50

ZÁKON

ze dne 27. dubna 1976

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 




K pojmu "Jednoduchá stavba" z hlediska hloubky podzemního podlaží u staveb pro bydlení
(ze stanoviska odboru stavebního řádu MMR ze dne 6.12.1999 č. j. K-596/99)

Ustanovení § 139b odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění vyhlášeném pod č. 197/1998 Sb., vymezuje taxativně jednoduché stavby. Stavby pro bydlení jsou vymezeny v ustanovení § 139b odst. 5 písm. a) stavebního zákona tak, že jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví.

V dalších částech tohoto ustanovení jsou pod písmeny b) až f) vymezeny další druhy jednoduchých staveb (stavby pro individuální rekreaci, nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím, stavby zařízení staveniště, přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, opěrné zdi, podzemní stavby). U každého druhu jednoduché stavby jsou pod těmito písmeny stanoveny podrobnější podmínky, které musí být splněny, aby šlo o jednoduchou stavbu. Tyto podmínky nelze vzájemně směšovat. U staveb pro bydlení je vymezena maximální zastavěná plocha, výška je stanovena třemi nadzemními podlažími, aniž by byla limitována jejich výška v metrech. Část stavby pod terénem je vymezena jedním podzemním podlažím, aniž by byla určena (omezena) jeho hloubka v metrech. Maximální stanovená hloubka 3 m je limitována jen u podzemních staveb pod písm. f) cit. ustanovení, což je však jiný druh stavby než stavba pro bydlení. Hloubka stavby pro bydlení může být tedy větší než 3 m, pokud však jde jen o jedno podzemní podlaží. 

Za podzemní podlaží nutno ovšem považovat i podlaží, které je částečně pod terénem a částečně nad terénem, například u staveb ve svahu (blíže viz  ČSN 73 4301*).
 
 



* ČSN jsou vydávány ČNI a nejsou volně dostupné na Internetu - viz § 5 zákona 22/1997, jeho novelou je zákon 71/2000