získává o Zemi nebo jejích částech údaje metrického a fyzikálního
charakteru a zjištuje geometrické údaje pro tvorbu map a potřeby jiných oborů. (Terminologický slovník geodézie, kartografie, katastra. ÚGKK
Slovenskej republiky a Český úřad zeměměřický a katastrální. Bratislava, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Geografický informační systém (GIS)
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Organizovaný soubor počítačového hardware, software geografických údajů a personálu určený k efektivnímu sběru, uchovávání, obnovování,
manipulaci, analýze a zobrazování všech geograficky vztáhnutých informací. (Terminologický slovník geodézie, kartografie, katastra. ÚGKK
Slovenskej republiky a Český úřad zeměměřický a katastrální. Bratislava, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Geografie
anglicky geography
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Věda, která studuje strukturu a interakci systémů a subsystémů na zemském povrchu s důrazem zejména na jejich prostorovou dimenzi.
Významnou součást geografie tvoří studium sociálních systémů v jejich interakci s biosférou a životním prostředím.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vědní obor, který zkoumá a vysvětluje geosféru a její složky. Členění geografie je různé, např. geografie fyzická, socioekonomická, regionální.
(Terminologický slovník geodézie, kartografie, katastra. ÚGKK Slovenskej republiky a Český úřad zeměměřický a katastrální. Bratislava, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Geologické práce
Definice dle jiných právních předpisů
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje
a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich
využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a
ochranu,
d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a
provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,
e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v horninovém
prostředí a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,
f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,
g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Geologický průzkum
Definice dle jiných právních předpisů
Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum.
Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický,
inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Geologický výzkum
Definice dle jiných právních předpisů
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje
geologická stavba území, její prvky a zákonitosti.
Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního
území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Geometrický plán
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obsahuje grafické znázornění nemovitostí před změnou a po ní, s uvedením původních a nových parcelních čísel, druhů pozemků a výměr
parcel. Geometrický plán je podkladem pro právní úkony, veřejné listiny a slouží jako podklad pro vklad a záznam zápisu vlastnických práv
nemovitostem do katastru nemovitostí. Geometrický plán může vyhotovit buď katastrální úřad, nebo k tomu oprávněné fyzické či právnické
osoby. Pracovníci katastrálního úřadu nesmí vyhotovovat geometrický plán za úplatu. Ten, kdo geometrický plán vyhotovil, potvrdí, že obsahuje
předepsané náležitosti a dosahuje předepsanou přesnost. Pro potřeby katastru nemovitostí se používá geometrický plán ověřený katastrálním
úřadem.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Geoprvek
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je modelový obraz lokalizovatelného reálného objektu, který je dále nedělitelný na jednotky, entity téhož druhu. Geoprvek má složku
geometrickou (dimenze euklidovského prostoru, metrické a topologické vlastnosti) a popisnou (na poloze nezávislé informace, atributy).
Rozeznáváme geoprvky: bod, linie, plocha.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Globální oteplování (globální změna klimatu)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Postupné celoplanetární zvyšování teploty. V současné době jsou známy dva hlavní (od sebe obtížně oddělitelné) pochody, které jsou příčinou
nárůstu teploty na Zemi. Jedním je přirozená variabilita (kolísání) teploty v dlouhodobých časových horizontech. Přirozené kolísání závisí
pravděpodobně na kombinaci faktorů z nichž za řídící je považováno kolísání sluneční aktivity. Druhým pochodem jsou antropogenní příčiny,
zejména nárůst koncentrace tzv. skleníkových plynů (viz skleníkový efekt) oxidu uhličitého, metanu, freonů a přízemního ozónu. Globální
oteplování je považováno za hlavní příčinu možné změny celkového klimatu na Zemi. Zvyšování nebo kolísání teploty následkem rychlých
antropogenních pochodů může být podle některých představ příčinou rozkolísanosti klimatu a spouštěcím mechanismem pro další změny
srážkového režimu, proudění vzdušných mas, oceánsko-atmosférického výměníku atd.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Greenfields
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
"Greenfield sites"
Pozemky a volné plochy mimo kompaktně zastavěná území měst původně určené k zemědělskému, lesnickému a rekreačnímu využívání, které
byly změnou územně plánovací dokumentace definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě. Po
změně funkce dochází k jejich vybavení dopravní a technickou infrastrukturou s využitím soukromých či veřejných rozpočtů. Takto připravené
plochy jsou postupně zastavovány.
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Historická kulturní krajina
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Územní celek vzniklý a dlouhodobě utvářený cílevědomou lidskou činností za účelem kulturní a hospodářské kultivace prostředí, případně
krajinný celek historicky související s kulturním vědomím národa či celého lidstva. Jedná se o krajiny, jejichž jednotlivé prvky či soubory prvků
jsou význačné z historického hlediska, zejména díky zachování jednotlivých prvků historického zájmu. Patří sem též krajinné celky, jež jsou
důležitými svědectvími a objekty studia z hlediska historie kultivování krajiny nebo svědectvími činnosti různých kultur při osidlování krajiny.
(Hendrych, Jan: Tvorba krajiny a zahrad III. V tisku - nakl. ČVUT.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Historická zahrada
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Založená zahrada nebo parkově upravená krajina nesoucí v porostech nebo v architektuře znaky slohového výrazu. Tvoří ji soubor zeleně,
obvykle komponovaný k architektonickým objektům, s nimiž spoluvytváří nedělitelný celek, zřetelně ohraničený a zpravidla uzavřený zdí. Je
státem chráněnou památkou, i když není přímo zapsána ve státním seznamu památek. Zásahy do historické zahrady lze provádět pouze v
souladu s pokyny a pod dozorem státní památkové péče.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Historická zeleň
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor zahrad a parků historického původu, výrazných osamocených vzrostlých stromů a jejich skupin i nové zeleně, doplňující historické
prostředí. Má vedle obecné hodnoty hygienické a estetické specifickou hodnotu kulturní, zejména výtvarnou, historickou a památkovou. Zásahy
do historické zeleně lze provádět pouze v souladu s pokyny a pod dohledem státní památkové péče.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Historická zóna sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Uzemí nesoucí znaky historického vývoje a tvořící část nebo části v sídelního útvaru, popřípadě celé území malého sídelního útvaru; zahrnuje
jádro sídla, území souborů památkových objektů a jejich ploch zeleně, u větších měst historická jádra všech připojených sídel; zahrnuje i území
obklopující historické jádro nebo památkový soubor, zejména území ochranného pásma; vyžaduje specifické zpracování územně plánovací
dokumentace, respektující zájmy státní památkové péče.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Historické jádro sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Historické území sídelního útvaru obsahující obvykle soubory historických a kulturních památek, které svou dispozicí, estetickou kvalitou a
specifickým výrazem vytvářejí rozhodující a nezaměnitelné hodnoty, nabývající významu obecně platného symbolu celého sídelního útvaru; je
obvykle vymezeno komunikací probíhající kolem hradebního okruhu nebo okraje historické parcelace sídelního útvaru a zahrnuje rovněž areály
historických souborů na jeho okraji. Sídelní útvar, k němuž byly připojeny další obce, může mít několik historických jader. Historické jádro je
součástí historické zóny, která vyžaduje specifické zpracování ÚPD, obvykle formou zvláštního plánu zóny, respektujícího zájmy státní
památkové péče.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zahrnuje historické území sídla a často též pásmo mezi ním a územím novodobého rozvoje. Obsahuje obvykle soubory historických a
kulturních památek, které svou dispozicí, estetickou kvalitou a specifickým výrazem vytvářejí rozhodující a nezaměnitelné hodnoty nabývající
významu obecně platného symbolu celého sídla. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Historické město
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Město historického původu, které vzniklo a vyvíjelo se v různých vývojových etapách ukončených společensko-ekonomických formací. V ČSSR
je to město vzniklé v období feudalismu a kapitalismu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Historický urbanistický soubor
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Různě velký soubor staveb a prostorů historického původu spojených funkčně nebo výtvarně v jeden urbanistický celek, např. soubor budov
kláštera, historická zahrada s příslušnými stavbami, historické jádro města apod.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Hlavička souboru
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je logická věta obsahující údaje společné pro celý soubor.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Hlavní budovy
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Budovy, které slouží přípustnému, případně podmíněnému funkčnímu využití stanovenému územním plánem obce.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Hlavní odvodňovací zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Hlavní odvodňovací zařízení je soubor objektů, které slouží k odvádění nadbytku povrchové a podzemní vody z pozemku, k provzdušňování
pozemku a k ochraně odvodňovaného pozemku před zaplavením vnějšími vodami, zejména otevřené kanály (svodné odvodňovací příkopy,
záchytné příkopy a suché nádrže k zachycení vnějších vod, přehrážky a objekty sloužící k regulaci), krytá potrubí (od světlosti 30 cm včetně),
včetně objektů na nich (stupně, skluzy) a odvodňovací čerpací stanice.
Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu
péče o ně.

Hlavní půdní jednotka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem,
zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popř. výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením; je vyjádřena
druhou a třetí číslicí číselného kódu.
Viz vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdních jednotek…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Hlavní závlahové zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Hlavní závlahové zařízení je soubor objektů, které slouží k odběru a dopravě závlahové vody (závlahový provoz), zejména odběrné objekty,
nádrže, čerpací stanice, otevřené kanály i krytá potrubí, včetně objektů na nich, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, závlahová trubní síť
pro přívod závlahové vody k místům jejího odběru do podrobných závlahových zařízení, včetně objektů a zařízení na ní, například vzdušníky,
kalníky, výtlaky, hydranty nebo armaturní šachty. Hlavním závlahovým zařízením jsou i zpevněné manipulační plochy a cesty sloužící výhradně
pro závlahový provoz.
Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu
péče o ně.

Hloubka zástavby
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vzdálenost mezi vnější a vnitřní stavební čarou; není-li určena vnitřní stavební čára, může se stanovit jako kolmá vzdálenost od vnější stavební
čáry směrem do hloubky regulovaného pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Hlubinná ekologie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Myšlenkový směr vycházející z přesvědčení, že základním problémem ekologické krize je odcizení člověka od přírody a vlastní přirozenosti.
Cestou z tohoto stavu je tedy návrat k přírodě a ke svému vlastnímu "Já", skrze něž jsme schopni najít svoji souvislost s okolím a tím i k němu
změnit vztah. Za zakladatele je považován Nor Arne Naess, který zavedl pojem "ekosofie" neboli etika rozšířených práv, uznávající vlastní
hodnotu všem bytostem. Jeho pokračovatelem je např. John Seed, jehož kniha "Myslet jako hora" je návodem na hlubinně ekologické dílny.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Hluk
Definice dle jiných právních předpisů
Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí
vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Hmatný pás
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí hmatným pásem zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou
určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a chodce, přičemž v ulici v obytné zóně ohraničuje zónu bezpečného pohybu zrakově
postižených osob.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Hodnocení zdravotních rizik
Definice dle jiných právních předpisů
Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a
způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek
hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika.
Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví
při práci stanoví zvláštní právní předpisy.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Hodnoty území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
(přírodní, civilizační, kulturní, urbanistické, architektonické)
Vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území je jedním ze základních úkolů
územního plánování (§ 1 odst. 2 zákona). V územním rozhodnutí stanovuje stavební úřad podmínky k ochraně veřejných zájmů, kterými
zabezpečuje soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území (§ 39 zákona).
Naplňovat v územním rozhodnutí ustanovení § 39, týkající se ochrany veřejného zájmu ve věci hodnot území, je pro stavební úřad velmi obtížné
a často problematické v případech, kdy tyto hodnoty nejsou prokázány a obecně respektovány.
Z uvedených důvodů je řadou ustanovení vyhlášky č. 135/2001 Sb., nově upraveno zjišťováni, zohledňování a vytváření podmínek pro ochranu
těchto hodnot území v rámci pořizování a zpracování všech druhů územně plánovací dokumentace. Např. zjišťování hodnot území je nyní cílem
průzkumů a rozborů (§ 10 vyhlášky), s ohledem na hodnoty území je uloženo v zadání všech druhů územně plánovací dokumentace rovněž
formulovat požadavky na rozvoj řešeného území a jednotlivých obcí (v územním plánu velkého územního celku) a požadavky na zohlednění
hodnot území obce (v územním plánu obce, v regulačním plánu).
Základní předpoklady a podmínky ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území jsou nyní jedním z povinných bodů textové části
všech druhů územně plánovacích dokumentací, s ohledem na ně jsou v jejich závazné části stanovovány zásady uspořádání území (§ 18
vyhlášky).
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
pokračování I:
Hodnota území, ať již přírodní, civilizační, kulturní, urbanistická nebo architektonická, není jeho trvalou, neměnnou vlastností, nezávislou na
názorech a úsudku lidí. To dokládá např. v průběhu let výrazně se měnící názor na hodnotu urbanistických souborů a staveb, realizovaných v
tzv. pseudoslozích, stejně tak i neustále se vyvíjející názor na památkovou péči nebo i ochranu přírody. Názor na hodnoty území se vyvíjí v
čase, zpravidla od jejich zjištění a prokázání v odborných kruzích, postupné přejímání těchto názorů širokou veřejností až po případné
promítnutí požadavků jejich ochrany do právních předpisů, stanovujících tyto hodnoty nebo to, jakým způsobem a kdo je určuje. Jedná se o
např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu atd. Na základě speciálních právních předpisů určují a stanovují specifické hodnoty v rámci svých pravomocí
příslušné orgány veřejné správy (ve vztahu k územnímu plánování označované ve stavebním zákoně jako dotčené orgány státní správy). Tyto
jejich úkoly nelze přenášet na orgány územního plánování a tím například zvyšovat náklady na pořízení územně plánovací dokumentace.
Na základě nesprávného výkladu závazné a směrné části územně plánovací dokumentace je někdy určitá etapa (např. výhled) označována jako
směrná část územně plánovací dokumentace.
Zjišťování a ověřování hodnot území probíhá v rámci průzkumů a rozborů. Odborný názor projektanta územně plánovací dokumentace je dále
prověřován v průběhu jejího pořizování. Při dosažení shody o zjištěných hodnotách, která je vyjadřovaná ve schváleném zadání územně
plánovací dokumentace, pak může být jejich ochrana závazně uložena jejím schválením.
Zjišťování hodnot území a stanovování podmínek jejich ochrany bude rozdílné podle povahy příslušného druhu územně plánovací
dokumentace. V případě územního plánu velkého územního celku půjde o hodnoty území, rozlišitelného a lokalizovatelného touto územně
plánovací dokumentací a takové, jejichž význam přesahuje pravomoci jednotlivých obcí (hodnoty nadmístního významu, krajinných celků). V
případě územního plánu obce a regulačního plánu půjde zejména o hodnoty na území obce, jeho jednotlivých částí ať již nezastavěného území
nebo území přeměněného stavební činností, např. jednotlivých staveb nebo jejich souborů apod.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
pokračování II:
V rámci územně plánovací činnosti, s ohledem na cíle a úkoly územního plánování, je nezbytné zjišťovat:
- hodnoty přírodní
Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností.
- hodnoty civilizační
Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného
využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí,
jeho různorodost apod.
- hodnoty kulturní
Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů,
poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území,
jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče.
- urbanistické hodnoty
Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti
(průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě
rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením.
- architektonické hodnoty
Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich
estetickém působení, výrazu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Hodnoty volné krajiny
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.4., 2.7, 14.2

Holá seč
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je jednorázové smýcení stromů na souvislé ploše. Obnova lesa se děje zcela za přístupu světla bez jakékoliv ochrany nových sazenic.
Připomíná katastrofický rozpad lesa při velkém generačním cyklu. Soustřeďuje těžební i přibližovací techniku na malou plochu což následně
může vést ke zvýšené erozi půdy. Při následné obnově porostu jsou přirozeně se vyskytující druhy často nahrazeny hospodářsky vhodnými
druhy. Je to nejrozšířenější způsob seče, který je spojen především s jednodruhovými kulturními lesy (smrčiny, bory, dubiny). Její výhody jsou
čistě ekonomické. Mezi nevýhody patří možnost zvýšené eroze půdy především ze svahů, vyplavování živin, které nejsou vázány v biomase,
vytváření stejnověkých a stejnorodých porostů snadněji podléhajícími kalamitám biotického i abiotického původu.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Holismus
anglicky holism
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Filozofický směr chápající svět v jeho celostnosti a interpretující celek jako něco vyššího (systém) než pouhý souhrn jeho částí, které mohou
mít jinou povahu než daný celek.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Holistický přístup
anglicky holistic approach
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přístup vycházející z filozofie holismu, např. ucelená analýza a ucelený plánovitý postup řešení daného problému s využitím poznatků mnoha
vědních oborů.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Hon
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část orné půdy věnovaná určité plodině podle rotace osevního postupu. Podle členitosti terénu je hon buď celistvý, tj. skládá se z jednoho
pozemku, nebo složený z několika pozemků. Složený hon může být nespojitý nebo spojitý, tj. propojený provozními koridory umožňujícími
průjezd zemědělských strojů v pracovním nasazení.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Hornická činnost
Definice dle jiných právních předpisů
Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí
a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"),
b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek,
c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů,
d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,
e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d),
f) zvláštní zásahy do zemské kůry,
g) zajišťování a likvidace starých důlních děl,
h) báňská záchranná služba,
i) důlně měřická činnost.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Horninové prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
jedna ze složek životního prostředí, kterou tvoří část zemské kůry v dosahu lidské činnosti, včetně nerostů, půdy a podzemní vody.
Viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Hospodaření v lese
Definice dle jiných právních předpisů
Hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Hospodařící domácnost
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Domácnost, kterou tvoří osoby společně bydlící, jež o sobě prohlásily, že společně hospodaří, tj. hradí společně hlavní výdaje domácnosti.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Hospodářské zvíře
Definice dle jiných právních předpisů
Hospodářskými zvířaty se rozumí zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata,
ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, hrabavá a vodní drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu, ryby a včely.
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů

Hospodářsko-technické úpravy půdy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn technických a hospodářských opatření, jejichž účelem je přizpůsobit rozdrobený půdní fond požadavkům zemědělské velkovýroby:
scelování zemědělských pozemků, a s ním spojené terénní, vodohospodářské a jiné úpravy, jež přispívají k vyšší výnosnosti zemědělské
výroby.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Hospodářství
Definice dle jiných právních předpisů
Hospodářstvím provozní jednotka s více chovy hospodářských zvířat různých druhů a kategorií.
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů

Hranice dobývacího prostoru
Definice dle jiných právních předpisů
Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují
souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které
procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být
vymezen i hloubkově.
Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních
dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů)
nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.
Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Hranice zástavby
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stavební čára, kterou nelze překročit směrem ven ze staveniště. Směrem dovnitř ji lze posunovat a tvarovat, pokud to není v konkrétním případě
omezeno. (Metodika - slovník pojmů. Vnitřní předpis Útvaru rozvoje hl. m.Prahy. Praha: 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Hromadná osobní doprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Osobní doprava provozovaná dopravním prostředkem schváleným k přepravě většího, zvláštními předpisy stanoveného počtu osob.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Hrubá podlažní plocha (budovy)
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Součet ploch daných vnějšími rozměry budovy v jednotlivých nadzemních podlažích započitatelných ploch podkroví na regulovaném pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Hřiště
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Hřiště je stavebně či organizačně upravený prostor určený pro hru dětí i dospělých mimo dopravní prostor, většinou fyzicky oddělený.
Bartoš, Luděk: Navrhování obytných zón. Technické podmínky. Ministerstvo dopravy a spojů, 1998.

Human development index (HDI)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Human Development Index - HDI
Index lidského rozvoje počítaný ze tří faktorů – hmotné životní úrovně, úrovně vzdělání a lidského zdraví. Tento indikátor vztažený na jednoho
obyvatele a zaměřený na kvalitu jeho života by měl nahradit HDP (pouze ekonomický indikátor) jako měřítko vyspělosti (nebo růstu) státu,
regionu, města.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Hustota
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Intenzita využití území, ukazatel směrně nebo normativně stanovený pro hospodárné územně plánovací řešení, při smíšené funkční zóně jedno
z porovnatelných hledisek. Uvádí se hustota obyvatel (obyv. / ha), zastavění (plocha zastavěná budovami / ha), obytné plochy (obytná plocha ve
všech podlažích / ha obytného útvaru). U bloku lze stanovit hustotu zastavění jako poměr jeho zastavěné části ku celkové půdorysné rozloze
bloku. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Hustota zastavění
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr součtu všech zastavěných ploch v bloku a celkové půdorysné plochy bloku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Hydrogeologický rajon
Definice dle jiných právních předpisů
Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Hydrologická bilance
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval.
Viz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Chalupaření
anglicky weekend house activities
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Využívání vlastních chalup a jejich okolí k rekreaci. Chalupaření oživuje venkov, přispívá k udržování objektů a jejich okolí.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Chataření
anglicky weekend home holiday stays
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Druh cestovního ruchu, rekreace v rámci vybudovaných objektů individuální rekreace – pobyty na vlastních chatách
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Chatové osady
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rekreační chaty v krajině se mohou umístit jen v rekreační oblasti, a to vždy v seskupení do chatové osady. Chatové osady nesmějí narušovat
ráz krajiny. Umisťují se v souladu s požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu a ochranu přírody na
hygienicky nezávadných a hospodářsky těžko využitelných pozemcích.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Chov
Definice dle jiných právních předpisů
Chovem se rozumí chov zvířete nebo skupiny zvířat téhož druhu jednoho chovatele.
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů

Chovatel
Definice dle jiných právních předpisů
Chovatelem se rozumí každý, kdo chová nebo drží zvíře nebo zvířata anebo s nimi obchoduje.
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů

Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Definice dle jiných právních předpisů
Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a
trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné
krajinné oblasti.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dle zákona 114/92 Sb. rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených
ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Na
území ČR je vyhlášeno 24 chráněných krajinných oblastí. Jsou to: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří,
Český klas, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras,
Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory. Hospodářské využívání těchto území se
provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické
funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Chráněné krajinné
oblasti, jejich poslání a bližší podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením. Rozloha chráněných krajinných oblastí je 1 041 565 ha, což je
13,21 % rozlohy naší republiky.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, s významným
podílem přirozených ekosystému lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami
historického osídlení. Na území ČR je vyhlášeno 24 CHKO. (Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří,
Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras,
Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.) Hospodářské využívání těchto území se
provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické
funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. CHKO vyhlašuje vláda
republiky nařízením. Rozloha CHKO je 1 041 565 ha, což je 13,2% celkové rozlohy ČR.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Definice dle jiných právních předpisů
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené
akumulace vod.
V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b) odvodňovat lesní pozemky,
c) odvodňovat zemědělské pozemky,
d) těžit rašelinu,
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Vláda ČR/SR svým nařízením vyhlašuje konkrétní
chráněné vodohospodářské oblasti. Rovněž upraví popřípadě zakáže činnosti, které by ohrožovaly vodohospodářské poměry.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Chráněná přírodní památka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní výtvor, který je dokladem vývoje společnosti (např. Husův dub), jemuž stát poskytuje zvláštní ochranu tím, že jej prohlásí za chráněný a
stanoví podmínky jeho ochrany.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Chráněné ložiskové území
Definice dle jiných právních předpisů
Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.
Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit
nebo ztížit dobývání výhradního ložiska.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Chráněné území
anglicky protected area
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.3, 2.7, 5.4, 6.2
Definice dle jiných právních předpisů
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Chráněným územím se rozumí území, v němž je na základě všeobecně závazného právního předpisu příslušného správního orgánu nebo
rozhodnutím vlády zakázáno nebo omezeno vykonávání určitých činností z důvodu ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, genofondu,
ekologické stability, historického dědictví a pod.).
Viz Ochrana památek, Ochrana přírody a krajiny, Územní ochrana
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Obecné označení pro území, jedinečné nebo velmi významné pro svou přírodní, estetickou, archeologickou nebo kulturní hodnotu a s různým
stupněm kvalitativních, resp. kvantitativních omezení antropogenních činností. V ČR se rozlišují podle Zákona o ochraně přírody a krajiny
velkoplošná chráněná území (národní park, chráněná krajinná oblast) a maloplošná chráněná území (národní přírodní památka, národní
přírodní rezervace, přírodní památka, přírodní park, přírodní rezervace).
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Uzemí, jemuž stát poskytuje zvláštní ochranu tím, že je prohlásí za chráněné a stanoví způsob a podmínky jeho ochrany. Smyslem této
ochrany je chránit přírodní bohatství a vzhled krajiny. Chráněnými územími jsou :
- národní parky,
- chráněné krajinné oblast
- státní přírodní reservace,
- chráněná naleziště,
- chráněné parky a zahrady,
- chráněné studijní plochy,
- památková rezervace.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území, vyžadující ochranu hodnot dle zvláštních předpisů, případně dle schválené územně plánovací dokumentace.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Chráněný pohled nebo pohledový horizont
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pohled nebo pohledový horizont, jenž má zvláštní hodnotu v obrazu místa. Pohled ani chráněný pohledový horizont nesmí být v pásmu, kde je
chráněný, nijak vizuálně narušován nebo přerušován.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Chráněný průhled
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Linie, jejíž pohledové ukončení („pohledový cíl“, „point-de-vue“, „prospekt“) má zvláštní hodnotu v obrazu místa. Chráněný průhled nesmí být
nijak vizuálně narušován nebo přerušován.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Chráněný přírodní výtvor
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní výtvor zejména krasový jev, skalní útvar, významný strom - jemuž stát poskytuje zvláštní ochranu tím, že jej prohlásí za chráněný a
stanoví podmínky jeho ochrany.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Chráněný venkovní prostor
Definice dle jiných právních předpisů
Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor
určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo
bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chráněný vnitřní prostor staveb
Definice dle jiných právních předpisů
Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve
stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo
podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace parcel
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátu katastru se zápisem, popř.
zákresem v jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Identifikace souboru
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
obsahuje organizační údaje společné pro celý soubor.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Imise
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo
stanovené skupiny znečišťujících látek.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Znečišťující příměsi obsažené v atmosféře, které přecházejí na příjemce nebo jsou s ním v kontaktu (příjemcem může být organismus,
stavební materiál, půda…). Imisí se stává emise (viz) po přenosu, rozptýlení a po fyzikálně-chemických reakcích, do nichž v atmosféře
vstupuje. Množství imise (koncentrace) se vyjadřuje v mg/m3 nebo mg/m3 nebo v jednotkách ppm, případně ppb (z angl. parts per million,
parts per bilIion částí na milion, částí na miliardu v objemových poměrech). Termín imise se používá též pro znečištěniny obsažené ve vodě .
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

znečišťující příměsi obsažené v atmosféře, které přecházejí na příjemce, nebo jsou s ním v kontaktu. Příjemcem muže být organismus,
stavební materiál, půda aj. Imisí se stává emise po přenosu, rozptýlení a po fyzikálně chemických reakcích, do nichž v atmosféře vstupuje.
Množství imisí (koncentrace) se vyjadřuje v mg/m3, v jednotkách ppm, případně ppb (z angl. parts per million, parts per billion - částí na milion,
částí na miliardu v objemových poměrech). Termín imise se používá také pro znečištění obsažené ve vodě.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek.
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Emitované látky a škodlivé vlivy, jejichž charakteristiky se během šíření prostředím eventuálně změnily a které působí v bližším nebo vzdáleném
okolí zdroje emisí. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Imisní limit
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí imisním limitem hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v
jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podle zákona, normy nebo dohody nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší (termínu se zřídka používá
i pro vodu).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je podle právního předpisu nebo dohody nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky, obsažená v ovzduší.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při objemu a tlaku.
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Imisní standardy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního
znečištění na jednotku objemu, které jsou stanoveny ve zvláštním právním předpisu.
Viz nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Index zastavění
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr celkové podlažní plochy v bloku k celkové ploše bloku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Indikátor udržitelného rozvoje
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje je druh kvantitativní informace (není však podmínkou) odvozený od primárních údajů,
poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, který se týká životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje (ovzduší, vody, přírody,
krajiny, průmyslu, zemědělství, dopravy, sociální sféry aj.).
Hlavní vlastnosti indikátoru:
politicky významný a adresný (indikátory mají být policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření)
analyticky dobře podložený a zdůvodněný
snadno měřitelný, stanovitelný, vypočítatelný, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelný do vhodné časové
řady
srovnatelný v mezinárodním měřítku.
Optimálním způsobem používání indikátorů je jejich sdružování do ucelených souborů či sad, např. složkově nebo sektorově pojaté soubory.
Dále se indikátory rozlišují také podle geografické dimenze (celostátní, regionální, lokální), případně podle jiných diferenciačních kriterií. Užití
indikátorů nachází své uplatnění zejména při politickém rozhodování na všech úrovních, včetně mezinárodních a pro informování laické i
odborné veřejnosti.
Internet 2005. CENIA Česká informační agentura životního prostředí.

Indikátor životního prostředí
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Indikátor životního prostředí nebo udržitelného rozvoje je druh kvantitativní informace (není však podmínkou) odvozený od primárních údajů,
poskytující ucelenou a základní informaci o určitém jevu, který se týká životního prostředí nebo/a udržitelného rozvoje (ovzduší, vody, přírody,
krajiny, průmyslu, zemědělství, dopravy, sociální sféry aj.).
Hlavní vlastnosti indikátoru:
politicky významný a adresný (indikátory mají být policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření)
analyticky dobře podložený a zdůvodněný
snadno měřitelný, stanovitelný, vypočítatelný, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelný do vhodné časové
řady
srovnatelný v mezinárodním měřítku.
Optimálním způsobem používání indikátorů je jejich sdružování do ucelených souborů či sad, např. složkově nebo sektorově pojaté soubory.
Dále se indikátory rozlišují také podle geografické dimenze (celostátní, regionální, lokální), případně podle jiných diferenciačních kriterií. Užití
indikátorů nachází své uplatnění zejména při politickém rozhodování na všech úrovních, včetně mezinárodních a pro informování laické i
odborné veřejnosti.
Internet 2005. CENIA Česká informační agentura životního prostředí.

Indikátory trvale udržitelného rozvoje
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Viz „Environmentální indikátory“ a „Trvale udržitelný rozvoj“
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Individuální cestovní ruch
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Formy cestovního ruchu, jež nejsou založeny na komerčním základě a nejsou v přímé péči společenských organizací. Patří k nim rekreační
pobyt v individuálních rekreačních objektech, rekreační pobyt pod vlastním stanem, v obytném přívěsu nebo na obytné lodi, u příbuzných a
známých, jakož i jednodenní rekreační pobyt.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Individuální doprava
Definice dle jiných právních předpisů
Doprava, kterou provádí osoba vlastním dopravním prostředkem, který je v jejím užívání, pro vlastní nebo příležitostné cizí potřeby.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava, kterou provádí osoba vlastním dopravním prostředkem nebo dopravním prostředkem, který je v jejím užívání pro vlastní nebo
příležitostné cizí potřeby.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Indukční smyčka
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí indukční smyčkou zařízení pro nedoslýchavé osoby umožňující jim pomocí osobní kompenzační pomůcky
přijímat zvuk akustických reprodukčních zařízení, zejména ozvučení sálu kina nebo překladatelský servis.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Inertní odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této části vyhlášky se rozumí inertním odpadem - odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož při normálních klimatických
podmínkách nedochází k žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně. Inertní odpad se ve vodě snadno nerozpouští, nehoří
ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu a neovlivňuje škodlivě jiné látky, s nimiž přichází do styku,
způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví. Koncentrace znečišťujících látek (škodlivin) ve
výluhu a v sušině tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S - inertní odpad. Směsný stavební odpad
se nepovažuje za odpad inertní.
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.

Informace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
znamená podle latinského »informare« (»in« + »formare«) utvářet, sdělovat představu. Informace je údaj, který je užitečný vzhledem ke skrytým
nebo projeveným potřebám uživatelů; sdělení sloužící ke snížení míry nejistoty o výsledku určitého stavu nebo jevu; sdělení vedoucí k
jednoznačné volbě z více možností a umožňující rozhodování. Ne každý údaj je informací. Ve Slovníku českého práva je informace definována
jako každé sdělení, obohacující vědomí příjemce. Pouze taková data, která jsou hledaná a užitečná pro uživatele, jsou informacemi. V této
souvislosti lze pohlížet na informace jako na vyhodnocené soubory dat (viz také informační systém a ochrana informací).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informace o území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7, 3.2, 3.3
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
POTŘEBNÉ PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Při zpracování územně plánovací dokumentace se využívá rozsáhlý soubor informací, které se váží k území. Označovány jsou obvykle jako
územně orientované informace, případně jako datové sady nebo datové soubory. V publikaci je pro jednodušší vyjadřování používán pouze
termín informace o území.
V ustanovení § 138 odst. 3 zákona je uvedeno "Vědecké instituce a jiné právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních
předpisů sdělují orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své
činnosti."
Informace o území jsou zjišťovány a dohledávány pořizovatelem zejména v průběhu přípravných prací a dále projektantem při průzkumech a
rozborech, potřeba dalších informací o území se může prokázat i v průběhu dalších etap zpracování územně plánovací dokumentace. Rozsah
a míra podrobnosti vstupních informací o území je významně ovlivněna druhem zpracovávané územně plánovací dokumentace. S ohledem na
její druh bude i rozdílná potřeba spolupráce odborníků na jejich vyhodnocení a při jejím zpracování.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
pokračování I:
Použití řady informací o území vyplývá přímo z požadavků zákona a vyhlášky na obsah územně plánovací dokumentace a je možné jejich
rozdělení do následujících témat:
- demografické, sociální a ekonomické údaje
Výsledky sčítání lidu, domů a bytů, historické demografické řady, prognózy vývoje počtu obyvatel, výsledky dílčích šetření v obdobích mezi
sčítáními. Důležité jsou i údaje o míře nezaměstnanosti a jejím vývoji, souvislosti s vyjížďkou za prací (dopravní spjatost jednotlivých obcí
apod.), o struktuře a kvalitě bytového fondu, sociologické průzkumy apod.
- sídelní struktura, vztahy jednotlivých sídel
Velikost a atraktivita jednotlivých sídel, způsobená jejich polohou na dopravních cestách, významem ve veřejné správě, nabídkou služeb,
pracovních příležitostí, rozvojových ploch, kvalitou prostředí apod.
- životní prostředí, jeho jednotlivé složky - půda (zemědělský půdní fond, pozemky k plnění funkcí lesní), voda, ovzduší.
Kvalita zemědělského půdního fondu podle kódů BPEJ, zařazení pozemků do příslušné třídy ochrany zemědělské půdy, investice v půdě -
závlahy, meliorace, jejich stáří a funkčnost, půdy ohrožené vodní či větrnou erozí;
Kategorizace lesů (např. lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení), skladba a stáří porostů, které mají vztah na územní systémy
ekologické stability. Jednáse o údaje především z lesních hospodářských plánů a osnov;
Záplavová území, stanovená vodoprávním orgánem, potřeba ochrany území před povodněmi (např. suché poldry, chráněné koridory pro
odvádění velkých vod, kritické profily průtoku, inundace apod.), vodní eroze, zamokření území, odvodnění, využití vodních ploch (rybníky, vodní
nádrže apod.), vodní cesty, plavební poměry apod.;
Inverzní území, převažující směry proudění vzduchu (větrná růžice), provětrávání území - ventilační faktor, údaje o původcích znečištění
ovzduší, emise, imise apod.
- geologie, nerostné suroviny (ložiska, těžba)
Dobývací prostory, chráněná ložisková území, poddolovaná území, nevýhradní ložiska nerostných surovin, stará důlní díla, úroveň hladiny
spodních vod, hydrogeologické a geologické průzkumy, možnosti sesuvu půd apod.
- ochrana přírody, krajiny
Zvláště chráněné části přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny (národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, památky,
významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, přírodní parky k ochraně krajinného rázu, dendrologické průzkumy.
- hygiena prostředí
Zasažení území hlukem (hlukové mapy), výskyt radonu z podloží, znečištění ovzduší.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
pokračování II:
- kulturní památky a dědictví
Území, objekty chráněné podle zákona o státní památkové péči - památkové rezervace, památkové zóny, národní kulturní památky a nemovité
kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, památky zapsané v seznamu UNESCO, archeologické
lokality, příslušná ochranná pásma, významné architektonické a urbanistické hodnoty.
- technické vybavení / infrastruktura
Vodovody, vodojemy, AT stanice, prameniště, tlaková pásma, splašková i dešťová kanalizace, čistírny odpadních vod, přečerpávací stanice,
rozvodné sítě elektro (především velmi vysokého napětí a vysokého napětí), rozvodny, měnírny a trafostanice, kabely a jiná zařízení
telekomunikační sítě, plynovody, ropovody a další produktovody včetně zařízení s nimi spojených.
- dopravní vybavení / infrastruktura
Druhy dopravy, dopravní cesty a koridory, logistická centra v území, kategorie silnic, výsledky sčítání dopravy, informace o železniční, letecké a
vodní dopravě, o dopravní obslužnosti území, cyklistických a hlavních pěších komunikacích či turistických cestách. Důležité jsou i informace o
nehodových místech, malé nosnosti mostů, dopravních závadách, dopravní směrové průzkumy apod.
- občanské vybavení / infrastruktura
Druhy a kapacita jednotlivých občanských zařízení, jejich význam a atraktivita (základní, vyšší/nadmístní), nasycení poptávky po jednotlivých
druzích, kvalita nabízených služeb, potřeba jejich inovace apod.
- nakládání s odpady
Odpady produkované v řešeném území (zejména nebezpečné a toxické), jejich původ, způsob likvidace, zařízení k likvidaci odpadů, místa a
zařízení sloužící pro třídění odpadů, ekologická zátěž, zejména staré skládky a možnosti jejich rekultivace, trasy přepravy nebezpečných
odpadů apod.
- civilní ochrana, obrana státu
Možná ohrožení území a obyvatel např. haváriemi, nároky na území, plochy, pozemky a stavby k řešení krizových a havarijních situací, zdroje
vody pro hašení požárů, údaje o požadovaných parametrech přístupových/evakuačních komunikací apod.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
pokračování III:
Použití určitých informací o území je v některých případech výslovně uloženo právními předpisy, které upravují činnost dotčených orgánů státní
správy, které potřebné informace přímo vytvářejí v rámci své činnosti a zaručují tedy jejich kvalitu a dostupnost.
Neukládá-li to ustanovení určitého právního předpisu pořizovatel nebo projektant nevytváří informace o území, na jejichž základě vydávají
dotčené orgány svá stanoviska při projednávání jednotlivých etap pořizování územně plánovací dokumentace. Pro takovéto informace o území
je v některých předpisech používáno označení povinné, někdy též závazné podklady. Z hlediska územního plánování se jedná o
neopominutelné podklady, tedy takové, ke kterým jsou pořizovatel i projektant sice povinni přihlédnout, závaznost těchto podkladů však nelze
absolutizovat, chápat ji jako povinnost úplného převzetí jejich obsahu. Využití podkladů dotčených orgánů státní správy je podmíněno
dosažením souladu a kompromisu nejen mezi všemi požadavky na ochranu veřejných zájmů, uplatněnými při zpracování územně plánovací
dokumentace a při jejím projednávání, ale také splněním cílů a úkolů územního plánování, to je "vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého
souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území... ". (viz § 1 odst. 2 zákona).
Kromě uvedených vstupních informací o území jsou v rámci průzkumů a rozborů projektantem zjišťovány, zpracovávány a vyhodnocovány
specificky územně plánovací informace, zejména:
- o funkčním využití, uspořádání a organizaci území, ploch a pozemků a o vzájemném vztahu urbanistických funkcí v území;
- o hodnotách území (viz hodnoty území), jejich souladu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Informace o životním prostředí
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí informacemi o životním prostředí (dále jen "informace") informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě,
které vypovídají zejména o
1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,
2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního
prostředí a jeho složek,
3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření,
odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o
důsledcích těchto emisí,
4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto
využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,
5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí,
6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich
vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí
chráněných podle zvláštních předpisů,
7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly
pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,
8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí,
emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo
činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,
11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a
zprávách o jejich plnění,
12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika
vázána,
13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Informační činnost
Definice dle jiných právních předpisů
Informační činností se rozumí získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat
na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo
kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli
informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Informační povinnost
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Zákonem určená povinnost poskytovat a garantovat datové soubory/sady informací o území.
3.3

Informační servis státu (ISS)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
systém zveřejňování informací na WWW stránkách státní správy.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informační systém
Definice dle jiných právních předpisů
Informačním systémem se rozumí funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý
informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon
informačních činností.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je funkční celek (systém), zabezpečující cílevědomé a systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací.
Každý informační systém zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, technologie, procedury a pracovníky (zákon č.
256/1992 Sb., o ochraně osobních dat v informačních systémech). Přehled informačních systémů vedených v ČR na základě právních
předpisů (registry, rejstříky a evidence) uvádí publikace »Evidence, informace, systémy«. Vedou je orgány státní správy (ministerstva,okresní
úřady aj.), subjekty veřejné moci (obecní úřady, Policie ČR, Středisko cenných papírů aj.) a nestátní subjekty (např. ČKAIT, knihovny, školy,
výrobci). Prostorově orientovaný informační systém pracuje s prostorově vztaženými údaji a informacemi (vyhláška č. 120/1979 Sb., o
prostorové identifikaci informací).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informační systém evidence obyvatel
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je informační systém provozovaný v gesci Ministerstva vnitra, který obsahuje celostátní číselník ulic a veřejných prostranství, celostátní číselník
stavebních objektů (kódy stavebních objektů) a celostátní číselník adres stavebních objektů (kódy adres stavebních objektů). Kódy nejsou
totožné s kódy územně identifikačního registru objektů a adres (ÚIR-ADR) a územně identifikačního registru ulic a veřejných prostranství
(ÚIR-UVP) (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informační systémy veřejné správy (ISVS)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nahradí pojem státní informační systém SIS - pojem SIS používá dosud platný zákon č. 272/1996 Sb., kterým byly na Úřad pro státní
informační systém (ÚSIS) převedeny pravomoci v oblasti SIS. V připravovaných návrzích koncepce státní informační politiky a zákona je pojem
SIS nahrazen pojmem ISVS. Informační systémy veřejné správy tvoří informační systémy, zřizované a provozované orgány, které řídí nebo
vykonávají veřejnou správu a podporují výkon veřejné správy.
Poznámka: Speciální informační systémy vedené Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a BIS podléhají zvláštnímu režimu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informační technologie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
technologické zpracování informací s využitím výpočetní techniky.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Informační, reklamní a propagační zařízení
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.4, 9.21, 14.3, 17.23
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Informační, reklamní a propagační zařízení, která spadají pod režim stavebního zákona, jsou pouze ta, která mají plochu větší než ... m2, jsou
umisťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Podléhají režimu ohlášení stavebnímu úřadu, který může v určitých
případech změnit na režim povolovací. Zařízení v obvodu dráhy podléhá souhlasu speciálního stavebního úřadu.V případě umístění reklamního
nebo propagačního zařízení na stavbě, která je kulturní památkou, je také nutný souhlas orgánu památkové péče.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Infrastruktura
anglicky infrastructure
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 2.1, 2.4, 7.2, 8.4, 9.11, 9.21, 12.7
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Infrastrukturou se rozumí zařízení převážně veřejných služeb, která jsou k dispozici v zásadě všem obyvatelům spádového území.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie.
Oblast národního hospodářství zajišťující podmínky pro rozvoj ekonomiky (zejména doprava, energetika, školství, zdravotnictví ap.).
Klimeš L.: Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1994, 5. vydání.

původní význam: souhrn všech inženýrských sítí, komunikací a dalších služeb, které propojují obydlené místo s okolním regionem a zajišťují
potřeby místních obyvatel, podnikatelů i návštěvníků – vodovody, kanalizace a služby občanské vybavenosti, dopravní komunikace a terminály,
rozšířený význam: do infrastruktury jsou zahrnovány také místní služby poskytované rezidentům (místním obyvatelům) i návštěvníkům.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor zařízení, zpravidla veřejných služeb, které jsou za určitých stanovených podmínek k dispozici všem obyvatelům příslušného území.
Rozlišuje se technická infrastruktura (sem patří zejména zásobování vodou, kanalizace a čištění vody, zásobování energií, komunikační sítě
atd.) a sociální infrastruktura (sem patří např. mateřské školy, školy, nemocnice atd.).
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Infrastruktura technická
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Souhrn dopravních, vodohospodářských, energetických a telekomunikačních provozních souborů, zařízení a ploch, které podmiňují výrobní i
nevýrobní činnosti v území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Infrastruktura města je souhrnný pojem pro veškerá inženýrská zařízení probíhající pod zemí a zásobující město vodou, elektřinou, plynem,
teplem atd. i zařízení odvádějící splaškové a povrchové vody. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Inovace ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obecně je změna, která vede ke zlepšení (zdokonalení) a dotýká se přitom procesu výstavby, jehož produktem je stavba. Pokud se cestou
výstavby realizuje zlepšení nějakého produkčního organismu, pak takovou změnu je nutné obvykle organizovat ve většině jeho faktorů, ve
vzájemné závislosti. Takovými faktory jsou: výrobek (v širším významu), technologie procesu, ve kterém výrobek vzniká, prostředky (zařízení),
na nichž produkt vzniká, vstupní materiály a energie, ale také úroveň lidí v produkčním procesu (lidský faktor) a úroveň řízení (viz
management). Provedení takové změny ve všech faktorech je tím náročnější, čím vyšší úrovně je změna. V praxi přípravy a realizace projektů,
spojených s výstavbou, je účelné odlišit alespoň čtyři úrovně inovačních změn: první, regenerace, je průběžné obnovování původního stavu,
cestou údržby a obnovy (oprav) prvků; druhá, kvantitativní inovace, představuje pouze rozšíření nebo přemísťování známých prvků (nové řešení
znamená pouze rozšíření o známé prvky nebo jejich lepší uspořádání); třetí, nižší kvalitativní inovace znamená částečné použití nových prvků,
při zachování celkové koncepce řešení; čtvrtá, vyšší kvalitativní inovace (pro kterou se používá také pojem re-engineering), znamená
koncepčně nové řešení (např. stavby) s použitím většiny nových prvků. Zvládnutí problematiky inovace ve výstavbě je zvláště významné pro
management projektu, protože inovační charakteristika projektu má značný vliv na určení způsobu výstavby a na organizaci a řízení procesu
výstavby. Inovace ve výstavbě také úzce souvisejí s problematikou managementu rizik a managementu změn.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Insolace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V joulech vyjádřené množství energie přímých slunečních paprsků dopadajících za 1 minutu na 1 cm2 zemského povrchu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Integrovaná prevence a omezování znečištění
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
tento pojem je použit v názvu zákona č. 76/2002 Sb., a vyjadřuje základní cíl úpravy – dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí
jako celku (tedy integrovaně) a zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení, přičemž účelem jeho aplikace je
přechod od tzv. „koncových řešení“ k prevenci –mj. založené na principech předběžné opatrnosti, sbližování ekonomických a ekologických
přístupů a udržitelnosti obecně.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Integrované povolení
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu
činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných
podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto
předpisy umožňují.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci).

