1. dějství: Za bouřlivého večera do jizby Hundingova statku vstupuje muž prchající před pronásledovateli. Hundingovi a jeho ženě Sieglindě vypravuje, že bránil dívku násilím provdanou a že patří k rodu ode všech nenáviděnému. Měl kdysi sestru - dvojče, která byla ještě jako dítě unesena, matku nikdy nepoznal. Jednou při lovu prý zmizel i jeho otec. Hunding tuší, že neznámý muž nápadně podobný jeho ženě bude i jemu nepřítelem. Nenabídne mu proto pohostinství. Může sice v domě zůstat přes noc, ráno se však spolu utkají! Sieglinda, k cizinci podivně přitahována, namíchá svému muži uspávací nápoj. V dlouhém rozhovoru se od cizince dozví jeho pravé jméno i to, co mu prý jeho otec prozradil, že ve chvíli největšího nebezpečí ho zachrání meč. Taková chvíle nastává teď. Cizincova slova totiž souhlasí s tím, co před lety učinil neznámý host, který byl přítomen Sieglindině svatbě s Hundingem. Byl to starý muž s jedním okem zakrytým kloboukem. Beze slova, jen s laskavým pohledem utišující tu, kterou Hunding násilím vyrval otci a přinutil k sňatku, zarazil svůj meč do pně jasanu rostoucího uprostřed sálu. Prohlásil, že bude patřit tomu, kdo bude mít dost síly ho z kmene vyrvat. Podle všech známek Sieglinda poznává v cizinci Siegmunda, svého bratra. Siegmund jediným trhnutím vytáhne meč z kmene stromu. Neodolatelná láska dvojčat spojí oba i jako milence.
2. dějství: V divokých skalách vyzývá Wotan Brunhildu, aby svou zbraní bránila Siegmunda v zápase s Hundingem. K vůli Siegmundovi přispěchá i Fricka a s Wotanem vyzvídají, co se událo od konce první části hry.Wotan, zděšen proroctvím Erdy o blízkém zániku bohů, se za matkou země vypraví a zplodí s ní devět dcer - valkýr. První z nich je Brunhilda, ztělesnění Wotanovy vůle. Úkolem valkýr je, aby na obranu bohů přivážely na svých ořích do Walhally mrtvé hrdiny. Pak se Wotan vydává na svět, aby s lidskou ženou založil rod hrdinů - nadlidí. Tak se narodí dvojčata Siegmund a Sieglinda, s nimiž Wotan po nějaký čas žije. Fricka, ochránkyně manželské věrnosti Wotana donutí, aby se vzdal úmyslu chránit Siegmunda a zničil také svůj meč darovaný Siegmundovi. Wotan po dlouhém váhání slíbí a mění rozkaz, který dal Brunhildě. Chce, aby ze Siegmunda vyspěl svobodný, ničím nespoutaný rek, který by se mohl Alberichovi a jeho zlobě postavit, ale nesmí ho chránit před smrtí z Hundingovy ruky. Brunhilda odmítá splnit příkaz, ke kterému byl Wotan přinucen. Ten jí hrozí zmarem, neposlechne-li. Dojatá láskou sourozenců se Brunhilda přesto rozhodne Siegmunda zachránit. Zakročí však sám Wotan. Srazí Siegmundovu ránu svým kopím a Hundingův oštěp Siegmunda probodne. Brunhilda odnáší omdlenou Sieglindu. Wotan jí zato hrozí trestem a Hundinga zabije.
3. dějství: Na vysokých skalách se prohánějí valkýry, svážejí
mrtvé hrdiny na sedlech svých koní do Walhally. Naposled přijíždí
Brunhilda a přiváží Sieglindu. Žádá sestry o její ochranu před
Wotanovým hněvem, ony však odmítají. Nezbývá tedy než podstoupit
trest. Brunhilda posílá proto Sieglindu, které zvěstuje početí nového
Walsunga, Siegmundova syna, aby hledala úkryt v Alberichově sluji a schovala
pro svého syna kusy Siegmundova meče. Wotan se přiřítí a pronáší
soud. Brunhilda je vyloučena z řady bohů, bude začarovaná ve spánek,
jenž z ní učiní kořist prvního kolemjdoucího muže. Na její prosby
Wotan obklopí horu, na níž bude spát, plameny blesku, jež zabrání
v přístupu každému, kdo nebude hrdinou hodným Wotanovy dcery.