Euryanta
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: C. M. von Weber
Libreto:    H. Chesi
Premiéra: 25.10.1823 Vídeň

1. dějství: Na dvoře krále Ludvíka se všichni veselí nad koncem války. Jen Adolar teskní po své nevěstě Euryantě. V její lásku tak důvěřuje, že se nechá vyprorokovat svým závistivým druhem Lysiartem k neprozřetelné sázce. Podaří-li se Lysiartovi Euryantu svést, propadne v jeho prospěch celé Adolarovo jmění a naopak. V Neversu teskní stejně jako Adolar jeho Euryanta, těšíc se na shledání s ním. Ve své nevinnosti a samotě podlehne lichotně předstíranému přátelství Eglantiny, zajaté dcery jednoho ze spiklenců, které vyprosila milost. Eglantina však ve skutečnosti Euryantu nenávidí, protože sama touží po Adolarově lásce. Vyláká z Euryanty tajemství, které jí Adolar svěřil. Jeho sestra Ema se kdysi ze žalu nad smrtí svého snoubence otrávila jedem z prstenu a nemůže prý ani po smrti najít  klid, dokud její prsten nebude skropen slzou nevinné, trpící, čisté dívky. Euryanta lituje, že prozradila tajemství, jehož zachování jí Adolar tak kladl na srdce. Zato však lstivá Eglantina triumfuje, že má nyní Euryantu v rukou.

2. dějství: Lysiart už přestal doufat, že se mu podaří Euryantu svést, ale když se od Eglantiny dozví její tajemství a vidí prsten, který Eglantina uloupila z  Eminy hrobky, rozhodne se použít lsti. Na královském dvoře, kam Lysiart z králova rozkazu Euryantu přivezl, dojde k tragédii. Lysiart Adolarovi předkládá na důkaz předstírané Eurantiny zpronevěry Emin prsten. Euranta se obává Adolarovu hněvu, kdyby se přiznala k porušení jeho tajemství a nedovede se obhájit. Adolar se proto vzdává všeho majetku a poct v Lysiartův prospěch a odvléká nešťastnou Euryantu.

3. dějství: Adolar vleče Euryantu do hustého lesa, aby ji tu potrestal smrtí. Avšak sám se náhle ocitá v nebezpečí. Euryanta, jdoucí za ním, spatří obrovského hada, který ho chce napadnout. Vrhne se vlastním tělem mezi hada a Adolora, kterému se pak podaří obludu zabít. Nemůže teď vzít život té, která ho zachránila, a tak Euryantu nechá na živu, ale samotnou v pustém lese napospas zvěři. Naštěstí ji tu najde král s loveckým průvodem a dovídá se od ní, komu to vlastně svěřila tajemství prstenu. To v něm vzbudí podezření a slibuje Euryantě spravedlnost. Je však již pozdě. Euryanta klesá vysílením a utrpením jako mrtvá. Adolar bloudí kolem svého bývalého zámku a dovídá se od lidu, že Lysiart má právě týž den svatbu s Eglantinou. Nikdo nevěří ve vinu Euryanty. Eglantina mezitím, pronásledovaná výčitkami, svědomím i láskou k Adolarovi, skoro prozradí svůj čin.
Adolar vyzve Lysiarta na souboj, avšak blíží se král, jemuž Adolar přednese svou žalobu na Lysiarta. Král, který chce Adolara potrestat za jeho nedůvěru k Euryantě mu oznamuje, že Euryanta zemřela. Tu Eglantina jásá v divokém triumfu a pyšně prozradí svůj a Lysiartův čin. Lysiart ji probodne a je odveden jako vrah. Nato se objeví Euryanta, dokáže svou nevinu a svou čistotu tím, že její slzy, skropivši prsten, vysvobozují Emu a Euryanta odpustí Adolarovi jeho nedůvěru.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.8.2005. Copyright (c) 1999-2005 Eridanus, s.r.o.