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí integrovaným registrem znečišťování životního prostředí databáze údajů o vybraných látkách, jejich
přenosech a emisích.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů
(zákon o integrované prevenci).

Intenzifikace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zvyšování síly, účinnosti, důkladnosti, mohutnosti. V urbanismu a územním plánování hovoříme například o intenzifikaci využití území, osídlení.
Opakem uvedeného je extenzifikace (Slovník cizích slov. SPN. 1971)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Intenzita zemětřesení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Posuzuje se podle účinků zemětřesení a označuje se stupni podle přijaté stupnice, např. stupnice Mercalli - Cancani - Siebergovy (M.C.S.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Interakční prvek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Interakční prvek je doplňující část ÚSES. Jde o lokality, které umožňují život těch druhů organismů, které se podílejí na udržování stability v
intenzivně využívaných málo stabilních územích sousedících s ÚSES.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Interiér sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vnitřní prostory sídelního útvaru vymezené budovami nebo zelení, které se vyznačují prostorovými vztahy k sobě navzájem a k okolním
prostorům. Prostor interiéru sídelního útvaru je ohraničen základnou (dlažbou apod.), stěnou (budovy apod.) a stropem (osvětlení apod.) a
obsahuje mobiliář (stánky, stožáry apod.) a zeleň. Prostorové vazby umožňující propojení s vnějším prostorem jsou základem prostorové
kompozice sídelního útvaru.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Internet
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
1. Obecné označení pro jakoukoliv soustavu vzájemně propojených počítačových sítí (internet).
2. Celosvětová síť počítačů, komunikujících prostřednictvím IP protokolu (Internet). Internet Protokol je soustava, rodina protokolu, vyvinutá pro
potřeby sítě internet, používaná dnes i mimo něj v lokálních a rozlehlých sítích.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Intravilán (zastavěné území sídelního útvaru)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území sídelního útvaru, které je souvisle zastavěno, popřípadě jinak technicky upraveno pro potřeby sídelního útvaru.
Zahrnuje :
- plochy zastavěné budovami a zařízeními, pozemky těchto budov a zařízení
- plochy stavebních mezer a stavebních pozemků
- plochy náměstí a veřejných prostranství
- plochy komunikací a odstavných stání
- plochy hřišť a obytné zeleně.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Inundační území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku.
Viz vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Inverse teploty vzduchu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stav ovzduší, kdy chladnější a těžší vzduch leží při zemském povrchu a teplejší a lehčí vzduch leží nad ním, přičemž teplota ovzduší se
stoupající výškou vzrůstá.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Investice ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
jsou hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového investičního majetku na úrovni stavby nebo na změnu takového majetku na
úrovni rekonstrukce, pokud má rovněž charakter stavby, v ČR na úrovni nástavby, přístavby nebo stavebních úprav podle stavebního zákona.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Investiční celek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je stavba, popř. ucelená část stavby, tj. část stavby na úrovni jednoho nebo několika stavebních objektů, anebo souboru strojů a zařízení,
tvořících samostatný funkční celek. Investiční celek je obvykle předmětem vyšší dodávky, tj. vyšší dodávku lze také označit jako dodávku IC (IC
je běžně používaná zkratka pro investiční celek.).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Investiční příprava území
Definice neexistuje

Investor
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obecně definován jako osoba, která vynakládá finanční prostředky (kapitál v peněžní nebo nepeněžní formě) za účelem zisku. Do projektu
spojeného s výstavbou nemusí investor vkládat prostředky vždy jen za účelem zisku, ale také ve veřejném nebo jiném soukromém zájmu. Pro
výstavbu je charakteristické možné spojení funkce investora s funkcí stavebníka, popř. také uživatele. Tyto funkce se v běžné praxi často
nerozlišují. Proto pokud je v tomto slovníku míněno spojení uvedených tří funkcí, respektive pokud není nutné tyto funkce odlišit, pak je použita
zkratka INV, označující současně jednoho z hlavních účastníků výstavby, který z funkcí investor, stavebník, uživatel vykonává vždy alespoň
funkci stavebníka.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Investor - nejobecněji subjekt, který vynakládá finanční prostředky za účelem zisku. Do projektu ve výstavbě nemusí investor vkládat prostředky
vždy jen za účelem zisku, ale také např. v jiném soukromém nebo veřejném zájmu.
Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.

Jaderná bezpečnost
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit
nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního
prostředí a omezovat následky nehod.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.


Jaderné zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí jaderným zařízením
1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci,
2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,
3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.


Jádro
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nejstarší část sídla, základ dalšího strukturálního vývoje. Krystalizační jádro, kolem kterého sídlo rostlo. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu.
1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Jádro sídelní regionální aglomerace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Město, jehož sídelní vztahy k okolí dosahují takové intenzity, že jsou rozhodujícím faktorem pro vznik sídelní regionální aglomerace. Sídelní
regionální aglomerace může mít několik jader.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Jednotná legenda
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.13
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Sjednocený vysvětlující text a symbolika v grafických částech jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Jednoznačnost podmínek v území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
7.11

Jeskyně
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.
Viz zákon č. 114/1992., o ochraně přírody a krajiny…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Jezero
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
útvar stojaté podzemní vody.
Viz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Jiná ochrana pozemku
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
pozemek určený k plnění funkcí lesa zemědělský půdní fond
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Jiné pozemky
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků
zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže
s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.
Viz zákon č. 289/1995 Sb., o lesích…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Kanalizace
Definice dle jiných právních předpisů
Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod (dále jen
"odpadní vody"), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do
kanalizace. Kanalizace je vodním dílem.
Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kanalizační přípojka
Definice dle jiných právních předpisů
Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k
zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kapacita občanského zařízení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ukazatel velikosti nebo výkonu občanského zařízení vyjádřený v účelových jednotkách volených tak, aby k nim bylo možno vztáhnout nároky
objemové, plošné, cenové a jiné (např. počet lůžek v nemocnici, počet žákovských míst ve škole apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Kartografie
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vědní a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů, jakož i
výzkumem a poznáváním prostřednictvím kartografických děl. (Terminologický slovník geodézie, kartografie, katastra. ÚGKK Slovenskej
republiky a Český úřad zeměměřický a katastrální. Bratislava, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Katalog odpadů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
viz příloha č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro
účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Katastr nemovitostí
Definice dle jiných právních předpisů
Katastr nemovitostí (dále jen "katastr")je soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen "nemovitosti") zahrnující jejich soupis a
popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního
předpisu (dále jen "právní vztahy") a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona.
Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí,
zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely
vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.
Katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky.
V katastru se evidují
a) pozemky v podobě parcel,
b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to
1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo,
2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele,
c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách (dále jen "byty a nebytové prostory),
d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), požádá-li o to vlastník
nemovitosti (dále jen "vlastník") nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru, (dále jen "jiný oprávněný"),
e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci podle odstavce 1 písm. b) nebo c), v souvislosti se
vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim,
f) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis.
V katastru se neevidují drobné stavby.
Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen "zemědělské pozemky"),
lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení. Tvoří ucelený,
průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných
věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k nemovitostem. V katastru nemovitostí se evidují takové údaje, které zabezpečují jeho
vysokou využitelnost. Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v České republice. Katastr nemovitostí obsahuje:
· geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,
· parcelní čísla, druhy pozemků, výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov,
· vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí
· údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a jiných oprávněných a údaje o dalších právech podle katastrálního zákona,
· údaje o podrobných polohových bodových polích,
· místní a pomístní názvosloví.
Viz Katastrální mapa, Katastrální území
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je geometrické určení, soupis a popis nemovitostí, zřízený zákonem (v ČR zejména občanským zákoníkem a zákony níže uvedenými). Je
evidenčním nástrojem uskutečňování funkcí státu při ochraně právních vztahů a při využívání a ochraně nemovitostí. V katastru nemovitostí se
evidují: pozemky v podobě parcel, dále dokončené i rozestavěné budovy, byty a nebytové prostory určené zákonem a stavby spojené se zemí
pevným základem, v souladu se stavebním zákonem, mimo drobné stavby. V souladu se zákonem se do katastru nemovitostí zapisují práva k
nemovitostem, a to: vlastnické právo, zástavní právo odpovídající věcnému břemeni, předkupní právo, pokud má mít účinky věcného práva, a
jiná práva, pokud byla zřízena jako věcná práva k nemovitostem. Do katastru nemovitostí se zapisují i jiná práva, pokud to stanoví příslušné
zákony. Práva se zapisují do Katastru nemovitostí zápisem vkladu práva, nebo výmazu vkladu práva. Katastr nemovitostí tvoří katastrální
operáty, uspořádané podle katastrálních území, spravované katastrálními úřady. Příslušné listiny o vzniku, změně nebo zániku práv se
předkládají k záznamu do katastru nemovitostí do 30 dnů od jejich pravomoci nebo vyhotovení. Na jejich základě provede katastrální úřad
záznam o právech, která vznikla, změnila se nebo zanikla (viz také 1ist vlastnictví). Na základě oznámení soudu nebo jiného státního orgánu
zapíše do katastru nemovitostí poznámku, kterou na základě pravomocného rozhodnutí o skončení příslušného řízení zruší. Plomba v katastru
nemovitostí je stav, který vznikne po převzetí příslušných listin o změně vlastnictví parcely katastrálním úřadem a trvá do okamžiku vkladu do
katastru nemovitostí. V této době nelze provádět jiné operace. Každý je oprávněn nahlédnout do katastru nemovitostí a učinit si o právních
vztazích opisy nebo výpisy. Každý je oprávněn nahlédnout také do evidence doručených návrhů. (Viz zákon č. 265/92 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, dále zákon č. 344/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, označovaný jako
katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, jmenovitě zákona č. 89/96 Sb. a dalších; není-li stanoveno v těchto zákonech jinak, platí pro
rozhodování podle nich správní řád, viz také řízení správní).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Katastrální mapa
Definice dle jiných právních předpisů
Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:
a) digitální katastrální mapa (dále jen "digitální mapa") s geometrickým a polohovým určením v S-JTSK a s přesností podrobného měření podle
bodu 12.6 nebo 12.14 přílohy a kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 3 nebo 4, nebo obsahující digitalizované podrobné body z map
podle písmene b) charakterizované kódem kvality 6 nebo 7. Může obsahovat také digitalizované podrobné body charakterizované kódem kvality
8, pokud je nebylo možno s ohledem na provedený způsob obnovy katastrálního operátu určit přesnějším způsobem,
b) katastrální mapa grafická (dále jen "grafická mapa") s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku,
c) katastrální mapa obnovená digitalizací mapy podle písmene b) (dále jen "digitalizovaná mapa"), charakterizovaná přesností souřadnic
podrobných bodů nižší, než je přesnost stanovená v písmenu a) s převažujícím kódem charakteristiky kvality podrobných bodů 5 nebo 8.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Pro účely tohoto zákona se rozumí katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a
katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny,
označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území,
které jsou předmětem katastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují
se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Digitální katastrální
mapa má svůj obsah zaznamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít.
Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem.
Viz Katastr nemovitostí, Katastrální území
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Katastrální operát
Definice dle jiných právních předpisů
Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.
Katastrální operát tvoří
a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření,
b) soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o
vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech uvedených v § 2 odst. 4 písm. b) až i),
c) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru,
d) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního
názvosloví,
e) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru.
Pokud vlastník nebo jiný oprávněný neoznačí hranice pozemků podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice
označit na náklad vlastníka nebo jiného oprávněného. Neoznačují se hranice pozemků, které jsou sloučeny do větších celků, a hranice druhů
pozemků mezi sousedními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je část katastru nemovitostí, odpovídající katastrálnímu území, spravovaný příslušným katastrálním úřadem. Veškerý nemovitý majetek
právnických a fyzických osob se v katastru nemovitostí, tj. v příslušném katastrálním operátu, zapisuje do listu vlastnictví. Oprava chyb v
katastrálním operátu, které vznikly zřejmým omylem nebo nepřesností při měření, zobrazení nebo při výpočtu a přesahují stanovené odchylky,
opraví katastrální úřad na základě písemného návrhu vlastníka nebo jiného oprávněného, popř. bez návrhu, do 30 dnů nebo ve zvlášť
odůvodněných případech do 60 dnů. Pokud je stávající katastrální operát pro další používání nezpůsobilý, zahájí katastrální úřad obnovu
katastrálního operátu zhotovením nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací, postupem stanoveným
příslušnými předpisy. Zabezpečí také námitkové řízení, předložením výsledku prací veřejnosti.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Katastrální území
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný
soubor nemovitostí.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V
katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná
dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území.
Viz Katastr nemovitostí, Katastrální mapa
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je ve shodě s vymezením v katastrálním zákoně místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.
Katastrální území je v kontextu prostorové identifikace prostorovým prvkem charakteru jak evidenční jednotky (pro evidenci parcel pomocí
parcelních čísel), tak charakteru prostorového celku. Je vymezeno hranicí katastrálního území (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Kategorie lesů
Definice dle jiných právních předpisů
Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Kategorie odpadů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
jedná se o institut blíže vymezený pojmy „nebezpečný odpad“ a „ostatní odpad“.
Viz zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Klima (podnebí)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
dlouhodobý režim počasí, soubor meteorologických prvků a jevů (průměrná teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, množství srážek, délka
slunečního svitu, oblačnosti atd.) v určitém území, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu i lidskými zásahy.
Okamžitý stav atmosféry je označován jako počasí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Klimatický region
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin (charakteristika); je vyjádřen první číslicí
pětimístného číselného kódu.
Viz vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Klimatický systém Země
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany klimatického systému Země se rozumí klimatickým systémem Země veškerá atmosféra, hydrosféra,
biosféra, geosféra a jejich vzájemné působení.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
veškerá atmosféra, hydrosféra, biosféra, geosféra a jejich vzájemné působení.
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Kobercová zástavba
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Hlavní budovy na sousedních regulovaných pozemcích spolu prostorově souvisejí, ale vytvářejí vnitřní dvory (atria).
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient obestavěného prostoru - KOP
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr součtu obestavěného prostoru všech budov na regulovaném pozemku k výměře tohoto pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient podlažní plochy - KPP1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr součtu hrubých podlažních ploch všech hlavních budov na regulovaném pozemku k ploše tohoto pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient podlažních ploch (celkový) - KPP
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr celkové podlažní plochy k ploše regulovaného pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient využití podzemí - KVP
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr plochy podzemních podlaží k ploše regulovaného pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient zastavěné plochy (hlavní budovy) - KZP1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr mezi zastavěnou plochou hlavní budovy na regulovaném pozemku k výměře tohoto pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient zastavění pozemku (celkový) - KZP
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Poměr mezi součtem výměr zastavěných ploch na regulovaném pozemku k výměře tohoto pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient zeleně ( KZ)
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Podíl započítávaných ploch zeleně na regulovaném pozemku k výměře tohoto pozemku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficient zeleně v bloku
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Podíl započítávaných ploch zeleně v bloku k výměře tohoto bloku.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Koeficienty
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vyjadřují regulativy intenzity využití území. Mezi udávané koeficienty patří:
Koeficient zastavěné plochy - poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální,
zkratka KZP).
Koeficient podlažní plochy - poměr plochy všech nadzemních podlaží k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KPP).
Koeficient obestavěného prostoru, resp. objemu staveb - poměr mezi součtem objemů obestavěného prostoru všech objektů (m3) k výměře
dané plochy (m2).
Koeficienty lze dále vyjádřit velikost pozemku ve vztahu k účelové jednotce (m2/dítě ve škole), počet účelových jednotek ku ploše (m3
skladů/ha) apod.
Koeficient zeleně - vyjadřuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně ku vymezené funkční ploše. (obvykle udáván jako minimální, zkratka
KZ).
(Metodický pokyn k ÚPn SÚ hl. m. Prahy. Praha: 2000.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Kolektor
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Průchozí liniová stavba, zpravidla podzemní, v níž jsou umístěny alespoň dva druhy technického vybavení.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komentářová řádka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je část souboru určená pro libovolné pomocné, doprovodné a standardem nedefinované informace sloužící k orientaci v souboru, nenese
informaci významnou pro konstrukci a komponování geoprvků.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Kompaktní město
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Sídlo se souvislým zastavěním, výrazně ucelenou hranicí směrem k okolní krajině. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Kompenzace (náhrada) za omezení vlastnického práva
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
12.3, 12.4, 30.3
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vzájemná náhrada, vzájemné vyrovnání dvou hodnot, jevů.
Akademický slovník.

Komplexní bytová výstavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Bytová výstavba zahrnující vedle výstavby bytů i výstavbu občanského a technického vybavení, komunikací, parkovacích ploch, hřišť a zeleně v
rozsahu stanoveném technicko-hospodářskými ukazateli. Náklady na komplexní bytovou jednotku jsou součtem nákladů na čistý byt a podílu
nákladů vynaložených na výstavbu uvedeného vybavení.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Kompoziční osa
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Sled prostorů a pohledových os, navzájem vázaných a vytvářejících ústřední komponovaný soubor, který ztělesňuje základní výtvarnou
myšlenku města ať záměrně založeného, nebo vývojově rostlého, a je jeho ideovým i výtvarným těžištěm.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Sled prostorů a pohledových os navzájem vázaných a vytvářejících ústřední komponovaný soubor, který ztělesňuje základní výtvarnou
myšlenku města, ať záměrně založeného nebo vývojově rostlého a je jeho ideovým a výtvarným těžištěm. (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunální odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u
právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Veškerý odpad vznikající v lidských sídlech, na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní
pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je
také odpad, vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů. Komunální odpad je velmi
heterogenní směsí. Obsahuje popel, papír, plasty zbytky potravin, zahradní zbytky, smetky, textil, kovy, sklo, gumu...). Složení se liší podle
zástavby, ročního období a typu sídla, v němž je produkován. Zneškodňování se v ČR děje především na skládkách, částečně též spalováním,
kompostováním a recyklací. Více než 90% je však bez dalšího využití skládkováno (viz též odpad).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Komunikace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Účelově a hmotně vymezené dopravní spojení určené k pohybu dopravních prostředků, chodců, zvířat, k přemísťování hmot, kapalin, plynů a
energií. Podle povahy a druhu se dělí na drážní, pozemní, podpovrchové, podzemní, výškové, letecké, vodní, potrubní atd. (Zásady a pravidla
územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace dopravně zklidněná
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Komunikace, z níž je dopravně-inženýrským řešením úplně nebo částečně vyloučena průjezdná motorová doprava a do které je za určitých
podmínek připuštěna buď veškerá cílová nebo jen obslužná, případně zásobovací doprava. Dopravně organizační opatření je doplněno
stavebními úpravami zpomalujícími rychlost vozidel a zlepšujícími podmínky chodců a cyklistů. (Technické podmínky - navrhování obytných
zón (TP 103). Praha: Min. dopravy a spojů, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace místní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce. (Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
§ 6.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Podle dopravně-urbanistických funkcí (zákon o pozemních komunikacích toto dělení nezná) se člení na : A - rychlostní (A1 - autodráhové, A2 -
průjezdní), B - sběrné ( B1 - přípojné, B2 - tepnové), C - obslužné (C1 - spojovací, C2 - přístupové), D - nemotoristické (D1 - cyklistické, D 2 -
pěší). (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace nemotoristická
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dělení nemotoristických komunikací: pěší zóny, obytné zóny, cyklistické stezky, stezky pro pěší. (ČSN 73 6110 - Projektování místních
komunikací.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace okružní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Komunikace ve tvaru prstence vedoucí po obvodu zastavěného území nebo jeho části. Dopravně odlehčuje vnitroměstské komunikace od
tranzitní dopravy. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace pozemní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
Dělí se na dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace. (Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 2.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunikace účelová
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s
ostatními pozemními komunikacemi, případně k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. (Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, § 7.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Komunita (pospolitost, společenstvo)
anglicky community
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
v sociologickém pojetí: Společenství lidí sdílejících kromě omezeného prostoru i společné znaky, symboly, řeč, hodnoty a cíle.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Koncentrace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soustředění, zhuštění. V urbanismu a územním plánování se hovoří o koncentraci osídlení nebo zástavby kolem jednotlivých bodů - center
koncentrace. Opakem je dekoncentrace, tj. rozvolňování. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Koncepce
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a
následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.


Koncepce odpadového hospodářství
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ministerstvo životního prostředí zpracovává koncepci odpadového hospodářství v rámci plánování odpadového hospodářství na národní úrovni.
Podkladem je evidence odpadů, kterou vedou okresní úřady. Vstupy jsou povinni předávat původci odpadů. Původcem komunálního odpadu je
obce. Způsob evidence a ohlašování odpadů se řídí vyhláškou ministerstva.
Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních
odpadů vznikajících na jejím území, včetně míst určených k ukládání odpadů. Touto vyhláškou může obec upravit i systém nakládání se
stavebním odpadem.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Koncept
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.6, 7.5
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
§ 21
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci - § 12
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
„1) Koncept řešení se zpracovává ve stejném rozsahu jako návrh územně plánovací dokumentace (podle přílohy č. 2, pokud není ve
schválením zadání jeho rozsah rozšířen, zpravidla v alternativách nebo variantách.
2) Koncept řešení obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části územně plánovací dokumentace a vyhodnocení zpracovávaných alternativ
nebo variant.
3) Pořizovatel sleduje průběh prací na územně plánovací dokumentací, zajišťuje evidenci a zápisy z jednání a rozhodnutí, ovlivňujících řešení a
projednává případné rozpory.
4) Koncept řešení územně plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborného stanoviska. Po dobu,kdy není pro
řešené území schválena územně plánovací dokumentace, slouží pro schválení souborného stanoviska koncept řešení též jako podklad pro
územní řízení.“
Klimeš L.: Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1994, 5. vydání.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
První zpracování územního plánu, které se zpracovává zejména pro prověření alternativ a variant navrhovaného řešení. Zpracování konceptu
stanoví v zadání orgán územního plánování.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Koncept řešení
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Koncept řešení se zpracovává ve stejném rozsahu jako návrh územně plánovací dokumentace (podle přílohy č. 2), pokud není ve schváleném
zadání jeho rozsah rozšířen, zpravidla v alternativách nebo variantách. Koncept řešení obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části územně
plánovací dokumentace a vyhodnocení zpracovaných alternativ nebo variant. Pořizovatel sleduje průběh prací na územně plánovací
dokumentaci, zajišťuje evidenci a zápisy z jednání a rozhodnutí ovlivňujících řešení a projednává případné rozpory. Koncept řešení územně
plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborného stanoviska. Po dobu, kdy není pro řešené území schválena
územně plánovací dokumentace, slouží po schválení souborného stanoviska koncept řešení též jako podklad pro územní řízení.
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Koncept řešení územně plánovací dokumentace je jednou z fází zpracování územně plánovací dokumentace na straně zpracovatele.
Zpracování konceptu řešení zajišťuje pořizovatel v souladu se závěry z průzkumů a rozborů na základě projednaného a schváleného zadání.
Pořizovatel sleduje průběh prací, zajišťuje evidenci a zápisy z jednání a rozhodnutí, ovlivňujících řešení, a projednává případné rozpory.
Zpracovatel před vlastním zpracováním konceptu řešení zpravidla v nezbytné míře doplňuje či aktualizuje průzkumy a rozbory. Koncept řešení
pak zpracovává ve stejném rozsahu jako následující návrh územně plánovací dokumentace, pokud není ve schváleném zadání požadováno
zpracování variant. Koncept řešení obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části územně plánovací dokumentace a návrh výroku schvalujícího
orgánu.
Na základě výsledků veřejného projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro zpracování návrhu územně
plánovací dokumentace. Pokud není pro řešené území schválen shodný druh územně plánovací dokumentace, slouží koncept řešení po
schválení souborného stanoviska též jako podklad pro územní řízení. Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního
plánu může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou v rozsahu,
jaký je vyžadován pro koncept řešení. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele
při schválení zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno projednanou územní prognózou. Zadání musí v těchto případech splňovat funkce
souborného stanoviska.
Viz Souborné stanovisko, Územně plánovací dokumentace, Zadání územně plánovací dokumentace
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel na základě schváleného zadání územně plánovací
dokumentace. Koncept se zpracovává ve stejném rozsahu jako návrh územně plánovací dokumentace, pokud není ve schváleném zadání jeho
rozsah rozšířen, zpravidla v alternativách nebo variantách. Obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části ÚPD a vyhodnocení zpracovaných
alternativ nebo variant. Koncept řešení územně plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborného stanoviska. Po
dobu, kdy není pro řešené území schválena územně plánovací dokumentace, slouží po schválení souborného stanoviska koncept řešení též
jako podklad pro územní řízení.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Konstrukce stavební
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
jsou uspořádané a vzájemně provázané stavební prvky vytvářející pak spolu funkční prvky stavby, popř.funkční celky. Konstrukce stavební se
člení podle různých hledisek, např. na hlavní a pomocné, na nosné, výplňkové a dělící, na zatímní a trvalé. Podle použitého materiálu se člení
na dřevěné, kamenné, cihelné, kovové, betonové, smíšené (např. kovoplastické), podle způsobu spojování např. na zděné, monolitické,
nýtované, šroubované, svařované, lepené.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Kontaminace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přítomnost škodlivé nebo cizí nežádoucí látky v prostředí (vodě, půdě, ovzduší, ale i potravinách...), která svým charakterem, množstvím,
koncentrací překračuje běžné hladiny v příslušném médiu. Kontaminace neznamená vždy ekologickou škodu, ani nemusí mít nežádoucí účinek
na zdraví člověka (srovnej též s termínem znečištění).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

přítomnost škodlivé nebo cizí nežádoucí látky v prostředí (ve vodě, půdě, ovzduší, ale i v potravinách), která svým charakterem, množstvím,
koncentrací překračuje běžné hladiny v příslušném médiu. Kontaminace neznamená vždy ekologickou škodu, ani nemusí mít nežádoucí účinek
na zdraví člověka.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Kontinuita stanovisek
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.5, 7.7, 9.8
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Kontinuita - nepřetržité trvání, vzájemné navazování, souvislost, spojitost.
Klimeš L.: Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1994, 5. vydání.
Kontinuita – stálost, nepřetržitost vyjádřena v průběžné souvislosti určitých procesů, jevů, vztahů.
Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995.
Kontinuita právní – nepřerušená platnost práv. předpisů bez ohledu na změny vnějších okolností.
Petráčková, V., Kraus, J. a kol.: Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1995.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Kontinuita stanovisek je vzájemná návaznost, souvislost, nepřerušená platnost stanovisek dotčených úřadů.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Kontrast v krajině
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Charakteristika, která slouží k hodnocení krajiny. Pokud jsou krajinné složky (plošky, koridory, matrice) navzájem ostře odlišeny mluvíme o
vysokém kontrastu krajiny. Nejnižší kontrast tak představuje krajinu vytvořenou pouze krajinnou matricí (tropický deštný les). Malý kontrast
vykazuje např. i les pokrývající úbočí hory, který začíná jako listnatý, s výškou přechází ve smíšený, jehličnatý a nakonec přechází v kleč.
Vysoký kontrast odpovídá krajině, v níž se střídají lesy, pole a lidská sídla s oblastmi těžby surovin. Např. Střední Čechy lze považovat za
krajinu s vysokým kontrastem.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Kontrolní povodňová vlna
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí kontrolní povodňovou vlnou - jedna nebo více teoretických povodňových vln určených průtokem vody,
objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou odpovídající periodicitě kontrolního průtoku.
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

Kontrolní průtok
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí kontrolním průtokem - průtok vody vyskytující se při přirozené povodni s požadovanou periodicitou.
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

Konurbace
anglicky conurbation
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souměstí, spojení dvou nebo více měst v jeden celek se zachováním správní samostatnosti měst.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Kooperační obvod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Útvar vertikální kooperace sdružující obvykle čtyři až pět kooperačních seskupení a společné zemědělské podniky pro výkrm drůbeže a prasat,
pro agrochemické služby, výrobu krmiv, skladování plodin, zemědělské stavebnictví atd. Organizuje se obvykle ve spádovém území střediska
osídlení obvodního významu a podniky v něm sdružené obhospodařují zemědělskou půdu o výměře obvykle 15000 - 30000 ha, přičemž rozloha
území kooperačního obvodu činí 400 až 800 km2.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Kooperační seskupení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Útvar horizontální kooperace sdružující obvykle tři až čtyři zemědělské výrobně organizační jednotky téže nebo podobné výrobní povahy, jež
mají společné středisko mechanizace, opravy strojů, zařízení posklizňové úpravy a skladování plodin. Má obvykle sídlo v středisku osídlení
místního významu a obhospodařuje zemědělskou půdu (obvykle 4000 až 8000 ha) příslušného spádového území, jehož rozloha činí 60 až 120
km2.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Koridor
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(1) V tomto zákoně se rozumí
i) koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Koridory jsou pruhy země protkávající krajinu, které se liší od krajinné matrice. Mohou to být pouze izolované pásy, většinou však navazují na
plošky s podobnou ale i odlišnou vegetací. Silnice, dálnice či železnice, plavební kanály jsou nejčastějšími koridory, které vznikly lidskou
činností. Živé ploty nebo meze jsou dalšími koridory, jejichž vznik je vázán na člověka. Koridory tvoří často nepřekonatelné hranice v krajině
nebo naopak jsou zdrojem rozmanitosti krajiny, poskytují útočiště rostlinným i živočišným druhům. Koridory vznikají podobně jako plošky
narušením původní krajiny. Známe také zbytkové koridory, ale i záměrně vytvořené koridory. Celkem lze rozlišit tři základní typy struktury
koridorů. Liniové koridory jsou úzké a dominují v nich organismy okrajů. Pásové koridory jsou širší a mají vlastní vnitřní prostředí. (např.koridory
podél toků, jejichž šířka se mění se šířkou toku). Pro naši krajinu jsou charakteristické liniové koridory, které ohraničující jednotlivé zemědělské
pozemky (živé ploty), Uměle vytvořené jsou ochranné pásy (větrolamy). Ty mají zcela mimořádné postavení v bezlesé krajině. Z obecně
ekologického hlediska má největší význam šířka koridoru. Z přirozených koridorů jsou nejvýznamnější toky řek a potoků a údolí.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Koryta vodních toků
Definice dle jiných právních předpisů
Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li
vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a
břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. V
pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Kostra ekologické stability
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Kostra ekologické stability je soubor existujících, ekologicky relativně stabilnějších částí krajiny, vymezený bez ohledu na jejich funkční vztahy.
Tvoří mj. zdroj genofondu pro ÚSES. V krajině má zásadní ekostabilizující význam.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Ekologicky stabilní části vytvářejí v území kostru ekologické stability, která umožňuje vytvořit územní systém ekologické stability - ÚSES. ÚSES
sám je složen z biocenter (center biotické mnohostrannosti, umožňujících trvalou existenci přírodních druhů a společenstev) a biokoridorů
(liniových krajinných prvků, umožňujících migraci organismů, propojujících biocentra a oddělujících od sebe ekologicky nestabilní plochy).
Interakční prvky zprostředkovávají působení ÚSES na krajinu (remízky, meze). (Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT,
1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Koupací oblast
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
povrchové vody využívané ke koupání osob.
Viz vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Koupaliště umělé
Definice dle jiných právních předpisů
Umělým koupalištěm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zařízení určené ke koupání a přístupné veřejnosti a související provozní plochy s
vybavením. Podmínky koupání fyzických osob v povrchových vodách užívaných pro tyto účely větším počtem fyzických osob s ohledem na
vyhovující jakost vody stanoví zvláštní právní předpis.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Koupaliště ve volné přírodě
Definice dle jiných právních předpisů
Koupalištěm ve volné přírodě se rozumí přírodní nebo umělá vodní plocha, která je označena jako vhodná ke koupání pro veřejnost, nejde-li o
umělé koupaliště.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kraj
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 3.2, 3.3, 4.1, 4.3, 4.4, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.7, 6.8, 6.9, 6.10, 7.3, 7.8, 8.3, 8.13, 9.2, 10.4, 13.1, 13.2, 14.2, 19.1
Definice dle jiných právních předpisů
Kraj je územní společenství občanů: náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanovené zákonem a v souladu s potřebami
kraje, dále jen samostatná působnostodst. Kraj je veřejnoprávní korporací: vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z
těchto vztahů vyplývajících.
Zákon č. 120/2000 Sb., kterým se mění katastrální zákon č. 344/1992 Sb. - § 1,odst. (1), (2)
Kraj je územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami
kraje.
Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a
jiných právních předpisech. Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.
Kraj je spravován, v rozsahu stanoveném zákonem, zastupitelstvem kraje. Dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.
Kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je přenesenou působností kraje. Při
výkonu přenesené působnosti jsou orgány kraje podřízeny příslušnému ministerstvu.
Zákon ČR č. 129/2000 Sb., o krajích.

Krajina
anglicky landscape
Definice dle jiných právních předpisů
Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pro termín krajina existuje řada definic, dle pojetí (ekologického, geografického, historického...). 1) Za krajinu lze považovat jednotný a vývojově
stejnorodý územní celek (část zemského povrchu o rozloze několika km2 až stovek i tisíc km2 , který se liší od svého okolí, který má určité
klima/mikroklima, geomorfologické charakteristiky, vodstvo, půdu, faunu, flóru i určité charakteristické, člověkem vnesené prvky.); 2) Krajina je
část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. (srovnej:
krajinu Českého středohoří, krajinu Polabí a krajinu Brd apod.). Krajina může být lidskou činností víceméně nezasažená (Křivoklátsko, Šumava)
nebo výrazně determinovaná (Severočeská pánev, střední Čechy).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Část zemského povrchu vytvořená kombinací přírodních a v mnoha místech Země i kulturních prvků. K základním složkám krajiny patří její
přírodní složky (reliéf, půda, vodstvo, vegetace, fauna) a antropogenní prvky (stavby, antropogenní ekosystémy, komunikace aj.).
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Topograficky vymezená část zemského povrchu se shodným mezoklimatem a podmínkami pro vytvoření přímo se ovlivňujících a vzájemně se
podmiňujících společenstev organismů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. (Zákon
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3/k.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Krajina sídla
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky nad prvky přírodními (dříve
intravilán). (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Krajinář
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Odborně vyškolený pracovník zabývající se, zpravidla ve volné krajině, zakládáním, ochranou a správou objektů zeleně a péčí o ně. (ČSN 83
9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Krajinná ekologie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Odvětví ekologie, které využívá základních ekologických poznatků o tocích energie, látek a informace (genetické informace) ve společenstvech
a ekosystémech k charakterizování, analýze a hodnocení krajiny. Krajina je považována za vyšší celek (systém) než ekosystém. Definuje pojem
krajiny ,a zavádí pro její studium tři hlavní stavební jednotky: krajinnou matrici (matrix) plošku (patch) a liniové útvary - koridory (corridors).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

odvětví ekologie, které využívá základních ekologických poznatků o tocích energie, látek a informace ve společenstvech a ekosystémech k
charakterizování, analýze a hodnocení krajiny. Krajina je považována za vyšší celek než ekosystém. Krajinná ekologie definuje pojem krajiny a
zavádí pro její studium tři hlavní stavební jednotky: krajinnou matrici, plošku a liniové útvary - koridory.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Krajinná matrice
Definice neexistuje

Krajinná složka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Základní a relativně stejnorodá (homogenní) krajinná (ekologická) jednotka. Může být přírodní (jezero) nebo umělá (nádrž).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Krajinný celek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část zemského povrchu, které se vyznačuje strukturou vztahů a působením krajinných prvků, případně krajinných faktorů (půdní obal, vodstvo,
rostlinný kryt), krajinnou strukturou (velikost, forma, barva, látkové složení), krajinnou historií (vývoj k současné struktuře a současnému obrazu)
a krajinným obrazem (opticky vnímatelný obraz krajinné struktury), čímž se odlišuje od jiných částí zemského povrchu, které ji obklopují.
(Synonyma : krajinný segment, krajinný výsek, krajinný prostor).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Část zemského povrchu, která se vyznačuje strukturou vztahů a působením krajinných prvků, případně krajinných faktorů (půdní obal,
vodstvo), krajinnou strukturou, krajinnou historií a krajinným obrazem, čímž se odlišuje od jiných částí zemského povrchu, jež ji obklopují.
(Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Krajinný ráz
anglicky landscape character
Definice dle jiných právních předpisů
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho
estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na
zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Pro tyto vlastnosti bývá zákonem chráněn před činností,
snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s
ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v
krajině.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných
krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti . (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a
definice)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Krajinný typ
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Při hodnocení role člověka v dynamice krajiny lze rozlišit 5 krajinných typů. Přírodní krajinu, obhospodařovanou krajinu, obdělávanou krajinu,
příměstskou krajinu, městskou krajinu.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Krajské hygienické stanice
Definice dle jiných právních předpisů
Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mají
územní pracoviště v místech stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická
stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské
hygienické stanice je ředitel. Ředitele krajské hygienické stanice jmenuje a odvolává zástupce generálního ředitele státní služby.
Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany
veřejného zdraví.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kritická úroveň
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
taková koncentrace znečišťující látky, nad kterou se podle současného stupně poznání projevuje přímý účinek na receptory, jakou jsou člověk,
rostliny, ekosystémy a materiály.
Viz nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Kritická zátěž
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
kvantitativní odhad expozice jedné nebo více znečišťujícím látkám, pod kterou lze na základě současného stupně poznání vyloučit významné
negativní dopady na citlivé složky životního prostředí.
Viz nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Krytí
Definice dle jiných právních předpisů
Nejmenší vzdálenost horního povrchu komunikace nebo upraveného terénu od povrchu vedení.
ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1973.

