Rýnské zlato - Das Rheingold

I. dějství: Woglinda, Wellgunda a Flosshilda hlídají na dně Rýna zlatý poklad a přes otcův zákaz prozradí Alberichovi, že se zlata může zmocnit ten, kdo se zřekne lásky, a ukuje-li z něj prsten, získá velkou moc. Alberich zpočátku toužil po jedné z rusalek, ale chtivost v něm zvítězí; prokleje lásku a zlata se zmocní.
II. dějství: Wotan slíbil Fafnerovi a Fasoltovi za stavbu nového sídla bohů, Walhally, bohyni lásky a mládí Freiu, ale zdráhá se ji vydat. Bůh Loge vypráví obrům o Alberichově prstenu a oni jsou ochotni se za něj Freii vzdát, ale zatím ji odvádějí s sebou. Bohové bez ní stárnou, proto se Wotan a Loge vydají do podzemí - Nibelheimu, aby se zmocnili prstenu.
III. dějství: Alberich se pomocí prstenu zmocnil vlády nad celým Nibelheimem a jeho bratr Mime mu musel ze zlata ukout ještě přilbu, která má moc proměnit svého majitele v libovolnou podobu nebo jej učinit neviditelným. Wotan a Loge předstírají Alberichovi obdiv a on se na Logeho výzvu promění v ohromného hada, a potom v žábu. Loge ji přišlápne, zmocní se přilby a bohové vyvlečou Albericha z podzemí.
IV. dějství: Bohové přinutí Albericha, aby jim vydal všechny poklady, prsten i přilbu. Alberich proklíná bohy a proklíná i prsten, aby přinesl smrt každému, kdo jej bude nosit. Obři žádají jako náhradu za Freiu tolik zlata, aby ji celou pokrylo. Padne na to celý poklad, přilba a nakonec i prsten, který Wotan vydá jen nerad po výstraze bohyně-matky země Erdy, že prsten by přinesl bohům zmar. Alberichova kletba účinkuje vzápětí; obři se pohádají o kořist a Fafner zabije Fasolta. Donner svolá mračna a bouři, sklene duhový most přes údolí do Walhally a bohové vstupují do nového sídla. 

Valkýra - Die Walküre

I. dějství: Za bouřlivého večera přichází do Hundingova statku neznámý muž, pronásledovaný nepřáteli. Vypráví, že matku nikdy nepoznal, měl kdysi sestru - dvojče, ale tu kdosi unesl a jeho otec zmizel před lety na lovu. Hunding pociťuje k cizinci, nápadně podobnému jeho ženě Sieglindě, nepřátelství a vypovídá mu pohostinnost - ráno se spolu budou bít. Sieglinda namíchá Hundingovi uspávací nápoj a dozvídá se v dlouhém rozhovoru od cizince jeho jméno i to, že mu kdysi otec slíbil pro chvíli největšího nebezpečí pevný meč. Ta chvíle přichází; Hunding totiž kdysi Sieglindu unesl a přinutil ji ke svatbě, během níž neznámý muž zarazil meč do jasanu rostoucího uprostřed sálu. Prohlásil, že bude patřit tomu, kdo bude mít sílu, aby jej z kmene vyrval. Sieglinda poznává v cizinci svého bratra Siegmunda. Siegmund vytrhne meč z kmene jasanu. Láska spojí Sieglindu a Siegmunda i jako milence.
II. dějství: Wotan, zděšený proroctvím Erdy o zániku bohů, se vydal za ní, matkou země, a zplodil s ní devět valkýr, aby přivážely do Walhally mrtvé hrdiny. První z nich je Brünnhilda - ztělesněná Wotanova vůle. Ta má teď také na Wotanovo přání chránit Siegmunda v zápase s Hundingem. Proti tomu je ale Fricka - ochránkyně manželství, která donutí Wotana, aby Siegmunda přestal chránit a zničil meč, který mu daroval. Brünnhilda se novému přání vzepře, ale zakročí sám Wotan. Srazí Siegmundovu ránu svým kopím a Hunding Siegmunda probodne. Brünnhilda unese omdlelou Sieglindu; Wotan jí hrozí trestem a zabije Hundinga.
III. dějství: Valkýry svážejí mrtvé hrdiny do Walhally. Přijíždí Brünnhilda se Sieglindou a prosí sestry o ochranu před Wotanem; ty ji však odmítají. Brünnhilda zvěstuje Sieglindě početí Siegmundova syna, posílá ji hledat útulek v Alberichově sluji a podstupuje Wotanův trest: je vyloučena z řad bohů a upadne do čarovného spánku, aby se stala kořistí prvního muže, který půjde kolem. Na její prosby však Wotan obklopí horu, na níž má spát, plameny blesků, které k ní nepustí nikoho, kdo není celý muž a hrdina. 