Křižovatka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají (křižovatka průsečná) nebo stýkají (křižovatka styková) a alespoň dvě z
nich jsou vzájemně dopravně propojeny (křižovatky úrovňové a mimoúrovňové, kolmé a šikmé, podle míry oddělení jízdních pruhů prosté,
usměrněné a rozvinuté). Křižovatkou není: úrovňové připojení lesní nebo polní cesty, účelové komunikace, která není veřejně přístupná,
zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu,motorestu, parkoviště, odpočívky, sousední nemovitosti. (Zásady a
pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979. Vyhláška 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Kultura
anglicky culture
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Bytostně lidská reflexe vlastního bytí a jeho interakce s okolním světem, jeho antropogenními a přírodními aspekty v kontextu světového vývoje i
lidské historie. V užším významu označení uměleckých výtvorů a jejich dědictví. Národní kultura je systém zkušeností, naučených vzorců
chování a hodnot, sdílených obyvateli stejné národnosti.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Kulturní a osvětová plocha
Definice dle jiných právních předpisů
botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Kulturní dědictví
anglicky cultural heritage
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství (místa) hodnotná z historického, estetického, etnologického a
antropologického pohledu (definice UNESCO)
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Kulturní hodnoty území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
§ 1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Jde o takové nesporné hmotné i duchovní kvality, které byly v daném území vytvořeny kulturní činností člověka.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Kulturní památka
Definice dle jiných právních předpisů
Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životného prostředí a
nenahraditelné bohatství státu. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen "ústřední
seznam"). Ústřední seznam vede ústřední organizace státní památkové péče.
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury movité nebo nemovité věci, popřípadě soubory věcí, které jsou
· významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti,
· mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
Věci, prohlášené za kulturní památku, jsou zapisovány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.
Viz Národní kulturní památka, Ochrana památek, Památková rezervace, Památková zóna
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo
dochované historické prostředí sídelních celků a architektonických souborů. Též věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin a
kultury. Památkou je také soubor kulturních statků a věcí, z nichž některé samy o sobě nemusí být památkami. (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 2.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Kulturní potenciál sídelního útvaru
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor podmínek určujících kulturní význam sídelního útvaru a formujících kulturní výraz jeho prostředí, zejména po stránce historické
(památkový fond a tradice), umělecké (architektura) a přírodní (zeleň, krajina).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Kvalifikace ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
zahrnuje vedle základních odborných kvalifikačních požadavků také zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě, která vyplývá z
ustanovení stavebního zákona a některých předpisů navazujících. Vedle podmínek oprávnění k provádění staveb fyzickými nebo právnickými
osobami, stanoví stavební zákon také vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jež získaly oprávnění k výkonu
této činnosti, podle zvláštního předpisu. Stanoví také, že právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí
jejich výkon oprávněnými fyzickými osobami. Zvláštními předpisy se v této souvislosti rozumí zákon č. 360 /1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (pro autorizované osoby) a zákon č. 200/1994
Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Základní kvalifikační nároky stanoví přímo
stavební zákon také pro fyzické osoby vykonávající odborný dozor (viz také odborná způsobilost ve výstavbě).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Kvalifikační podmínky pro územně plánovací činnost
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 24
Kvalifikační podmínky pro územně plánovací činnost
(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační podmínky pro výkon územně
plánovací činnosti. Pořizovatelem je obecní úřad, který v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy vykonává územně plánovací
činnost úředníkem splňujícím kvalifikační podmínky pro výkon územně plánovací činnosti nebo zajišťuje tuto činnost na základě smlouvy s
fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační podmínky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na
úředníky obecních úřadů. Kvalifikační podmínky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační podmínky vzdělání a praxe podle tohoto zákona.
(2) Kvalifikační podmínky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez
specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu.
(3) Kvalifikační podmínky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má
a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve
veřejné správě (dále jen „odpovídající praxe“), nebo
b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním
zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Kvalifikovaná osoba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je podle stavebního zákona osoba, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a
alespoň 3 roky praxe v oboru (viz také odborná způsobilost ve výstavbě, odborný dozor a vybrané činnosti ve výstavbě).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Látky ovlivňující klimatický systém Země
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany klimatického systému Země se rozumí látkami ovlivňujícími klimatický systém Země oxid uhličitý,
methan, oxid dusný, částečně a zcela fluorované uhlovodíky a fluorid sírový.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový
(SF6).
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Lázeňské místo
Definice dle jiných právních předpisů
Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za
lázeňské místo podle tohoto zákona. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa.
Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dobře vybavené sídlo, jehož přední funkce je preventivně léčebná, doléčovací nebo rehabilitační, druhořadou funkcí je rekreace a cestovní
ruch, přičemž vedlejší funkce nesmí narušovat zdravotní poslání lázní. Má vhodné komunikační napojení a může být též východiskem
cestovního ruchu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Legislativa
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je zákonodárství, zákonodárná moc, legislativní proces je zákonodárný proces, příslušný zákonodárným orgánům. Nesprávně se pojem
legislativa používá pro právní řád.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zákonodárství, zákonodárný proces, tvorbu zákonů. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů invest. celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Les
Definice dle jiných právních předpisů
Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přirozený nebo uměle založený porost rostlin, v němž převládají stromy vytvářející při zastoupení dalších rostlin, typických pro dané stanoviště,
souvislé zpravidla patrovité porosty. (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Lesní hospodářské osnovy
Definice dle jiných právních předpisů
Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických
osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen "osnovy"). Osnovy se zpracovávají
obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Lesní hospodářský celek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V lesnické nomenklatuře je trvalá nejvyšší hospodářsko-úpravnická jednotka pro kterou se vypracovává lesní hospodářský plán.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

soubor lesních pozemků a jiných pozemků, pro který se zpracovává jeden plán.
Viz vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Lesní hospodářský plán
Definice dle jiných právních předpisů
Lesní hospodářské plány (dále jen "plány") jsou nástrojem vlastníka lesa a zpracovávají se zpravidla na deset let. Plány obsahují ustanovení
závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin
při obnově porostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a
zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem. Pro státní lesy a lesy ve
vlastnictví obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je nástrojem hospodaření vlastníka lesa a zpravidla se zpracovává na 10 let. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb
a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů. Pro státní lesy a lesy v majetku obcí je závazným ustanovením též
minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech. Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše dvacet tisíc ha.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Lesní porosty
Definice dle jiných právních předpisů
Lesními porosty se rozumí stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Lesní pozemky
Definice dle jiných právních předpisů
a) pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní
cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3
odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
b) lesní pozemek, na němž je postavena budova.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty,
nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13
odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky").
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Lesnická typologie
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je systém třídění lesní plochy podle stejných podmínek pro růst stromů, jejich produkci a obnovu lesa. Pojetí podrobnosti odlišení
samostatných lesních ploch souvisejí s existencí různých typologických škol např. členění porostů na základě floristického složení,
biocenologická typologie Zlatníkova. V současné době lesníci dospěli k termínu hospodářské soubory, pod kterým rozumíme porosty se
shodným funkčním zaměřením, srovnatelnými přírodními podmínkami a porostními poměry a diferencovaným způsobem hospodaření. Tím
bylo do značné míry sjednoceno pojetí geobiocenologické (často příliš podrobné) a praktické (často hrubé). Pro hospodářské lesy se v
současné době užívá dělení na 25 souborů.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Lesy hospodářské
Definice dle jiných právních předpisů
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Lesy, u kterých převažují produkční funkce lesa nad neprodukčními a které nejsou zařazené do kategorie lesů zvláštního určení a lesů
ochranných, vymezených lesním zákonem.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Lesy ochranné
Definice dle jiných právních předpisů
Do kategorie lesů ochranných se zařazují
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly
a výsypky apod.),
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech,
c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Jedna ze tří kategorií lesů (spolu s lesy hospodářskými a lesy zvláštního určení) členěných podle jejich funkce lesním zákonem. Do této
kategorie patří lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, např. na sutích, výsypkách a prudkých svazích, vysokohorské lesy pod hranicí
stromové vegetace, která chrání níže položené lesy, lesy na exponovaných hřebenech a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Jejich
vytěžení znamená významnou újmu pro dané stanoviště.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Lesy pod vlivem imisí
Definice dle jiných právních předpisů
Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem.
Na lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí stejně jako
na lesy uvedené v § 7 a 8.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Lesy zvláštního určení
Definice dle jiných právních předpisů
Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,
b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,
c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný
zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy
a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Jedna ze tří kategorií lesů (spolu s lesy hospodářskými a ochrannými) vymezených lesním zákonem podle jejich funkce. Do této kategorie patří
lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně a zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, lesy na území NP a NPR a
lesy, u kterých je mimoprodukční funkce lesa nadřazena produkční (lesy 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a v přírodních
památkách, lázeňské lesy, příměstské lesy a lesy v oblastech, kde plní rekreační funkci, lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce, lesy se
zvýšenou půdoochrannou a vodoochrannou funkcí, nebo lesy s krajinotvornou funkcí, lesy nutné k zachování biologické různorodosti, lesy v
oborách a uznaných bažantnicích).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Letecká stavba
Definice dle jiných právních předpisů
Leteckou stavbou je
a)stavba letiště a stavba v prostoru letiště,
b)stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.
Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a
radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová
návěstidla.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Letecké služby
Definice dle jiných právních předpisů
Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.
Leteckými službami jsou
a) letové provozní služby včetně letištních,
b) letecká telekomunikační služba,
c) letecká meteorologická služba,
d) letecká služba pátrání a záchrany,
e) letecká informační služba,
f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,
g) služby při odbavovacím procesu na letišti.
Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Letiště
Definice dle jiných právních předpisů
Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání
letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.
Letiště se rozdělují
a) podle technických podmínek, provozních podmínek a základního určení na letiště
1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů,
2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů a letů, při nichž je překročena státní hranice
České republiky,
b) podle okruhu uživatelů na letiště
1. veřejná, jimiž jsou letiště, jež přijímají v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla,
2. neveřejná, jimiž jsou letiště, u nichž okruh uživatelů letiště stanoví na návrh jeho provozovatele Úřad,
3. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby Armády České republiky.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Limit
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
maximálně přípustné množství látek nebo jiné kvantifikovatelné formy vlivu lidské činnosti na životní prostředí.
Limity zpravidla tvoří standardy, které vyjadřují různé druhy požadavků na zachování určitého stavu životního prostředí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Limity využití území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 3.1
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 26
Územně analytické podklady
(1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany
veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností
území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení
problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“).
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území.
§ 139a odst. (1)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Tento pojem je definován v ustanovení zákona, v § 139a "Pojmy územního plánování" odst. 1 "Limity využití územní omezují, vylučují, případně
podmiňují umisťování staveb, využití území a opatření v území.". V územně plánovací činnosti je možné rozlišit:
- vstupní limity využití území
Jedná se o limity, které vyplývají z právních předpisů a platných správních rozhodnutí a které jsou vyznačovány ve "výkresu limitů využití
území", zpracovávaném na základě § 10 "Průzkumy a rozbory", odst. 3, vyhlášky 135/2001 Sb. Tento výkres je povinnou součásti zadání všech
druhů územně plánovací doku¬mentace (vyhláška, příl. č. 1 I. písmo o, II. písmo o, III. písmo n).
- výstupní limity využití území
Stanovení těchto limitů je zákonem uloženo ve všech druzích územně plánovací dokumentace. Jsou dohodnutým kompromisem o možnosti
naplňovat cíle a úkoly územního plánování a zabezpečit při tom požadavky, vznášené v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace ve
stanoviscích dotčených orgánů státní správy. Takto stanovené limity se stávají obecně závaznými schválením územně plánovací dokumentace.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území. Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a
schválené územně plánovací dokumentace.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Linie
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je posloupnost úseček, pro jejichž oba koncové body platí, že každý takový bod je počátkem právě jediné jiné navazující úsečky a že existují
právě dva koncové body úseček volné, tj. takové, že nenavazují na jinou úsečku – tyto body se nazývají počáteční resp. koncové body linie.
Linie se používá pro popis takového reálného objektu, který lze v mapě zobrazit čárovou kresbou.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

List vlastnictví
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je součást katastru nemovitostí, do které se zapisuje veškerý nemovitý majetek právnických a fyzických osob. List vlastnictví je založen vždy pro
právnickou nebo fyzickou osobu, nebo pro fyzické osoby, které jsou spoluvlastníky pozemku a budov, případně bytu. List vlastnictví obsahuje
jméno vlastníka, rodné číslo, čísla parcel, čísla smluv, kterými pozemky a budovy vlastník nabyl. Dále břemena a další omezení vlastnictví,
např. zástavní práva u bankovních ústavů.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Logická věta
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
dělí soubor na ucelené bloky obsahující vždy data jen jedné datové struktury (geoprvku).
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Logický význam prvku
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je nezaměnitelná informace o reálném objektu a její slovní popis lze jednoznačně získat z tabulky dle Přílohy A. Zajišťuje jednotnost interpretace
věcného obsahu prvku při jeho možném různém způsobu grafické interpretace. Ve výměnném formátu ÚPD je kódován.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Logistika
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je integrální ovládání veškerého materiálového toku od dodavatelů přes podnik k odběratelům jako celku, včetně příslušného informačního toku.
Posláním logistiky je zabezpečit přítomnost správného množství správných materiálu ve správném čase na správném místě spolu se správnými
informacemi, za podmínky přijatelných nákladů. Logistika zahrnuje vnitropodnikovou i vnější dopravu, manipulaci s materiálem, meziprodukty a
hmotnými produkty, včetně skladování, přípravy, balení a distribuce. Logistika je jedním z prostředků efektivního řešení vnitřních souvislostí
projektu i vnějších souvislostí projektu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Louka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Bylinný porost složený převážně z trav s větším nebo menším zastoupením jiných bylin, s vysokou produkcí zelené hmoty, zpravidla
zemědělsky využívaný. (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ložisko nerostů
Definice dle jiných právních předpisů
Ložiskem nerostů je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly
hornickou činností a obsahují nerosty.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ložiskový průzkum
Definice dle jiných právních předpisů
Ložiskový průzkum se člení na etapu
a) vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů,
nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U
rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením
prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
b) průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném
pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních právních předpisů, pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich
využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,
c) těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro účelné vydobytí
ložiska.
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

Majetkoprávní úpravy
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
8.7

Malá vodní nádrž
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vodní nádrž se sypanou hrází, jejíž objem po hladinu ovladatelného prostoru není větší než 2 000 000 m3 a jejíž největší hloubka nepřesahuje 9
m.
Viz zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Mapa
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zmenšený, generalizovaný, konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky
definovaných vztahů (kartografických zobrazení) ukazující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy
přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů. (Terminologický slovník geodézie, kartografie, katastra. ÚGKK Slovenskej
republiky a Český úřad zeměměřický a katastrální. Bratislava, 1998)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Mapa základních sídelních jednotek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je speciální tematická mapa urbanistického členění Českého republiky, zhotovená na podkladě základní mapy 1 : 50 000, v hlavním městě
Praze pak na podkladě uliční mapy Prahy 1 : 10 000. Gestorem tematického obsahu mapy základních sídelních jednotek je Ministerstvo pro
místní rozvoj ČR. Viz také heslo základní sídelní jednotka a územně identifikační registr základních sídelních jednotek (Standard SIS k
prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Materiálové využití odpadů
Definice dle jiných právních předpisů
Materiálovým využitím odpadů se rozumí náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny,
nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Megalopolis
anglicky megalopolis
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
rozsáhlá oblast souvislého (resp. blízce na sebe navazujícího) osídlení městského typu vzniklá spojením dvou nebo více městských oblastí, v
níž žije několik miliónů obyvatel. Typ konurbace.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Neorganické až chaotické rozrůstání velkoměsta do krajiny. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Meliorace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn opatření ke zlepšení nepříznivých přírodních podmínek. Jsou různého druhu. Z hlediska územního plánování jsou významné :
Vodohospodářské meliorace (hydromeliorace), tj. souhrn opatření pro úpravu vodohospodářských poměrů (odvodnění, závlahy, ochrana proti
vodní erozi, zakládání rybníků).
Zemědělské meliorace, tj. souhrn opatření převážně agrotechnických a biologických ke zvýšení úrodnosti zemědělské půdy (úpravy půdního
povrchu, odstraňování balvanů atd.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Menší parková úprava
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Objekt zeleně s výměrou obvykle do 0,5 ha, ztvárněný zpravidla podle sadovnických zásad, který však nesplňuje některé parametry parku (při
objektu, v prolukách). (ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Mentální mapa
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Prostorové představy, které lidé mají o hmotném prostředí a které především ovlivňují jejich chování v prostoru. (Todl L., Hexner, M., Novak, J.:
Urbanistická kompozice. Skripta FA ČVUT. Praha: 1985.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město
Definice dle jiných právních předpisů
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Ve městě plní funkci
zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.
Zákon ČR č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí; jeho obyvatelstvo pracuje většinou mimo
zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, jimž odpovídá i způsob zastavění. Je spravováno městským
národním výborem. Město se může skládat z několika městských sídelních útvarů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí. Jeho obyvatelstvo pracuje většinou mimo
zemědělství, má specifickou sociální strukturu a způsob života, čemuž odpovídá i způsob zastavění. (Zásady a pravidla územního plánování.
Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Obec se stává městem, má-li alespoň 3000 obyvatel a stanoví-li tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. (Zákon č. 128/2000
Sb., o obcích, § 3. )
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město kolonizační
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Město založené jednorázově podle plánovitě připravovaného záměru přesídlit obyvatelstvo. Vzniklo z důvodů územní expanze kultivací dříve
neosídlených území, popř. v souvislosti s odlehčením přelidněných velkoměst a metropolitních aglomerací. (Krásný, Jan: Názvosloví
urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město lineární
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Rozložení funkčních složek města v pásu kolem výkonné dopravní tepny s hromadnou městskou dopravou. (A.Soria y Mata.) (Krásný, Jan:
Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město organické
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pojetí města jako organismu svého druhu, harmonicky spojujícího jednotlivé prvky a články do vyššího specifického celku. (Hrůza, Jiří: Slovník
soudobého urbanismu. Praha: ODEON, 1977.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město paralelní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Teoreticky propracovaný námět na odlehčení velkoměstu plánovitým založením nového, rozsáhlého sídelního útvaru s přemístěnými pracovišti
a výkonným dopravním spojením se stávajícím městem. (V. Zákrejs r.1922 - paralelní Praha.) (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město pásmové
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Ideální představa rozložení sídelního útvaru do souběžných funkčních pásem. (Pásmové město - N.A.Miljutin, 1931.) (Krásný, Jan: Názvosloví
urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město polycentrické
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Centrální funkce města jsou soustředěny do dvou nebo více míst, tato se výrazně uplatňují ve hmotové struktuře města i v komunikační
soustavě. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město satelitní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Sídlo podstatně rozšiřované nebo nově vybudované pro odlehčení velkoměsta. Přebírá pracovní, obytné i rekreační funkce města a je s ním
spojeno výkonnou dopravou. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Město zahradní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Teoretické úvahy a praktická aplikace anglické stavby měst, spojené se jménem sociologa E. Howarda a vedoucí k ozdravění sídelní struktury.
Výsledky ovlivnily stavbu měst počátkem 20. století v Evropě a Americe, mezi jejich projevy patří a) dezurbanizační proces velkoměst
zakládáním nových sídel.útvarů v zájmové sféře jádrového města, b) omezení velikosti nově založených měst s přiblížením bydlišť k
pracovištím, c) zakládání předměstí se systémem zeleně a volných ploch, d) jasné funkční a organizační členění nových měst. (Krásný, Jan:
Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Městotvorný faktor
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Významný faktor (sektor), který podstatně ovlivňuje rozvoj i stagnaci města. Může tak činit určitý sektor samostatně nebo se může jednat o
spolupůsobení několika sfér (těžba a výroba v souvislosti s přírodním bohatstvím, obchod v souvislosti s dopravou apod.). (Krásný, Jan:
Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Městská část (městský obvod)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je územní samosprávná jednotka základního stupně. Městská část resp. městský obvod může být zřízen ve statutárních městech nebo v
hlavním městě Praze. Městské části resp. městské obvody nemusí území města plně vykrývat. Městská část resp. městský obvod je v kontextu
prostorové identifikace prostorovým prvkem charakteru prostorového celku. Je vymezen hranicí městské části resp. městského obvodu.
Hranice však nemusí být vymezena na úrovni velkoměřítkové mapy (většinou je vymezena jen pro urbanistické účely na mapovém podkladu
středního měřítka). Hranice městské části resp. městského obvodu nemusí respektovat hranice katastrálních území. Stejně tak nesouvisí
hranice městské části resp. městského obvodu s vymezením části obce (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Městská část
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Městská část je část území statutárních měst a města Prahy. Je vymezena v rámci pravomoci uspořádání vnitřních poměrů ve věcech správy,
příslušející těmto městům. Je vyhlášena obecně závaznou vyhláškou z rozhodnutí zastupitelstva města.
Viz Statutární město
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Městská hromadná doprava
Definice dle jiných právních předpisů
Veřejná doprava zajišťující hromadnou přepravu osob na území města, popř. spádových příměstských obcí městskými dráhami i autobusy.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Veřejná hromadná osobní doprava zajišťující přepravní potřeby na území města, popř. v jeho blízkém okolí; tvoří samostatný dopravní a
přepravní systém.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Městská krajina
anglicky townscape
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je tvořena bloky domů a ulicemi, mezi nimiž jsou plochy zeleně nejrůznějšího tvaru a velikosti (parky, zahrady). Trvale zde prosperuje nevelký
počet druhů často ve vysokých početnostech (někteří myšovití hlodavci, zdivočelý holub domácí – původně holub skalní, vrabec domácí, kuna
skalní, liška, mýval). Specifickými ploškami v městské krajině jsou smetiště, neupravené plochy na nových sídlištích, opuštěná pole na okraji
města. Tento typ krajiny vykazuje na Zemi nejdramatičtější růst dochází k tzv. megapolizaci (spojování více měst ve velké městské aglomerace
megapolis). Jsou to velmi nestabilní systémy zcela závislé na dodatkové energii z okolí (potraviny, suroviny, voda, energie atd.).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Krajina tvořená zástavbou a volnými prostranstvími města, protiklad přírodní krajiny, typ kulturní krajiny
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Městská památková rezervace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší
stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se přitom vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními
památkami.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Zahrnuje celé město nebo jeho část, podléhající jako urbanistický celek ochraně státu. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Městská památková zóna
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Městské památkové zóny jsou ucelené části historických měst, jejichž území má diferencovanou památkovou hodnotu a které představuje
památkové hodnoty odpovídající chráněnému urbanistickému souboru. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys,
prostorová skladba a panoráma.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Městská třída
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dopravně i architektonicky důležitá městská komunikace, která obestavěním nebo doprovodnou zelení organizuje okolní městskou strukturu.
(Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Městská zeleň
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Plochy vegetace funkčně náležející k území města. Slouží rekreaci, hrám a sportu, urbanistickému členění města, hygienickým, dopravním a
kulturním účelům.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Městské odpadní vody
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech
(splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo dešťovými vodami.
Viz nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Městský region
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V ČSSR aglomerace nižšího řádu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Městský sídelní útvar
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Sídelní útvar vyznačující se zpravidla vyšším soustředěním zastavěním a vyšší úrovní občanského o technického vybavení; za spodní
konvenční hranici jeho velikosti se zpravidla považuje 5.000 obyvatel; převážná část obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu, občanských
zařízeních a v dopravě. Městský sídelní útvar nemusí mít statut města.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Sídelní útvar, vyznačující se zpravidla vyšším soustředěným zastavěním a vyšší úrovní občanského a technického vybavení. Za spodní
konvenční hranici se pokládá 5000 obyvatel, převážná část je jich zaměstnána v oblasti zahrnující průmysl, služby, dopravu. Městský sídelní
útvar poskytuje pracovní příležitosti a služby také obyvatelstvu příslušného spádového území. Městský sídelní útvar nemusí být „městem“.
(Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Metropole
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Původně sídelní město řeckých kolonistů, později pojem pro hlavní město státu, nyní velké město a velkoměsto s metropolitní oblastí. Centrum
pracovních příležitostí, kulturního a politického dění v širokém okruhu osídlení. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Mez tolerance
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí mezí tolerance procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které
může být imisní limit překročen.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen.
Viz zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Migrace
anglicky migration
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pohyby jedinců nebo jejich částí (semena, plody u rostlin), které vedou k rozšíření (propagaci) druhu. Pokud organismy unášejí vzdušné proudy
mluvíme o anemochorii, jeli přenášecím médiem voda o hydrochorii, speciální případem je roznášení organismů člověkem (antropochorie),
nebo zvířaty (zoochorie). Známá je též migrace s návratem (ptáci, ryby, velcí býložravci) a migrace bez návratu (emigrace, imigrace).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

přemisťování osob z místa bydliště do jiné lokality. Migrace je vedle cirkulace základní částí mobility.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Druh mechanického pohybu obyvatelstva, jehož účelem je změna bydliště. (Statisticky se sleduje stěhování vnitřní, v členění podle 8 důvodů za
okresy a města s více než 10 tisíci obyvateli a mezi okresy, a stěhování zahraniční).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pohyb obyvatelstva mezi sídly za účelem změny trvalého bydliště. Vnitřní migrací rozumíme pohyb uvnitř státu. (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Mikroregion
anglicky microregion
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem
získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nelze definovat jen jako území řádově menší než region. Mikroregion je skutečně často sdružením pouhých několika obcí, nese však dále
typický znak aktivního vzniku „zdola“, zpravidla za účelem dosažení určitého cíle.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Mimohonová půda
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Označení pro příliš malé pozemky a pro pozemky v nevhodných polohách, které nejsou seskupovány do složených honů (bloků pozemků).
Jsou to klíny, drobné plochy mezi komunikacemi nebo budovami, enklávy mezi lesy, úvaly; potoky apod. Mimohonovou půdou jsou také
pozemky s velkou svažitostí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Mimopracovní dojížďka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Nepravidelná dojížďka za službami, rekreací, do škol a za účelem společenského styku. Rozlišuje se dojížďka obligatorní, jež je vázána
administrativní příslušností obyvatel (dojížďka do zdravotnických zařízení, na správní úřady apod.), a dojížďka fakultativní - podle individuální
volby.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Minimální hladiny podzemních vod
Definice dle jiných právních předpisů
Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení
ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících. Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k
nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Minimální zůstatkový průtok
Definice dle jiných právních předpisů
Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické
funkce vodního toku. Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad při udělení povolení k nakládání s vodami, které může mít za
následek snížení průtoku vodního toku.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky
bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční
politiky a cestovního ruchu.
Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Ministerstvo pro místní
rozvoj koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,
včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich
sdružením.
Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních
struktur.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ministerstvo životního prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí je
ústředním orgánem státní správy pro vodní a lesní hospodářství (s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství), pro
myslivost a rybářství v národních parcích, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro
výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro
posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Je rovněž ústředním orgánem státní
správy pro státní ekologickou politiku.
K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup
všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje a řídí jednotný
informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území ČR, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody.
Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí ČR. Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká
inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Místní Agenda 21
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Místní Agenda 21 je nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Je to proces, který prostřednictvím
zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosavadních poznatků o
udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i
životy ostatních bytostí v prostoru a čase.
Místní Agenda 21 je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. Její významnou součástí je
vytvoření strategického plánu, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí, a je vytvářen ve spolupráci s laickou i
odbornou veřejností.
Místní Agenda 21 hledá řešení za účasti různých složek místního společenství, zohledňuje dopady rozhodnutí na všechny oblasti života a v
delším časovém horizontu. Propojuje probíhající aktivity. Aktivně zapojuje veřejnost do plánováni ve všech jeho fázích i následné realizace,
umožňuje tak veřejnou kontrolu.
Internet 2005. Ministerstvo životního prostředí ČR.

Místní komunikace
Definice dle jiných právních předpisů
Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace může
být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž
nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení
jako dálnice.
Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený
provoz.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (obec je jejím vlastníkem).
Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní s vlastnostmi odpovídajícími rychlostní silnici. Místní komunikace se dělí do tříd:
I. třída - zejména rychlostní místní komunikace,
II. třída - dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
III. třída - obslužné komunikace a
IV. třída - komunikace nepřístupné provozu motorových vozidel nebo se smíšeným provozem (zklidněné komunikace)
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Místní komunita
anglicky local community
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Společenství lidí sdílejících kromě daného místa i společné znaky, symboly, řeč, hodnoty a cíle. Viz též komunita.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Mobilita
anglicky mobility
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Označení pro veškeré pohyby osob v prostoru, dělí se na migraci a cirkulaci.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Mobilními zdroji znečišťování ovzduší (dále jen "mobilní zdroj znečišťování") jsou samohybná a další pohyblivá, případně přenosná zařízení
vybavená spalovacími motory znečišťujícími ovzduší, pokud tyto motory slouží k vlastnímu pohonu nebo jsou zabudovány jako nedílná součást
technologického vybavení. Jde zejména o
a) dopravní prostředky, kterými jsou silniční vozidla, drážní vozidla a stroje, letadla a plavidla,
b) nesilniční mobilní stroje, kterými jsou kompresory, přemístitelné stavební stroje a zařízení, buldozery, vysokozdvižné vozíky, pojízdné
zdvihací plošiny, zemědělské a lesnické stroje, zařízení na údržbu silnic, sněžné pluhy, sněžné skútry a jiná obdobná zařízení,
c) přenosná nářadí vybavená spalovacím motorem, například motorové sekačky a pily, sbíječky a jiné obdobné výrobky. Podmínky ochrany
ovzduší před znečišťováním způsobeným mobilními zdroji znečišťování upravují zvláštní právní předpisy.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Modernizace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je taková úprava, jíž se při uplatňování prvku technického pokroku nahrazují části hmotného investičního majetku modernějšími částmi za
účelem odstranění následku opotřebení a zastarání vlivem technického rozvoje, zvyšuje se vybavenost hmotného investičního majetku,
popřípadě se rozšiřuje jeho použitelnost. Ve výstavbě se jí rozumí tedy taková změna stavby, kterou se zvyšují (modernizují) užitné vlastnosti
stavby nebo její části, aniž se mění její účel. ) Pro účely zákona o daních z příjmu se modernizací rozumí rozšíření vybavenosti nebo
použitelnosti majetku.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Modernizace bytového fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor zásahů do konstrukce, dispozice a technického vybavení bytových domů za účelem prodloužení jejich životnosti a zlepšení funkčních a
užitných vlastností bytů. Podle rozsahu prováděných prací se rozlišují tři stupně modernizace. Podle soustředění a důsledků se rozlišuje
modernizace v rozptylu (tj. modernizace jednotlivých domů, která nezasahuje do podmínek v území a nezahrnuje výstavbu nových občanských
zařízení) a soustředěná modernizace (tj. modernizace na sebe územně navazujících obytných domů, která má účinky na širší území, řeší i
nové občanské a technické vybaveni a mění účel užívání některých budov). Urbanistické vztahy soustředěné modernizace se řeší na základě
územně plánovací dokumentace zóny, popřípadě na základě urbanistické studie.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Modernizační přestavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Druh přestavby, při niž se zachovává podstata urbanistické struktury i objektů (prostorová kompozice a hmotová skladba) a zlepšují provozní a
technické parametry tak, aby odpovídaly požadavkům současné společnosti. Jejím cílem je zhodnotit prostředí, prostorovou kompozici,
urbanistické soubory i jednotlivé objekty tak, aby se dosáhlo optimálního technického stavu a estetického výrazu, vhodné funkční náplně i
provozně technického vybavení území, odpovídajícího společenské úloze sídla.
Modernizační přestavba zpravidla zahrnuje tyto činnosti, prováděné na vymezeném území a ve vymezené době:
- modernizaci domovního fondu,
- dostavbu, případně reorganizaci občanského vybavení,
- rekonstrukci památek,
- přestavbu dopravních a rozvodných sítí a úpravu ploch zeleně.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Motorizace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Postupné vybavování společnosti motorovými vozidly. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Možné využití podzemí
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přípustný počet popřípadě přípustný rozsah podzemních podlaží. Pokud se počet podzemních podlaží v různých částech budovy liší, uvažuje
se pro účely regulace vždy největší počet podzemních podlaží dosažený v jednom místě budovy při přilehlé veřejné komunikaci.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Možnost dálkového přístupu
Definice dle jiných právních předpisů
Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení
(například prostřednictvím sítě Internet).
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Možnosti území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7, 4.3, 5.11

Nadmístní význam
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Tento termín je používán v souvislosti s územním plánem velkého územního celku, s vymezováním koridorů a ploch, umožňujících umístění
staveb dopravní, technické infrastruktury, občanského vybavení nadmístního významu.
Jedná se o řešení takových otázek a podmínek pro využívání území, které svým významem, rozsahem nebo důsledky překračují pravomoci
jednotlivých obcí, zasahují tedy do správních území sousedních obcí a někdy i dalších orgánů územního plánování - např. okresů, krajů, do
území vojenských újezdů (na jejich území vyko¬nává činnost orgánu územního plánování ministerstvo obrany).
Nadmístní význam mohou mít i takové změny v území, které nejsou výslovně zmíněny ve stavebním zákoně. Jedná se např. o investice, jejichž
využívání může vyvolat významný nárůst dopravy, zatížení stávajících dopravních cest a potřebu jejich úprav. Tyto otázky by měly být sledovány
nadřízeným orgánem územního plánování, což mimo jiné vyplývá ze zákonem stanovené povinnosti naplňovat cíle a úkoly územního plánování
(např. koordinace výstavby a jiných činnost ovlivňujících rozvoj územ vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech hodnot v
území - viz § 1 stavebního zákona).
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Nadresortní koncepce
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
4.4
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Resort i rezort = obor působnosti.
Klimeš L.: Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1994, 5. vydání.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Integrace koncepcí více oborů, nebo koncepce týkající se více oborů.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Nadřízený orgán územního plánování
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
12.2
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
(1) Okresní úřad
a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obec, ...
(2) Orgán kraje v přenesené působnosti
a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro okresní úřady a pro města Brno, Ostrava a Plzeň, ...
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj
d) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje.
§ 14

Nádvoří
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí nádvořím plocha příslušející k budově, včetně rozestavěné, a obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby a
pozemky jiného druhu než zastavěné plochy a nádvoří, které nesplňují podmínky pro tvorbu parcel podle § 3 odst. 5.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Nadzemní podlaží
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Podlaží, která nemají úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního rostlého terénu ve styku s lícem budovy. Pro
výpočet průměru se v případě pochybností berou v úvahu místa ve čtyřech reprezentativních (od středu budovy nejvzdálenějších) rozích
posuzovaného podlaží. Pokud je stavebně upraveno k účelům využití podkroví o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě,
považuje se za zvláštní druh nadzemního podlaží: jeho zastavěná plocha a obestavěný prostor v započitatelné části jsou započítávány spolu se
zastavěnou plochou a obestavěným prostorem ostatních nadzemních podlaží.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Náhrada za omezení vlastnického práva (kompenzace)
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
... poskytnout náhradu za omezení vlastnického práva v důsledku vyhlášení územního nařízení a způsob poskytnutí této náhrady, obdobně jako
u náhrady za omezení vlastnického práva schválenou územně plánovací dokumentací.
12.5
Definice dle jiných právních předpisů
Vyhláška FMF č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. - § 2
Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen majetek) a služeb pro účely stanovené zvl. předpisy.
Okazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto
předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvl. předpisy uvedenými v části 4 a 9 tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak
příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany.
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. - § 1 odst. 1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Náhradu za omezení vlastnického práva lze poskytnout v důsledku vyhlášení územního nařízení a způsob poskytnutí této náhrady, obdobně
jako u náhrady za omezení vlastnického práva schválenou územně plánovací dokumentací. Lze ji řešit finančně event. směnou pozemku. Nutno
se řídit zákonem č. 151/1997 Sb.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Náhrada za stavby, pozemky a porosty
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vyvlastnění se uskutečňuje za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady. Náhradu za
vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, případně maximální výšku náhrady, ustanovuje všeobecně závazný předpis.
Pokud v průběhu vyvlastňovacího řízení nedojde mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou
práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží.
Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zabezpečení nároků záložních věřitelů.
Viz Vyvlastnění
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Náhradní pozemek
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
12.6, 12.7
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Náhradní pozemek má adekvátní vlastnosti a hodnotu jako pozemek původní.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Náhrady za změnu v území
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 102
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře
omezena, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, jehož určení k zastavění bylo zrušeno na základě změny územního plánu nebo regulačního plánu, anebo vydáním
nového územního plánu nebo regulačního plánu nebo zrušením územního rozhodnutí podle § 94 odst. 3, náleží náhrada. Náhrada se stanoví
ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního
právního předpisu pozemku, který není určen k zastavění, v případě, že vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti
územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, jako pozemek určený k zastavění. Náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží,
jestliže k uvedené změně došlo na základě jeho návrhu. Osoba, která byla oprávněna realizovat regulační plán, který byl změněn nebo zrušen,
nebo územní rozhodnutí, které bylo zrušeno, má nárok na náhradu skutečných nákladů vynaložených při uplatňování práv z regulačního plánu
nebo územního rozhodnutí, a to ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo zrušení.
(3) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 a 2 na základě písemné žádosti vlastníka má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní
opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí.
(4) Náhrada se poskytuje v penězích. Návrh výše náhrady musí být doložen posudkem znalce. Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém
stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne podání. V případě uznání nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do 2
měsíců ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě rozhoduje o nároku soud. V případě uznání nároku poskytnou náhradu v penězích,
pokud nedojde k dohodě o poskytnutí náhradního pozemku. V případě neuznání nároku rozhoduje o něm soud.
(5) V případě, že dojde k následné změně územního plánu a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do režimu
zastavitelného území, je vlastník pozemku povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 2 měsíců od vyrozumění o
změně územního plánu a vzniku povinnosti náhradu vrátit.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Nakládání s odpady
Definice dle jiných právních předpisů
Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a
odstraňování.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Jakákoliv činnost, jejímž předmětem jsou odpady, zejména jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava,
využívání a zneškodňování.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodňování odpadu. Úprava odpadu je změna
fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností odpadů za účelem umožnění jejich přepravy, dopravy, využití nebo zneškodnění, nebo za
účelem snížení jejich objemu, popř. snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Využívání odpadů je činnost vedoucí k získávání
druhotných surovin, k recyklaci odpadu, popř. k jinému využití fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností odpadu. Zneškodňování
odpadu je nakládání s odpady, které vede k trvalému zabránění jejich škodlivým vlivům na složky životního prostředí. Jde zejména o termickou a
chemickou úpravu, fyzikální a biologickou stabilizaci, jakož i ukládání na skládku odpadu, popř. do podzemních prostor.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
Definice dle jiných právních předpisů
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich
využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž
lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nákladní doprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava, jejímž základním cílem je přeprava nákladu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Námět
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
3.3, 5.11

Námitka
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 5.10, 7.6, 8.10, 8.11, 9.14, 9.24, 12.2, 12.3, 14.9, 14.10, 14.12, 17.8, 20.2
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Námitka v procesních řízeních slouží jejich účastníkům k uplatnění jejich obrany, která se může týkat buď nedostatků vlastního řízení (VADY
PROCESNÍ) anebo i právních důvodů uplatňovaného nároku popř. tvrzení, jakož i důkazů, jimiž je nárok prokazován. Z těchto hledisek se mluví
o námitkách formální nebo materiální povahy. V občanském procesu k námitkám formální povahy náleží výtky nedostatků některé z podmínek
řízení (např. místní nebo věcné nepříslušnosti soudu aj.), anebo nedostatku předpokladů soudní vymahatelnosti.
Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995.

Námitkové řízení
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Zákon upraví zvláštní režim námitkového řízení, ve kterém budou veřejně projednány námitky vlastníků, kteří je ve stanovené lhůtě uplatnili.
5.10, 7.6, 12.2
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Námitkové řízení je zvláštní režim při pořizování ÚPD.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Národní emisní strop
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
nejvyšší množství znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek vyjádřené v kilotunách, které může být v České republice
emitováno během daného kalendářního roku.
Viz nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Národní kulturní památka
Definice dle jiných právních předpisů
Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní
kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Nejvýznamnější součást kulturního dědictví národa prohlašuje vláda republiky za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.
Jsou to doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jsou to projevy tvůrčích
schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Jsou významné pro své hodnoty historické, umělecké, vědecké i technické.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Národní kulturní památky prohlašuje vláda ČSR a SSR. Národní
kulturní památky požívají zvýšené ochrany.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA,
1979. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 4.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Národní park (NP)
Definice dle jiných právních předpisů
Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné
ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné
ekosystémy. Rostliny, živočichové i neživá složka v NP mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků je
podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a je v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Poslání a bližší
ochranné podmínky NP se vyhlašují zákonem. V České republice jsou vyhlášeny 3 národní parky: NP Podyjí, Krkonošský národní park a
Národní park Šumava. Rozloha národních parků je 110304 ha, což je 1,4% z celkové rozlohy naší republiky.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Kategorie zvláště chráněného území přírody. Rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají
přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný
význam. Národní park, jeho poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.
Viz Zvláště chráněné území přírody
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část pokrývají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné
ekosystémy. Poslání a bližší ochranné podmínky národních parků se vyhlašují zákonem. V ČR jsou vyhlášeny tři NP: Podyjí, Krkonošský
národní park a Šumava. Rozlohou zaujímají 110 304 ha, což je 1,4% z celkové rozlohy ČR.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Národní program ke zmírnění změny klimatu Země
Definice dle jiných právních předpisů
Národní redukční cíle pro látky ovlivňující klimatický systém Země a lhůty k jejich dosažení stanoví Národní program ke zmírnění změny klimatu
Země schvalovaný vládou. Ministerstvo zajistí inventarizaci emisí a propadů látek ovlivňujících klimatický systém Země.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Národní přírodní památka
Definice dle jiných právních předpisů
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve
fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody
formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné
podmínky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech
ekosystémů, s národním či mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem a to i takový, který vedle přírody formoval svou
činností člověk. Národní přírodní památkou jsou kupř. NPP Barrandovské skály v Praze, NPP Lužní potok v okrese Cheb, NPP Pravčická
brána v okrese Děčín, NPP Swamp v okrese Česká Lípa. Ke konci roku 1996 by 10 vyhlášeno 100 NPP o celkové rozloze 2656,11 ha, z
celkové rozlohy ČR je to 0,03 %.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Kategorie zvláště chráněného území přírody. Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo
vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem,
a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Národní přírodní památkou se stává na základě vyhlášení ministerstva životního
prostředí, které přitom stanoví bližší ochranné podmínky.
Viz Ministerstvo životního prostředí, Zvláště chráněné území přírody
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Národní přírodní rezervace (NPR)
Definice dle jiných právních předpisů
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a
jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich
bližší ochranné podmínky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a
jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgán ochrany přírody stanoví při vyhlášení také bližší ochranné podmínky. Ke konci roku
1996 bylo vyhlášeno v ČR 118 NPR o výměře 26434,89 ha. Z celkové rozlohy ČR je to 0,34%.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Kategorie zvláště chráněného území přírody. Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou
stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Vyhlašuje je ministerstvo životního prostředí, které
přitom stanoví bližší ochranné podmínky.
Viz Zvláště chráněné území přírody
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a
jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgán ochrany přírody stanoví při vyhlášení bližší ochranné podmínky. Ke konci r. 1996 bylo v
ČR vyhlášeno 118 NPR o výměře 26 435 ha, tj. 0,34 % z celkové rozlohy ČR.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Národní seznam
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
seznam lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských
společenství a vyžadujících územní ochranu.
Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Následně schválená územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Tento pojem vyplývá z § 30 zákona, jedná se o méně podrobný druh územně plánovací dokumentace, schválený následně po podrobnější
územně plánovací dokumentaci. Ustanovením § 30 zákona se ukládá obcím uvést územní plán obce nebo regulační plán do souladu s
následně schváleným územním plánem velkého územního celku, případně regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a
územním plánem velkého územního celku. Do doby, než je tento soulad zajištěn nelze rozhodovat podle těch částí podrobnějšího druhu
územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s následně schváleným méně podrobným druhem územně plánovací dokumentace.
Tento požadavek vychází z potřeby předcházet situacím, ve kterých by pro stejné území platily dvě rozdílné směrnice pro nakládání s územím a
pro povolování změn v jeho využití. Ustanovení § 30 ovšem nezmocňuje orgán, který pořizuje a schvaluje územní plán velkého územního celku
k tomu, aby zasahoval do pravomocí obcí tím, že by tento územní plán obsahoval to, co je podle příslušných ustanovení zákona a vyhlášek
obsahem územního plánu obce nebo regulačního plánu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Nástavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je podle stavebního zákona změna stavby již dokončené, kterou se zvětšuje objem stavby směrem vzhůru, tj. kterou se stavba zvyšuje.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Nástroje územního plánování
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
... nástroje územního plánování, kterými jsou:
- územně plánovací podklady,
- politika územního rozvoje,
- územně plánovací dokumentace,
- územní rozhodnutí,
- územní nařízení.
1.1.1, 1.3, 2.5
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
Územně plánovací podklady
Politika územního rozvoje
Územně plánovací dokumentace
Územní rozhodnutí
Územní řízení
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území
Úprava vztahů v území.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
§ 2 odst. (3)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
VZÁJEMNÉ VZTAHY
Základní rozdíl mezi územně plánovacími podklady a územně plánovací dokumentací vyplývá z jejich rozdílné právní závaznosti pro
rozhodování v území a z tohoto důvodu z odlišného použití a obsahu.
Územně plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou pořizovány různými orgány územního plánování, např. obcemi, kraji,
ministerstvem pro místní rozvoj. Na rozdíl od územně plánovacích podkladů je územně plánovací dokumentace schvalována zastupitelstvem
obce nebo kraje, v zákonem stanovených případech vládou České republiky, schválená územně plánovací dokumentace je vyhlašována obecně
závazným právním předpisem.
Územně plánovací podklady i územně plánovací dokumentace jsou směrnicí a podkladem pro územní rozhodování, pro provádění
individuálních správních aktů stavebními úřady i dalšími správními úřady.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Nástupní centrum cestovního ruchu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zpravidla větší sídelní útvar umožňující nástup do oblasti nebo podoblasti cestovního ruchu. Obvykle leží na hlavní dopravní trase, má
vyhovující občanské vybavení a může být též cílem rekreace a cestovního ruchu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Natalita (porodnost)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Udává počet narozených jedinců v dané populaci, neboli schopnost organismů zanechávat potomky, kteří nahrazují ztráty způsobené úmrtností
(mortalitou). Maximální počet potomků, které je daný druh, jedinec schopen zanechat za předpokladu, že není ničím omezován označujeme
jako biotický potenciál. Natalita se obvykle uvádí v počtu narozených (vylíhlých) jedinců na konstantní počet živých jedinců v populaci za časové
období (např. počet narozených na 1000 jedinců za rok). Srovnej termín "Plodnost"
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Natura 2000
Definice dle jiných právních předpisů
je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich
přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je
Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště
chráněné území (§ 14).
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Navazující územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Tento pojem je definován zákonem v § 139a odst. 4. Navazující územně plánovací dokumentací je:
- územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku,
- regulační plán vůči územnímu plánu obce.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce. (Zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 139 a/ odst. 4.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Návrh usnesení o schválení územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dokument, obsahující vždy a) návrh výroku o schválení, b) návrh výroku o vymezení závazné části územně plánovací dokumentace, c) návrh
výroku o vyřízení námitek k návrhu územně plánovací dokumentace a nesouhlasů s vyřízením námitek podaných ke konceptu řešení. (Vyhláška
č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 16.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Návrh územně plánovací dokumentace
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Po schválení souborného stanoviska nebo po schválení zadání splňujícího funkce souborného stanoviska v případě urbanistické studie nebo
územní prognózy zpracovávané a projednané podle § 21 zákona se zpracuje návrh územně plánovací dokumentace.
Základní obsah územně plánovací dokumentace podle přílohy č. 2 může být rozšířen podmínkami souborného stanoviska nebo zadání pro
zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Návrh územně plánovací dokumentace je další fází zpracování územně plánovací dokumentace na straně zpracovatele. Zpracování návrhu
zajišťuje pořizovatel na základě schváleného souborného stanoviska nebo v případě zpracovávané a projednané urbanistické studie na základě
schváleného zadání, splňujícího funkce souborného stanoviska. Pořizovatel sleduje průběh prací, zajišťuje evidenci a zápisy z jednání a
rozhodnutí, ovlivňujících řešení a projednává případné rozpory.
Návrh se zpracovává ve stejném rozsahu jako koncept řešení územně plánovací dokumentace, pokud nebyl rozsah rozšířen podmínkami
souborného stanoviska nebo zadání. Návrh vždy obsahuje vymezení závazné části územně plánovací dokumentace a návrh výroku
schvalujícího orgánu.
Návrh je před schválením veřejně projednáván. Návrh územního plánu obce a regulačního plánu posuzuje před schválením nadřízený orgán
územního plánování. Schválenou územně plánovací dokumentaci opatří pořizovatel schvalovací doložkou.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Návrh územně plánovací dokumentace se zpracovává po schválení souborného stanoviska (nebo po schválení zadání, splňujícího funkce
soubor. stanoviska - v případě urbanistické studie zpracovávané a projednané dle § 21 stav. zákona). (Zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, §21. Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 14.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Návrhová povodňová vlna
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí návrhovou povodňovou vlnou - teoretická povodňová vlna určená průtokem vody, objemem a časovým
průběhem vlny s periodicitou odpovídající periodicitě návrhového průtoku.
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

Návrhový průtok
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí návrhovým průtokem - průtok vody použitý pro návrh vodního díla a jeho části s požadovanou periodicitou.
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

Nebezpečný odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Nebezpečným odpadem se rozumí odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv
jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Odpad, který pro své fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti vyžaduje odpovídající zacházení. Ve smyslu zákona 125/1997 Sb. se za
nebezpečný odpad považuje odpad, který má jednu nebo více nebezpečných následujících vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační
schopnost, tepelnou nestálost organických peroxidů, schopnost uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita,
následná nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost, radioaktivita.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností jako jsou hořlavost, výbušnost, oxidační schopnost, schopnost uvolňovat jedovaté
plyny, žíravost, infekčnost, radioaktivita atd. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Neobnovitelný zdroj
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost
spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. Koncept neobnovitelných zdrojů vychází z předpokladu konečnosti objemu Země,
rozměru geologického času oproti biologickému a nedosažitelnosti některých oblastí zemského tělesa (plášť, jádro). V blízké nebo daleké
budoucnosti tedy hrozí vyčerpání každé intenzívně těžené látky (ropa, uhlí...). V případě, že bude po užití výrobek zpět vrácen do procesu
výroby (recyklován - viz recyklace) sníží se čerpání primární suroviny z prostředí a její zásoby vystačí déle. Koncept opačný tvrdí, že neexistuje
neobnoviteJný zdroj, neboť po vyčerpání zásob určité látky pro výrobu předmětů nebo energie bude nalezen zdroj náhradní, díky neomezené
lidské invenci nebo bude zlepšenými technologiemi možno čerpat potřebné látky např. z odpadů, oceánu apod.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

zdroj látek nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití, těžby) je
vyšší než rychlost přirozené obnovy. V blízké nebo daleké budoucnosti dojde k vyčerpání každé intenzivně těžené látky (ropa, uhlí aj.). Pokud je
výrobek po užití recyklován (vrácen zpět do procesu výroby), sníží se čerpání primární suroviny z prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Neplodná půda
Definice dle jiných právních předpisů
svah, skála a jiná neplodná půda.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Nepřímá urbanizace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Komplex procesů působení a osvojování městských způsobů chování a organizace života, městské kultury a městských forem sociálních
kontaktů a hodnotových orientací obyvateli, kteří ve městech nebydlí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Nerostné bohatství
Definice dle jiných právních předpisů
Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů.
Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nerosty
Definice dle jiných právních předpisů
Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry.
Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují
a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a
ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů,
c) rašelina,
d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství,
e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nerosty vyhrazené a nevyhrazené
Definice dle jiných právních předpisů
Vyhrazené nerosty jsou
a) radioaktivní nerosty,
b) všechny druhy uhlí, ropy a hořlavého zemního plynu a bituminosní horniny,
c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
d) magnezit,
e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování
nebo zpracování tavením,
m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).
Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nestřediskové sídlo
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Venkovské sídlo, které nemá funkci střediska; jeho obyvatelstvo má spád ke středisku osídlení, jehož pracovní místa a občanská zařízení
využívá; zůstává nestřediskovým sídlem i tehdy, stane-li se v důsledku změn v územní organizaci součástí obce, která je střediskem osídlení
místního nebo obvodního významu.
Rozlišují se :
- nestředisková sídla trvalého významu, tj. sídla s definovanou funkcí, jež je nositelem trvalého významu (obytnou, zemědělskou, rekreační
apod.)
- ostatní nestředisková sídla.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Neveřejná pohřebiště
Definice dle jiných právních předpisů
Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a
prostory zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů
uzavřených, zejména příbuzenských společenství, se považují za neveřejná pohřebiště.
Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků příslušníků registrovaných církví
nebo náboženských společností, jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků
na veřejném pohřebišti.
Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo provedení terénní
úpravy, která vyžaduje skrývku půdy na dotčených pozemcích.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Nezastavěné území
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(1) V tomto zákoně se rozumí
f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Nezastavitelné území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Nezastavitelné území je takové území, ve kterém nebudou povolovány změny jeho využívání, nová výstavba nebo jiná opatření trvalého
charakteru, s výjimkou změn ve využívání území a staveb, nezbytných pro zachování hodnot tohoto území a jeho dosavadního charakteru.
Jedná se zejména o případy pro zemědělské využití, lesnictví, ochranu přírody, cestovní ruch, pro vybudování nezbytné infrastruktury ve
veřejném zájmu, vymezené zákonem nebo zákonem stanoveným způsobem. Nezastavitelné území je ta část území, která nebyla v územně
plánovacích podkladech vyznačena jako území zastavěné a v územně plánovací dokumentaci jako území zastavitelné.
1.3, 2.2, 2.3, 2.4, 2.7, 7.2, 8.6, 8.15, 9.9, 9.21, 9.23
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek

Nezastavitelný pozemek
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(1) V tomto zákoně se rozumí
e) nezastavitelným pozemkem pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán a to
1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání;
2. v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto souboru
zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků;
3. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před
zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
Viz zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Nízké napětí
Definice dle jiných právních předpisů
Nízkým napětím se rozumí napětí mezi fázemi do 1 000 V včetně.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Norma
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Standard. Společensky dohodnutý předpis pro stav nebo průběh jevu za daných podmínek, který má po dobu účinnosti definovaný rozsah
platnosti, případně míru závaznosti. Normy se dělí podle obsahu (technické, výkonové, právní), podle úrovní platnosti (mezinárodní, národní,
podnikové), podle míry závaznosti (závazné, harmonizované, doporučené, předběžné), podle předmětu (činností, jakosti, zkoušek).
Nejrozšířenějším a nejdokonaleji organizovaným typem jsou technické normy (Norma česká technická - zkratka ČSN). Normy, které jsou
současně normami evropskými, se označují ČSN EN, normy, které jsou současně normami mezinárodními jsou označeny ČSN EN ISO.
(Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Norma česká technická (ČSN)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
s názvem česká technická norma a písemným označením ČSN, je podle zákona č. 22/1997 Sb., o obecných technických požadavcích na
výrobky označením normy jako dokumentu, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci metrologii a státní
zkušebnictví. Název ani písemné označení nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. ČSN poskytuje pro obecné a opakované
používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledku zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve
vymezených souvislostech. Tvorbu a vydávání ČSN v rozsahu vymezeném zákonem č. 22/1997 Sb. zaručuje stát. Ministerstvo průmyslu a
obchodu může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním ČSN v souladu s dalšími podmínkami, které zákon stanoví. ČSN
je doporučením, tj. není závazná, pokud se nestane harmonizovanou normou, určenou pro splnění technických požadavků na výrobky,
vyplývajících z technického předpisu. ČSN, které jsou současně normami evropskými jsou označeny ČSN EN, které jsou současně normami
mezinárodními jsou označeny ČSN ISO a které jsou normami evropskými a současně i normami mezinárodními jsou označeny ČSN EN ISO.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Norma evropská (EN)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
(EN - European Standard) je označením evropské technické normy, kterou vydává Evropská komise pro normalizaci CEN (Comité Européen
de Normalisation), v níž jsou kromě státu Evropské unie (EU) zastoupeny také státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Podle
vnitrních predpisů CEN jsou její členové povinni přebírat EN do své národní soustavy technických norem bez jakýchkoliv změn. Zrušena musí
být jakákoliv technická norma národní soustavy, která je s EN v rozporu. Vedle CEN působí v oblasti normalizace také Evropská komise pro
elektrotechnickou normalizaci CENELEC (Comité Européen de Normalisation Electrotechnique). EN jsou přebírány také do soustavy českých
technických norem (ČSN),vzhledem k očekávanému přijetí ČR mezi členy CEN. EN převzaté Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a
státní zkušebnictví, do soustavy ČSN mají označení ČSN EN. Při použití zůstávají EN i ČSN EN pouze doporučením, tj. nejsou závazné,
pokud jejich závaznost není stanovena právním předpisem (norma harmonizovaná). Zejména v mezinárodním obchodu má však pouhé
doporučení na úrovni EN zásadní význam.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Nosná kapacita prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost
spotřeby (užití, těžby) je vyšší než rychlost přirozené obnovy. Koncept neobnovitelných zdrojů vychází z předpokladu konečnosti objemu Země,
rozměru geologického času oproti biologickému a nedosažitelnosti některých oblastí zemského tělesa (plášť, jádro). V blízké nebo daleké
budoucnosti tedy hrozí vyčerpání každé intenzívně těžené látky (ropa, uhlí...). V případě, že bude po užití výrobek zpět vrácen do procesu
výroby (recyklován - viz recyklace) sníží se čerpání primární suroviny z prostředí a její zásoby vystačí déle. Koncept opačný tvrdí, že neexistuje
neobnoviteJný zdroj, neboť po vyčerpání zásob určité látky pro výrobu předmětů nebo energie bude nalezen zdroj náhradní, díky neomezené
lidské invenci nebo bude zlepšenými technologiemi možno čerpat potřebné látky např. z odpadů, oceánu apod.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Nová výstavba
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 8.2
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Výstavba nových budov a nové technické a dopravní infrastruktury.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Novostavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je hovorový výraz, který se nepoužívá v právních předpisech. Jako novostavba se označuje stavba, která nenavazuje na stavbu dříve
dokončenou. V případě, že je realizována na ploše uvolněné demolicí předchozí stavby, nevyužívá žádné konstrukce zbylé po předchozí stavbě
a není zbytky původní stavby nijak technicky či dispozičně podmiňována.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Občan kraje
Definice dle jiných právních předpisů
Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území
vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
Zákon ČR č. 129/2000 Sb., o krajích.

Občanská iniciativa
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Skupina nejméně pěti set fyzických osob starších osmnácti let, písemně podporujících tzv. vyjádření veřejnosti v procesu projednávání
dokumentace o hodnocení vlivu staveb, činností nebo technologií na životní prostředí. Tato dokumentace se přikládá k oznámení, které podává
orgánu příslušnému k posouzení vlivů na životní prostředí osoba, hodlající provádět stavbu, činnost nebo technologii, vymezenou v přílohách 1
a 2 zákona. (Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, § 8.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Občanská stavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor ploch, budov a jejich vnitřních zařízení, nutných pro výkon činností, jimiž jsou uspokojovány určité hmotné a duchovní potřeby
obyvatelstva.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Občanské sdružení
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
K jeho založení postačují 3 osoby, z nichž alespoň jedna musí být starší osmnácti let (tzv. „přípravný výbor“). (Zákon č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů.) Občanská sdružení vstupují dle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) i do územního řízení jako jeho
možní účastníci. Jejich činnost se může týkat výhradně ochrany přírody a krajiny, což je dle §2 zákona č. 114/1992 Sb.: „....vymezená péče
státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
nálezy, geologické celky, ekosystémy a krajinné celky, jakož i péči o vzhled a přístupnost krajiny“.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Občanské vybavení
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí občanským vybavením stavby určené pro
1. veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, věznice, pošty a orgány zájmové samosprávy,
2. sdělovací prostředky (například rozhlas, televize, tisk), občanská sdružení, politické strany a politická hnutí,
3. obchod, služby, veřejné stravování, provozní zařízení staveb pro výrobu a skladování, správu a údržbu budov, veřejných sítí,
4. tělovýchovu, rekreaci a sport,
5. zařízení pro mimoškolní vzdělávání,
6. kulturu, zejména divadla, kina, knihovny, společenské sály, muzea, hrady, zámky, výstavní síně, kostely, modlitebny, obřadní síně,
7. zdravotnictví a sociální péči,
8. veřejnou dopravu včetně místních komunikací a veřejně přístupných ploch,
9. motorismus (například autoservisy, čerpací stanice, stanice technické kontroly, dálniční odpočívky, autodromy),
10. ubytovací zařízení pro cestovní ruch (například hotely, penziony, motely, turistické ubytovny),
11. hromadné ubytovny (například internáty, koleje, ubytovny pro trvalé ubytování pracovníků, stavby nebo části staveb určené pro ubytování
více jak 20 osob s výjimkou táborů v přírodě a ubytovacích zařízení pro cestovní ruch),
12. veřejné telefonní automaty, obdobná zařízení a poštovní schránky.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn občanských zařízení vymezený podle územních nebo jiných (např. odvětvových) hledisek. Lze je členit na občanské vybavení obytných
zón, sídelních útvarů apod. Pro účely územního plánování se podle své funkce dělí na občanské vybavení standardní (základní a vyšší) a
specifické.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Občanské zařízení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Občanská stavba uvedená do příslušného provozu; je nedílnou jednotou dvou složek: stavby a provozující instituce.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obdělávaná krajina
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Krajina, ve které převládá orná půda. Obsahuje však i složky obhospodařované krajiny a zbytky přírodní krajiny. Počet obdělávaných plošek je
výrazně vyšší než u obhospodařované krajiny. Dochází k narovnání linií, především v rovinách (cesty, okraje polí, kanály). Břehové porosty
podél toků jsou často smýceny a pole se přibližují až k tokům. Sklizeň čisté produkce se maximalizuje. Většina území slouží k produkci, půda je
pravidelně obdělávána. Vyplavování živin a ztráty půdy erozí jsou vysoké. Množství plavenin a sedimentů v tocích je vysoké. Druhová diverzita
absolutně klesá, vysoké procento druhů z tohoto typu krajiny trvale mizí.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Obec
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.1.2, 1.3, 3.1, 3.3, 6.1, 6.2, 6.10, 7.1, 7.3, 7.4, 7.8, 7.9, 8.3, 8.5, 8.8, 8.13, 8.14, 9.9, 9.10, 10.4, 12.7, 13.2, 14.15, 17.7, 17.17, 19.2, 19.5,
21.2, 29.4
Definice dle jiných právních předpisů
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec má jedno
nebo více katastrálních území.
Obec je spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta a obecní úřad.
Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů
vyplývající.
Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech
a jiných právních předpisech.
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
Obec má právo na samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce ("samostatná působnost") plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu
s potřebami obce. Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Svěří-li zákon obci výkon státní správy
(„přenesená působnost"), je území obce správním obvodem. Městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech jsou
správním obvodem, je-li jim zákonem nebo statutem svěřen výkon přenesené působnosti.
Orgány obce, popřípadě orgány městského obvodu nebo městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.
Zákon ČR č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obec je samostatný územní celek sdružující občany, kteří mají na jeho území trvalý pobyt. Obec je právnickou osobou, která z podmínek
ustanovených zákonem samostatně hospodaří s vlastním majetkem a se svými finančními zdroji. Obec má svůj název a právo na svůj znak. Ve
vztahu k územnímu plánování obec zejména:
- pořizuje územní plány obce a regulační plány,
- projednává návrhy územního plánu obce a regulačního plánu,
- schvaluje územní plány obce a regulační plány,
- pořizuje a schvaluje změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace a rozhoduje o úpravě směrné části územně plánovací
dokumentace.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je buď území obce ve smyslu zákona o obcích, nebo území vojenského újezdu ve smyslu zákona o vojenských újezdech. Podle zákona o
obcích jsou některé obce označovány jako města. Specifickou obcí je hlavní město Praha. Takto vymezené obce (s výjimkou hl. města Prahy)
celistvě vykrývají jednotlivé okresy a ve svém souhrnu vykrývají i celé území České republiky. Obec je územní samosprávnou, resp.
územněsprávní (vojenské újezdy) jednotkou základního stupně. Obec je v kontextu prostorové identifikace prostorovým prvkem charakteru
prostorového celku. Je prostorově vymezena hranicí obce.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Obec je orgánem územního plánování. Pořizuje územní plán obce a regulační plány.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Obecné nakládání s povrchovými vodami
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
odběr nebo jiné nakládání s povrchovými vodami pro vlastní potřebu a na vlastní nebezpečí, bez nutného povolení nebo souhlasu vodoprávního
úřadu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.
Viz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obecné požadavky na výstavbu
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními
předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami
doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s mentálním postižením nebo osobami s omezenou schopností pohybu nebo
orientace stanovené zvláštním právním předpisem (dále jen „bezbariérové užívání stavby“).
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Obecné stavební úřady
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 13
(1) Obecným stavebním úřadem je
a) ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu,
b) krajský úřad,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem,
d) magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem,
e) magistrát statutárního města,
f) pověřený obecní úřad,
g) městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2006.
(2) Kraj může na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, pokud bude tuto
působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. Obecným stavebním úřadem může být určen jen obecní úřad, který bude s ohledem na
rozsah a složitost výstavby v uvažovaném správním obvodu způsobilý vykonávat správní agendu v souladu s tímto zákonem a zvláštními
právními předpisy. Obecný stavební úřad lze určit nařízením kraje ke dni 1. ledna.
(3) Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm.
g) nebo určenému podle odstavce 2, pokud nebude splňovat podmínky pro řádný výkon této působnosti. Zároveň určí, který stavební úřad bude
vykonávat působnost ve správním obvodu zaniklého stavebního úřadu.
(4) Působnost podle tohoto zákona vykonávají stavební úřady uvedené v odstavci 1 písm. b) až g) a v odstavci 2 jako působnost přenesenou.
(5) Jde-li o opatření nebo stavbu, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá
rozhodnutí nejbližší společně nadřízený stavební úřad. Ten může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze stavebních úřadů, v
jehož správním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Obecné technické požadavky na výstavbu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
stanoví poměrně podrobně vyhláška MMR č. 137/98 Sb., která je jedním z prováděcích předpisů stavebního zákona. Definuje pro účely
výstavby řadu pojmů, zejména druhů staveb a budov, pojmů souvisejících s bydlením, s byty apod. Stanoví územně technické požadavky na
stavby a na jejich umísťování, požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb, na stavební konstrukce a technická zařízení staveb. Stanoví
také zvláštní požadavky na vybrané druhy staveb.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Obecné užívání lesů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
1) právo každého vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest a povinnost při
tom les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců;
2) oprávnění chovatelů včel se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení
produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích a povinnost při tom les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí
a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
Viz zákon č. 289/1995 Sb., o lesích…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obecní úřad
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obecní úřad je výkonným orgánem obecního zastupitelstva a starosty složený z pracovníků obce. Zabezpečuje administrativní a organizační
věci obecního zastupitelstva a starosty, jakož i dalších zřízených orgánů obecního zastupitelstva. Organizaci obecního úřadu, objem finančních
a jiných prostředků pro jeho činnost určuje obecní zastupitelstvo. Jeho práci organizuje starosta, ve větších obcích může být zřízena funkce
přednosty obecního úřadu.
Viz Obec, Obecní zastupitelstvo
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Obecní zastupitelstvo
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obecní zastupitelstvo je rozhodujícím orgánem místní samosprávy. Počet členů zastupitelstva je stanoven na základě kritérií, uvedených v
zákoně o obcích a pohybuje se v rozmezí od 7 do 50 členů. Obecní zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři
měsíce. Zasedání obecního zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta (primátor). Obecnímu zastupitelstvu je zákonem vyhrazeno
rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech v životě obce. Obecní zastupitelstvo ve vztahu k územnímu plánování zejména:
- schvaluje program rozvoje územního obvodu obce,
- schvaluje rozpočet obce,
- pořizuje a schvaluje územní plány obce a regulační plány.
Viz Obec, Program rozvoje obce
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Obestavěný prostor
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.
Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen:
a) po stranách vnějšími plochami staveb,
b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než
přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře
spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato
měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,
c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru,
vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a
podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary
střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.
Neodečítají se:
a) otvory a výklenky v obvodových zdech,
b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy apod.,
c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m2 půdorysné plochy.
Nezapočítávají se:
a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,
b) římsy, pilastry, půlsloupy,
c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.
Připočítají se balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy
výškou 1 m.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Obhospodařovaná krajina
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Krajina, kde jsou záměrně pěstovány původní druhy (lesy, pastviny). Tam, kde převládají pastviny nebo hospodářsky obhospodařované lesy je
krajinná matrice (viz) plošně rozsáhlá. Přesto však převládají druhy z nichž má člověk užitek (produkce dřeva, produkce biomasy listů na
pastvinách a následná produkce mléka, masa atd.). V obhospodařované krajině jsou velmi řídce zastoupena lidská obydlí. V této krajině se již
vyskytují umělé koridory (komunikace). Začínají se objevovat plošky vzniklé disturbancí matrice. Čistá produkce se zvyšuje. Poruchy v cyklech
minerálních živin souvisejí s typem hospodaření (vytváření mýtin, systém sídel a cest). Druhová diverzita může růst i klesat. Jasné ochuzení se
vždy týká původních druhů. První mizejí velké druhy a druhy na vrcholu potravní pyramidy (velcí býložravci, velké šelmy).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Obchodní veřejná soutěž
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy, vyhlášená neurčitým osobám (v obchodních vztazích). Obchodní veřejná soutěž je
upravena v obchodním zákoníku. Občanský zákoník upravuje veřejnou soutěž, která je orientována na určité dílo nebo výkon, nikoliv na návrh
na uzavření smlouvy. Při obchodní veřejné soutěži vyhlašovatel činí výzvu (dává kvalifikovaný podnět) k podávání návrhu na uzavření smlouvy.
Vyhlášením neurčitým osobám se rozumí uveřejnění (vhodným způsobem) písemně vymezených podmínek obchodní veřejné soutěže, určené
předem neomezenému počtu navrhovatelů. Ve vyhlášených podmínkách obchodní veřejné soutěže musí být obecným způsobem vymezený
předmět požadovaného závazku a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy (pro navrhovatele závazný), určen způsob podávání návrhů,
stanovena lhůta, do které lze návrhy podávat, a lhůta pro oznámení vybraného návrhu. Do obchodní veřejné soutěže lze zahrnout jen návrhy,
jejichž obsah odpovídá uveřejněným podmínkám soutěže a byly předloženy ve lhůtě stanovené v podmínkách (soutěžní lhůta). Na podmínkách
obchodní veřejné soutěže závisí, zda navrhovatelé budou mít nárok na náhradu nákladů spojených s účastí na obchodní veřejné soutěži, zda a
do kdy budou moci odvolat předložený návrh, popř. jej měnit či doplňovat, provádět opravy chyb ve vyhotovení návrhu. Vyhlašovatel obchodní
veřejné soutěže provede výběr nejvhodnějšího z předložených (vyhovujících, včasných) návrhů a oznámí jeho přijetí způsobem a ve lhůtě,
stanovených v podmínkách. Pokud v podmínkách obchodní veřejné soutěže nestanovil způsob výběru nejvhodnějšího návrhu, je oprávněn
vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Vyhlašovatel obchodní veřejné soutěže je zásadně povinen přijmout návrh, který byl vybrán výše
uvedeným způsobem. Je však oprávněn, pokud si to výslovně vyhradí v podmínkách, odmítnout všechny předložené návrhy. Dále je oprávněn,
pokud si to vyhradil v uveřejněných podmínkách a své rozhodnutí uveřejnil způsobem, kterým vyhlásil podmínky, měnit podmínky obchodní
veřejné soutěže nebo ji zrušit. Na výše uvedená ustanovení obchodního zákoníku navazuje s účinností od počátku roku 1995 zákon č.
199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, který tato ustanovení podrobně rozvádí a modifikuje. Vedle soutěžního způsobu zadávání
veřejných zakázek upravuje též "nesoutěžní" způsoby zadávání, výzvu více zájemcům o veřejnou zakázku a výzvu jednomu zájemci a vymezuje
případy a důvody, kdy lze „nesoutěžním“ způsobem veřejné zakázky zadávat.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Obchodní zařízení místního významu
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Maloobchodní plochy zpravidla v docházkové vzdálenosti obyvatel. Soustřeďuje do 15 000 m2 prodejní plochy. (Metodický pokyn k ÚPn SÚ hl.
m. Prahy. Praha: 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Obchodní zařízení obvodního významu
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Kapacitní soustředění maloobchodních ploch zpravidla v těžišti pohybu obyvatel a v dosahu hromadné dopravy (dojížďka os. vozů 10 minut).
Soustřeďuje do 15 000 - 40 000 m2 prodejní plochy. (Metodický pokyn k ÚPn SÚ hl. m. Prahy. Praha: 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Obchodní zařízení regionálního významu
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Velkoplošné, velkokapacitní soustředění maloobchodních ploch a ploch doplňkových u kapacitní městské komunikace ve vnějším městském
pásmu. Slouží obyvatelům města i přilehlým obcím regionu (dojížďka 20 minut). Soustřeďuje nad 40 000 m2 prodejní plochy. (Metodický pokyn
k ÚPn SÚ hl. m. Prahy. Praha: 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Objekt
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obecně, je předmět aktivity subjektu nacházející se v zorném poli subjektu a je subjektem pozorován (sledován, ovládán, řízen atp.). Ve
výstavbě se pojem objekt používá obvykle pro prostorové, funkčně a technicky definovaný celek na úrovni stavby nebo její části, popř. pro
takový celek s výstavbou související (např. objekt zařízení staveniště, objekty na sousedních pozemcích apod.). Konkrétněji lze definovat pojmy
stavební objekt a technologický objekt. V řízení (např. výstavby) lze subjektem řízení označit osobu, která řídí, a objektem řízení osoby řízené.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Objekt stavební
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je objekt (budova, dům, stavba, jejich soubor apod.), který je ve smyslu vyhlášky o názvech obcí, označování ulic a číslování domů označen
číslem popisným nebo evidenčním v rámci části obce. Stavební objekt může být navíc v obcích, kde jsou označovány ulice a veřejná
prostranství, označen i číslem orientačním (a to i více čísly orientačními, která mohou být vztažena k různým ulicím a veřejným prostranstvím).
Je také možné, že jedno číslo orientační se vztahuje k více stavebním objektům. Stavební objekt je v kontextu prostorové identifikace
prostorovým prvkem charakteru prostorového elementárního prvku. Stavební objekty jedné části obce mohou ležet na území více městských
částí, resp. městských obvodů, stejně jako na území městské části, resp. městského obvodu mohou ležet stavební objekty z více části obce,
protože mezi částmi obce a městskými částmi, resp. městskými obvody neexistuje jednoznačný prostorový vztah (Standard SIS k prostorové
identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Objekt technologický
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je specifické označení části technologické stavby, která je stavebním objektem, zahrnujícím také příslušnou část technologického zařízeni
staveb (např. na úrovni příslušného provozního celku, provozního souboru nebo provozní jednotky).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Objekty důležité pro obranu státu
Definice dle jiných právních předpisů
Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického,
vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a
zabezpečení ozbrojených sil.
Objekty důležité pro obranu státu jsou dále
a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím
zřízená nebo založená,
b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,
c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda,
d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.
Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Objem přepravy
Definice dle jiných právních předpisů
Počet osob nebo hmotnost věcí přepravených v určitém časovém období.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Počet osob nebo hmotnost věcí přepravených v určitém časovém období.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Počet osob a hmotnost nákladů, přepravených v určitém čas. Úseku. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Oblast cestovního ruchu
anglicky tourism region
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Přirozeně vyhraněný územní celek s převahou krajiny vhodné pro rozvoj určitých forem rekreace a cestovního ruchu; území přírodně zachovalé,
zdravotně nezávadné, bez podstatných rušivých vlivů, dopravně přístupné a vybavené k přechodnému pobytu a k aktivní rekreaci.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Oblast klidu (klidová oblast)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Relativně hodnotná přírodní část krajiny, chráněná v zájmu zachování příznivých biologických, krajinných a estetických vlastností prostředí. Má
charakter dostatečně rozlehlé funkční krajinné zóny, která může plnit rekreační funkci a zároveň být ekonomicky využívaná pro zemědělství,
lesní hospodářství, myslivost a rybářství.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Oblasti povodí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
souvislá území České republiky vymezená povodími a k nim přiřazenými hydrogeologickými rajony; je stanoveno 8 oblastí povodí, a to oblast
povodí horního a středního Labe, oblast povodí horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a dolního
Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje.
Viz vyhláška 292/2002 Sb., o oblastech povodí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Oblasti s dobrou kvalitou ovzduší
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů.
Viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena
hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o
příslušné meze tolerance.
V oblastech, na které se nevztahuje odstavec 1, musí orgány ochrany ovzduší v programech snižování emisí (§ 6) stanovit a zajistit dodržování
opatření k udržení dobré kvality ovzduší.
Vymezení oblastí podle odstavců 1 a 3 a jejich případné změny provádí ministerstvo jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva
životního prostředí.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vymezené části území (zón) nebo sídelních seskupení (aglomerací), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo
cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance.
Viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Oblastní plány rozvoje lesů
Definice dle jiných právních předpisů
Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zpracování oblastních
plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je
závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obnova a výchova lesních porostů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zákonná povinnost, dle níž je vlastník lesa povinen obnovovat lesní porosty vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně, tak aby se
jejich stav zlepšoval. Je žádoucí využívat přirozené obnovy ne však v porostech geneticky nevhodných. Při mýtní seči úmyslné nesmí velikost
holé seče překročit jeden ha a její šíře jedno až dvojnásobek výšky mýceného porostu. Na nepříznivých stanovištích je nutno využívat clonných
sečí. Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod hodnotu 0,7. Pokud se prosvětlení neprovádí ve prospěch následného
porostu. Holina musí být zalesněna do dvou let a porosty na ní zajištěny do 7 let po jejím vzniku.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Obnova katastrálního operátu
Definice dle jiných právních předpisů
Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového
souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést
a) novým mapováním,
b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo
c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.
Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území.
Obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1
písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci.
Při obnově katastrálního operátu se do katastrální mapy doplňují parcely zemědělských a lesních pozemků evidovaných dosud zjednodušeným
způsobem podle § 29 odst. 3, pokud to umožňuje kvalita jejich původního zobrazení.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obnova kulturních památek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
údržba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky nebo jejího prostředí.
Viz zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obnova lesa
Definice dle jiných právních předpisů
Obnovou lesa se rozumí soubor opatření vedoucích ke vzniku následného lesního porostu.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obnova lesa a zalesňování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obnova lesních porostů a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Viz vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen nebo sazenic lesních dřevin…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obnovitelné přírodní zdroje
Definice dle jiných právních předpisů
Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění
člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Obnovitelný zdroj
anglicky renewable resource
Definice dle jiných právních předpisů
Obnovitelným zdrojem se rozumí využitelný zdroj energie, jehož energetický potenciál se trvale a samovolně obnovuje přírodními procesy.
Obnovitelnými zdroji pro účely tohoto zákona jsou
a) vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe,
b) sluneční energie,
c) větrná energie,
d) geotermální energie,
e) biomasa a bioplyn.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zdroj látek (k výrobě předmětů) nebo zdroj energie, které člověk získává z prostředí na Zemi (i mimo ni) k uspokojování svých potřeb, přičemž
rychlost spotřeby (užití, těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Takové zdroje se též podle charakteru nazývají periodicky
dostupné (úroda biomasy z polí), trvalé (sluneční energie a její transformované podoby vodní, větrná...). Koncept obnovitelných zdrojů vychází
ze skutečnosti, že v přirozených stabilních ekosystémech postačuje permanentní zdroj energie (slunce) k plné funkci systému a potřebné
využitelné látky systémem kolují a jsou tedy též dlouhodobě (periodicky) dostupné. Pokud je to možné, měla by lidská společnost k
uspokojování potřeb rozumně využívat spíše látky, které díky přirozenému koloběhu jsou dostupné stále (dřevo, přírodní vlákna, vlna, bavlna,
rostlinné tuky, vosky), místo užívání zdrojů neobnovitelných (viz neobnovitelné zdroje).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

zdroj látek nebo energie, které člověk získává z prostředí na zemi i mimo ni k uspokojování svých potřeb, přičemž rychlost spotřeby (užití,
těžby) je nižší nebo rovna rychlosti přirozené obnovy. Podle charakteru rozeznáváme obnovitelné zdroje periodicky dostupné (biomasa), trvalé
(sluneční energie a její transformované podoby - vodní, větrná energie).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek
a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Obor (skupina) občanských zařízení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn jednotlivých druhů nebo druhových souborů občanských zařízení zařazených do společné třídy podle shodné hlavní činnosti, pro kterou
je zařízení zřízeno (např. služby obyvatelstvu, obchod, veřejné stravování apod.). Zařazení občanského zařízení do oboru se neřídí resortní
příslušností jeho provozovatele.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obrana státu
Definice dle jiných právních předpisů
Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a
jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a
prostředků a účast v kolektivním obranném systému.
Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Obranné plánování
Definice dle jiných právních předpisů
Obranným plánováním se rozumí soubor opatření plánovaných k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního
státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění požadavků na zajišťování obrany státu a zabezpečení
mezinárodních závazků.
Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Obrat dojížďky
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Součet počtu osob do určitého místa (sídla) dojíždějících a počtu osob z tohoto místa (sídla) vyjíždějících.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obrat migrace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Součet počtu osob, které se do určitého sídla přistěhovaly a počtu osob, které se z tohoto sídla vystěhovaly za určité časové období.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obraz města (sídelního útvaru)
Definice neexistuje

Obsah katastru nemovitostí
Definice dle jiných právních předpisů
Katastr obsahuje
a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,
b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a
nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními
systémy, které mají vztah k obsahu katastru,
c) údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje o dalších právech k nemovitostem podle tohoto zákona,
d) údaje o podrobných polohových bodových polích, e) místní a pomístní názvosloví.
Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obsah územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obsah územně plánovací dokumentace tvoří to, co bylo schváleno příslušným orgánem územního plánování. Podle ustanovení § 16 vyhlášky to
jsou:
- schválený návrh územně plánovací dokumentace, pořízený, projednaný a dohodnutý s dotčenými orgány státní správy v souladu s platnými
předpisy;
- usnesení o schválení územně plánovací dokumentace;
- vyhlášení její závazné části v souladu se zněním zákonů platným v době jejího schvalování; v současnosti to je obecně závaznou vyhláškou
obce nebo kraje, případně sdělením MMR ve sbírce zákonů.
Tento obsah je závazný pro orgány veřejné správy při zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v
území.
Ostatní informace o území a skutečnosti, obsažené v dokladové části procesu pořizování územně plánovací dokumentace, uložené u
pořizovatele (vyhláška § 19 odst. 3), např. výsledky přípravných prací, průzkumy a rozbory, zadání, koncept řešení, souborné stanovisko,
stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování, stanoviska dotčených orgánů státní správy, vypořádání připomínek a námitek apod.,
slouží k výkladu schválené územně plánovací dokumentace v případech pochybností a nejasností, nemohou však být důvodem k jejímu
nerespektování.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Obtěžování hlukem
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
pocit nepohody vznikající působením hluku na exponovaného člověka nebo skupinu osob.
Viz návrh zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obtěžování zápachem
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vnímání zápachu obtěžujícího nad přípustnou míru.
Viz vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Obvod pozemkových úprav
Definice dle jiných právních předpisů
Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území.
Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu
ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací. Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu
pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území. Jde-li o katastrální území v obvodu
působnosti jiného pozemkového úřadu (§ 19), než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil,
předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky
nacházejí.
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.