Siegfried

I. dějství: Sieglindina syna Siegfrieda vychoval Alberichův bratr Mime, jenž doufá, že Siegfried přemůže Albericha a vezme Fafnerovi přilbu a prsten. Není však schopen ukout Siegfriedovi silný meč, ani skout v celek Sieglundův zlomený meč Nothung. To se od něj dozví Wotan, který pátrá v přestrojení po Sieglindině synovi. Za to prozradí, že Nothung může skout pouze muž neznající bázeň. Takovým mužem je Siegfried. Svaří Nothung a ukuje meč tak silný, že rozetne Mimeho kovadlinu. Mime prozradí Siegfriedovi jak zabít Fafnera, ale nachystá si omamný nápoj, aby potom mohl sám zabít Siegfrieda a zmocnit se přilby a prstenu.
II. dějství: U Fafnerovy sluje číhá Alberich, aby získal zpět své poklady. Poznává Wotana i v přestrojení a vyhrožuje mu, že až získá prsten, zničí Walhallu. Ale už přicházejí Mime a Siegfried; Alberich se hádá s Mimem, kdo má na prsten větší právo a objevuje se Fafner v podobě obrovského hada. Siegfried ho zabije, ale náhodou se mu dostane do úst kapka hadí krve a on porozumí řeči zvířat. Malý ptáček mu poradí, aby si v jeskyni vzal přilbu a prsten, varuje ho před Mimeovými úmysly, a Siegfried Mimeho probodne. Potom mu ptáček vypráví o hoře, kde spí Brünnhilda, a Siegfried se ji vydá hledat.
III. dějství: Erda odmítá Wotanovi další věštbu a ten rezignuje. Přestal se obávat konce, protože se pro něj rozhodl sám. Místo něj bude vládnout jeho potomek, Siegfried, společně s Brünnhildou, Wotanovou ztělesněnou vůlí. Úpadek Wotanovy moci se projeví i ve sporu se Siegfriedem; Siegfried tasí Nothung a Wotanovo kopí se roztříští. Siegfried projde plameny k Brünnhildě, polibkem ji probudí ze sna, vyslechne její vyprávění o tajemství svého narození a hra končí velkým milostným dvojzpěvem. 

Soumrak bohů - Gotterdämmerung

Předehra: Na útesu Valkýr předou tři sudičky nit osudu. Kolem Walhally je navršeno dřevo z posvátného jasanu, uvnitř sedí všichni bohové - blíží se jejich konec. Jenom prsten se ještě musí vrátit k dcerám Rýna. Objevuje se Brünnhilda se Siegfriedem - ten jí nechává jako zástavu lásky Nibelungův prsten a odjíždí za dalšími hrdinskými činy.
I. dějství: V síni Gibichungů nad Rýnem se objevují tři nové postavy: král Gunther, jeho sestra Gutruna a Hagen, Alberichův syn; Alberich ho zplodil s matkou Gunthera a Gutruny Kriemhildou, které se zmocnil násilím a doufá, že s jeho pomocí získá zpět prsten. Hagen vypráví Guntherovi o krásné Brünnhildě spící v plamenech, z nichž by ji pro Gunthera dokázal vyvést pouze Siegfried za lásku Gutruninu. Siegfried přijíždí po řece, je přátelsky přijat, Hagen mu dokonce prozradí moc zlaté přilby a potom mu podá nápoj zapomnění. Siegfried zapomene na Brünnhildu, zamiluje se do Gutruny a je ochoten Guntherovi, s nímž odjíždí, vyvést Brünnhildu z plamenů.
Proměna: Bohové by mohli být zachráněni, kdyby se prsten vrátil k dcerám Rýna, ale Brünnhilda jej odmítá vydat. Objevuje se Siegfried, který na sebe vzal pomocí přilby Guntherovu podobu, díky nápoji zapomnění Brünnhildu nepozná, vezme jí prsten a odvede ji s sebou.
II. dějství: Alberich stále ponouká Hagena, aby získal prsten, jehož pomocí se oba stanou pány světa. Přijíždí Gunther s Brünnhildou, která nechápe, proč ji Siegfried nepoznává, a když uvidí na jeho ruce prsten, tuší zradu; Siegfried ji určitě zapírá z lásky ke Gutruně. Aby se pomstila, prohlásí, že muž, který ji odvedl z plamenů ji zneužil a prozradí Guntherovi a Hagenovi, že Siegfried je zranitelný pouze na zádech.
III. dějství: Dcery Rýna prorokují Siegfriedovi brzkou smrt, jestliže jim nevydá prsten. To vzbudí Siegfriedův vzdor a on odmítne. Hagen žádá Siegfrieda, aby všem vyprávěl o svých osudech a během vyprávění mu dá vypít nápoj navracející paměť. Ve chvíli kdy se rozpomene na Brünnhildu mu Hagen vrazí do zad své kopí a Siegfried umírá.
Proměna: V zámecké síní čeká Gutruna na Siegfriedův návrat, ale setká se jen s jeho mrtvolou. Hagen se hlásí ke svému činu a žádá odměnu - prsten. Gunther mu ho odmítá vydat a Hagen zabije i jeho, ale prsten stejně nedostane. Sevře se kolem něj pevně ruka mrtvého Siegfrieda. Všichni zděšeně prchají, jen Brünnhilda zůstává - pochopila Siegfriedovu nevinu. Naříká nad jeho smrtí, sejme prsten z jeho prstu, vynese mrtvé tělo na hranici, kterou zapálí a sama na koni vjede do plamenů. Rozlijí se vody Rýna, zatopí hranici, rusalky se zmocňují prstenu a smetou do hlubin Hagena, který se za ním vrhl. Na obzoru je vidět obrovský požár; vzplanula Walhalla - končí věk bohů.