Obytná část
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část obytné zóny zastavěná stavbami pro bydlení, která svou strukturou, hustotou obyvatel, druhem a výškovým řešením staveb a svými
klimatickými, hygienickými, estetickými a provozními požadavky určuje územní a kapacitní uspořádání jednotlivých složek obytné zóny.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytná čtvrť, obytný obvod
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Obytný celek vyšší kategorie o cca 15 000 - 30 000 obyvatel. Obsahuje v rámci čtvrťového nebo obvodového centra vyšší občanské vybavení.
Toto centrum již není dosažitelné pouze pěšky, motorovou dopravu nelze řešit výhradně po obvodě, čtvrtí nebo obvodem procházejí základní
komunikace. U velkých sídel bývá užíván termín obytný městský sektor. Zde se již jedná o polyfunkční část města s převážnou funkcí obytnou,
doplněnou vyšší celoměstskou vybaveností i pracovními příležitostmi. (Doutlík, L.: Zonální struktury - urbanistická typologie. Skripta FA ČVUT.
Praha, 1989.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Obytná funkce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V urbanistickém smyslu souhrnná funkce, kterou plní stavby nebo plochy území určené k bydlení.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytná skupina
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nejnižší - v podstatě nesoběstačný - funkční celek v rámci obytné zóny, mající velikost cca 300 - 3000 obyvatel. Význam zřejmě ztrácí pojem
„obytný okrsek“, jímž byl dříve samostatně sledovaný funkční celek v rámci obytné zóny o velikosti cca 3500 - 6000 obyvatel. (Doutlík, L.:
Zonální struktury - urbanistická typologie. Skripta FA ČVUT . Praha, 1989)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Obytná ulice
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obytná ulice je stavebně upravená a vybavená místní, případně účelová komunikace (liniová) se smíšeným provozem chodců, motorových a
nemotorových vozidel, na které jsou stavebně technickými opatřeními splněny požadavky na funkční obytnou zónu.
Obytná ulice je navrhována v rámci obytné zóny.
Cílem budování obytné ulice je přizpůsobení provozu vozidel obytnému (event. pobytovému) účelu komunikace a přilehlé zástavby či prostoru.
Bartoš, Luděk: Navrhování obytných zón. Technické podmínky. Ministerstvo dopravy a spojů, 1998.
Ulice, v níž výrazně převažuje funkce bydlení a v níž je doprava silně omezena.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytná zástavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn staveb a zařízení navržený nebo realizovaný pro uspokojování funkce bydlení na daném pozemku a v konkrétních územních
podmínkách.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytná zeleň
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Zelené plochy sloužící bezprostředně obyvatelům přilehlé obytné zástavby, tj. vnitrobloková zeleň ve starší obytné zástavbě, zeleň přiléhající k
domům v nové obytné zástavbě a soukromé zahrady rodinných domů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytná zóna
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obytná zóna je oblast, ve které pobytová funkce značně převládá nad funkcí dopravní, ohraničená dopravním značením, ve které je umožněn
pohyb chodců, cyklistů a motorových vozidel ve společném prostoru za stanovených podmínek.
Obytná zóna se skládá z jedné či více obytných ulic a zklidněných ploch. Optimálním řešením obytné zóny je, skládá-li se pouze ze stavebně
upravených obytných ulic a zklidněných ploch.
Obytné zóny jsou zpravidla situovány v obytných souborech mimo obchodní centra měst.
Bartoš, Luděk: Navrhování obytných zón. Technické podmínky. Ministerstvo dopravy a spojů, 1998.
Ucelená část sídelního útvaru vymezená terénními nebo funkční hranicemi a sloužící převážně bydlení. Zahrnuje obytnou část, stavby
občanského vybavení, sítě místních komunikací, rozvodné sítě a zeleň, eventuálně i jiné funkce menšího rozsahu nenarušující funkci bydlení.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytné prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Složka životního prostředí, ve které se realizuje funkce bydlení.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytné území
Definice dle jiných právních předpisů
Zastavěná část města (obce) převážně obytného charakteru. Jeho součástí jsou zejména plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, místní
komunikace včetně dopravních zařízení pro místní účely, technickou vybavenost, plochy pro výrobu nezávadné z hlediska bydlení, plochy
rekreační, vodní, nezastavitelné a pro zvláštní účely (např. vojenské), jakož i územní rezervy.
ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1973.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn ploch sídelního útvaru, které jsou převážně využívány k plnění funkcí bydlení a jeho obsluhy. Zahrnuje obytné zóny a některé prvky
celosídelního, případně vyššího významu, např. některé dopravní komunikace, plochy občanských zařízení, zařízení nezávadné výroby, plochy
zeleně apod.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytný soubor
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Cílevědomě navržená, územně vymezená, v určeném čase realizovaná, komplexně vybavená ucelená část obytné zóny, jejíž výstavba je
financována v rámci komplexní bytové výstavby.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Cílevědomě navržená, komplexně vybavená, ucelená část obytné zóny. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA,
1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Kompozičně uspořádaný soubor obytné a občanské výstavby. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Obytný standard
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souborem ukazatelů vyjádřená kvalita obytného prostředí, která tvoří složku životní úrovně. Vyjadřuje se:
- podílem obytné plochy na obyvatele,
- podílem užitkové plochy na obyvatele,
- počtem obytných místností na obyvatele,
- technickým a zdravotně technickým vybavením domácností apod.,
- podílem plochy zeleně na obyvatele,
- podílem plochy dětských hřišť na obyvatele (dítě),
- rozsahem a kvalitou společného domovního nebo skupinového vybavení apod.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Obytný útvar
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Spontánně narostlá, často nekomplexní část obytné zóny.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Oceňování nemovitostí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Majetek (nemovitý i movitý) a služby se oceňují obvyklou cenou, pokud není zákonem stanoven jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se
rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v
obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se
nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Stavba se oceňuje
nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Oceňování pozemku
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru
nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. Pro účely oceňování se pozemky člení na
a) stavební pozemky
b) zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, louka a pastvina
c) lesní pozemky, kterými jsou lesní pozemky evidované v katastru nemovitostí a zalesněné nelesní pozemky
d) pozemky evidované v katastru nemovitostí jako vodní nádrže a vodní toky
e) jiné pozemky, kterými jsou například hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz,
močál, bažina.
Stavební pozemek se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obec. Není-li stavební
pozemek oceněn v cenové mapě, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 , upravené o vliv polohy a další vlivy působící
zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny zjištěné jiným způsobem oceňování, které stanoví vyhláška.
Zemědělský pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem podle bonitovaných půdně ekologických jednotek. Základní ceny
zemědělských pozemků a jejich úpravu, vyjadřující vliv polohy a další vlivy, působící zejména na využitelnost pozemků pro zemědělskou výrobu,
jako jsou přírodní nebo technické překážky a vyhlášení zvláště chráněných území, stanoví zákon č. 151/1997 Sb. a vyhláška Ministerstva
financí č. 279/1997 Sb.
Lesní pozemek se oceňuje výnosovým a porovnávacím způsobem podle plošně převládajících souborů lesních typů. Základní ceny lesních
pozemků a jejich úpravu, vyjadřující kategorii lesů a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků, stanoví vyhláška.
Viz Cenová mapa stavebních pozemků
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Odběrné místo elektřiny
Definice dle jiných právních předpisů
Odběrným místem se rozumí odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, včetně měřicích transformátorů, na souvislém pozemku, do
kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě dohody;
souvislým pozemkem se rozumí i pozemek, který je přerušen veřejnou komunikací, jestliže je splněna podmínka technologické návaznosti.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Odběrné místo plynu
Definice dle jiných právních předpisů
Odběrným místem se rozumí místo, ve kterém se nachází měřicí zařízení a kde je měřeno množství plynu dodávané jednomu konečnému
zákazníkovi.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Odběrné místo tepelné energie
Definice dle jiných právních předpisů
Odběrným místem tepelné energie se rozumí místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z
vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Odběrné tepelné zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Odběrným tepelným zařízením se rozumí zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné
energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů odběratele.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Odběrný objekt
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí odběrným objektem - vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní
nádrže.
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

Odborná způsobilost pro posuzování vlivu na životní prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
způsobilost pro zpracování dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb.
a vyhlášky MŽP č. 499/1992 Sb. Odbornou způsobilost má fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, které vydává
MŽP v dohodě s Mzd na základě vykonané zkoušky.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Odborná způsobilost ve výstavbě
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
představuje problematiku, kterou se podle stavebního zákona rozumí zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě. Podle této právní
úpravy mohou činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (vybrané činnosti ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické
osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu (např. autorský zákon nebo zákon č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících
s jeho zavedením). Osoby s tímto oprávněním jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy. Právnické osoby mohou vykonávat
vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon osobami s uvedeným oprávněním. Za vybrané činnosti se přitom považují
následující dva druhy činností: a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, a dále zpracování
dokumentace pro vydání územního rozhodnuti a dokumentace stavby pro vydání stavebního povoleni (včetně statických a dynamických výpočtů
konstrukcí staveb). S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb se za vybrané činnosti nepovažuje
zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba.
Projektant (tj. v daném případě osoba vykonávající uvedenou projektovou činnost) odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované
projektové dokumentace. Není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí
projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací. b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedeni realizace
vybraných jednoduchých staveb (tzn. stavby pro individuální rekreaci, nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízeni
staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m, přípojky na
veřejné rozvodné sítě a kanalizaci), drobných staveb a změn těchto staveb (viz také vedení stavby). Osoba, která vede realizaci stavby (viz
vedení stavby), je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou
stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti
práce, vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost
ve výstavbě v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
uvolnění pozemků určených k plnění funkcí lesa pro jiné využití.
Viz zákon č. 289/1995 Sb., o lesích…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
odnětí zemědělské půdy pro nezemědělské účely.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů
uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podle zákona 125/1997 Sb. movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla
vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit, nebo která byla vyřazena na základě
zvláštního právního předpisu. Stát odpad kategorizuje a vydává jejich katalog svým opatřením. Mimo zákon o odpadech stanoví zvláštní právní
předpisy pravidla nakládání s odpadními vodami, s odvaly, s výsypkami a odkališti vzniklými při hornické činnosti, s odpady drahých kovů, s
odpady radioaktivními, s mrtvými lidskými těly, orgány a ostatky, s uhynulými těly zvířat. Definován je také odpad nebezpečný. (Viz zákon č.
125/1997 Sb., o odpadech).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.
„Komunální odpad“ vzniká na území obce při činnosti fyzických osob, pro níž nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo
omezení s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Okruh věcí, které se považují za
odpady je stanoven zákonem. S odpady lze nakládat pouze způsobem stanoveným zákonem a prováděcími předpisy. (Zákon č. 238/1991 Sb. ,
o odpadech, § 2.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Odpad komunální
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je veškerý odpad vznikající v lidských sídlech, na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena
zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadu vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odpad
komunální je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství a při udržování veřejné zeleně, včetně hřbitovů (viz také
původce odpadu). V ČR se zneškodňuje především skládkováním (více než 90 %).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Odpad nebezpečný
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je odpad, který má (podle zákona 125/1997 Sb.) jednu nebo více nebezpečných vlastností: výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná
nestálost organických peroxidů, schopnost odpadu uvolňovat ve styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná
nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost, radioaktivita (viz také nakládání s odpady). Pro své fyzikální, chemické nebo
biologické vlastnosti vyžaduje odpovídající zacházení.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Odpadní vody
Definice dle jiných právních předpisů
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních
prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost
povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Odpadové hospodářství
Definice dle jiných právních předpisů
Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo,
kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obce, případně jednotliví původci odpadů musí mít vyřešené ukládání, likvidaci, případně druhotné využití odpadů podle zvláštních předpisů.
Kapacita prostorů a zařízení pro tyto účely musí odpovídat potřebám obce, případně potřebám seskupení obcí (dobrovolné svazky obcí) nebo
původců odpadů a umístění musí být v souladu s urbanisticko-provozními a hygienickými požadavky a s požadavky ochrany životního
prostředí. Prostory vymezené pro řízenou skládku se musí s postupným zaplňováním prostoru rekultivovat.
Viz Koncepce odpadového hospodářství, Zákon o odpadech
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Soubor činností zaměřených na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpadem a na sanaci starých zátěží.
Odpad Podle zákona 125/1997 Sb. movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo
která byla vyřazena na základě

Odpis zásob výhradních ložisek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vynětí zásob výhradních ložisek z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních de zásob nebilančních.
Viz zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Odpovědnost původce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
podle této zásady každý odpovídá za svou činnost, kterou ohrožuje nebo zhoršuje životní prostředí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Odsiřování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Proces odstraňování plynné emise oxidu siřičitého ze spalin vznikajících při spalování fosilních paliv (především hnědého sirnatého uhlí).
Odsiřování (desulfurizace) je založena na chemické reakci oxidů síry s chemickou látkou. Výsledný produkt (pevný nebo v podobě kalu) je
možno z technologického procesu odstranit. Nejčastěji se užívá k reakci jemně mletý vápenec (uhličitan vápenatý). Vzniká sádrovec (síran
vápenatý), který je možno dále využít např. ve stavebnictví nebo ukládat jako relativně neškodnou látku na odkaliště nebo skládky. Odsiřování
spalin je dnes jedinou, ve velkém měřítku užívanou metodou snižování sirných emisí z energetiky. Užívané metody lze rozdělit na dva hlavní
typy. Na mokré a suché. Účinnost technologií je v současné době 80-95%.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

proces odstraňování plynné emise oxidu siřičitého ze spalin, vznikajících při spalování fosilních paliv (především hnědého sirnatého uhlí).
Odsiřování (desulfurizace) je založeno na chemické reakci oxidu síry s chemickou látkou. Výsledný produkt (pevný nebo v podobě kalu) je
možno z technologického procesu odstranit. Nejčastěji se užívá k reakci jemně mletý vápenec (uhličitan vápenatý). Vzniká sádrovec (síran
vápenatý), který je možno dále využít, např. ve stavebnictví, nebo ukládat jako relativně neškodnou látku na odkaliště nebo skládky. Odsiřování
spalin je dnes jedinou, ve velkém měřítku užívanou metodou ke snižování sirných emisí z energetiky. Účinnost technologií je v současné době
80 - 95 %.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Odstavení vozidla
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Časově neomezené umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace. Vozidlo nemusí být pohotové k jízdě. Častá je záměna pojmu odstavné
plochy s parkovacími plochami, určenými k časově omezenému zaparkování vozidla. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno:
VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Odstavné a parkovací plochy
Definice dle jiných právních předpisů
Plochy, které slouží k odstavování a parkování silničních vozidel pro motorovou dopravu.
ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel pro motorovou dopravu. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření,
1977.

Odstavování
Definice dle jiných právních předpisů
Umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací (zpravidla v místě bydliště, popř. v sídle provozovatele vozidla) po dobu, kdy se vozidla
nepoužívá.
ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel pro motorovou dopravu. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření,
1977.

Odstraňování odpadů
Definice dle jiných právních předpisů
Odstraňováním odpadů se rozumí činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Odvětvový generel
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Odvětvové generely pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace jako koncepční dokumenty rozvoje odvětví nebo činnosti v rámci
odvětví. Odvětvové generely se využívají při zpracování územně plánovací dokumentace a nenahrazují je územní generely.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Odvody za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
finanční částka, kterou je povinen platit ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to ve výši
stanovené rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdní fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochrana a podpora veřejného zdraví
Definice dle jiných právních předpisů
Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění
šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s
prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo
nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje
obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana autorských práv
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
se vztahuje podle autorského zákona (zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění pozdějších předpisů) na
díla literární, vědecká a umělecká, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti autora, zejména díla slovesná, divadelní hudební, výtvarná, včetně děl
umění architektonického a děl umění užitého, díla filmová, fotografická a kartografická. Za předmět ochrany autorských práv se považují i
programy počítačů, splňují-li pojmové znaky děl podle tohoto zákona. V oblasti výstavby přicházejí v úvahu z hlediska ochrany autorských práv
díla umělecká, a to vedle ostatních výtvarných děl díla architektonická, díla užitého umění a jejich kompozice, syntéza. U architektonických děl
(individuálního, estetického ztvárnění vnějšího nebo vnitřního prostoru, objektu či jejich souboru) jde přitom pouze o taková architektonická
řešení (jako výsledek projektové činnosti autora), která jsou individuálním výsledkem tvůrčí fantazie autora a jsou objektivně vyjádřena
specifickými architektonickými prostředky, nikoli o pouhé technické výkresy, o statické a dynamické výpočty konstrukcí, o rutinní stavební a
technologické projekty. U děl užitého umění jde o taková díla, která vedle estetického působení vykazují užitnou funkci (např. o díla sklářská,
keramická). Obsahem autorského práva je právo na ochranu autorství (toto právo je nepřevoditelné a časově neomezené), nakládat s dílem
(zejména rozhodovat o jeho zveřejnění a udílet svolení k jeho užití), a na odměnu za tvůrčí práci (autorskou odměnu). Majetkové nároky z
autorského práva trvají po dobu života autora a 50 let po jeho smrti. Autorský zákon obsahuje určitá omezení, pokud jde o udělování souhlasu s
užitím díla a poskytováním odměny. Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolu náležejících do předmětu činnosti díla vědecká nebo umělecká,
vytvořená jeho zaměstnancem (pracovníkem) ke splnění povinností, vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, bez dalšího svolení.
Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může udělit svolení k vydání nebo jinému veřejnění díla
jen s jeho (zaměstnavatelovým) souhlasem. Odpírá-li zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto
souhlasu u soudu. U architektonických děl požívajících ochrany autorských práv je takové dílo předmětem ochrany již před jeho hmotným
ztvárněním (před realizací v hmotné podobě), jakožto ucelený, dokončený architektonický projekt (návrh, model). Vlastní realizace návrhu (např.
provedením stavby) není předmětem ochrany autorských práv. Novela autorského zákona provedená zákonem č. 86/1996 Sb. zrušila
ustanovení, podle něhož Ministerstvo kultury mohlo vydat pro jednotlivé způsoby užití děl vzorové smlouvy. V souladu se zásadami soukromého
práva je otázka formy smlouvy o užití ponechána na volné úvaze smluvních stran.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Ochrana informací
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je nedílnou součástí řádného fungování (provozování) informačních systémů. Informační systém zahrnuje informační základnu, technické
(hardware) a programové (software) prostředky, technologie, procedury, pracovníky. Informační systémy jsou organizovány a provozovány na
různých úrovních a pro různé účely. Jedním z nejvýznamnějších informačních systémů je shromažďování, zveřejňování a poskytování
statistických informací podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Statistické informace jsou informace sociálního, ekonomického
a ekologického charakteru, vzniklé agregací individuálních údajů, tj. údajů týkajících se jednotlivých právnických nebo fyzických osob,
získaných pro statistické účely, nebo informací, z nichž lze údaj o jednotlivé osobě zjistit bez mimořádných nákladů a práce. Ochrana takových
individuálních údajů je upravena tímto zákonem. K jiným než statistickým účelům je shromaždování a vyžadování a též ochrana takto získaných
informací upravena řadou zákonů (např. zákon o odpadech,o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, o České národní bance, o účetnictví,
o zadávání veřejných zakázek) a též vyhláškou bývalého SK VTIR č. 21/1985 Sb., o soustavě vědeckotechnických informací. Speciální právní
úpravu osobních údajů v informačních systémech obsahuje výše uvedený zákon č. 256/1992 Sb. Za osobní údaje považuje informace, které se
vztahují k určité osobě. Vzájemný vztah zákona a zákona č. 89/1995 Sb., je upraven v tomto zákonu. Provozovatel informačního systému je
podle tohoto zákona povinen mimo jiné zajistit ochranu infromací i celého systému před neoprávněným přístupem nebo zpracováním. Rovněž
fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru nebo v rámci své veřejné či jiné funkce, anebo další osoby, které při
plnění svých úkolů u provozovatele informačního systému přicházejí do styku s informacemi, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích a
nesmí je bez souhlasu provozovatele zpřístupnit jiným subjektům nebo je využít pro sebe. Na ochranu informací označených jako důvěrné,
které si navzájem poskytnou strany při jednání o uzavření smlouvy, pamatuje obchodní zákoník. Strana, které byly takové informace poskytnuty,
nesmí je prozradit třetí osobě, ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda zakládá nárok na náhradu
škody. Trestněprávní ochrana, pokud jde o ohrožení státního tajemství, hospodářského tajemství, zneužívání informací v obchodním styku,
poškození a zneužití záznamu na nosiči informací, je zákonem č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zajištěna.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Ochrana krajinného rázu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Krajinný ráz představuje přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Jeho ochrana zakotvená v Zákoně o ochraně
přírody a krajiny spočívá v bránění před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Umísťování a povolování staveb je možné jen
s ohledem na zachování zájmů ochrany přírody, kulturních dominant krajiny a jejího harmonického měřítka. K ochraně krajinného rázu s
významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není součástí zvláště chráněných území, může orgán ochrany přírody
zřídit přírodní park.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ochrana lesa
Definice dle jiných právních předpisů
Ochranou lesa se rozumí činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování
následků jejich působení.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana nerostného bohatství
Definice dle jiných právních předpisů
chráněné ložisk. území, popř. dobýv. prostor, nebo území zvl. zásahu do zem. kůry
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Ochrana ovzduší
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
komplex zejména právních nástrojů, jejichž cílem je vytvoření takových podmínek, aby nedocházelo k dalšímu znečišťování ovzduší nad
stanovenou, únosnou míru a aby stav ovzduší byl postupně zlepšován.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochrana památek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ochrana památek zahrnuje komplexní péči o zachování kulturně historických hodnot, jejich udržení v dobrém stavu a jejich ochranu před
ohrožením, poškozením nebo znehodnocením. Dále je v ochraně památek obsažena i povinnost užívání památek pouze takovým způsobem,
který odpovídá jejich kulturnímu významu, památkové hodnotě a technickému stavu.
Viz Zákon o státní památkové péči
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ochrana práv duševního vlastnictví
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je ochranou vlastnictví nehmotných, duševních statků, tzn. myšlenek realizovatelných v oblasti hospodářství (průmyslová práva) a uměleckých
výtvorů (autorská práva). Duševní vlastnictví je vlastnictví nezávislé na hmotném podkladě, s nímž je spojeno. Z občanského zákoníku vyplývá,
že vlastník nehmotného duševního statku je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, používat jeho plody a užitky a
nakládat s ním; má tedy obdobné postavení jako vlastník hmotného statku (věci). Pod pojem duševní vlastnictví (Intellectual Property) lze podle
Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967) zařadit práva k výkonům výkonných umělců, zvukovým záznamům,
literárním, uměleckým a vědeckým dílům, vědeckým objevům, vynálezům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, obchodním jménům a
názvům.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Ochrana před povodněmi
Definice dle jiných právních předpisů
Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním
prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Ochrana
před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana přírodních léčebných lázní a přírodního léčivého zdroje
Definice dle jiných právních předpisů
vnitřní lázeňské území
přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody stolní
ochr. pásmo 1. st. nebo užší prozat. ochr. pásmo přír. léčiv. zdroje nebo přír. miner. vody stolní
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Ochrana přírodních stanovišť
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
všechna opatření, která jsou potřebná pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany.
Viz směrnice Rady 92/43/EHS.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochrana přírody
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Činnost napomáhající k zachování, obnově, zvyšování a využívání přírodního bohatství. Předmětem ochrany je příroda, její významné části a
krajina se svými typickými znaky.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Ochrana přírody a krajiny
Definice dle jiných právních předpisů
národní park - I. zóna
národní park - II. zóna
národní park - III. zóna
ochranné pásmo národního parku
chráněná krajinná oblast - I. zóna
chráněná krajinná oblast - II.-IV. zóna
národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
přírodní rezervace nebo přírodní památka
ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy,
planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné
celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny,
paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
Předmětem ochrany přírody jsou tedy především:
- zvláště chráněná území přírody a jejich ochranná pásma,
- významné krajinné prvky,
- územní systém ekologické stability,
- vyjmenované planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové,
- vybraná naleziště nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů a vybrané druhy nerostů,
- dřeviny rostoucí mimo les,
- krajinný ráz a přírodní parky,
- přechodně chráněné plochy.
Orgány ochrany přírody jsou ze zákona obce, okresní úřady, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce
životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí.
Viz Zákon o ochraně přírody a krajiny
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je soubor hledisek, přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a
krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou přírody a krajiny se také rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických
osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o
ekosystémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Stát má spoluúčast v procesu územního plánování a stavebního řízení
s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny a účast na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových
úpravách. (Viz zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.)
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor hledisek přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás
i k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou se rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy,
planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy, geologické celky, ekosystémy a krajinné celky, jakož i
péče o vzhled a přístupnost krajiny. (Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ochrana veřejných zájmů v území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 2.1, 2.2, 2.7, 4.1, 5.2, 6.2, 6.7, 7.4, 7.11
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Ochrana veřejných zájmů v území je hájení zájmů společnosti na takovém uspořádání území a na takových změnách v jeho využití, které slouží
k naplňování cílů trvale udržitelného rozvoje.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Ochrana zemědělského půdního fondu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) je upravena zákonem, který stanoví základní zásady ochrany při územně plánovací činnosti, při
zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při zpracování zadání staveb, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při
geologickém a hydrogeologickém průzkumu. Stanoví také podmínky pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a působnost orgánů
ochrany ZPF. Hlavní zásadou ochrany ZPF je, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a
nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách pozemků staveb mimo toto území,
stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Jednotlivé půdy jsou zařazeny do tříd ochrany ZPF podle příslušnosti
ke kódu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V zásadě platí, že první třídu lze ze ZPF odejmout jen výjimečně a druhou
podmínečně. Další pokyn upravuje výši odvodů za zábor ZPF, která rovněž vychází z příslušného kódu BPEJ.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ochrana zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti
Definice dle jiných právních předpisů
Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé
a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a
zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů
nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s
jiným možným řešením.
Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány
ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.
Územní rozhodnutí, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán orgánem ochrany zemědělského půdního fondu
souhlas k jejímu odnětí (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana zvláštních zájmů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ochrana zvláštních zájmů ve vztahu k územnímu plánování představuje zejména ochranu zájmů obrany a bezpečnosti státu, ochrany složek
životního prostředí, zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o utváření a ochraně zdravých životních podmínek, vodách, o ochraně
přírodních léčivých lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na
ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně a o státním
dozoru nad bezpečností práce. Pokud se řízení ve smyslu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) dotýká výše
uvedených zvláštních zájmů, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen po dohodě, případně se souhlasným stanoviskem dotčeného orgánu
státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídajících příslušným předpisům na ochranu zvláštních zájmů.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ochrana životního prostředí
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 4.1, 6.7, 9.1
Definice dle jiných právních předpisů
Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování
nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich
vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí nebo se toto znečišťování či poškozování omezuje a odstraňuje.
Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního
prostředí jako celku.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování
nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich
vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Ochránce práv veřejnosti
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.10
Definice dle jiných právních předpisů
Zákon č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv. - § 1

Ochranná pásma
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Ochranná pásma jsou území daná zákonem nebo vyhlašovaná územním rozhodnutím, ve kterých se zakazují nebo omezují určité činnosti z
důvodů ochrany zájmů společnosti, zejména z hlediska ochrany ovzduší, zájmových území ochrany přírody, ložisek nerostů a báňských staveb,
provozu průmyslových a zemědělských podniků, dopravních staveb a inženýrských sítí, vodních toků a zdrojů povrchových a podzemních vod
určených pro zásobování pitnou vodou ap.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Území, v němž se stanoví zvláštní podmínky, jichž je nutno dbát při pořizováni územně plánovací dokumentace a ostatních projektů a při jejich
realizaci. Na tomto území je možno omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit odstranění nebo úpravu stavby nebo jiného zařízení úpravu
prostoru, popřípadě i úpravu pozemků, nebo učinit jiná vhodná opatření. Ochranné pásmo se zřizuje z důvodů ochrany obecných zájmů nebo v
zájmu zajištění plánovité výstavby, bezpečnosti a nerušeného provozu důležitých zařízení umístěných na tomto území. Rozhodnutí o zřízení
ochranného pásma vydává stavební úřad. Ochranné pásmo může být vyhlášeno též okolo kulturní památky souboru či památkové rezervace
podle § 5 zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Ochranná pásma letiště a leteckých staveb
Definice dle jiných právních předpisů
Kolem letiště a kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
Ochranné pásmo letiště se dělí na ochranné pásmo
a) vzletových a přistávacích drah,
b) vzletových a přibližovacích prostorů.
V ochranném pásmu vzletových a přistávacích drah a předpolí je zakázáno zřizování staveb s výjimkou podzemních staveb a staveb
nezbytných pro zajištění leteckého provozu.
V ochranném pásmu vzletových a přibližovacích prostorů nesmí výška pevné překážky přesáhnout rovinu vymezenou podle technického
vybavení letiště tak, jak je stanoveno v § 41 tohoto zákona.
Ochranné pásmo leteckých staveb slouží k zajištění bezpečnosti leteckého provozu je prostorově vymezeno čtyřmi sektory ve tvaru
soustředných kružnic se středem v ose anténního systému letecké stavby, kdy poloměry činí
a) u prvního sektoru do 25 m,
b) u druhého sektoru 60 m,
c) u třetího sektoru 200 m,
d) u čtvrtého sektoru 600 m.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Ochranná pásma plynárenských zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.
Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vyhláškou Ministerstva zdravotnictví stanovená pásma k ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální
a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje.
Viz zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochranná pásma tepelných zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho
spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Ochranná pásma vodních děl
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vodoprávním úřadem stanovená pásma podél vodního díla v zájmu jeho ochrany, s možným stanovením zákazů nebo omezení umísťování a
provádění některých staveb nebo činností.
Viz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochranná pásma vodních zdrojů
Definice dle jiných právních předpisů
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro
zásobování pitnou vodou stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného
zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby
nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území okolo vodního zdroje, vymezené rozhodnutím vodohospodářského orgánu, pro něž platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti, jakosti
a zdravotní nezávadnosti vody.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pásma, které se vymezují k bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením; ochrannými pásmy se rozumí
prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti.
Viz zákon č. 274/2001., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy
Definice dle jiných právních předpisů
Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého
provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Ochranná pásma zvláště chráněných území
Definice dle jiných právních předpisů
Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit
činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné
území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace
nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území, v němž se stanoví zvláštní podmínky, jichž je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze
zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna může být činnost, zdroj nebo hodnota před
negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo může být
vyhlášeno též okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává stavební úřad. Obec, je-li
stavebním úřadem, může dle § 133 SZ vyhlásit obecně závazným předpisem stavební uzávěru nebo chráněné území. (Zásady a pravidla
územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979., Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ochranné pásmo krematoria
Definice dle jiných právních předpisů
Ochranné pásmo okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit
provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem krematoria nebo by mohly ohrozit jeho provoz.
Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Ochranné pásmo památky
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové
péče ochranné pásmo. Okresní úřad po dohodě s dotčenými orgány státní správy může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou
činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést
jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit. Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení
nebo pozemku. (Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 17.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ochranné pásmo veřejného pohřebiště
Definice dle jiných právních předpisů
Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo
omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný
provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Ochranné pásmo vodního zdroje
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území okolo vodního zdroje, vymezené rozhodnutím vodohospodářského orgánu, pro něž platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti, jakosti
a zdravotní nezávadnosti vody.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Ochranné pásmo zvláště chráněného území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území, které slouží k zabezpečení zvláště chráněných území před rušivými vlivy z okolí. Ze zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, je
jím území do vzdálenosti 50 m od hranice zvláště chráněného území, není-li stanoveno jinak.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Okapová orientace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Střecha s hřebenem orientovaným rovnoběžně s uliční čarou vymezující regulovaný pozemek.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Okres (okresní úřad )
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Okres je územním obvodem okresního úřadu. V těchto svých obvodech vykonávají okresní úřady státní správu. Podle původního zákona České
národní rady jim může být svěřen výkon státní správy i v jiných územních obvodech.
Okresní úřady se zřizují ve všech okresech, kromě okresů Brno-město, Ostrava- město a Plzeň město.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je ve smyslu zákona o územním členění státu územně správní jednotkou středního stupně. Takto vymezené okresy celistvě vykrývají celé
území České republiky. V kontextu prostorové identifikace je prostorovým prvkem charakteru prostorového celku. Je prostorově vymezen
hranicí okresu, s výjimkou okresu - obvodu Praha 1 až Praha 10, jejichž hranice nejsou přesně vymezeny (Standard SIS k prostorové
identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území
Definice dle jiných právních předpisů
V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním
výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle tohoto zákona.
Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v
chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání
výhradních ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně
důležitou stavbu nebo zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásob
výhradního ložiska.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Oprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození hmotného investičního majetku za účelem jeho uvedení do stavu schopného užívání,
obnovují se jeho technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky; u budov a staveb se obnovuje jejich provozní
kvalita, užitkovost a bezpečnost. Oprava představuje regeneraci, jako inovaci nejnižší úrovně, tj. obnovení původního stavu (srovnej inovace ve
výstavbě).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Oprava generální
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obnovení výrobku nebo stavby, popř. technologické nebo stavební části stavby tak, aby prvky stavby, jejichž životnost byla vyčerpána, byly
nahrazeny obdobnými novými prvky. Oprava generální bývá spojena s modernizací.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Optimalizace radiační ochrany
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze
rozumně dosáhnout při utváření hospodářských a společenských hledisek.
Viz zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Orgány ochrany ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší:
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) inspekce,
d) Česká obchodní inspekce,
e) celní úřady,
f) kraje,
g) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
h) obce.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Orgány ochrany přírody
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
jsou 1. obce, 2. okresní úřady, 3. Česká inspekce životního prostředí, 4. správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, 5.
Ministerstvo životního prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Orgány ochrany zemědělského půdního fondu
Definice dle jiných právních předpisů
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy
národních parků a Ministerstvo životního prostředí.
Ve vojenských újezdech vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu zvláštní orgány federálního ministerstva obrany.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Orgány státní správy lesů
Definice dle jiných právních předpisů
Státní správu lesů vykonávají
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) kraje,
c) ministerstvo.
Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s
rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na
návrh ministra obrany.
V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Orgány územního plánování
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Zákon upraví postavení a působnost orgánů územního plánování, kterými jsou:
a) ministerstvo s působností ve věcech územního plánování a stavebního řádu,
b) kraje,
c) obce,
d) ministerstvo obrany.
Pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, pořizování územně plánovacích podkladů a činnosti související vykonávají kraje a
obce jako orgány územního plánování v přenesené působnosti.
1.1.1, 1.3, 3.3, 5.6, 5.9, 5.12, 7.5, 7.10, 10.3, 12.2, 12.3, 13.1, 13.2, 24.1, 24.2, 24.4, 24.6, 24.7, 26.6
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) kraje,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.
§ 12
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Orgány územního plánování jsou právnické osoby, které odpovídají za stav a rozvoj území. Pořizují územně plánovací podklady a v pravomoci
vymezené zákonem pořizují územně plánovací dokumentaci.
Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) okresní úřady,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Orgány územního plánování jsou určeny § 12 zákona ve znění pozdějších předpisů. Jsou jimi územní samosprávné celky - obce a kraje, dále
Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Orgány, které se zabývají pořizováním a projednáváním územně plánovací dokumentace.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Orientační bod pro zrakově postižené osoby
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí orientačním bodem pro zrakově postižené osoby trvalé místo, které je snadno, rychle a jednoznačně
vnímatelné především hmatem, popřípadě sluchem a výrazně se odlišuje od okolního prostředí.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Orientační znak pro zrakově postižené osoby
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí orientačním znakem pro zrakově postižené osoby doplňující trvalá informace hmatová, sluchová nebo
čichová, vedoucí k vytvoření správné představy zrakově postižených osob o prostředí nebo prostoru.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Orná půda
Definice dle jiných právních předpisů
pozemek,
a) na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
b) který je dočasně zatravňován (víceleté pícniny na orné půdě),
c) na němž je postaven skleník, který je v katastru evidován jako budova.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Osídlení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor všech sídelních útvarů, všech základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva na daném území zahrnující i
všechny vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a využívání volného času, vztahy mezi těmito sférami, jakož
i důsledky antropogenních činností.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi
jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami. (Zásady a pravidla územního plánování.
Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Oslunění (insolace)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je množství dopadajícího slunečního záření na určitou jednotku plochy zemského povrchu. Intensita oslunění se mění v závislosti na ročním
období, zeměpisné šířce, průhlednosti atmosféry, orientaci a charakteru svahu. Průměrně je v rovníkových oblastech oslunění 2,4krát větší než
na pólech.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

(= insolace), množství dopadajícího slunečního záření na určitou jednotku plochy zemského povrchu. Intenzita oslunění se mění v závislosti na
ročním období, zeměpisné šířce, průhlednosti atmosféry, orientaci a charakteru svahu. Průměrně je v rovníkových oblastech oslunění 2,4x
větší než na pólech.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Osobní doprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava, jejímž základním cílem je přeprava osob a jejich zavazadel.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí osobami s omezenou schopností pohybu a orientace osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku
pro invalidy, zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobu s
mentálním postižením.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Ostatní budovy
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Budovy prostorově oddělené od hlavní budovy nebo k ní přistavěné, např. drobné stavby a jednotlivé garáže, popř. dvougaráže a další
doprovodné budovy na pozemku, které doplňují funkci hlavní budovy.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Ostatní dopravní plocha
Definice dle jiných právních předpisů
letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Ostatní komunikace
Definice neexistuje

Osvětlení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je stav předmětu (objektu), stavby nebo její části, krajiny nebo její části, na které dopadá světlo. Osvětlení je charakterizováno intenzitou a
směrem dopadu světla, stupněm jeho rozptýlení a barvou světla. Podle zdroje světla se rozlišují osvětlení umělá a denní. Osvětlení celkové se
týká uvažovaného prostoru bez zřetele k potřebám osvětlení v jeho jednotlivých částech. Osvětlení místní slouží k výraznému zvýšení jasu
určitého místa v porovnání s okolím, proto osvětlení místní velmi často doplňuje osvětlení celkové s důrazem na detail. Osvětlení přímé je
takové, při kterém převážná část světelného toku zdroje (více než 90 %) dopadá přímo na osvětlovanou rovinu. Dopadá-li přímo na
osvětlovanou rovinu méně než 10% světelného toku zdroje, pak se jedná o osvětlení nepřímé. Osvětlení lze také hodnotit z hledisek
rovnoměrnosti, architektonického účinku, barvy, rychlosti změny intenzity nebo z hlediska využití v příslušném procesu (např. v technologickém
procesu).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Otevřená zástavba
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Mezi hlavními budovami na sousedních regulovaných pozemcích jsou v uličním průčelí volné (nezastavěné) prostory.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Ovocný sad
Definice dle jiných právních předpisů
pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha.
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Ozonová vrstva
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
vyšší vrstva vnějšího ovzduší (10 až 50 km), kde je kyslík vlivem kosmického záření přeměňován na ozon (O3).
Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Pachové látky
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí pachovými látkami látky nebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový
vjem, charakterizované pachovým číslem, pachovou jednotkou nebo čichovým prahem.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Paleontologický nález
Definice dle jiných právních předpisů
Paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je přírodnina, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti nebo také dokladem jeho vývoje. Ze zákona platí
povinnost zajistit ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením a povinnost opatřit jej údaji o okolnostech
nálezu.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Památka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnost jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo
dochované historické prostředí sídelních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin
a kultury. Památkou je také soubor kulturních statků a věcí, i když některé z nich nejsou památkami. Památky jsou chráněny , státem. Zapisují
se z evidenčních důvodů do státních seznamů památek, vedených krajskými středisky památkové péče a ochrany přírody a odbory kultury
okresních národních výborů. Chráněny jsou však i památky do těchto seznamů nezapsané.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Památka zapsaná v seznamu UNESCO
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Památka zapsaná do Seznamu světového dědictví.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Památková inspekce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče zřízený Ministerstvem kultury.
Viz zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Památková ochrana
Definice dle jiných právních předpisů
nemovitá národní kulturní památka
památková rezervace - budova, pozemek v pam. rezervaci
památková zóna - budova, pozemek v pam. zóně
nemovitá kulturní památka
ochr. pásmo nem. kult. památky, pam. zóny, pam. rezervace nebo nem. nár. kult. památky
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Památkové rezervace
Definice dle jiných právních předpisů
Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České
republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v
potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Památková rezervace je území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Památkové rezervace určuje vláda
ČR nařízením a stanoví současně podmínky pro zabezpečení ochrany rezervace jako celku. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu
vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Tímto způsobem jsou chráněny různé územní
celky - městské památkové rezervace, archeologické rezervace, rezervace lidové architektury, technických památek, architektonické soubory
atd.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Vymezené území historického sídelního útvaru, jehož charakter určují kulturní památky, nebo soubor nemovitých kulturních památek spolu s
širším prostředím, případně území s významnými archeologickými nálezy. Památkové rezervace vyhlašuje ministr kultury a jejich evidenci vede
SÚPPOP (ČSR) a ŠÚPS (SSR).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, a která vláda České
republiky nařízením prohlásí jako celek za památkovou rezervaci spolu se stanovením podmínek pro zabezpečení jejich ochrany. Tyto
podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.
(Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 5.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Památkové zóny
Definice dle jiných právních předpisů
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují
významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti prohlásit za památkovou zónu a
určit podmínky její ochrany.
Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Památková zóna je území obce nebo jeho část s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které
vykazují významné kulturní hodnoty. Památkové zóny vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Vymezené území sídelního útvaru nebo jeho části, historické prostředí sídla či krajiny nebo krajinný celek, které vykazují význačné kulturní
hodnoty. Památková zóna může mít sídelní, krajinný, smíšený nebo speciální charakter (např. zóna technických památek). V památkové zóně
má být všestranně regulován další rozvoj tak, aby byla zachována historicky vzniklá kompozice a další historické hodnoty sídelního útvaru nebo
krajiny a aby se účinně uplatnily v novém životním prostředí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historická prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují
významné kulturní hodnoty, a které proto ministerstvo kultury po projednání s orgány kraje prohlásí za památkovou zónu spolu se stanovením
podmínek jejich ochrany. (Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, § 6.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Památná místa
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nemovité věci a jejich soubory (včetně kombinovaných děl člověka a přírody) jež jsou dokladem dějin hmotného i duchovního života lidí v obcích
a v krajině jako nositelé hodnot historických, uměleckých, sociálních a technických místního významu. (Hendrych, Jan: Tvorba krajiny a zahrad
III. V tisku - nakl. ČVUT.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Památný strom
Definice dle jiných právních předpisů
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy
je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba
památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze
stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní
ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena
žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Mimořádně významný strom, skupiny stromů a stromořadí, které jsou vyhlášeny rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Památné stromy je
zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Jejich ošetřování se provádí se souhlasem orgánu ochrany přírody, který památný strom
vyhlásil. Jeli třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody ochranné pásmo, ve kterém
lze stanovené činnosti a zásahy provádět. Ze zákona má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku
průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, v tomto prostoru není dovolena žádná, pro památný strom škodlivá činnost, kupř.
výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace atp. Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který
lze udělit výjimku, a to v případě, že jiný veřejný zájem převažuje výrazně nad zájmem ochrany přírody.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, které jsou rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášeny za památné. (ČSN 83
9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Parcela
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním
číslem.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Parcela je obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním
číslem.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

je pozemek zobrazený, označený (parcelním číslem) a evidovaný, v souladu s právními předpisy v katastru nemovitostí. Parcely ze
zjednodušené evidence jsou zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistuje a jsou sloučeny do větších půdních celků. Evidují
do doby zobrazení na katastrální mapě (nejpozději do doby ukončení pozemkových úprav) zjednodušeným způsobem s využitím bývalého
pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Údaje zjednodušené evidence se považují
za součást katastrálního operátu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Parcelace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Rozdělení bloku na pozemky pro výstavbu.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Dělení pozemku zpravidla pro účely stavební nebo pro jiné účelové využití. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Park
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Objekt zeleně, ztvárněný do charakteristického kompozičního celku o výměře nad 0,5 ha a minimální šířce 25 m (historický, městský, lázeňský).
(ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Parkování
Definice dle jiných právních předpisů
Umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací (např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu). Parkování se
může podle délky rozlišovat na parkování krátkodobé (do 2 hodin trvání) a dlouhodobé parkování (nad
ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel pro motorovou dopravu. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření,
1977.

Parkové náměstí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Místo v obytném území nebo městském centru obklopené zástavbou a vybavené vegetací, které slouží krátkodobému pobytu a reprezentaci.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Parkový les
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Upravený krajinný úsek, který je tvořen navzájem sladěnými přírodními a rekreačními prvky, jež mají kromě kulturní, estetické a jiné funkce
zejména speciální funkci rekreační. Je druhem lesa zvláštního určení, v němž porostní úpravy jsou usměrňovány vzhledem k potřebám
rekreace obyvatel sídelních aglomerací a sídelních útvarů a v němž porostní prvky mohou být upraveny a doplněny rekreačními prvky.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Parter města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přízemní část města - obvykle do výše druhého podlaží - kterou člověk nejvíce vnímá a v níž se dostává do bezprostředního styku s městem
jako jeho uživatel a vnímatel. Je nejproměnlivější a společensky a výtvarně nejvýraznější částí města, protože je v zorném poli chodce a je
místem jeho kontaktu s lidmi i objekty. Zahrnuje povrch terénu, první až druhé podlaží budov a objekty v interiéru města (uliční mobiliář, zeleň
apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přízemní část města, obvykle do výše druhého podlaží, kterou člověk nejvíce vnímá a v níž se dostává do bezprostředního styku s městem jako
uživatel nebo vnímatel. Zahrnuje povrch terénu, první až druhé podlaží budov, uliční mobiliář, zeleň atd. Jedná se o zorné pole chodce a místo
jeho kontaktu s lidmi i objekty. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Pásma ohrožení lesních porostů imisemi
Definice dle jiných právních předpisů
Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se
zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení").
Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu.
Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení:
a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se
zvýší průměrně o 1 stupeň během pěti let,
b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození
dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během šesti až deseti let,
c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší
průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let,
d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší
průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku
zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.
V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu dospělých
borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž:
a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 %
původního počtu stromů,
b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu
stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů,
c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu
stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % stromů,
d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 %
původního počtu stromů.
Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy.
Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst. 2 lesního zákona) jsou pásma A a B.
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi.
Pásma ohrožení: A, B, C, D.
Viz vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Pásmo sídelní regionální aglomerace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území se sídelními vztahy relativně homogenními ve struktuře a intenzitě. Rozeznávají se tato pásma:
- pásmo městských sídelních vztahů zahrnující jádro aglomerace,
- příměstské pásmo,
- pásmo intenzivních vztahů zahrnující vnější pásmo.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Péče o krajinu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Činnost usilující o takové uspořádání krajiny, při němž se trvale zachová její produktivita a její hygienické a estetické hodnoty.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Peněžitá náhrada (náhrada v penězích)
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
12.6, 12.7
Definice dle jiných právních předpisů
... ocenění podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu.
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů - § 2 odst. (3) písm. f).
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Peněžitá náhrada je ocenění podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, což
definuje zákon č. 151/1997 Sb.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Periodicita povodně 5, 20 a 100 let
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let.
Viz vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Pěší zóna (pásmo)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část komunikační sítě sídelního útvaru vyhrazená zcela nebo převážně chodcům. Vytváří významný společenský prostor. Zpravidla se zřizuje
na území největšího pěšího provozu, zejména v centrální a historické zóně sídelního útvaru. Její atraktivitu má zvýrazňovat výtvarné vybavení
prostoru, které musí být v souladu s režimem dopravy, daným především způsobem zásobování. Pěší zóna může zahrnovat i vnitřní prostory
budov nebo bloků a může být případně zastřešena. Její koncepce musí být součástí celkové koncepce řešení pěšího provozu v sídelním
útvaru.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Pitná voda
Definice dle jiných právních předpisů
Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v
potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem,
a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Hygienické požadavky na zdravotní
nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen "jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních,
chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto
zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené
hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou
koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální
voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Plán hlavních povodí České republiky
Definice dle jiných právních předpisů
Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument plánování v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s
povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z
cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování
vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí České republiky zahrnuje rámcové programy opatření k
prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné pro pořizování plánů oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Plán hlavních
povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Plán hlavních povodí České
republiky pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými ústředními správními úřady a
krajskými úřady pro 3 hlavní povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního moře), pro povodí Moravy, včetně dalších
povodí přítoků Dunaje (úmoří Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou národními částmi mezinárodních oblastí
povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních
předpisů16) a je již v návrhu publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů vody.
Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné
části Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Plán péče
Definice dle jiných právních předpisů
Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních
památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a
lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obvyklý název závazné směrnice pro hospodaření v chráněných územích. Obsahuje pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských
činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody. Plán péče projednává a schvaluje
příslušný orgán ochrany přírody.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Plán rekultivace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dokument vyžadovaný zákonem při podání žádosti o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu jako příloha žádosti, a to v případě, má-li být
půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či
zřízením vodní plochy.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., ochraně zemědělského půdního fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Definice dle jiných právních předpisů
Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán
rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení
zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v
daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro
sousedící území. Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10 let.
Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle
zvláštního zákona, pokud je pro dané území zpracován a schválen.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona, pro činnost
vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce v samostatné i přenesené působnosti.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.


Plán společných zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména
a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy,
zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy
toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně,
d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění,
popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně.
Zákon č. 139/2002, o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k
půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.


Plán využití ploch
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
7.1
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Základní část územního plánu, ve které se závazně stanoví funkční využití ploch pro celé území obce.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Plánovací smlouva
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Smlouva o spoluúčasti na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané infrastruktury (technické, dopravní, sociální, vzdělávací apod.),
umožňující nebo podmiňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území způsobem, který by nezhoršoval jeho
dosavadní stav.
1.3, 8.4, 9.11, 12.6, 12.7, 12.10
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 66
Pořízení regulačního plánu na žádost
(1) Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání základní údaje o požadovaném záměru, identifikaci
pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu a návrh, která územní rozhodnutí regulační
plán nahradí. Žádost se podává u příslušného pořizovatele.
(2) Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž
obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o
parcelaci“). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na
úpravách stávající veřejné infrastruktury (dále jen „plánovací smlouva“).
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Plánovací smlouva řeší spoluúčast na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané infrastruktury (technické, dopravní, sociální, vzdělávací
apod.), umožňující nebo podmiňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území způsobem, který by nezhoršoval jeho
dosavadní stav.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Plánovací souhlas
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Povinný podklad obce k územnímu řízení v případech, kdy pro dané území není schválen územní plán a je navrhována změna v
nezastavitelném území nebo je navrhován takový záměr v zastavitelném území, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí.
1.3, 9.9, 9.10
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Plánovací souhlas je povinný podklad obce k územnímu řízení v případech, kdy pro dané území není schválen územní plán a je navrhována
změna v nezastavitelném území nebo je navrhován takový záměr v zastavitelném území, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Plánování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je uvědomělá činnost řídících subjektů, spočívající ve stanovení cílů a úkolů, cest, prostředků a zdrojů pro jejich dosažení, obvykle v závislosti
na čase.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Uvědomělá činnost, spočívající ve stanovení cílů a úkolů, cest, prostředků a zdrojů pro jejich dosažení, obvykle v závislosti na čase. (Slovník
pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAITa Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Plánování územní
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je činnost, jejíž náplní je soustavné a komplexní řešení funkčního využití území, stanovení zásad jeho organizace a věcná a časová koordinace
výstavby a jiných činností, ovlivňujících rozvoj území. Jejím cílem je vytvářet předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot v území, a to zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek, tzn. půdy, vody a
ovzduší. Vychází z poznatku přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů, rozborů řešeného území a z dalších
podkladů zpracovaných pro řešené území. Základními nástroji této činnosti jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a
územní rozhodnuti. Podle stavebního zákona se v rámci této činnosti: stanoví limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání
území, určují nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití, vymezují chráněná
území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma (pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak) a zabezpečuje ochrana všech
chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, určují zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně
soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků, posuzují a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v
území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, podmiňujících jejich plné využití, řeší umístění staveb, stanoví územně technické,
urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci, navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky
nejefektivnější urbanistický rozvoj, vytvářejí podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území, navrhuje pořadí výstavby a
využití území, navrhují územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Plánování v oblasti vod
Definice dle jiných právních předpisů
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí
povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely
zásobování pitnou vodou.
Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně příslušných programů opatření, jsou podkladem pro výkon veřejné správy,
zejména pro územní plánování, územní rozhodování, vodoprávní rozhodování a povolování staveb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Plány oblastí povodí
Definice dle jiných právních předpisů
Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních
povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně programů
opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů. Plány oblastí povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s
příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast povodí Horního a středního
Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry,
oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Platnost územního rozhodnutí
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Územní rozhodnutí je závazné pro navrhovatele, všechny účastníky územního řízení i jejich právní nástupce a pro všechny správní úřady a
územní samosprávy rozhodující o území. Zákon stanoví, kdy zaniká platnost územního rozhodnutí a v jakých případech je možno ji prodloužit,
upraví zánik územního rozhodnutí v důsledku upuštění navrhovatele od záměru. Zákon upraví změny územního rozhodnutí a možnost uzavření
smlouvy o převodu práv nabytých z územního rozhodnutí mezi navrhovatelem, popřípadě jeho právním nástupcem a třetími osobami.
9.20
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v
odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k
terénním úpravám a pracím podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu. Rozhodnutí o
umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem, kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo
jeho právního nástupce o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad.
Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo
územní rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.
§ 40 odst. (1) až (4)
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Územní rozhodnutí platí tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci. Nepozbývá platnost, jestliže byla v této lhůtě podána žádost o vydání
stavebního povolení nebo rozhodnutí, které plní obdobnou funkci. To neplatí, jestliže žádost o toto rozhodnutí byla zamítnuta, nebo jestliže bylo
řízení zastaveno pro nedostatek součinnosti žadatele anebo proto, že vzal svou žádost zpět. Platnost územního rozhodnutí může být na žádost
podanou nejpozději posledního dne platnosti územního rozhodnutí prodloužena, a to nejvýše o jeden rok.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Plodnost
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Průměrný počet dětí na jednu ženu. V demografii přesně vyjadřuje počet dětí, které by měla žena od svých 15 do 50 let, kdyby její reprodukční
chování po celé toto období odpovídalo mírám plodnosti podle věku, zjištěným ve sledovaném roce (a kdyby v tomto roce nezemřela). Roční
(úhrnná) plodnost = 3,0 neznamená, že v daném roce bude mít každá rodina v průměru 3 děti, ale pokud by se ženy chovaly reprodukčně tak,
jako průměrné ženy, pak by ve svých 50 letech (pokud by se tohoto věku dožily) měly 3 děti.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Plocha
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(1) V tomto zákoně se rozumí
g) plochou část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního
rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její
význam.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Termín je používán pro označení částí území obce rozlišného využití (např. plochy bydlení, dopravní plochy, sportovní a rekreační plochy
apod.). Někdy je pro plochy používáno i označení zóny. Vymezení ploch a jejich účelu se provádí komplexně v územním plánu obce, beze
zbytku v celé rozloze jejího správního území, současně se jím určuje pro jaké funkční využití je možné vydat územní rozhodnutí.
V územním plánování je plocha chápána jako část území, přitom představují souhrn více pozemků, které jsou vymezovány teprve v regulačním
plánu nebo územním rozhodnutím. Plocha by proto neměla být ztotožňována se stavebním pozemkem pro určitou stavbu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je prostor ohraničený uzavřenou linií – tj. linií, ve které žádný z koncových bodů jejích úseček není volný – a je určený právě jedním definičním
bodem. Ohraničující linie (polygon) je tvořena z prvků jedné třídy, skupiny nebo podskupiny.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Plocha monofunkční
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Plocha určená pro stanovenou funkci, která vylučuje využití pro jiný typ funkcí s výjimkou tzv. funkcí doplňkových a výjimečně přípustných.
(Územní plán SÚ hl. m. Prahy a vyhláška HMP č. 32/1999 Sb., o závazné části územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Plocha nadmístního, popřípadě republikového významu
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(1) V tomto zákoně se rozumí
h) plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí
nebo více městských částí na území hlavního města Prahy, popřípadě území více krajů.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Plocha přestavby
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
Územní plán
§ 43
(1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen
„urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména
zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen
„plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto
ploch a koridorů.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Plocha regulovaného pozemku při parcelaci
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Velikost regulovaného pozemku vzniklého parcelací.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Plochy určené k vzletům a přistáním
Definice dle jiných právních předpisů
Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území, určené k vzletům a přistáním letadel a
s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

Ploška
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Termín užívaný v krajinné ekologii. Představuje část zemského povrchu, která se liší od svého okolí (krajinné matrice) druhovou diverzitou a
strukturou. Rozeznáváme plošky vzniklé narušením matrice (sesuvem půdy, vytěžením části lesa, lavinou), plošky zbytkové, které vznikají též
působením rušivých vlivů, ale představují zbytek původní krajinné matrice po jejím narušení (pole se zbytky původních lesů), plošky zdrojů
prostředí, které jsou relativně stálé a vyjadřují heterogenitu daného prostředí (jezero uprostřed lesa, oáza uprostřed pouště) a zavlečené plošky,
spojené s činností člověka (lidská obydlí, pole, kulturní lesy).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Plyn
Definice dle jiných právních předpisů
Plynem se rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud
nejsou používány pro pohon motorových vozidel.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Plynárenská soustava
Definice dle jiných právních předpisů
Plynárenskou soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému
řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k
provozování těchto zařízení.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Plynárenské zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Plynárenským zařízením se rozumí plynovody, plynovodní přípojky a technologické objekty s nimi související.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Plynové zařízení
Definice dle jiných právních předpisů
Plynovým zařízením se rozumí zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy,
plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a regulační stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké, velmi vysokotlaké a přímé plynovody.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Plynovod
Definice dle jiných právních předpisů
Plynovod sestává z potrubí a příslušenství.
K potrubí patří: uzavírací zařízení, odvodňovače na shromažďování a vypouštění kondenzátů, kompenzátory, zařízení na vstřikování látek pro
rozpouštění případných usazenin nebo námrazy, zařízení k odorizaci plynu, izolační vložky nebo příruby k zamezení toku bludných elektrických
proudů a eventuálně jiná zařízení, zabudovaná v potrubí.
Příslušenstvím plynovodu jsou: šachty, ochranné kryty a poklopy armatur, závěsy, chráničky, čichačky, orientační sloupky a štítky, sdělovací
zařízení, která je nutno zřídit pro zajištění a ochranu potrubí, jakož i katodová ochrana.
ČSN 38 6410 Předpisy pro stavbu a provoz plynovodů s vysokým a středním tlakem. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření,
1961.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Rozvodné zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa výroby, těžby nebo uskladnění až k regulační stanici nebo plynovodní
přípojce. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Plynovodní přípojka
Definice dle jiných právních předpisů
Plynovodní přípojkou se rozumí zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Pobřežní pozemek
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí pobřežním pozemkem - pozemek sousedící s korytem vodního toku, ve smyslu § 49 odst. 2 vodního zákona.
Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.

Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pozemek tvořící břeh koryta vodního toku nebo pozemek sousedící s tímto korytem nebo břehem, jakož i pozemek tvořící břeh uzavřené vody
nebo pozemek s ním sousedící.
Viz zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Podklady pro schvalování územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podklady pro schvalování územně plánovací dokumentace jsou:
- návrh usnesení o schválení územně plánovací dokumentace,
- návrh obecně závazného právního předpisu o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace.
Návrh usnesení o schválení územně plánovací dokumentace obsahuje zejména návrh výroku o schválení, návrh výroku o vymezení závazné
části územně plánovací dokumentace a návrh výroku o námitkách k návrhu územně plánovací dokumentace a nesouhlasech s vyřízením
námitek podaných ke konceptu řešení.
Návrh usnesení zpravidla dále obsahuje konkrétní úkoly v působnosti schvalujícího orgánu vyplývající ze schválené územně plánovací
dokumentace.
Návrh obecně závazného právního předpisu o vyhlášení závazné části územně plánovací dokumentace obsahuje zejména územní rozsah
platnosti, závaznou část územně plánovací dokumentace, včetně veřejně prospěšných staveb, jak byla vymezena ve výroku usnesení o
schválení územně plánovací dokumentace a závěrečná ustanovení o místech uložení územně plánovací dokumentace.
U schválené územně plánovací dokumentace opatří pořizovatel hlavní výkresy a textovou část schvalovací doložkou.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) Pracovní verze.


Podkroví
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití
(Vyhláška HMP č. 26/1999 Sb., o obecných techn. požadavcích na výstavbu v hl.m.Praze, čl.3 - písm i/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Podlaží nadzemní, podzemní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Podzemní podlaží, má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po
obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá po hlavní
římsu, tj. nezahrnuje podkroví. (Metodika - slovník pojmů. Vnitřní předpis Útvaru rozvoje hl. m.Prahy. Praha: 1997., Vyhláška HMP č.26/1999
Sb., o obecných techn. požadavcích na výstavbu v hl.m.Praze, čl.3 - písm j/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Podlažnost
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Počet nadzemních podlaží nad sebou. Počítá se po hlavní římsu. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech budovy liší, uvažuje
se pro účely regulace vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený v jednom místě budovy při přilehlé veřejné komunikaci.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Podlažnost lze mj. definovat také ve formě indexu, a to jako podíl hrubé podlažní plochy ku zastavěné ploše. Hovoříme-li o zástavbě čítající
několik objektů, získáme „průměrnou podlažnost“. (Metodický pokyn k ÚPn SÚ hl. m. Prahy. Praha: 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Podmínky
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.7
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podmínky řízení (také procesní podmínky) jsou formální předpoklady, které musí být splněny, aby mohlo být o věci meritorně rozhodnuto.
Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995.

Podnět
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 5.14, 6.6, 7.10, 8.3, 8.4, 12.1
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Podnět znamená projev určité osoby učiněný úřednímu orgánu mimo ústní jednání. Tyto projevy je možno udělat různou formou, písemně (tj.
též telegraficky, dálnopisem) nebo ústně.
Madar, Zdeněk a kol.: Slovník českého práva. Praha: LINDE, 1995.

Podoblast cestovního ruchu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část oblasti cestovního ruchu tvořící svébytný přírodní celek, komunikačně napojený na hlavní nástupní centrum podoblasti. Je zájmovým
územím soustavy výchozích bodů, středisek a základen cestovního ruchu a rekreace.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Podpovrchová doprava
Definice dle jiných právních předpisů
Doprava prováděná na dopravních cestách v úrovni nebo nad úrovní inženýrských sítí.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Podpovrchová voda
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Voda vyskytující se pod zemským povrchem ve všech formách a skupenstvích; souborné označení pro vodu půdní a podzemní.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Podskupina
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je podmnožinou prvků jedné skupiny, tvoří logicky ucelenou část a dělí se dále na druhy.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Podtřída
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je množina prvků jedné třídy, tvoří logicky ucelenou část a dělí se dále na skupiny.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Podzemní doprava
Definice dle jiných právních předpisů
Doprava prováděná na dopravních cestách pod úrovní inženýrských sítí.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.

Podzemní podlaží
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Podlaží, která nevyhoví kritériím pro nadzemní podlaží.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Podzemní vody
Definice dle jiných právních předpisů
Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní
vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část podpovrchové vody vyplňující dutiny zvodněných hornin bez ohledu, zda vytváří nebo nevytváří souvislou hladinu; též voda vytvářející
souvislou hladinu v půdě.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Podzemní zásobník plynu
Definice dle jiných právních předpisů
Podzemním zásobníkem plynu se rozumí plynové zařízení, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro
činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je provozován ve veřejném zájmu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Pohledová hrana
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Horizontální, v pohledech souvisle působící soubor hmot, zeleně nebo jiných přírodních prvků. (Urbanistická studie PPR. Útvar rozvoje hl.
m.Prahy a ateliér Ing.arch. J. Sedláka. 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Pohledově exponované části průčelí
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Části průčelí, vhodné pro architektonické zdůraznění.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Pohledové stanoviště, pohledová linie
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Bod nebo trasa, z nichž existují významné pohledy na dané území. (Urbanistická studie PPR. Útvar rozvoje hl. m.Prahy a ateliér Ing.arch. J.
Sedláka. 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Pohledový horizont
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pohledové horizonty uzavírají jednotlivé panoramatické pohledy, jsou vztaženy k jednotlivým pohledovým stanovištím. (Urbanistická studie PPR.
Útvar rozvoje hl. m.Prahy a ateliér Ing.arch. J. Sedláka. 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Politika územního rozvoje
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Nástroj plánování na celostátní úrovni, zaměřený na koncepční otázky využívání území a požadavky jeho změn v dlouhodobém výhledu.
1.1.1, 1.3, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.5, 6.2, 6.8, 7.1, 8.13, 9.17, 16.18
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 31
(1) Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových,
přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro
naplňování těchto úkolů.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí
schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující
tuto koordinaci.
(3) Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo
uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro
rozhodování v území.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Poloha napojovacích bodů technické infrastruktury
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Místa (body, úseky na uliční čáře apod.), kde je možno napojit regulovaný pozemek na kanalizaci, vodovod, elektrickou síť, slaboproud,
popřípadě další media.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Polohové určení nemovitosti a katastrálního území
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním
nemovitostem a katastrálním územím.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Polyfunkčnost, monofunkčnost
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
V urbanismu je polyfunkční objekt, zóna nebo území zahrnující více různých funkcí. V obecné rovině se může jednat i např. o věc, zařízení
apod., které lze pro více funkcí použít. Opakem uvedeného je monofunkčnost. (Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1971.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Populace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor jedinců téhož druhu žijících v určitém prostoru a čase nebo také skupina pohlavně se křížících nebo alespoň potencionálně se křížících
jedinců, také tzv. Mendelovská populace. Pro nepohlavně se rozmnožující organismy je termín populace též používán, má však omezenou
platnost. I tyto druhy se čas od času pohlavně rozmnožují a vyměňují si navzájem geny. Základní parametry, které charakterizují populaci, je
početnost (abundance), denzita (hustota početnost na jednotku plochy), natalita, mortalita, věková skladba, rozmístění jedinců v prostoru.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Biologicky nebo zeměpisně odlišený soubor jedinců.
Viz zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Populační cykly
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Více či méně pravidelné změny početnosti populací zjištěné u mnoha druhů živočichů. Krátkodobé populační cykly trvají 3-4 roky, některé 9-11
let, delší cykly zatím nebyly spolehlivě prokázány. Existuje několik teorií pokoušejících se vysvětlit tyto pravidelné změny početnosti populací.
Změnami klimatických podmínek v závislosti na periodicitě výskytu slunečních skvrn a změn v množství vysílané zářivé energie jsou
vysvětlovány 9-l11eté cykly, interakcemi mezi trofickými řetězce krátkodobé 3-4leté cykly. Cyklické změny mohou patrně vyvolat i vztahy uvnitř
společenstev vztahy mezi predátory a kořistí. Poté co byla formulována teorie stresu H. Selyeho byla také použita k vysvětlení 3-4letých kolísání
populací drobných savců.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Populační exploze
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Růst lidské populace dnes především v tzv. rozvojových zemích. Růst je způsoben jen částečně zvýšenou plodností. Hlavním faktorem je
zejména výrazné snížení úmrtnosti (hlavně kojenecké a dětské úmrtnosti) v důsledku dostupnosti relativně levných, ale účinných léků a
zlepšení zdravotní péče. Populační exploze se obvykle zmírňuje (růst populace omezuje) působením industrializace a souvisejícími změnami v
socioekonomické struktuře států/regionů (viz demografická revoluce).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Porost
Definice dle jiných právních předpisů
Porostem se rozumí základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pořizování územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
O pořízení ÚPD rozhoduje ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení. Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a
územně plánovací podklady. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků. Pořizování zahrnuje vypracování,
projednání a schválení zadání, zpracování konceptu řešení, projednání konceptu řešení, vypracování souborného stanoviska, zpracování
návrhu a projednání návrhu ÚPD. Náklady spojené s pořízením ÚPD hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního
plánování může požadovat částečnou, nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení ÚPD od právnických nebo fyzických osob, podnikajících podle
zvláštních předpisů, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení ÚPD vyvoláno.
Pořízení územně plánovací dokumentace probíhá v těchto krocích:
· Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací
dokumentace.
· Na základě projednání konceptu řešení, zpracování souborného stanoviska, dohody s dotčenými orgány státní správy, vyjádření nadřízeného
orgánu a schválení souborného stanoviska pořizovatel zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.
· Základní obsah územně plánovací dokumentace je definován ve vyhlášce o územně plánovací dokumentaci (ÚPD) a územně plánovacích
podkladech (ÚPP). Tento základní obsah územně plánovací dokumentace může být rozšířen podmínkami zadání nebo souborného stanoviska.
· Koncept řešení a návrh územně plánovací dokumentace zpracovává oprávněná osoba - zpracovatel územně plánovací dokumentace -
zpravidla na základě smlouvy.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) Pracovní verze.

Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje
a) soubor postupů a úkonů pořizovatele, stanovených zejména stavebním zákonem a vyhláškou č. 135/2001 Sb. Řada požadavků na činnost
pořizovatele vyplývá i z uplatňování zájmů chráněných zvláštními předpisy, které upravují součinnost s dotčenými orgány státní správy.
Pořizování územně plánovací dokumentace probíhá v určitých pracovních etapách, podrobně upravených v příslušných ustanoveních vyhlášky:
1. přípravné práce
2. průzkumy a rozbory
3. zadání územně plánovací dokumentace
4. koncept řešení územně plánovací dokumentace
5. souborné stanovisko
6. návrh územně plánovací dokumentace
7. schválení územně plánovací dokumentace
8. uložení dokladové části procesu pořizování územně plánovací dokumentace
Tyto etapy probíhají přiměřeně i při pořizování změn územně plánovací dokumentace. V každé z těchto etap je obsah územně plánovací
dokumentace poněkud jiný s ohledem na:
- konkrétní druh územně plánovací dokumentace, zvolený např. s přihlédnutím k rozsahu řešeného území a k uvedeným okolnostem;
- vlastnosti a charakter území, pro které se územně plánovací dokumentace zpracovává;
- problémy, které mají být řešeny v územně plánovací dokumentaci.
b) činnost projektanta - fyzické osoby oprávněné k výkonu vybraných činností ve výstavbě, mezi které patří i zpracování konceptu řešení
územně plánovací dokumentace a jejího návrhu. Zahrnuje rovněž evidenci a uložení dokladů o jeho jednáních a důležitých rozhodnutích
[vyhláška § 8 odst. 7 písmo e)];
c) soubor dokladů o pořizování územně plánovací dokumentace, předepsané podklady pro jeho účastníky, které jsou zpravidla výsledkem
činnosti pořizovatele a projektanta.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Pořizování územně plánovacích podkladů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
S ohledem na povahu územně plánovacích podkladů, jejich účel a využití v územním rozhodování a dále na to, že nejsou vyhlašovány obecně
závazným právním předpisem ani schvalovány orgánem územního plánování, stavební zákon ani vyhláška neukládají žádné procesní
povinnosti při jejich pořizování a ani neukládají závazné požadavky na jejich obsah. Vymezují je pouze informativně s ohledem na jejich určení
jako podklad pro územní rozhodování.
Výjimku tvoří případy, kdy urbanistická studie může být využita jako náhrada za koncept řešení územního plánu obce a regulačního plánu,
případně územní prognóza jako náhrada za koncept řešení územní plánu velkého územního celku.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Pořizovatel
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 2
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
a) pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) nebo Ministerstvo obrany, který
pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pořizovatel je orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci a navrhuje hlavní cíle a
požadavky pro jejich zpracování.
· Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady.
· Okresní úřad zajišťuje pořízení územního plánu obce a regulačního plánu na žádost obce.
· Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků.
· Ministerstvo obrany pořizuje ÚPP a ÚPD na území vojenských újezdů.
Pokud pořizovatel postupuje podle ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, v terminologii tohoto zákona se stává zadavatelem. Při
uzavírání smluvních vztahů postupuje podle zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník).
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.) Pracovní verze.

Toto označení pro orgán územního plánování je uvedeno v ustanovení § 20, odst. 1 zákona, podle kterého pořizovatelem je ten orgán územního
plánování, který pořizu¬je územně plánovací dokumentaci. Pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů
vykonávají obce a kraje v přenesené působnosti, v případě obcí je pořizovatelem obecní úřad, v případě krajů krajský úřad. Pořizovatelem je
rovněž v zákonem stanovených případech Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci. Navrhuje též její hlavní cíle a požadavky pro její vypracování v
zadání, a to na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území. (Zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 20 odst. 1)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Poskytovatel údajů
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 27
Pořizování územně analytických podkladů
(1) Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
územních plánů a regulačních plánů. Krajský úřad pořizuje územně analytické podklady pro území kraje v podrobnosti a rozsahu nezbytném
pro pořizování zásad územního rozvoje.
(2) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace
nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu
útvaru nebo stavbě a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na
provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a
účinnosti (dále jen „údaje o území“). Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa.
(3) Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále
jen „poskytovatel údajů“) především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost,
úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro
činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Posouzení EIA
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Environmental Impact Assessment - hodnocení vlivu na živ. prostředí. Provádí se pro zákonem stanovené investiční záměry (tj. ty, které mohou
významně ovlivnit životní prostředí). Dokumentace EIA zkoumá projekt z hledisek vlivu na ekosystémy, vlivu na antropogenní systémy, vlivu na
obyvatelstvo, velkoplošných zásahů do krajiny. (Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Posouzení/posuzování vlivu na životní prostředí
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 8.8, 8.9, 9.2, 9.6, 9.7, 9.9, 9.10, 9.16, 9.17, 9.21, 9.23, 24.6
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci - Příloha č. 1 a 2.
Definice dle jiných právních předpisů
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. - Celý zákon.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Posouzení EIA (Environmental Impact Assessment - hodnocení vlivu na životní prostředí) se provádí pro zákonem stanovené investiční záměry
(tj. ty, které mohou významně ovlivnit životní prostředí). Dokumentace EIA zkoumá projekt z hledisek vlivu na ekosystémy, vlivu na antropogenní
systémy, vlivu na obyvatelstvo, velkoplošných zásahů do krajiny.
Maier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1997.
je postup stanovený zákonem ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dalšími předpisy pro posuzování vlivu
připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností, technologií, rozvojových koncepcí a programu i výrobku na životní
prostředí. Předmětem posuzování vlivu na životní prostředí jsou stavby, činnosti a technologie uvedené v předpisech a takové, které mají být
prováděny v územích chráněných podle právních předpisů, i když nedosahují stanovených limitních hodnot, stanoví-li tak příslušný orgán z
vlastního podnětu nebo z podnětu stavebního úřadu, nebo jiného orgánu státní správy nebo obce, v jejímž územním obvodu nebo sousedství
má být stavba, činnost nebo technologie prováděna. Oznamovací povinnost má každý, kdo hodlá provádět stavbu, činnost nebo technologii ve
smyslu výše uvedeného zákona. K oznámení se připojuje dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie, kterou mohou
zpracovávat jen osoby s osvědčením odborné způsobilosti. Příslušný orgán pak zabezpečí projednání dokumentace s dotčenými orgány a obcí
(obcemi), včetně veřejného nahlédnutí. Do projednávání může vstoupit občanská iniciativa a občanské sdružení. Na dokumentaci a
shromážděná vyjádření příslušný orgán zadá zpracování posudku u oprávněné osoby. Posudek se veřejně projedná. Na základě posudku a
protokolu z veřejného projednání vydá příslušný orgán stanovisko, bez něhož nemůže příslušný správní orgán vydat územní rozhodnutí.
Náklady na zpracování uvedené dokumentace a posudku hradí oznamovatel, tj. stavebník. Viz také dokumentace o hodnocení vlivu staveb na
životní prostředí.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Postupy územního plánování
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.5, 2.6, 30.2
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Oddíl 4 Pořizování územně plánovací dokumentace

Poškozování životního prostředí
Definice dle jiných právních předpisů
Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy (zákon č. 17/92 Sb. o životním
prostředí).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Potravinová vertikála
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Racionální propojení všech úseků rostlinné a živočišné výroby, úpravy zemědělských produktů, jejich potravinářského zpracování a skladování
potravin. Představuje vyšší stupeň kooperace a integrace zemědělské výroby s potravinářským průmyslem v rámci velkého územního celku,
umožňující jednotné vertikální řízení v zájmu dosažení správné proporcionality a komplexní racionalizace potravinového hospodářství.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Pověřené obecní úřady
Definice dle jiných právních předpisů
Pověřený obecní úřad je orgán obce, který vykonává přenesenou působnost pro více obcí ve správních obvodech a v rozsahu stanoveném
zvláštními zákony.
Prováděcí právní předpis stanoví sídla a správní obvody jednotlivých pověřených obecních úřadů.
Viz přenesená působnost obce
Zákon ČR č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obecní úřady v obcích, které vláda určí nařízením (dále jen pověřený obecní úřad), vykonávají ve stanovených územních obvodech státní
správu ve věcech stanovených zvláštními předpisy. Pověřený obecní úřad vykonává státní správu i v územních obvodech jiných pověřených
obecních úřadů, stanoví-li tak okresní úřad po projednání s příslušným orgánem státní správy.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Povinnost poskytovat informace
Definice dle jiných právních předpisů
Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány a
orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon
svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to
pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu.1)
1) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o
životním prostředí.
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti při ochraně životního prostředí
Definice dle jiných právních předpisů
§ 17
(1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat
nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
(2) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po
zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.
(3) Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby
splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska
jejich možných vlivů na životní prostředí.
§ 18
(1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady
zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky.
(2) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat
informace o svém působení na životní prostředí.
§ 19
Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření
k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo
by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Povinný subjekt
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí povinnými subjekty
1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,
2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se
přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,
3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty,
které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých
složek (dále jen "pověřená osoba").
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Povodí
Definice dle jiných právních předpisů
Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním
tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického
rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území ohraničené rozvodnicí (pomyslná čára v terénu od které se rozděluje odtok povrchové vody do dvou sousedních povodí), odvodňované
do určitého toku, nebo do určitého místa (oblasti) tohoto toku.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Povodně
Definice dle jiných právních předpisů
Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda
již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území
nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku
srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň),
nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na
vodním díle (zvláštní povodeň).
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Povodňové plány
Definice dle jiných právních předpisů
Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji
povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace
povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní
narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Povolování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území
Definice dle jiných právních předpisů
Povolení staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů
jen se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem.
Souhlas orgánu kraje v přenesené působnosti podle odstavce 1 si vyžádá orgán příslušný pro povolování staveb a zařízení. Žádost o povolení
stavby a zařízení musí žadatel doložit vyjádřením organizace spolu s návrhem podmínek ochrany výhradního ložiska.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Povolování staveb
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stavby, jejich změny a udržovací práce se mohou uskutečňovat jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
Stavební povolení se vyžaduje, pokud zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, při stavbách každého druhu bez ohledu na jejich
stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje u změn stávajících staveb.
Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných
konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.
Viz Stavební povolení, Stavební řád, Stavební řízení, Stavební úřad
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Povrchové vody
Definice dle jiných právních předpisů
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky,
přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Voda povrchově odtékající nebo zadržená v nádržích na zemském povrchu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Pozemek
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.1.2, 1.3, 1.4, 8.1, 8.6, 8.10, 8.15, 9.1, 9.4, 9.13, 9.14, 9.18, 9.21, 9.24, 10.5, 12.1, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 14.2, 14.4, 14.6, 14.7, 14.9, 14.11,
16.2, 16.8, 17.1, 17.10, 17.12, 17.23, 17.24, 19.3, 23.2, 28.1, 28.3, 28.4, 28.5, 28.6, 28.7
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní
stavbou.
§ 139b, odst. 15)
Pozemek určený k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci navrhované
stavby a její bezpečné užívání.
Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. - § 7, odst. (1)
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo
hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.
Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen "zemědělské pozemky"),
lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky, hranicí vymezenou právem k nemovitosti,
hranicí držby nebo hranicí druhů pozemků nebo rozhraním způsobu využití pozemků.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

obecně, je přesně vymezená část zemského povrchu (souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů. V ČR se
pozemky člení podle druhu na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zastavené
plochy a nádvoří a ostatní plochy. Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitost. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí
zapisují charakteristiky, blíže určující druh pozemku, např. u ostatních ploch, jde-li o skálu, komunikaci apod.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Pozemek - přesně vymezená část zemského povrchu (tj. souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů.
Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitostí. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky, blíže
určující druh pozemku.
Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.
V územním plánování je tento termín chápán jako stavební pozemek, jak je definován ve stavebním zákoně, § 139b odst. 15. Rozumí se jím "...
část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavení a pozemek zastavěný hlavní stavbou." S pozemkem,
vymezovaným v regulačních plánech je tedy spojeno stanovení podmínek, za jakých lze využít takto vymezenou část území pro umístění stavby
určitého účelu.
V regulačních plánech a územních rozhodnutích vymezené pozemky a jejich funkční využití nelze tedy zaměňovat s pozemky/parcelami
(zobrazení pozemku v katastrální mapě) a s jejich druhy podle katastrálního zákona, které jsou určeny k identifikaci a evidenci vlastnických
vztahů a práv. Podle ustanovení § 27 písmo a) katastrálního zákona je pozemek " část zemského povrchu oddělená od sousedních částí
hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popřípadě
rozhraním způsobu využití pozemků. ". Podle ustanovení § 2 odst. 3 tohoto zákona se pozemky "... člení podle druhů na ornou půdu,
chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen " zemědělské pozemky"), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a
nádvoří a ostatní plochy. "
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Pozemkem se obecně rozumí část zemského povrchu, bez ohledu na to, jakým substrátem je pokryta (zemědělská půda, zastavěná plocha,
vodní toky apod.), oddělená od ostatních částí určitou hranicí.
Pozemek je v katastrální mapě zobrazován v podobě parcel; pozemek se stává parcelou tím, že je označen parcelním číslem.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Pozemková parcela
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pozemkové úpravy
Definice dle jiných právních předpisů
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi
přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto
souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení
životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav
slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.
Zákon č. 139/2002, o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k
půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pozemkové úpravy jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských
jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního
prostředí a na investiční výstavbu.
Pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a
funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k
racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.
O provedení pozemkových úprav a souvisejících úkonech rozhoduje okresní pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Schválený
návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

vyhlašuje pozemkový úřad příslušného okresu na základě zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Vyhlašuje obchodní
veřejnou soutěž na jednotlivé práce, na které dohlíží a které přebírá. Pozemkové úpravy se provádějí buď v celém katastrálním území nebo v
jeho části. Od r. 1999 musí být u všech pozemků zemědělského půdního fondu určena bonita půdy. Tato je zapsána na katastrálním úřadě v
souboru katastru nemovitostí. Do všech geometrických plánů nově vyhotovovaných se bonita uvádí (viz vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se
provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem (katastrální zákon) ve znění pozdějších předpisů).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Definice dle jiných právních předpisů
Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty,
nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13
odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),
b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků
zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a
jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit
označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pozemky zemědělsky obhospodařované
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny.
Viz zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Pozemní doprava
Definice dle jiných právních předpisů
Doprava prováděná na dopravních cestách vedoucích po pevném zemském povrchu.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava prováděná na dopravních cestách vedoucích po pevném zemském povrchu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Pozemní komunikace
Definice dle jiných právních předpisů
Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto
užití a jeho bezpečnosti.
Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:
a) dálnice,
b) silnice,
c) místní komunikace,
d) účelová komunikace.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Požadavky na stavby
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 156
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro
navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou
odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně
bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů,
jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Pracovní dojížďka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pravidelná dojížďka za zaměstnáním do sídla, jež není trvalým bydlištěm dojíždějícího. Podle časového intervalu se dělí na denní, týdenní a
občasnou.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Práh rozvoje města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Situace, kdy dalšímu rozvoji města brání vyčerpání kapacit důležitých zařízení technické nebo dopravní infrastruktury, vyčerpání zdrojů a
rezervních ploch nebo velké přírodní či umělé překážky; překonání této situace - prahu rozvoje - vyžaduje velké investice, obvykle jednorázové
(postavení nové kanalizační čistírny, přechod na jiný druh hromadné dopravy, např. metro, přemostění velké řeky apod.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Právní řád
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor platných právních předpisů. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů invest.celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Právnická osoba
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.1.1, 1.3, 3.3, 14.6, 14.9, 17.2, 17.6, 17.16, 23.1
Definice dle jiných právních předpisů
Právnickými osobami jsou
a) sdružení fyzických nebo právnických osob,
b) účelová sdružení majetku,
c) jednotky územní samosprávy,
d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - § 18 odst. (2)

Právo veřejnosti na informace
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
9.5
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Přímo nedefinuje, do určité míry je právo na informace zakotveno v pořizování územně plánovací dokumentace.
Definice dle jiných právních předpisů
Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Aarhuská smlouva - Článek 2 bod 3 - Definice environmentální informace
Článek 4 - Přístup k envirmomentálním informacím
Článek 5 - Sbírání a rozšiřování informací o životním prostředí

Princip zodpovědnosti státu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Princip založený na ustanovení článku 7 Ústavy, který zavazuje stát, aby dbal šetrného využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního
bohatství, které patří v podobě životního prostředí k nejvyšší hodnotě společnosti.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Problémový výkres
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Průzkumy a rozbory obsahují problémový výkres, který souhrnně znázorňuje hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, jež
má řešit ÚPD. (Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 10.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Prodejní plocha
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Hrubá podlažní plocha maloobchodního zařízení, kde při prodeji zboží dochází ke kontaktu se zákazníkem (nikoli tedy sklady, komunikace,
související administrativní plochy ani nezbytná příslušenství). (Metodický pokyn k ÚPn SÚ hl. m. Prahy. Praha: 2000.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Produkt
Definice dle jiných právních předpisů
Produktem se rozumí souhrnný název pro technické vybavení, programové vybavení, dokumentaci informačních systémů nebo služby nebo
jejich kombinaci.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Program obnovy vesnice - Program obnovy venkova
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Program obnovy venkova navazující na dřívější Program obnovy vesnice je ucelený koncepční dokument, jehož záměrem je reálná obnova
vesnice a venkovského prostoru. Vytyčuje cíle významné pro celý stát i pro konkrétní obce. Jde především o udržení, obnovu a rozvíjení
místních kulturních a společenských tradic, rozvoj hospodářství, obnovu stavebního fondu i místního rázu jednotlivých venkovských obcí a o
udržení, obnovu a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu okolní zemědělsky využívané krajiny při zachování a rozvíjení její přírodní
a estetické hodnoty. Program obnovy venkova představuje jak metodické východisko pro přípravu místních programů obnovy jednotlivých obcí,
tak dotační titul, ze kterého je přispíváno obcím na konkrétní akce. Velký důraz je kladen také na rozvíjení participace obyvatel, jednotlivců i
různých spolků či organizací, na obnově a rozvoji obce. Součástí programu je každoročně pořádaná soutěž o titul Vesnice roku.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Program péče o krajinu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Společný program Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR je zaměřen na podporu ochrany a tvorby krajiny. Jeho
cílem je zachování a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny (především ekologických a vodohospodářských), kladné ovlivnění tvorby krajiny a
omezení nevhodných způsobů využívání krajiny. V krajině mimo zvláště chráněná území jde o:
- údržbu krajiny v kulturním stavu (především údržba trvalých travních porostů),
- ochranu významných biotopů a kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin,
- tvorbu a údržbu územních systémů ekologické stability,
- regeneraci významných krajinných prvků, ochranu památných stromů a regeneraci významných a památkově chráněných parků a zahrad,
- zakládání a údržbu dřevinných břehových porostů, biologických protierozních opatření a trvalých travních porostů na vodních březích.
Ve zvláště chráněných územích přírody se jedná o:
- péči o porosty a plochy v těchto územích,
- změny kultur v těchto územích.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Program regenerace historických měst
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst. Program je
opětné obnovení kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí historických sídel, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje
podnikatelských aktivit, za předem dohodnutých podmínek ochrany. Regenerace v podstatě znamená soubor zhodnocujících činností
(přestavby, rekonstrukce, modernizace atd.), při nichž je zachována podstata urbanistické struktury i jednotlivých objektů. Cílem je zhodnotit
prostředí, prostorovou kompozici, urbanistické soubory i objekty a zabezpečit estetický výraz, vhodnou funkční náplň a vyhovující provozně
technické vybavení.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Program revitalizace říčních systémů
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Program revitalizace říčních systémů ČR vznikl v roce 1992 a zahrnuje čtrnáct okruhů aktivit, které je možno shrnout následovně: zvýšení
retenční schopnosti krajiny, náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, obnova přirozené funkce toků a jejich koryt. Koncepční,
posuzovací a kontrolní úlohu v rámci PRŘS provádějí orgány MŽP ČR. Je hrazen z vládních prostředků.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Program rozvoje územního obvodu obce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Program rozvoje územního obvodu obce je integrovaný plánovací dokument, dle něhož obec zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský,
sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu životního prostředí. Dlouhodobě tento dokument formuluje strategické cíle rozvoje. Na střednědobé
plánovací úrovni slouží zejména pro formulaci zadání plánovacích dokumentů (komplexních, územních i odvětvových) pro jednotlivé akce. V
krátkodobé plánovací úrovni umožňuje kvalifikovaná rozhodnutí v souladu se strategickými cíli jak zástupcům obecní samosprávy, tak
podnikatelské veřejnosti. Schvalování programu rozvoje patří do samostatné působnosti obce a je vyhrazeno zastupitelstvu obce, stejně jako
kontrola plnění programu rozvoje.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (okresu, regionu nebo skupiny okresů regionu) má za cíl analyzovat podmínky pro
zjištění žádoucí úrovně infrastruktury vodohospodářského rozvoje územního celku. Má stanovit základní koncepci rozvoje zásobování vodou,
odvádění a čištění odpadních vod pro danou oblast, s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených
postupů. Dokument má být průběžně aktualizován a schopen pružně přijímat nové vstupy a údaje. Tento program se zpracovává dle pokynu
ministerstva zemědělství.
Viz Směrný vodohospodářský plán
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Projednání územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Projednání územně plánovací dokumentace (ÚPD) je součástí procesu pořízení. Návrh ÚPD projedná orgán územního plánování, který ji
pořizuje, a to:
· Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Místo a dobu konání veřejného jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou 30 dnů
předem a zajistí, aby byl koncept v této době vystaven k veřejnému nahlédnutí.
· Pořizovatel vyrozumí dotčené orgány státní správy (DOSS) a nadřízený orgán územního plánování jednotlivě o veřejném jednání a vyzve je,
aby svá stanoviska sdělily do 30 dnů ode dne veřejného jednání. Veřejnost může v této lhůtě uplatnit připomínky. Ke stanoviskům, podaným po
této lhůtě, se nepřihlíží. Při projednávání konceptu územního plánu velkého územního celku (ÚPN-VÚC) se oznámení o veřejném jednání
zasílá všem dotčeným obcím. Obce podávají své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.
· Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení územního plánu obce (ÚPN-O) a regulačního plánu (RP) anebo
plochami pro veřejně prospěšné stavby v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat své námitky ve stejné lhůtě.
· Na základě výsledků projednání konceptu řešení, zpracuje pořizovatel souborné stanovisko. Souborné stanovisko dohodne s DOSS, které
uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě, a zajistí vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování a předloží souborné stanovisko ke
schválení obci (u ÚPN-O a RP) nebo ministerstva pro místní rozvoj (u VÚC). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o podaných
námitkách.
· Návrh ÚPD musí být vystaven u pořizovatele po dobu 30 dní k veřejnému nahlédnutí, což oznámí veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů může
uplatnit každý své připomínky. Pořizovatel vyrozumí DOSS jednotlivě 15 dnů před vystavením. Tyto orgány mohou uplatnit do 15 dnů od
posledního dne vystavení své stanovisko. O návrhu ÚPN-VÚC vyrozumí jednotlivě všechny dotčené obce. Obce mohou uplatnit námitky k
návrhu do 30 dnů. Vlastníci pozemků dotčených návrhem ÚPN-O a RP a vymezenými veřejně prospěšnými stavbami v PN-VÚC uplatní
námitky do 15 dnů od posledního dne vystavení. Pokud po uplynutí 15 dnů od doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko, má se za to, že
DOSS souhlasí. Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu o projednání ÚPD spolu s vyhodnocením připomínek, stanovisek a
rozhodnutích o námitkách. Rozhodnutí o námitkách sdělí pořizovatel obcím a vlastníkům pozemků do 30 dnů po schválení ÚPD.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Projektant
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 22
Veřejné projednání
(4) Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové
činnosti ve výstavbě (dále jen „projektant“) výklad územně plánovací dokumentace.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je pojem, který lze chápat jako označení profese, resp. fyzické osoby, která vyhovuje určitým kvalifikačním nárokům (viz např. autorizovaná
osoba ve výstavbě), anebo jako označení osoby (fyzické či právnické) ve funkci jednoho z hlavních účastníků výstavby. Projektant je ve
smluvním vztahu k investorovi odpovědný za zpracování příslušných částí dokumentace projektu, v různém rozsahu podle zvoleného způsobu
výstavby, obvykle alespoň dokumentace přípravné fáze projektu (např. návrhu stavby, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ale
obvykle (podle uplatněného způsobu výstavby) také dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provedení
stavby (dokumentace Basic Design) a zabezpečuje pro investora s tím související činnosti (např. dozor autorský). Nejmenší rozsah působnosti
projektanta, popř. i její vyloučení, umožňuje způsob výstavby "na klíč", nejrozsáhlejší pole působnosti se pro projektanta otvírá při uplatnění
způsobu výstavby investorského. Podle stavebního zákona se pod pojmem projektant rozumí fyzická osoba, vykonávající projektovou činnost
při zpracování projektové dokumentace podle stavebního zákona (tj. včetně zpracování územně plánovací dokumentace).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Projektant je fyzická osoba, oprávněná k výkonu vybraných činností ve výstavbě. To jsou takové činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu
veřejných zájmů ve výstavbě. Tyto veřejné zájmy je projektant povinen chránit při své projektové činnosti, kterou je v územním plánování
zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace a jejího návrhu. Projektant odpovídá za správnost a úplnost jejich zpracování.
Osobní zodpovědnost projektanta je nepřenosná na právnické osoby, které mohou zpracovávat územně plánovací dokumentaci pouze tehdy,
jestliže tuto činnost bude vykonávat projektant. Tímto požadavkem, který je uveden v zákoně, se zajišťuje přímá osobní zodpovědnost
autorizované osoby.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Fyzická nebo právnická osoba, která je ve smluvním vztahu investorovi odpovědná za zpracování příslušných částí dokumentace. Tento je i
označením profese, respektive fyzické osoby vyhovující kvalifikačním nárokům (např. autorizovaná osoba ve výstavbě). (Slovník pojmů ve
výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Projektová činnost ve výstavbě
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly
oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí
zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro
vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné
vedení provádění stavby nebo její změny.
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro
vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát
právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a
proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na
životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.
Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové
dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá
za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má
vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3
roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 2.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Projektová dokumentace
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(2) Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2
písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je pojem užívaný stavebním zákonem v souvislosti s projektovou činností, kterou se podle stavebního zákona rozumí "zpracování územně
plánovací dokumentace a dále dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických
výpočtů konstrukcí staveb". Osoba vykonávající tuto činnost je stavebním zákonem označována jako projektant. Vyhlášky MMR ČR č. 132 a
137/1998 Sb. pak určují, co musí (zejména) obsahovat "projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízeni".
Protože pojem projektová dokumentace je navíc často používán v praxi v nejrůznějších souvislostech a významech, doporučuje se odlišovat
pojmy projektová dokumentace, dokumentace projektu, popř. dokumentace stavby.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Projektování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obecně obvyklé označení pro proces navrhování řešení projektu v jednotlivých fázích jeho přípravy a realizace. Pokud jde o projekty spojené
s výstavbou, je v procesu projektování zpracována, s použitím specifických postupů a prostředků (např. počítačové grafiky), dokumentace
projektu, potřebná v jednotlivých fázích projektu spojeného s výstavbou k naplnění smyslu a poslání každé z těchto fází. Projektování musí být
nutně vždy zaměřeno dvěma směry ve vzájemné závislosti: první, navrhování nebo změny předmětu projektu, resp. procesu, který je
předmětem příslušného projektu a procesu souvisejících; druhý, navrhování vlastního procesu přípravy a realizace projektu ve všech jeho
fázích, které se příslušné dokumentace týkají. Proces projektování přitom plní obvyklé funkce: konkretizuje cíle projektu, provádí analýzu řešení
projektu, provádí syntézu a navrhuje výběr varianty řešení, konkretizuje řešení projektu pro potřeby jeho realizace. Při naplňování uvedených
funkcí projektování je účelné odlišit různé druhy projektování: navrhování vnitřních souvislostí projektu (zejména procesu, který je jeho
předmětem), navrhování vnějších souvislostí projektu (technických, ekologických, architektonických), podrobné, profesní navrhování (např.
stavební, elektro, vzduchotechnické, technologické, informatické), navrhování postupu realizace (plánu organizace výstavby), finanční a
ekonomické (finanční analýza projektu, zpracování kalkulací nebo rozpočtu). Obdobný pojem projektová činnost používá stavební zákon. Jeho
význam je však posunut i mimo konkrétní projekty (srovnej projektová dokumentace).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Obecné označení pro proces, v němž se navrhuje řešení určitého konkrétního projektu (ve smyslu záměru) v jednotlivých fázích jeho přípravy a
realizace Ve výstavbě chápeme projektování jako tvorbu dokumentace projektů. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů
investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů
Definice dle jiných právních předpisů
Na projektování, výstavbu, popřípadě rekonstrukci dolů a lomů včetně výsypek, odvalů a odkališť se vztahují obecné předpisy o investiční
výstavbě, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat
a) hospodárné využívání výhradních ložisek,
b) optimální rozmístění povrchových a podzemních zařízení, staveb a důlních děl a použití nejvhodnějších dobývacích metod,
c) ukládání a uchovávání vydobytých a dočasně nevyužívaných nerostů a ukládání odpadů (výsypky, odvaly a odkaliště),
d) ochranu před zničením nebo znehodnocením zásob sousedních výhradních ložisek,
e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání, čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti
výbuchům, průvalům, požárům a otřesům, jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů,
f) omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí,
g) komplexní řešení území ovlivněného hornickou činností, zvláště pak řešení vztahů k jiným národohospodářským odvětvím, vlastníkům
nemovitostí a zákonem chráněným obecným zájmům, a to nejen z hlediska přímých následků připravované investiční výstavby, nýbrž i z
hlediska následků spojených s využitím výhradního ložiska, s uvedením objektů a zařízení, za které bude nutno plánovat náhradu,
h) upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem.
Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy.
Orgán státní báňské správy republiky povoluje též důlní stavby sloužící otvírce, přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomech a
skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby, případně na území vystaveném přímým účinkům
těžby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku.
Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán státní báňské správy republiky zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a
dobývání výhradního ložiska.
Povolování staveb skladů výbušnin a jejich užívání upravují zvláštní předpisy.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Projektové podklady
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
obecně jsou jakékoliv podklady potřebné pro projekt, popř. pro zpracování dokumentace projektu. V užším pojetí pojmu projektové podklady pro
projekty spojené s výstavbou se jedná o informace o dodávkách nebo budoucích dodávkách, které poskytují dodavatelé svým odběratelům
(zákazníkům), kteří jsou nebo budou účastníky výstavby, realizované v souvislosti s příslušným projektem a zpracovávají nebo budou
zpracovávat část dokumentace projektu, která je předmětem nebo jinak souvisí s jejich dodávkou. Jsou to obvykle informace o výrobcích
(produktech), včetně výsledku prací nebo služeb, kterými se dodavatel má účastnit realizace příslušného projektu. Pokud je takovým produktem
investiční celek, pro který příslušný dodavatel bude teprve zpracovávat příslušnou část dokumentace projektu, pak se může jednat buď o
předběžné (orientační) informace, nebo o předání dílčích projektových výsledků. Zásadně je nutné odlišit dva režimy předávání projektových
podkladů, a to na standardní výrobky (produkty) a na nestandardní výrobky (produkty). Projektové podklady na standardní výrobky má jejich
dodavatel běžně k dispozici, obvykle jako podnikové standardy a muže je bez problému předat. Funkci projektových podkladů zde obvykle plní
dokumentace průvodní technická nebo obdobná dokumentace takových výrobků (např. pro standardní práce nebo služby). Nestandardní
výrobky (včetně výsledku prací nebo služeb), které mají být adresně navrženy pro daný konkrétní projekt, je nejprve nutno vyjasnit na úrovni
realizační dokumentace projektu, tj. vyjasnit nejprve předmět a nutné podmínky budoucí dodávky. Pokud se tohoto procesu účastní adresným
navrhováním příslušný dodavatel, popř. vyšší dodavatel, pak je tuto jejich součinnost logicky nutno považovat za součinnost při zpracování
realizační dokumentace projektu, která překračuje rámec obvyklého předávání standardních projektových podkladů. Forma i obsah projektových
podkladů mohou být různé, od technických zpráv s výkresovou dokumentací, až po katalogizované údaje na počítačových médiích. Jako
projektové podklady je ovšem obvykle označován podklad spojený s konkrétní nabídkou, popř. podklad dodávaný na základě již uzavřené
smlouvy.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Jakékoliv podklady potřebné pro zpracování dokumentace určitého projektu (informace o dodávkách, výrobcích atd.). (Slovník pojmů ve
výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Proluka
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění (Vyhláška HMP č.26/1999 Sb., o
obecných techn. požadavcích na výstavbu v hl.m.Praze, čl. 3 - písm. l/.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Prostorová identifikace
Definice neexistuje

Prostorová struktura města
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Dílčí struktura města daná půdorysnou dispozicí, hmotovým uspořádáním a výškovým zónováním urbanistických souborů i jednotlivých objektů,
řešením uliční sítě a způsobem zastavění, rozložením volných ploch a zeleně, rozmístěním dominantních staveb, siluetou města a jeho
včleněním do přírodního prostředí.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Prostorové / územní plánování
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Prostorové / územní plánování
je specifický druh plánování. Britský Královský urbanistický institut je definuje jako řízení změn prostředí. Pojem prostorové plánování vznikl
překladem německého Raumplanung nebo polského planowanie przestrzenne. V českém prostředí se jím zpravidla rozumí plánování všech
složek prostředí, včetně prostředí společenského. Prostorové plánování tedy věnuje vedle hmotného prostředí stejnou pozornost také
ekonomickým a společenským aspektům změny.
Územní plánování se soustřeďuje především na změny hmotných složek, ale vzájemnou provázanost hmotného a společenského prostředí
nemůže opomíjet. V dalším textu budeme užívat u nás běžného a naší praxí bližšího pojmenování územní plánování.
Specifickým rysem územního plánování vyplývajícím z toho, že se týká vždy většího množství lidí, je jeho postavení mezi různými zájmovými
skupinami, jako jsou např. vlastníci nemovitostí, podnikatelé apod. Dalším specifikem, vyplývajícím z dlouhodobé povahy většiny procesů
probíhajících v území je dlouhodobý efekt rozhodnutí týkajících se dalšího vývoje území. Konečně třetím specifikem vyplývajícím z komplexní
povahy jevů, procesů a vztahů v prostředí je, že územní plánování zprostředkovaně působí i na to, co se děje mimo vymezené území a čas. Ani
území ani plánování totiž nikdy netvoří uzavřený systém. Důsledky nesprávného pojetí plánování pro rozvoj území se tedy prostřednictvím
nesprávných rozhodnutí nebo jejich špatné (neúčinné, neúplné nebo naopak příliš ortodoxní) aplikace dotýkají velkého množství lidí a řady
aktivit v území po dlouhou dobu. Mohou postihnout i lidi mimo předmětné území, a to i zcela neočekávaně a s velkým časovým odstupem.
Maier, Karel: Územní plánování. Vydavatelství ČVUT. Praha, 2004.
pokračování:
Obecné cíle územního plánování definuje zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v §1 takto:
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití územ stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a
jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména
se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
Při hledání vhodného řešení funkčního využití území musí urbanista - plánovatel brát v úvahu řadu vlivů, které můžeme začlenit do
následujících skupin:
. přírodní podmínky - vhodnost či nevhodnost lokality pro konkrétní funkční využití
.. z přírodních podmínek má pro stavební využití největší význam poloha ¬- geografická dostupnost pro uživatele, dostupnost zdrojů, prostorové
vazby na další funkční plochy: tyto vlivy se projevují na celkové atraktivitě plochy či území a na stupni vybavení infrastrukturami (technickou,
dopravní, občanským vybavením)
. sociální a ekonomické podmínky - ekonomický profil, stupeň rozvoje a prosperita širšího území, kvalifikace jeho obyvatel, daňová politika státu
a města (obce)
. plánovací (v užším smyslu) podmínky - veřejný zájem vyjádřený limity, regulativy a územním rozhodnutím.
V procesu územního plánování je nutno opakovaně volit mezi řadou možných alternativ využití. Každá z těchto alternativ má svá pozitiva a
negativa, své přínosy a nevýhody pro jednotlivé subjekty (zájmové skupiny) v území. Míra výhodnosti či nevýhodnosti alternativ je pro jednotlivé
subjekty různá - při volbě alternativ v procesu územního plánování tedy bývají zvýhodněny zájmy jedněch oproti zájmům druhých. Má-li být
zvolená alternativa využití území skutečně realizována, musí být nějakým způsobem vytvořen mechanismus, který ji prosadí i vůči těm
subjektům, které ji nepovažují za svůj zájem. Omezení individuální svobody v zájmu uskutečnění společného plánu přitom může být buď
výsledkem dobrovolného rozhodnutí jednotlivých občanů a zájmových skupin nebo může být ve větší či menší míře vynucována - cestou
zákona, ekonomickým tlakem atd.
Územní plánování nemůže úspěšně působit, aniž by respektovalo vlivy geografické polohy a dostupnosti a nemůže dlouhodobě ignorovat ani
sociální a ekonomické vlivy. V ideálním případě by mělo prosazovat veřejný zájem v souladu s působením těchto vlivů a v praxi hledat cesty, jak
co nejmenším zasahováním do procesů veřejný zájem prosadit.
Maier, Karel: Územní plánování. Vydavatelství ČVUT. Praha, 2004.

Prostorové dělení lesa
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Lesy se dělí jednak správně na lesní správy, revíry, polesí, jednak hospodářsky na oddělení, dílce, porosty, porostní skupiny. Dělení lesů
usnadňuje v lesnické praxi orientaci v lese a pomáhá při jasné identifikaci části lesa pro hospodářskou, kontrolní a plánovací činnost. Nejvyšší
jednotkou prostorového dělení lesa jsou oddělení s výměrou, která by neměla přesahovat 150 ha. Menší dílce jsou do 30ha. Ještě menší
jednotkou jsou porosty. Porosty se od sebe liší druhovou, věkovou nebo prostorovou skladbou a vyžadují specifický způsob hospodaření. Jejich
plocha by neměla být menší než 0,2ha.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Prostorový prvek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
přírodní nebo umělý prvek na zvolené rozlišovací úrovni, který se nachází na zemském povrchu, pod nebo nad ním, lokalizovatelný a
identifikovatelný v prostoru (standardy SIS a další). Může mít charakter (viz Standard SIS k prostorové identifikaci): prostorového celku - prvek
zpravidla vymezený svou hranicí, uměle vytvořený (zejména se jedná o celky správní, urbanistické a technické struktury území jako je okres,
obec, katastrální území (základní sídelní jednotka); evidenční jednotky - prvek sloužící pro evidenci některých prostorových elementárních
prvků jako je část obce pro evidenci stavebních objektů označených číslem domovním, katastrální území pro evidenci parcel nebo ulic a
veřejných prostranství pro evidenci stavebních objektů, označených číslem orientačním); evidenční jednotka nemusí mít hranici a může být
vymezena jen výčtem v ní evidovaných elementárních prostorových prvků, jako je tomu např. v případě části obce; nebo prostorového
elementárního prvku – elementární přírodní nebo umělý prvek jako je parcela, ulice nebo veřejné prostranství, stavební objekt, adresní místo.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
tvoří soubor fyzikálních, chemických a biologických činitelů a sociálních faktorů, daný v určitém okamžiku a schopný přímo či nepřímo ihned
nebo po určité době ovlivňovat živé bytosti a lidskou činnost (Paul Duvigenaud, 1988). Obecnou vědou zabývající se prostředím je ekologie.
Prostředí zahrnuje jak hmotné, tak i nehmotné okolí zkoumaného předmětu, jevu nebo jedince.
Člověk je přes své zvláštní postavení součástí prostředí přírody a měl by své chování přizpůsobovat obecným přírodním zákonitostem.
Přetvářením části hmotného prostředí vyděluje z přírodního prostředí složku umělého prostředí. V území lze při značném zjednodušení jako
reprezentanta přírodního prostředí uvést krajinu, za umělé prostředí pak sídlo. (Ve skutečnosti je přechod mezi umělou a přírodní složkou
prostředí velmi plynulý: prakticky se tyto složky v celé biosféře prostupují.)
Člověk a prostředí
Člověk vytváří mimo hmotné prostředí též prostředí nehmotné (společenské, duchovní) a je těmito složkami prostředí sám ovlivňován.
Nehmotná složka prostředí je pro člověka jako společenského inteligentního tvora rovnocenná složce hmotné.
Maier, Karel: Územní plánování. Vydavatelství ČVUT. Praha, 2004.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor fyzikálních, chemických i biologických činitelů a sociálních faktorů, daný v určitém okamžiku a schopný přímo či nepřímo - ihned nebo
po určité době - ovlivňovat živé bytosti a lidskou činnost. (Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA ČVUT, 1997. Cit. Paul
Duvigenaud, 1988.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Souhrn kladných i záporných vlastností, které určují člověkem obývaný prostor. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Prostupnost území
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Prostupnost území je obecný pojem, který je odvozen od potřeby odbourávat stávající bariéry v prostupnosti území, zejména pro pěší a zabránit
vzniku nových bariér v území. Cílem prostupnosti území je zachovat, případně vytvořit nové průchody nebo průjezdy ve směru pohybu lidí,
například ve vazbě na zastávky MHD, školy, základní služby a vybavenost (jako jsou např. obchody, zdravotnictví, veřejná správa, zábavní
zařízení), sportovní a rekreační možnosti, významná pracoviště a další specifické aktivity.
Prostupnost území může být zajištěna veřejně přístupnými komunikacemi a prostranstvími, chodníky, průchody a pasážemi a měla by být
zajištěna nepřetržitě. V odůvodněných případech může být omezena na denní dobu, například u obchodních pasáží, vybraných parků či
rekreačních ploch. V takových případech musí být v blízkosti k dispozici náhradní, časově neomezený průchod.
Ing. arch. Kamil Kubiš, odbor územního rozvoje, Úřad městské části Praha 10

Protierozní příkop
Definice dle jiných právních předpisů
Protierozní příkop je zpravidla lichoběžníkového profilu, sloužící k zachycování a odvádění nebo k infiltraci povrchové vody a k zachycování
splavenin.
Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu
péče o ně.

Provádění staveb
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 160
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění , vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou
dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k
ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103,
b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně
způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení
provádění stavby stavbyvedoucím.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Provozovatel informačního systému veřejné správy
Definice dle jiných právních předpisů
Provozovatelem informačního systému veřejné správy se rozumí subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s
informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon
nevylučuje.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu
Definice dle jiných právních předpisů
Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1. Povinnost
podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,
osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské
činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou
vodu pro veřejnou potřebu, se považuje
a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických
osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné
činnosti právnické osoby,
b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů,
akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,
c) vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vody,
d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení).
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Provozovatel zdroje znečišťování ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí provozovatelem zdroje znečišťování ovzduší (dále jen "provozovatel") právnická
osoba nebo fyzická osoba, která zdroj znečišťování ovzduší skutečně provozuje; není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník
zdroje znečišťování.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Provozovna
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí provozovnou - stavebně samostatný objekt nebo výrobně samostatný úsek (provozní celek), kde je umístěn
zdroj nebo více zdrojů, provozovaných jedním provozovatelem.
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky
autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
a) Soubor souvisejících technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu.
Viz nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.
b) Prostor, v němž je uskutečňována podnikatelská činnost.
Viz zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Průleh
Definice dle jiných právních předpisů
Průleh je mělký a široký příkop s mírným sklonem svahů.
Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu
péče o ně.

Průmyslové území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn zón pro průmyslovou výrobu sídelních útvarů nebo velkých územních celků.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Průmyslový design
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Výtvarná činnost spočívající v navrhování tvarů průmyslově vyráběných předmětů, ve vytváření či zvyšování jejich funkčních a zejména
výtvarných hodnot a v harmonizaci vzájemných vztahů těchto hodnot.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Průmyslový obvod
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Plánovitě řešená ucelená část zóny pro průmyslovou výrobu, v níž jsou koordinovanou výstavbou nebo přestavbou soustředěny průmyslové
závody, které na základě sdružených investic staví a využívají společné komunikace a zařízení dopravy, technické sítě a zařízení, případně
budovy a zařízení sociální, zdravotnické, obchodní, administrativní, pomocných výrob apod. Podle polohy k sídelnímu útvaru, velikosti a
hygienické závadnosti se průmyslové obvody dělí na vnitroměstské, okrajové a mimoměstské.
Průmyslový obvod vnitroměstský soustřeďuje hygienicky nezávadné průmyslové závody, které nemají rušivý vliv na okolí. Jeho rozloha je
zpravidla 50-100 ha.
Průmyslový obvod okrajový soustřeďuje hygienicky středně závadné průmyslové závody, které mají středně rušivý vliv na okolí. Vyžaduje
železniční vlečku a jeho rozloha je zpravidla 50-200 ha.
Průmyslový obvod mimoměstský soustřeďuje hygienicky značně závadné průmyslové závody, které mají značně rušivý vliv na okolí. Má velké
nároky na dopravu po vlečce. Jeho rozloha zpravidla nepřesahuje 1000 ha.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Plánovitě řešená ucelená část zóny pro průmyslovou výrobu, v níž jsou koordinovanou výstavbou nebo přestavbou soustředěny průmyslové
závody, které na základě sdružených investic staví a využívají společné komunikace a zařízení dopravy, technické sítě a zařízení, případně
budovy a zařízení sociální aj. Průmyslové obvody mohou být vnitroměstské, okrajové i mimoměstské. (Zásady a pravidla územního plánování.
Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Průzkum
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Shromažďování a vyhodnocování poznatků. V oboru urbanismu se tyto poznatky vztahují k určitému území (viz „průzkumy a rozbory“) a po
vyhodnocení jsou podkladem pro návrh jeho dalšího rozvoje. Přitom se setkáváme rovněž s průzkumy speciálních typů : průzkum stavebně
historický - specializovaná činnost, směřující ke zjištění, shromáždění, utřídění a zpracování informací o konkrétním objektu (památce, souboru
památek), průzkum stavebně technický - souborné označení pro průzkumy zahrnující průzkum přírodních podmínek, technickohospodářských
podmínek, podmínek pro provádění stavby atd., průzkum hydrogeologický - dlouhodobější sledování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů
sledovaných zdrojů vod či recipientů, průzkum inženýrsko geologický - zjišťování geologických poměrů a vyšetření geotechnických vlastností
hornin. (Slovník pojmů ve výstavbě. ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků. Praha, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Průzkum stavebně-historický
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je specializovaná činnost, směřující ke zjištění, shromáždění, utřídění a zpracování informací o konkrétní stavební památce (souboru památek).
Nemá destruktivní charakter, nesmí při něm dojít k poškození ani znehodnocení památky. Závěry a hodnocení průzkumu jsou podkladem pro
rozhodnutí orgánu a organizací státní památkové péče. Průzkum stavebně-historický obsahuje: umělecko-historické hodnocení, památkové
hodnocení, kulturně-historické hodnocení. Výstupem je textová, kresebná a fotografická dokumentace doplněná grafickým zpracováním,
dokumentujícím vývoj objektu a vyjadřujícím názory zpracovatele na současný stav objektu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Průzkum stavebně-technický
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je souborné označení pro průzkumy, související s přípravou stavby. Průzkum stavebně-technický obvykle zahrnuje: a) průzkum přírodních
podmínek, tj. surovinových zdrojů, inženýrsko-geologický, hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, množství a
jakost podzemních vod), půdněmechanický, hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast),
klimatických podmínek, hledisek ochrany přírody, včetně zemědělské půdy a lesních porostů, ověření, zda nebudou dotčena ložiska nerostných
surovin, minerální prameny,léčebné prameny; b) průzkum technicko-hospodářských podmínek: zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní),
zásobování elektřinou, teplem, plynem, možnosti likvidace odpadu, dopravních a spojových zařízení, stavu objektu a sítí, podmínek pro
zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace), zdrojů pracovních sil, vlivu stavby na životní prostředí; c) speciální průzkumy: bakteriologický,
chemický korozní, vysokofrekvenčního záření, vliv trakčních a jiných elektrických vedení; d) průzkum podmínek pro provádění stavby: místních
zdrojů přírodních a jiných stavebních hmot, možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště atd. Speciální průzkum
stavebně-technický stávajících stavebních objektů z různých hledisek (např. statických poměrů, míry opotřebení) je nutný při rekonstrukcích
(nástavby, přístavby, stavební úpravy).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Průzkumy a rozbory
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Cílem průzkumů a rozborů je vyhodnotit současný stav a podmínky využívání území a zjistit jeho hodnoty, rozvojové tendence, problémy a
střety zájmů v řešeném území. Průzkumy a rozbory jsou podkladem pro zpracování zadání a pro řešení územně plánovací dokumentace.
Průzkumy a rozbory se zpracovávají na základě přípravných prací pořizovatele.
Průzkumy a rozbory obsahují textovou část, včetně doplňujících tabulek a grafů. Její závěr tvoří okruhy problémů k řešení. Grafická část
průzkumů a rozborů obsahuje zejména výkres limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí a dále problémový
výkres, který souhrnně znázorňuje zjištěné záměry na změny v území, veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány státní správy podle zvláštních
právních předpisů, střety těchto záměrů a zájmů a nejdůležitější problémy, které by měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci. Pro
územní plán velkého územního celku se průzkumy a rozbory zpracovávají v rozsahu, který umožňuje posouzení tohoto územního plánu podle
zvláštních právních předpisů.
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Průzkumy a rozbory předcházejí pořizování územně plánovací dokumentace na straně zpracovatele.
Cílem průzkumů a rozborů je vyhodnotit současný stav a podmínky využívání území, rozvojové tendence, problémy a střety zájmů v řešeném
území. Průzkumy a rozbory jsou podkladem pro zpracování zadání a pro vlastní řešení územně plánovací dokumentace.
Podkladem pro zpracování průzkumů a rozborů jsou informace o území, územně technické podklady, schválená územně plánovací
dokumentace, zpracované územně plánovací podklady, správní rozhodnutí, mapové podklady s vymezením řešeného území shromážděné
pořizovatelem.
Průzkumy a rozbory obsahují textovou část včetně doplňujících tabulek, grafickou část, včetně výkresu limitů využití území, vyplývajících z
obecně závazných právních předpisů a správních rozhodnutí, a problémový výkres, který souhrnně znázorňuje hlavní střety zájmů v řešeném
území a nejdůležitější problémy, které by měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci. Závěr textové části tvoří okruhy problémů k řešení.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vyhodnocují současný stav a podmínky využívání území, rozvojové tendence, problémy i střety zájmů v řešeném území. Průzkumy a rozbory
jsou podkladem pro zpracování zadání i pro řešení územně plánovací dokumentace. Obsahují textovou část včetně doplňujících tabulek a
grafů, včetně výkresu limitů využití území, vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí. (Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně
plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 10.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Předběžné projednání
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Neformální projednání uvažovaného záměru nebo koncepce ještě před zahájením procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
Viz zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Předkupní právo
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
12.8
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 101
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má
obec nebo kraj, který je vymezil v územně plánovací dokumentaci, nebo stát podle příslušnosti k vlastnictví v souladu se zvláštními právními
předpisy předkupní právo. Obec má též předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné
prostranství. Vymezení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření v územním plánu nebo regulačním plánu se po vydání
opatření obecné povahy zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu k vyznačení předkupního práva v katastru nemovitostí.
(2) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 1 je povinen v případě zamýšleného převodu pozemek nabídnout obci, kraji nebo státu ke koupi za
cenu obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu. Nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku se doručuje na
příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(3) Předkupní právo může být uplatněno do 6 měsíců ode dne doručení nabídky. Uplynutím této lhůty předkupní právo zaniká. Oprávněná
obec, kraj nebo stát se může předkupního práva výslovně vzdát i před uplynutím uvedené lhůty.
(4) Je-li územním plánem nebo regulačním plánem určena ve veřejném zájmu podle odstavce 1 část pozemku, je předmětem nabídky
příslušná část pozemku oddělená v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. V případě pochybností o určení příslušné části
pozemku vydá na návrh vlastníka pozemku úřad územního plánování rozhodnutí.
(5) Vlastník pozemku je oprávněn nabídnout pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem pro účely podle odstavce 1 ke koupi
obci, kraji nebo státu za podmínek podle odstavce 2 až 4. V případě neuzavření kupní smlouvy na základě této nabídky do 6 měsíců ode dne
jejího doručení, předkupní právo obce, kraje nebo státu podle odstavce 1 zanikne.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle jiných právních předpisů
Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osoby blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o
výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - § 140
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Předkupní právo - prostředek jímž obec nebo stát brání pozemkové spekulaci. Vlastník nemovitosti je povinen za stanovených podmínek
nabídnout nemovitost veřejnoprávnímu subjektu za úřední nebo jinak objektivně stanovenou cenu.
Maier, K., Řezáč, V.: Ekonomika v území. Praha: FA ČVUT, 1997. Skripta.
Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická
osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit, např. darovat. Předkupní právo může být sjednáno ve smlouvě kupní, ale i
ve smlouvě směnné, na kterou se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě kupní. Předkupní právo zavazuje pouze toho, kdo slíbil nabídnout
věc ke koupi, ale může být sjednáno i jako věcné právo, takže pak zavazuje i právní nástupce povinné osoby. Toto právo je nepřevoditelné na
jinou osobu a nepřechází ani na dědice oprávněné osoby.
Slovník českého práva.
Předkupní právo, záležející v tom, že se v případě prodeje nabídne určitá věc příslušné osobě přednostně k výkupu.
Slovník spisovného jazyka českého.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická
osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit, např. darovat. Předkupní právo může být sjednáno ve smlouvě kupní, ale i
ve smlouvě směnné, na kterou se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě kupní. Předkupní právo zavazuje pouze toho, kdo slíbil nabídnout
věc ke koupi, ale může být sjednáno i jako věcné právo, takže pak zavazuje i právní nástupce povinné osoby. Toto právo je nepřevoditelné na
jinou osobu a nepřechází ani na dědice oprávněné osoby.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Předměstí
anglicky suburb, suburbia
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souvisle zastavěná (i když s nižší hustotou zástavby v porovnání s centrem města) okrajová část města s převážně obytnou funkcí. Která je
typická velkou každodenní dojížďkou do centra, souvisící s pracovními příležitostmi v centru města…
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území, které s městem přímo souvisí a tvoří funkční součást jeho organismu, je však od něho odděleno hranicemi historickými,
administrativními atd. Nejčastěji na počátku 19. století vznikají po obvodu historicky vymezeného města území, charakterizovaná mísením
průmyslu, dopravy a bydlení. Uplatňuje se v nich často volnější, neorganizovaná struktura zástavby. (Hrůza, Jiří: Slovník soudobého
urbanismu. Praha: ODEON, 1977. Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Předmět pozemkovývh úprav
Definice dle jiných právních předpisů
Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání
a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.


Přechodně chráněná plocha
Definice dle jiných právních předpisů
Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů
může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů,
které může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na
předem stanovenou dobu, případně na opakované období, kupř. na dobu hnízděni.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů
vyhlašuje orgán ochrany přírody též z důvodů vědeckých, studijních či informačních. Vyhlašuje se na předem stanovenou dobu, případně na
opakované období, např. dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození
nebo rušení vývoje předmětu ochrany. Uživatel pozemku má v případě újmy v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy
nárok na finanční náhradu od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil.
Viz Zákon o ochraně přírody a krajiny
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Přenesená působnost
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
9.10, 13.2, 17.17, 19.1
Definice dle jiných právních předpisů
Svěří-li zákon obci výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost“), je území obce správním obvodem. Městské obvody a městské části v
územně členěných statutárních městech jsou správním obvodem, je-li jim zákonem nebo statutem svěřen výkon přenesené působnosti. Orgány
obce, popř. orgány městského obvodu nebo městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti. Obec vykonává na svém
území státní správu ve věcech, které stanoví zákon: působnost v těchto věcech je přenesenou působností obce.
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů - § 7 odst. (2), § 61, odst. (1)
Obec vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je přenesenou působností obce.
Na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích může rada obce vydávat právní předpisy ve věcech patřících do přenesené působnosti. Tyto
právní předpisy se nazývají nařízení obce.
Zákon ČR č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Přenos
Definice dle jiných právních předpisů
Přenosem se rozumí doprava elektřiny přenosovou soustavou včetně dopravy elektřiny po mezistátních vedeních.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Přenosová soustava
Definice dle jiných právních předpisů
Přenosovou soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV,
uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a
propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Přeprava
Definice dle jiných právních předpisů
Přemístění osob a věcí jako výsledek dopravy.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přemístění osob a věcí jako výsledek dopravy.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Přepravní kapacita
Definice dle jiných právních předpisů
Maximální počet osob, hmotnost, objem či počet věcí, které lze přepravit za jednotku času po dané dopravní cestě, danou dopravní technikou,
technologií a organizací práce, v rámci daného organizačního uspořádání.
ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Maximální počet osob, hmotnost, objem či počet věcí, které lze přepravit za jednotku času po dané dopravní cestě, danou dopravní technikou,
technologií a organizací práce v rámci daného organizačního uspořádání.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Počet osob, hmotnost nebo počet věcí, které lze přepravit za jednotku času po dané dopravní cestě, při daném množství a druhu dopravních
prostředků nebo zařízení. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přepravní soustava
Definice dle jiných právních předpisů
Přepravní soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor velmi vysokotlakých a vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic, včetně
systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, na kterém
zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je provozována ve veřejném zájmu.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Přepravní výkonnost
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Schopnost přepravit určité množství cestujících na jednotlivých traťových úsecích dopravní sítě; měří se v počtu nabídnutých míst za hodinu
jedním směrem.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Přepravní vztah
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vztah mezi dvěma místy nebo územními celky (zdroji a cíli dopravy) vyjádřený objemem přepravních potřeb (počtem osob, hmotností věcí,
počtem věcí aj.).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vztah mezi dvěma místy nebo územními celky, vyjádřený objemem přepravních potřeb (počtem osob, hmotnosti věcí, počtem věcí atd.).
(Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přestavba sídelního útvaru (zóny)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrnný pojem pro všechny záměrné stavební procesy přeměny sídelního útvaru (zóny), jejichž cílem je dosaženi standardu; který odpovídá
současným i výhledovým potřebám společnosti. Podle charakteru převládající činnosti se rozlišují:
- demoliční přestavba,
- smíšená přestavba,
- modernizační přestavba,
- rehabilitace památkové zóny,
- rekonstrukce památek.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Převodní uzel
Definice dle jiných právních předpisů
Zařízení nebo objekt na vedení, ve kterém dochází ke změně fyzikálních veličin vedeného media, energie nebo odpadní hmoty (transformační
stanice, telefonní ústředna, čerpací stanice vody, regulační stanice plynu, předávací stanice tepla, přečerpávací stanice).
ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1973.

Přezkoumání soudem
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
5.10, 7.6, 9.19
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přezkoumání správních rozhodnutí soudem se uskutečňuje v řízeních o opravných prostředcích, a to řádných (odvolání, rozklad) a
mimořádných (obnova řízení).
Slovník českého práva.

Přidružené centrum osídlení
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Středisko osídlení na území sídelní regionální aglomerace nebo městského regionu, které plní pro okolní obce některé funkce jádra aglomerace
a má intenzívní vztahy k jádru aglomerace.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Příměstská doprava
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Doprava prováděná k uspokojování přepravních potřeb nejbližšího okolí města, zpravidla s návazností na městskou dopravu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Příměstská krajina
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Krajina vzniklá v bezprostřední blízkosti měst. Roste v ní počet liniových koridorů s výjimkou doprovodné zeleně kolem toků, která se zcela
ztrácí. Mozaikovitost krajiny dosahuje maxima. Využití ploch se rychle mění. Příměstská krajina neustále postupuje směrem ven z města do
obdělávané nebo obhospodařované krajiny. Druhová rozmanitost může být vysoká, rozhoduje ekotonový charakter biotopů a vysoká
heterogenita.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Příměstská zóna
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Též „zájmová oblast města“. Území vně městského obvodu, které má silné vazby s městem a o které město projevuje eminentní zájem. Užší
příměstská zóna je charakteristická typem příměstského osídlení, jsou do ní i vysunuty některé městské funkce. Širší příměstská zóna je
využita pro speciální zemědělskou výrobu, těžbu stavebních hmot atd., tvoří však často též rekreační zázemí města, obsahuje zdroje pitné vody
apod. (Krásný, Jan: Názvosloví urbanismu. 1976.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přímý plynovod
Definice dle jiných právních předpisů
Přímým plynovodem se rozumí plynovod, který není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený pro
dodávku plynu oprávněnému zákazníkovi.
Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Přípojka
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obvyklé označení prostředku a způsobu napojení nějakého prvku stavby, např. spotřebiče, souboru strojů a zařízení stavebního objektu,
popř. celé stavby, na určité druhy sítí (např. na sítě inženýrské, energetické,sítě telekomunikační, na kanalizaci), popř. prostřednictvím vnějších
rozvodů nebo vnitřních rozvodů, podle charakteru přípojky.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Připomínkové řízení územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Připomínkové řízení územně plánovací dokumentace je úzce spojeno s projednáváním územně plánovací dokumentace a jejích zadávacích
dokumentů a je v rámci tohoto procesu upravené. V etapě schvalování zadávacích dokumentů je stanovena povinnost součinnosti při přípravě
zadávacích dokumentů územně plánovací dokumentace s dotčenými orgány státní správy a obcí, jejichž území se řešení týká a předložit návrh
zadávacích dokumentů k připomínkám veřejnosti. Připomínky se musí uplatnit nejpozději do 30 dnů od zveřejnění návrhu zadávacích
dokumentů. V etapě projednávání konceptu řešení územně plánovací dokumentace orgány a právnické osoby oznámí své stanovisko nejpozději
do 15 dnů ode dne projednávání konceptu řešení. V etapě schvalování návrhu územně plánovací dokumentace dotčené orgány státní správy,
organizace a občané mají právo do 30 dnů od oznámení podat připomínky k návrhu územního plánu. Ti, jimž jsou řešením územního plánu
dotčena vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám, mají právo do 30 dnů od oznámení vznést námitky, na něž musí být do 60 dnů po
schválení územně plánovací dokumentace dána písemná odpověď. V ČR zvláštní postavení mají při projednávání konceptu řešení ÚPD
vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena řešením regulačního plánu, územního plánu obce a řešením veřejně prospěšných
staveb v územním plánu velkého územního celku. Po skončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování
stanovisko k návrhu jejich řešení. Pro zpracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednávání návrhu, výsledek
připomínkového řízení o návrhu usnesení o schválení, výsledek připomínkového řízení o návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření
územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou návrhu usnesení o schválení územního plánu.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Přípravné práce
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Přípravné práce se zabezpečují ve spolupráci pořizovatele s dotčenými obcemi, orgány státní správy a s právnickými a fyzickými osobami, které
se podílejí na využití území, a zahrnují
a) vymezení řešeného území v mapových podkladech,
b) shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území (jeho možných ohrožení, např. sesuvy, haváriemi, stanovená zátopová území)
a záměrech jeho využití v rozsahu potřebném pro zpracování příslušné územně plánovací dokumentace,
c) vyhodnocení uvedených podkladů a informací.
Podklady o záměrech využití území zahrnují zejména územně plánovací dokumentaci, územně plánovací podklady, správní rozhodnutí o území,
zejména platná územní rozhodnutí a podklady pořizované orgány státní správy.
Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Přípravné práce pro vznik územně plánovací dokumentace zahrnují:
a) vymezení řešeného území v mapových podkladech,
b) shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území,
c) vyhodnocení uvedených podkladů a informací.
(Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 9.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přípustná míra obtěžování zápachem
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí přípustnou mírou obtěžování zápachem (imisním limitem obtěžování zápachem) - nejvyšší koncentrace
směsi pachových látek, při jejímž výskytu v ovzduší není obtěžováno obyvatelstvo.
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky
autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Přípustná úroveň znečištění ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů, meze tolerance a četnost překročení pro jednotlivé znečišťující látky. V
případě troposférického ozonu je přípustná úroveň znečištění ovzduší určena cílovými imisními limity a dlouhodobými imisními cíli. Imisní limit
nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při
jejich činnosti.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Přípustná úroveň znečišťování ovzduší
Definice dle jiných právních předpisů
Přípustnou úroveň znečišťování ovzduší určují hodnoty emisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny,
přípustná tmavost kouře, pachové číslo, přípustná míra obtěžování zápachem, emisní stropy a redukční cíle pro jednotlivé znečišťující látky
nebo stanovené skupiny látek.
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

Přípustnost staveb
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Umístění stavby do dané regulované plochy může být : přípustné (tj. bez omezení, ovšem za podmínek determinace příslušnou právní
úpravou), podmíněně přípustné (pokud jsou kromě podmínek daných právní úpravou splněny i další podmínky uvedené v regulativu) výjimečně
přípustné (pokud se výslovně v regulativu uvedený předpoklad výjimečnosti nedostává do rozporu s právní úpravou a neexistuje vhodnější
alternativní řešení) anebo nepřípustné (tj. neproveditelné přinejmenším v době platnosti dané územně-plánovací dokumentace). (Přinosilová,
Miriam, aj.: Příklady regulativů v územně plánovací dokumentaci. Brno: Ústav územního rozvoje, 1998.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přírodní hodnoty území
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.7
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
§ 1
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Jde o takové nesporné kvality, které byly v daném území vytvořeny bez působení člověka.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Přírodní kapitál
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Souhrn všech přírodních zdrojů, které poskytují lidské společnosti různé služby a statky (látky, energie, úrodnost půd, samočistící schopnosti
vody a ovzduší, odstínění UV záření ...). Protipól k ekonomické kategorii kapitál (souhrn výsledků lidské práce ve formě zařízení a informací - je
předpokladem i výsledkem ekonomické činnosti a tvorby zisku).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Přírodní krajina
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Krajina bez významnějších zásahů člověka. Hranice mezi jednotlivými krajinnými složkami jsou nevýrazné. Plošky vznikají změnou abiotických
faktorů (oheň, vichřice, povodeň). Koridory jsou většinou podél vodních toků. Ve velikosti plošek existuje značná variabilita. Biomasa je na
hranici maxima. Produkce je zcela spotřebována na udržení této biomasy, čistá produkce využitelná pro člověka je nízká. Vyplavování živin do
toků je minimální. Druhová rozmanitost je vysoká.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Přírodní léčebné lázně
Definice dle jiných právních předpisů
Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče
stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona.
Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

Přírodní léčivý zdroj
Definice dle jiných právních předpisů
Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o
tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se
rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně
1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou
teplotu vyšší než 20 st. C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.
Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

Přírodní lesní oblasti
Definice dle jiných právních předpisů
Přírodními lesními oblastmi se rozumí souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přírodní památka
Definice dle jiných právních předpisů
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech
ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk,
může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, nalezištěvzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech
ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. PP
vyhlašuje orgán ochrany přírody, přičemž stanoví také její bližší ochranné podmínky. Ke konci roku 1996 bylo v ČR vyhlášeno 967 PP o celkové
rozloze 27584,37 ha, z celkové rozlohy ČR se jedná o 0,35%.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Přírodní park
Definice dle jiných právních předpisů
K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto
zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které
by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Kategorie chráněného území, které zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a
přírodními hodnotami, a který není zvláště chráněný. Může pro něj být stanoveno omezení takového využití území, které by znamenalo zničení,
poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

Přírodní park je rozsáhlejší území, zpravidla nad 1000 ha, s významnými soustředěnými estetickými hodnotami, které sice nespadá do
kategorie zvláště chráněných území jmenovitě uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny, avšak může být zřízeno jako přírodní park
orgánem ochrany přírody (nejčastěji referátem životního prostředí okresního úřadu) obecně závazným předpisem, v němž může být stanoveno
omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Přírodní podmínky
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Soubor faktorů, kterými je charakterizována lokalita nebo stanoviště (klima, geologické, pedologické a hydrologické poměry, reliéf terénu apod.).
(ČSN 83 9001. Sadovnictví a krajinářství. Základní odborné termíny a definice.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Přírodní rezervace (PR)
Definice dle jiných právních předpisů
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může
orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je menší území, kde jsou soustředěny přírodní hodnoty se zastoupením ekosystému typických a významných pro příslušnou geografickou
oblast. Přírodní rezervace vyhlašuje orgán ochrany přírody, který také stanoví bližší ochranné podmínky. V r. 1996 bylo v ČR vyhlášeno 572 PR
o rozloze 25 675 ha, tj. 0,33 % celkové rozlohy ČR.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Přírodní stanoviště
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a
neživé přírody.
Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (evropská stanoviště)
Definice dle jiných právních předpisů
jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém
přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo
představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy
Evropských společenství; jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských
společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními
předpisy Evropských společenství.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Přírodní zdroje
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
2.4, 4.1, 6.7
Definice dle jiných právních předpisů
§ 7
Přírodní zdroje
(1) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.
(2) Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění
člověka. Neobnovitelné přírodní zdroje spotřebováváním zanikají.
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. Jedná se jak o
látky pevné povahy s určitými fyzikálními a chemickými vlastnostmi pro výrobu předmětů, tak i pro získávání energie. K přírodním zdrojům
náleží též voda, půda a ovzduší, pokud jsou používány člověkem. Za přírodní zdroje jsou považovány i planě rostoucí rostliny a volně žijící
živočichové (ale i houby a mikroorganismy), kterých člověk využívá k získávání potravy, léčiv i k uspokojování ostatních potřeb a požadavků.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Přirozená povodeň
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Povodeň způsobená přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů.
Viz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Přirozená vodicí linie
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Pro účely této vyhlášky se rozumí přirozenou vodicí linií spojnice hmatných orientačních bodů vzniklých uspořádáním stavby nebo jejích
jednotlivých prvků umístěných v pochozích plochách a na vnitřních a vnějších komunikacích.
Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace - § 2.

Přirozené koryto vodního toku
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí přirozeným korytem vodního toku - koryto vodního toku nebo jeho úseku, které není evidováno v katastru
nemovitostí samostatně jako vodní plocha, vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů a které může
v důsledku tohoto působení měnit svůj příčný profil, popřípadě i svou trasu v území a nebylo upraveno, změněno nebo nově zřízeno vodním
dílem; ostatní koryta vodních toků nejsou přirozenými koryty vodních toků, a to i v případě, že bylo obnoveno přirozené koryto vodního toku [§ 47
odst. 2 písm. f) vodního zákona].
Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou
vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.


Přirozený průtok vody
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této vyhlášky se rozumí přirozeným průtokem vody - naměřený průtok vody, který se opravuje podle množství odběrů, vypouštění a
dalších dostupných údajů o jeho ovlivnění tak, aby odpovídal přirozenému hydrologickému režimu vodního toku.
Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a
předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Přístavba
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je stavba, kterou stavební zákon definuje jako změnu dokončené stavby, jíž se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně
propojena s dosavadní stavbou.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Přítomné obyvatelstvo
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Počet osob přítomných v daném časovém průřezu, obvykle v den sčítání, na daném území.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Přivaděč místní
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Úsek silniční komunikace od poslední křižovatky v síti místních komunikací po zaústění do dálnice, do silnice pro motorová vozidla, do
autodráhové nebo jiné nadřazené komunikace. Je vyhrazen pro vozidla, mající přístup na nadřazenou komunikaci (Zásady a pravidla územního
plánování. Názvosloví. Brno: VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Ptačí oblast
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vymezené území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České
republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením.
Viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Půda
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Samostatný přírodně historický útvar, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organismů. Obsahuje pevnou, kapalnou a
plynnou fázi, organismy - edafon (bakterie, sinice, řasy, houby, rostliny, živočichy), produkty jejich metabolismu, tlející těla mrtvých organismů a
humus. Stavba, složení a vlastnosti se vyvíjejí působením půdotvorných činitelů (podnebí, vegetační kryt a edafon, člověk, reliéf a podloží).
Mezi půdou a ostatními složkami prostředí (včetně organismů) dochází k výměně látek. Oblasti na Zemi pokryté půdou jsou označovány za
pedosféru, část litosféry.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Půdní eroze
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obecně tento termín znamená jakoukoliv destrukci a odstranění půdy vlivem vody a větru. V současnosti i negativní činnost člověka urychluje a
způsobuje půdní erozi (půdní destrukci), která bývá označována jako antropogenní eroze.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Půdní fond
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Celková výměra veškeré půdy určité hospodářské a organizační jednotky (podniku, kooperačního seskupení, kooperačního obvodu, okresu,
kraje nebo státu) včetně vodní plochy. Podle hospodářského využití se dělí na půdu zemědělskou a nezemědělskou.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Půdní tryp
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Základní jednotka genetické klasifikace půd.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.


Půdní voda
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část podpovrchové vody obsažená v půdě (bez ohledu na skupenství), která obvykle nevytváří souvislou hladinu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Působnost ve věcech územního plánování
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 5
(1) Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají orgány obcí a krajů, ministerstvo a na území vojenských újezdů
Ministerstvo obrany.
(2) Orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li
zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje.
(3) Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu
orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům.
(4) Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených
případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí.
(5) Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících
se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí.
(6) Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací
dokumentace.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Původce odpadu
Definice dle jiných právních předpisů
Původcem odpadů se rozumí právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž
podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se
nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická
osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Je právnická osoba, pokud při její činnosti vzniká odpad, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vzniká
odpad. Pro komunální odpad vznikající na území obce, který má původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se
za původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na místě k
tomu určeném obec se současně stane vlastníkem odpadu.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, pokud při její podnikatelské činnosti vzniká odpad. Pro komunální odpad se za
původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místě k tomu
určeném; obec se současně stane vlastníkem komunálního odpadu.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Rada obcí pro udržitelný rozvoj území
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 9
(1) Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností zřizuje její starosta jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný
rozvoj území (dále jen „Rada obcí“). Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její Jednací řád.
Členem Rady obcí vždy jmenuje na návrh obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé
obce. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje.
(2) Rada obcí projednává územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností a vyhodnocení vlivů
územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě
své vyjádření.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Radioaktivní odpad
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro
něž se nepředpokládá další využití.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.


Radioreléová trasa
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Radioreléové trasy jsou přímočaré linie potřebné pro přenos signálu mezi místy jeho přenosu. Funkčnost radioreléového spoje předpokládá
trasu bez překážek, z čehož vyplývá omezení výšky staveb, druh použití konstrukčních materiálů nadzemních částí staveb včetně druhu střešní
krytiny i dočasné použití jeřábů, které převyšují okolní zástavbu. Na základě těchto technických daností jsou směrové radioreléové spoje
zařízeními vyžadujícími zvláštní ochranu. Ve své přenosové funkci jsou prostorově důležité a mají nadmístní význam. Proto musí být
radioreléové spoje dokumentovány v územně plánovací dokumentaci.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)


Rajonizace zemědělské výroby
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stanovení zemědělských výrobních typů a výrobních oblastí podle reliéfu, nadmořské výšky, průměrných ročních teplot a srážek a genetického
půdního typu. Rozlišují se čtyři výrobní typy: kukuřičný, řepařský, bramborářský a horský. Na základě zařazení katastrálního území každé obce
do výrobního typu, který v něm převažuje, bylo v ČSSR vymezeno 5 výrobních oblastí (kukuřičná, řepařská, bramborářská, podhorská a
horská).
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Reálný objekt
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
je termín použitý pro objekty reálného světa, které jsou zobrazovány v mapě. Tento termín se v tomto standardu vztahuje i na nehmatatelnou
racionální skutečnost, pravidlo či režim, jako jsou například ochranná pásma, hranice apod.
Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální územně plánovací dokumentace: Územní plán obce. Návrh CAGI.

Recipient
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Vodní tok nebo nádrž tvořící součást hydrologického povodí odvodňovaného území. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno:
VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Recyklace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
V odpadovém hospodářství proces při kterém jsou odpady vraceny zpět k dalšímu využití. Základem recyklace jsou tři principy: 1. opětné
použití bez úprav (např. vratné lahve), 2. regenerace na stejný výchozí produkt výroby (např. kovový šrot, skleněné střepy, papír), 3. další využití
v jiné výrobě (např. výroba stavebních hmot z popílků). Základním předpokladem pro recyklaci je kvalitní organizace sběru a třídění (nejlépe u
původce). Druhotné třídění ze směsi odpadů je rentabilní pouze u některých typů odpadů (např. magnetické vlastnosti železa umožňují vy třídit
ho elektromagnety selektivně).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

proces, při kterém jsou odpady vráceny zpět k dalšímu využití. Tři základní způsoby recyklace: opětné použití bez úprav (vratné lahve);
regenerace na stejný výchozí produkt výroby (kovový šrot, skleněné střepy, papír); další využití v jiné výrobě (stavební materiál vyrobený z
popílku). Základním předpokladem recyklace je kvalitní organizace sběru a třídění nejlépe u původce. Druhotné třídění ze směsi odpadů je
rentabilní pouze u některých typů odpadů (např. magnetické vlastnosti železa umožňují vytřídit ho elektromagnety selektivně).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Referenční rozhraní
Definice dle jiných právních předpisů
Referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy ("referenčním rozhraním") se rozumí souhrn právních,
technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje
kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů
veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku.
Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

Regenerace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
V překladu „obnovení“, „znovuoživení“. Zahrnuje nejen stavební obnovu a údržbu určitého území, souboru staveb (popř. i objektu), ale zejména
jeho funkční začlenění do městského (sídelního) organismu, nalezení jeho vhodného současného poslání a očištění od všech nehodnotných
součástí a nevhodných způsobů využití.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Region
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Účelově (často abstraktně) vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funkčními vazbami (zejména v případě městského regionu)
anebo společnými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomicko-sociálními, etnickými, jazykovými atd. Velikostně se
region pohybuje od městského regionu, až do velikosti území několika států, pro něž lze vysledovat společné charakteristiky. (Hrůza, Jiří:
Slovník soudobého urbanismu. Praha: ODEON, 1977. Propagační materiály Útvaru rozvoje hl.m. Prahy k územnímu a strategickému plánu.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Regionální komplex potravinového hospodářství
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Výrobně-hospodářský komplex zabezpečující výživu obyvatelstva sídelní regionální aglomerace a sídel v přilehlé zdrojové oblasti zemědělské
produkce. Vyznačuje se integrací zemědělské výroby s potravinářským průmyslem a zásobováním trhu potravinami. Je předmětem územního
plánování v měřítku velkého územního celku.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Registr
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je ve standardech SIS definován jako množina souborů (na papírových, elektronických nebo kombinovaných médiích), obsahující příslušné
datové prvky a k nim přidružené informace. Používá se pro označení informačních systémů vedených orgány státní správy na základě
závazného právního předpisu; např. registr ekonomických subjektů, registr daňových subjektů, registr starých důlních děl a další.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO)
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
součást integrovaného informačního systému kvality ovzduší. Registr shromažďuje pravidelně údaje o emisích ze čtyř kategorií zdrojů: REZZO
I - velké zdroje znečišťování (spalovací zařízení o tepelném výkonu nad 5 MW a nejzávažnější technologie); REZZO 2 - střední zdroje
znečišťování (spalovací zařízení o tepelném výkonu 0,25 MW a střední technologické zdroje); REZZO 3 - malé zdroje znečišťování (zařízení
pro lokální a ústřední vytápění do 0,2 MW a drobné technologie); REZZO 4 - mobilní zdroje (motorová vozidla, železniční a říční doprava,
zemědělské, stavební a lesnické zdroje emisí).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Registr látek ovlivňujících klimatický systém Země
Definice dle jiných právních předpisů
Registr látek ovlivňujících klimatický systém Země je součástí informačního systému kvality ovzduší a jeho údaje se zpřístupňují veřejnosti.
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky
autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Registr prostorových jednotek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je seznam provozovaný v gesci Českého statistického úřadu v návaznosti na vyhlášku o prostorové identifikaci informací. Obsahuje
identifikátory vybraných prostorových prvků a je prvotním zdrojem některých z nich. Jeho hlavními částmi jsou číselníky základních územních
jednotek a územně-technických jednotek (Standard SIS k prostorové identifikaci).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.

Registr spaloven odpadů
Definice dle jiných právních předpisů
Registr spaloven a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu je součástí registru zdrojů znečišťování ovzduší. Provozovatelé spaloven
odpadů a zdrojů se spoluspalováním odpadů podle zvláštního právního předpisu vedou údaje potřebné pro registr spaloven v provozní evidenci
a poskytují je orgánům ochrany ovzduší v rámci předávání souhrnné provozní evidence nebo na vyžádání kdykoliv. Údaje z registru spaloven se
zpřístupňují veřejnosti. Ministerstvo zpřístupní veřejnosti seznam spaloven a spoluspalovacích zařízení z registru spaloven.
Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací,
zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky
autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Registrační list územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Registrační list územně plánovací dokumentace je soupisem vybraných údajů ze zpracované územně plánovací dokumentace, který slouží k
tvorbě a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území. Pořizovatel územně plánovací dokumentace je povinen registrační
list s opisem usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zasílat po jejím schválení ústřednímu orgánu státní správy (v SR
Ministerstvu životního prostředí SR a Ústavu územního rozvoje v ČR).
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Je podkladem pro evidenci územně plánovací činnosti. Zpracovávají je (a v důsledku změn územně plánovací dokumentace průběžně
aktualizují) orgány územního plánování . Pro účely vyhodnocení územně plánovací činnosti zasílají orgány územního plánování registrační listy
nadřízenému orgánu územního plánování a ústřednímu orgánu územního plánování. (Vyhláška č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích
podkladech a územně plánovací dokumentaci, § 21.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Regulace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
je obecně řízení k udržování rovnovážného stavu, tj. řízení zaměřené na předcházení odchylkám (na základě tzv. dopředné vazby) a na
odstranění odchylek již vzniklých (pomocí tzv. zpětné vazby) a tím obnovení rovnovážného stavu. V managementu projektů (projektů spojených
s výstavbou) lze regulaci aplikovat jako tzv. operativní řízení k udržování rovnovážného stavu, kterým je stav vývoje přípravy a realizace projektu
v souladu s příslušnými plány (viz plánování) a s příslušnou dokumentací projektu. Zdůraznit je nutné zejména předcházení odchylkám na
základě dopředné vazby, tj. analýzy souladu vstupu do procesu a analýzy procesu na jejich základě zahajovaného, s dokumentací projektu a
příslušnými plány. Předcházení odchylkám i odstraňováni vzniklých odchylek na základě zpětné vazby (porovnáním výstupu s dokumentací
projektu a plánem), tj. proces regulace, přímo souvisí také se změnovým řízením (management změn). Regulace v podobě operativního
(operačního) řízení bývá označován také jako controlling, zejména pokud jde o řízení nákladů (viz také kontrola).
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
V zákoně je pojem regulace používán pouze v případě územního plánu obce, který "... určuje základní regulaci území..." (§ 10 odst. 1), ve
vyhlášce je zmiňován v požadavcích na zadání územně plánovací dokumentace [požadavky na regulaci využití a uspořádání území - u
územního plánu velkého územního celku a územního plánu obce, požadovaný způsob regulace (použití přiměřených regulačních prvků) - u
regulačního plánu], vymezení ploch s rozdílným využitím a regulací je požadováno v grafické části územního plánu obce.
Pojem regulace není v předpisech stavebního práva definován, obecně je chápán jako usměrňování, řízení, úprava. V souvislosti s územním
plánováním je regulací možné vysvětlovat jako usměrňování vývoje území (jeho částí - jednotlivých sídel), změn v jeho využití v souladu s cíli a
úkoly územního plánování.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Řízení, směřující k udržování rovnovážného stavu, zaměřené na předcházení odchylkám a na odstranění odchylek již vzniklých. Ve vztahu k
území se regulací míní usměrňování jeho vývoje žádoucím směrem a stanovení mezí při jeho využívání. Na přelomu 19. a 20. století se pojmu
„regulace“ užívalo ve specifickém významu, blížícím se spíše asanaci - pro výrazné zásahy, uzpůsobující zástavbu ve vybraných územích měst
novým potřebám. (Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: ČKAIT a Sdružení dodavatelů investičních celků, 1999.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Regulační plán
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
1.3, 2.3, 5.1, 5.5, 6.10, 6.11, 7.1, 7.2, 7.11, 8.1, 8.2, 8.3, 8.4, 8.5, 8.6, 8.7, 8.8, 8.9, 8.10, 8.11, 8.12, 8.13, 8.14, 8.15, 9.21, 11.2, 12.1, 12.2,
12.3, 12.6, 12.7, 14.3, 14.8, 14.9, 14.11, 24.6
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 61
(1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu
hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití
pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
opatření.
(2) Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán
vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v
nezastavěném území.
(3) Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu.
(4) Náležitosti obsahu regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Regulační plán
(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené
území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného
území obce.
(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce s jednoznačnými územné technickými a urbanistickými
podmínkami.
§ 11
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Právními podklady pro zpracování regulačního plánu jsou stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 131/1998 Sb. Regulační plán pořizuje a
schvaluje obec. Před schválením posuzuje okresní úřad jako nadřízený orgán územního plánování návrh plánu z hlediska souladu s právními
předpisy, s územním plánem obce a splánem velkého územního celku.
Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území obce.
Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a regulaci plošného a prostorového uspořádání s cílem zajistit optimální podmínky pro
umisťování nové zástavby, pro zachování a využívání stávající urbanistické struktury a pro věcnou a časovou koordinaci stavební činnosti.
Regulační plán obsahuje textovou a grafickou část. V textové části jsou zejména popsány návrh urbanistické koncepce a regulativy plošného a
prostorového uspořádání, návrh řešení dopravy, občanského a technického vybavení, limity využití území a vymezení pozemků pro veřejně
prospěšné stavby. Součástí textu musí být samostatná část obsahující závazné regulativy funkčního využití a plošného a prostorového
uspořádání zástavby na pozemcích.
Grafická část musí obsahovat hlavní výkres, ve kterém je znázorněno komplexní řešení vymezeného území včetně graficky vyjádřitelných
regulativů. Řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb a vyhodnocení důsledků řešení na
zemědělský půdní fond může být znázorněno na dalších samostatných výkresech. (Základní obsah plánu je stanoven v příloze č. 2 vyhlášky
131/1998 Sb.)
Měřítko výkresů regulačního plánu stavební zákon neurčuje. Zvybraných ustanovení zákona však vyplývá, že se výkresy plánu zpravidla
zpracovávají v měřítku katastrální mapy (1 : 2880) nebo podrobnějším.
Závaznou část regulačního plánu vyhlásí obec obecně závaznou vyhláškou.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Dokument územního plánování, ve kterém je závazně stanoveno funkční využití jednotlivých pozemků a prostorové uspořádání zástavby a
výsadby na jednotlivých pozemcích.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Regulační prvky
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Termín regulační prvky plošného a prostorového uspořádání se vyskytuje v předpisech stavebního práva pouze a jen v souvislosti s regulačním
plánem (zákon § 11 odst. 1, vyhláška § 18 odst. 2, příloha č. 1 III písmo l) a příloha č. 2 III. 1. B písmo e) a také III. 2. B), tvoří jeho závaznou
část vyhlašovanou obecně závaznou vyhláškou obce. Regulační prvky tedy nemohou být součástí územního plánu obce ani územního plánu
velkého územního celku.
Z textu příslušných ustanovení zákona i vyhlášky lze dovozovat, že regulačními prvky je vyjadřován způsob regulace plošného a prostorového
uspořádání území v podrobnosti odpovídající charakteru regulačního plánu.
V § 18 odst. 2 písmo c), příloze č. 1 a příloze č. 2 III. 1. B písmo e) je uváděn vý¬čet těchto prvků:
- uliční čára
- stavební čára
- výška, objem, tvary zástavby
- ukazatele využití území, pozemků
- nadzemní podlažnost
- možné využití podzemí
- řešení dopravy a technického vybavení
- prvky ÚSES
Je zřejmé, že pro naplnění účelu regulačního plánu, stanoveného v § 11 zákona, je možné použít i jiné regulační prvky, než jsou zde uvedeny.
V praxi se tak i děje, inspirací jsou často zahraniční příklady regulačních nástrojů územního plánování. Při rozhodování projektanta a
pořizovatele o použití jakéhokoliv regulačního prvku v regulačním plánu by mělo být vždy rozhodující, zda ho lze promítnout do příslušného
správního aktu stavebního či jiného správního úřadu, zda tedy lze v souladu s platnými předpisy plnění tohoto regulačního prvku ukládat a
účinně vymáhat na investorech příslušných změn a staveb v území a na jejich uživatelích. Z tohoto hlediska krajně problematickými a
nevhodnými "regulačními" prvky jsou např. požadavky na provozní dobu určitých zařízení, na provoz na komunikacích, použití určitých
zemědělských rostlin v zemědělské výrobě apod., to je takové regulování činností, úprav prostředí nebo provozních režimů, které nepodléhají
žádnému správnímu řízení. Podobné inspirativní náměty a osvětu, ne však v pravém slova smyslu regulační prvky, není proto možné zahrnovat
do obecně závazné vyhlášky obce, kterou jsou regulační prvky vyhlašovány.
Je však jistě možné je uplatnit v informativním, neformálním materiálu obce, který může poskytovat se zdůvodněním jejich využití občanům a
investorům jako příklady "dobré praxe".
Přesné rozlišení vymahatelných regulačních prvků a "inspirativních" námětů, často uplatňovaných při zpracovávání regulačního plánu ve
stanoviscích dotčených orgánů státní správy, je náročným úkolem pořizovatele regulačního plánu. Jestliže toto rozlišení není kvalitně
provedeno, zvyšuje se tím riziko komplikací a sporů při uplatňování schváleného regulačního plánu v činnosti veřejné správy a zpochybňuje se
tím i samotná územně plánovací činnost.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Regulativy
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Termín regulativy je používán jako obecné označení pro základní zásady uspořádání území a pro limity využití (zákon § 29, odst. 1). Jedná se
jen o jiné pojmenování závazné části územně plánovací dokumentace, jinými slovy závazná část územně plánovací dokumentace a regulativy
jsou totéž.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Regulativy využití a uspořádání území
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Regulativy jsou ustanovení, která omezují využití a uspořádání území. Jsou odvozeny z celostátně platných předpisů nebo jsou autonomně
stanoveny schvalovatelem ÚPD. Jsou formulovány jako zásady a limity uspořádání a využití území a nabývají platnost schválením ÚPD. Jsou
podstatnou náležitostí závazné části ÚPD.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Závazná pravidla vyjádřená slovně, číselně nebo graficky, upravující funkční a prostorové uspořádání území. Stávají se závaznými schválením
a vymezením závazné části ÚPD, vyhlašují se obecně závaznou vyhláškou. (Přinosilová, Miriam aj.: Příklady regulativů v územně plánovací
dokumentaci. Brno: Ústav územního rozvoje, 1998.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.

Pomocí regulativů se fixují dlouhodobě podmínky, za kterých lze povolit výstavbu, přestavbu objektů nebo změnu užívání pozemků. Stanoví se
např. regulativy funkčního využití, intenzity využití, hmotově prostorové, estetické atd. (Meier, Karel: Územní plánování. Skripta. Praha: FA
ČVUT, 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Regulovaný okrsek
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Jeden nebo více stavebních pozemků v bloku nebo ve více blocích, pro které platí tytéž regulační prvky regulačního plánu.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Regulovaný pozemek
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Stavební pozemek, tj. zastavěné plochy a nádvoří, jakož i eventuální přiléhající další pozemky tvořené pozemkovými parcelami, které s nimi
provozně souvisejí, prostorově na něj navazují a jsou s ním užívány jako jeden celek.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Rehabilitace památkové zóny
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Druh přestavby historického jádra nebo souborů tvořících historickou zónu sídelního útvaru, při niž se zachovává podstata urbanistické
struktury. Při rehabilitaci dochází k odborným zásahům do vzhledu, konstrukce, dispozice a technologické části budov za účelem zvýšeni jejich
estetických hodnot a zlepšení jejich prostorových, technických a funkčních parametrů tak, aby odpovídaly požadavkům současné společnosti.
Přitom se respektují historické, estetické a prostorové hodnoty struktury sídla. Tyto požadavky někdy vyžadují změnu funkce historických a
památkových objektů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekonstrukce
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
1. Způsob obnovy památky; uvedení do původního stavu. Může mít podobu restaurace, restituce, renovace nebo adaptace.
2. Opětné sestrojení, zřízení ztraceného, zničeného nebo jen z části dochovaného uměleckého a architektonického díla, a to do skutečné
podoby, nebo ve formě modelu a podobně. - Z lat. reconstructio.
Dudák, Vladislav, aj.: Encyklopedie světové architektury: Od menhiru k dekonstruktivismu. Díl 2. Vydání 1. Praha: Nakladatelství Miloš Uhlíř -
Baset, 2000.
je konstrukční a technologická úprava dosavadního hmotného investičního majetku nebo jeho části, která má obvykle za následek změnu
technických parametrů, popřípadě změnu funkce a účelu hmotného investičního majetku. Rekonstrukce je často spojena s modernizací. Pro
účely zákona o daních z příjmu se rekonstrukcí rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických
parametrů.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Ve smyslu ustanovení zákona, § 139b odst. 3 "Pojmy stavebního řádu" se jedná o změny staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy).
Přijatelné podmínky, pravidla pro povolování změn staveb v územních řízeních, je s ohledem na obsah jednotlivých druhů územně plánovací
dokumentace možné stanovovat v regulačním plánu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Rekonstrukce památek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Obnova hmotné podstaty jednotlivých stavebních památkových objektů, jež dává plně vyniknout především jejich dokumentární a umělecké
hodnotě a umožňuje jejich účelné využití pro soudobé účely, zejména kulturní. (Tvoří-li skupina nemovitých památek se svým prostředím
urbanistický celek, označuje se jeho rekonstrukce termínem "rehabilitace".)
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreace
anglicky recreation
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
užší pojetí: Souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené), často jako jedna z forem cestovního ruchu. obecnější
pojetí: Využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, který přináší člověku fyziologické zotavení, psychické uvolnění a vnitřní uspokojení, obohacuje
jeho intelekt a přispívá k růstu osobnosti. Rekreaci Ize rozdělit na tři hlavní formy - na rekreaci každodenní, krátkodobou a dlouhodobou, které
jsou dány rozsahem volného času a rytmem jeho využívání v rámci režimu dne, týdne nebo roku.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreace dlouhodobá
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rekreační využití volného času během dovolené a školních prázdnin v rozsahu 4 a více dnů souvislého volna.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreace každodenní
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rekreační využití volného času po skončení denního zaměstnání nebo školní výuky, s časovým rozpětím 1-6 hodin.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreace krátkodobá
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rekreační využití volných sobot, nedělí a svátků v rozsahu 1-3 dnů.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreační krajinný celek
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Část podoblasti cestovního ruchu, která v důsledku svých přírodních vlastností je nositelem stejných nebo příbuzných funkcí rekreace.
Urbanisticky je zájmovým územím soustavy středisek rekreace a cestovního ruchu. Jeho území je přístupné z výchozích bodů, jejichž
vybavenost je úměrná jejich významu.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Území, které je v důsledku svých přírodních vlastností nositelem stejných nebo příbuzných funkcí rekreace. Urbanisticky je zájmovým územím
určitého konkrétního střediska rekreace a cestovního ruchu. Rekreace - druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, který přináší člověku
fyziologické zotavení, psychické uvolnění, vnitřní uspokojení a regeneruje jeho síly. (Zásady a pravidla územního plánování. Názvosloví. Brno:
VÚVA, 1979.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Rekreační lokalita
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Místo v rekreačním prostoru, případně mimo něj, které je vhodné k umístění určitého zařízení rekreace a cestovního ruchu. Její funkční
jednotkou je základna rekreace jako nejnižší skladebný prvek.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekreační objekt
anglicky recreation building
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Stavba určená k rekreačním účelům. Jedná se nejen o objekty individuální rekreace, ale také o hromadná zařízení (penzión, hotel aj.), která
poskytují služby účastníkům různých forem cestovního ruchu.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Rekreační oblast
anglicky resort
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Území se službami cestovního ruchu nebo ucelený komplex zařízení, nabízející větší počet rozmanitých zařízení, služeb a činností.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Rekreační prostor
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Nejatraktivnější část rekreačního krajinného celku, jejíž vybavení umožňuje přechodný pobyt a provádění rekreačních aktivit. Urbanisticky je
zájmovým územím střediska rekreace a cestovního ruchu, jehož akční rádius je určován velikostí tohoto prostoru.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.

Rekultivace
anglicky rekultivation
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely této části vyhlášky se rozumí rekultivací - uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení
funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání; přednostně se řídí zvláštními právními
předpisy.
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Postup (činnost), který vede k možnosti opětovně využít devastované plochy, dříve fertilní půdy nebo přírodní území k produkčním čelům.
Jedná se především o zúrodnění, lidskou činností degradované (kontaminované, převrstvené, přemístěné atd.) půdy nebo horninové materiály
cestou: odvodnění, odsolení, zavlažení, hnojení, dekontaminace, úpravy povrchu, převrstvení (často kombinace uvedeného) a o následné
vysázení, či vysetí stromů, keřů, bylin, kulturních plodin (nebo kombinace uvedeného). Rekultivovány jsou u nás nejčastěji: haldy, výsypky,
lomy, odkaliště, skládky odpadu, kontaminované půdy atd.
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je postup (činnost), vedoucí k opětovnému využití devastované plochy k produkčním účelům. Rekultivace představuje zúrodnění lidskou
činností degradované, kontaminované, převrstvené, přemístěné atd. půdy nebo horninových materiálů cestou odvodnění, odsolení, zavlažení,
hnojení, dekontaminace, úpravy povrchu, převrstvení (nebo kombinací uvedených postupů) a následné vysázení či vysetí stromů, keřů, bylin,
kulturních plodin. Rekultivovány jsou nejčastěji haldy, výsypky, lomy, odkaliště, skládky odpadu, kontaminované půdy aj.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
Řízené obnovení alespoň částí původních funkcí člověkem znehodnocené krajiny, zejména produkční schopnosti půd. Po rekultivaci může
následovat revitalizace.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.
Opětovné obnovení úrodnosti půdy; řízený proces obnovy krajiny poškozené zejména těžbou nebo jinou intenzívní průmyslovou činností, který
zahrnuje morfologické změny, dekontaminaci půd, výsadbu nových kultur a snahu o obnovení přirozené rovnováhy krajiny.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.
Rekultivace nebo rekultivační zásahy se ve smyslu zušlechtění, zúrodnění váží především na nezastavěné, zpravidla zemědělsky využívané
území, případně z tohoto hlediska znehodnocené např. ukončenou těžbou nerostných surovin.
Vymezení ploch, vhodných pro provedení rekultivace, jejich nové zhodnocení, je vhodné provádět především územním plánem obce, popř. v
územním plánu velkého územního celku, jedná-li se o území nad místního významu.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Resortní dokument
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
4.1
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Resortní = zaměřený jen na úzký obor.
Dokument = důležitá listina, zprav. úřední; doklad; svědectví o něčem vůbec.
Slovník cizích slov.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Doklad o záměrech určitého oboru působnosti.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Reurbanizace
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Reurbanizace je proces, při kterém dochází k opětovnému osídlování centrálních zón měst a metropolitních regionů. Opuštěné administrativní
a komerční budovy i historické industriální stavby (bývalé objekty továren, dílen, mlýnů a jiných technických zařízení) jsou restaurovány a
rekonstruovány ke zcela novému funkčnímu využití. Současný trend bydlení a práce v tzv. "lofts" propagují buď příslušníci vrstev s velmi
vysokými příjmy (historické objekty s luxusními velkoplošnými byty nestandardními plochou, polohou, prostorovým uspořádáním i vybaveností,
velkými ateliéry a podobnými prostory) nebo příslušníci středních příjmových tříd preferující komunitní styl života (historické objekty s menšími
byty, kulturními centry, kluby, ateliéry a galeriemi).
Internet 2005. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Revitalizace (též renaturalizace)
anglicky revitalization
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Soubor opatření (činností) vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů, společenstev,
stanovišť, krajinných celků apod. Cílem je též zvýšení estetické hodnoty krajiny. Nejčastějším revitalizačním úsilím je náprava režimu toků a
částí jejich povodí. Revitalizační opatření nejsou pouze úpravy koryt toků (vytváření meandrů) a zemní práce (geomorfologické zásahy), ale též
odstranění příčin degradace prostředí (splachy hnojiv z polí), odstraňování nevhodné vegetace či dosadba vegetace původní i návrat původního
typu obhospodařování (pastva, sečení atd).
Braniš, Martin a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 1999.

je soubor opatření (činností), vedoucích k obnovení nebo k nápravě přirozených funkcí člověkem poškozených ekosystémů, společenstev,
stanovišť, krajinných celků apod. Cílem je zvýšení estetické hodnoty krajiny. Nejčastějším případem revitalizace je náprava režimu toku a částí
jejich povodí. Revitalizace je také odstranění příčin degradace prostředí, odstraňování nevhodné vegetace či dosadba vegetace původní i návrat
původního typu obhospodařování.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum
České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
2000.
obecně: obnova, oživení poškozené, nefunkční entity, a její uvádění do stavu blízkého jeho původní funkci, jejich vazbám na okolí, významu; v
kulturní krajině: postupy v krajině, které obnovují komplexní funkčnost a návaznosti všech přírodních složek, nejlépe s postupnou obnovou
místně původních ekosystémů.
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Rezident
anglicky resident
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Fyzická osoba jakékoli národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. Občané žijící v zahraničí rezidenty
nejsou. (Vystoupil, J.: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR, 1992)
Pásková, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR, 2002.

Riziko
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností.
Viz zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Rizikový geofaktor životního prostředí
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Přírodní stav nebo proces v horninovém prostředí, který může znamenat významné přírodní riziko pro člověka a jeho činnosti, a který je uveden
v příloze č. 9 vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamovaní rizikových geofaktorů…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Roční emise
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Roční hmotnostní tok znečišťující látky, který je součinem měrné výrobní emise a počtu jednotek vztažné veličiny dosaženého v průběhu
kalendářního roku.
Viz vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity…
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Rodinný dům
Definice dle jiných právních předpisů
stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy
místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní
podlaží a podkroví [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.].
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.


Rostlý terén
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Původní nenarušený povrch terénu.
Maier, Karel: Názvosloví a příklady metodiky užívané pro zpracování regulačních plánů. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného
úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.

Plocha, pod níž není půdní profil oddělen od skalního podloží žádnou stavbou a která umožňuje zdárný růst vegetace i přirozený vsak
srážkových vod (Územní plán SÚ hl. m. Prahy a vyhláška HMP č. 32/1999 Sb., o závazné části územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy.
Praha: 1997.)
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Rozbor udržitelného rozvoje území
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 26
Územně analytické podklady (1) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn
v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo
vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného
rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“).
(2) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.

Rozestavěná budova
Definice dle jiných právních předpisů
Pro účely tohoto zákona se rozumí rozestavěnou budovou budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické
a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo
popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.
Zákon ČNR 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
1.3, 9.1
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 82
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb
na nich, které jsou předmětem rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud podmínky pro dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním
plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, popřípadě není důvodné stanovit
podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků obsahuje
a) označení a adresu navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, kde má ke změnám dojít,
c) podmínky pro dělení nebo scelování pozemků.
Vyhláška MMR č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. - § 8

Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozhodnutí o chráněném území a ochranném pásmu je jedním z výsledků územního řízení a vymezuje území, v němž se zakazují nebo
omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, provozu průmyslových a zemědělských podniků, ložisek
nerostných surovin, hornických zařízení, dopravních staveb, inženýrských sítí, vodních toků a zdrojů, zájmových území ochrany přírody,
prostorů k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu, geodetických bodů základního polohového, výškového a gravitačního pole). Toto
rozhodnutí obsahuje zejména: označení, adresu navrhovatele, vymezení území, jehož se ochrana týká, podmínky ochrany, dobu platnosti
rozhodnutí.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Je jednou z forem územního rozhodnutí, obsahuje a) jméno a adresu navrhovatele, b) vymezení (označení) území, popřípadě pozemků podle
katastru nemovitostí, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu
průmyslových nebo zemědělských staveb, ochrany vodních zdrojů a ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro
zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí apod., c) podmínky ochrany, d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení, e) dobu platnosti
rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit. (Vyhláška č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, § 6.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Rozhodnutí o námitkách
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
8.10, 8.11, 14.10, 14.12
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozhodnutí je formou, v níž se uskutečňuje rozhodovací činnost státního orgánu. Může se týkat jak věci samé, tak i otázek souvisejících se
samotným řízením.
Námitka v procesních řízeních slouží jejich účastníkům k uplatnění jejich obrany, která se může týkat buď nedostatků vlastního řízení (vady
procesní) anebo i právních nároků uplatňovaného nároku, popř. tvrzení, jakož i důkazů, jimiž je nárok prokazován.
Slovník českého práva.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Výsledek správního řízení, v němž se uskutečňuje rozhodovací činnost státního orgánu ve věci námitek účastníků řízení, kterými uplatňují svoji
obranu a obhajují své zájmy.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Vydává jej orgán podle zákona č. 123/1998 Sb., v případě, že odepře zpřístupnění informace na základě důvodů pro omezení přístupu k
informacím.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Rozhodnutí o ochranném pásmu
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání okolní území určité stavby nebo zařízení před jejich negativními účinky a naopak chrání určitou část
území, stavbu nebo zařízení před negativními účinky okolí.
9.1
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 83
(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení
nebo pozemku před jejich negativními účinky.
(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.
(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho
základě.
Verze se zapracovanými pozměňovacími návrhy, schválenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 9.1.2006.
Definice dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek v platném znění
Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu obsahuje
a) jméno a adresu navrhovatele,
b) vymezení (označení) území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů
ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu průmyslových nebo zemědělských staveb, ochrany vodních zdrojů a ložisek nerostů,
důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí apod.,
c) podmínky ochrany,
d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
e) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit.
Vyhláška MMR č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. - § 6
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozhodnutí o ochranném pásmu vymezuje území (pásmo), ve kterém se zakazují nebo omezují některé činnosti z důvodů ochrany veřejných
zájmů.
Na území vojenských újezdů vydávají územní rozhodnutí orgány vojenské správy.
Slovník stavebního práva.
Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo území před negativními vlivy okolí anebo chrání okolní území stavby či zařízení
před jejich negativními účinky.
Ústav územního rozvoje. Brno, 2002.

Rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Pořizování územně plánovací dokumentace je zahájeno rozhodnutím schvalujícího orgánu o jejím pořízení a je ukončeno schválením návrhu
územně plánovací dokumentace tímto orgánem. Podklady pro tato rozhodnutí i další rozhodnutí v průběhu pořizování připravuje úřad obce,
úřad kraje na základě vyhodnocení výsledků trvalého sledování a vyhodnocování stavu území, jeho možností a limitů. Podle platné právní
úpravy jsou možné dva rozdílné způsoby zahájení pořizování územně plánovací dokumentace:
a) rozhodnutí schvalujícího orgánu o pořízení územně plánovací dokumentace předchází přípravným pracím pořizovatele.
Po tomto rozhodnutí a na základě provedených etap pořizování (1. přípravné práce, 2. průzkumy a rozbory) zpracuje pořizovatel návrh zadání
územně plánovací dokumentace, které orgán územního plánování schvaluje v závěru této 3. etapy prací - zadání ÚPD, po jeho projednání podle
§ 20 zákona.
b) orgán územního plánování může rozhodnout o pořízení územně plánovací dokumentace teprve na základě pořízené urbanistické studie nebo
územní prognózy.
V tomto případě schvaluje orgán územního plánování návrh zadání územně plánovací dokumentace teprve před zahájením 6. pracovní etapy
pořizování (návrh ÚPD).
Použití tohoto postupu je ovšem možné pouze za splnění následujících podmínek:
- obsah a rozsah zpracované urbanistické studie, případně územní prognózy odpovídá požadavkům na obsah příslušné územně plánovací
dokumentace podle přílohy č. 2 vyhlášky.
- návrh zadání příslušné územně plánovací dokumentace splňuje rovněž náležitosti souborného stanoviska podle ustanovení § 21 odst. 5
zákona. Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o těchto podaných námitkách. To ve skutečnosti vyžaduje, aby urbanistická studie
nebo územní prognóza byly předloženy veřejnosti, správním orgánům i vlastníkům (v případě územní prognózy i dotčeným obcím) k vyjádření.
Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.

Rozhodnutí o stavební uzávěře
Definice dle jiných publikovaných zdrojů
Rozhodnutím o stavební uzávěře, které je výsledkem územního řízení, se vymezuje území, v němž se trvale nebo dočasně zakazuje nebo
omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované
územně plánovací dokumentace. Toto rozhodnutí obsahuje zejména: označení a adresu navrhovatele, vymezení území, případně pozemků
podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti, dobu
platnosti omezení.
Česko-rakousko-slovenská příručka územně plánovací terminologie. Hannover: Akademie für Raumforschung und Landesplanung, 2000.
(Českou část zpracoval ÚÚR Brno.)

Definice dle jiných nepublikovaných návrhů
Je jednou z forem územního rozhodnutí, obsahuje a) jméno a adresu navrhovatele, b) vymezení území, popřípadě pozemků podle katastru
nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti, zejména pokud by mohla
znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace, d) rozhodnutí o námitkách
účastníků řízení, e) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit. Rozhodnutím o stavební uzávěře nelze zakázat nebo omezit
udržovací práce. (Vyhláška č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, § 7.
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM
210000026 „Proměny urbanismu“.


Rozhodnutí o umístění stavby
Definice dle návrhu věcného záměru stavebního zákona schváleného u.v. ČR č. 612 z 20.6.2001
Rozhodnutí o umístění stavby je základním rozhodnutím o stavbě, kterým se stanoví druh a účel stavby, pozemky na nichž se stavba umisťuje,
podmínky pro její umístění a pro zpracování projektové dokumentace, zajišťující ochranu zdraví, přístup a užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace, ochranu životního prostředí, urbanistických a architektonických hodnot území, napojení na komunikace a sítě
technického vybavení.
9.1
Definice dle návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek
§ 79
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její
umístění, pro zpraco