Parsifal
Poslední dramatická opera  R. Wagnera o 3 dějstvích
Skladatel: R. Wagner
Libreto:    R. Wagner
Premiéra: 26. 7. 1882 Bayreuth

1. dějství: Na posvátné hoře Montsalvatu Titurel vystavěl hrad, kde je střežen sv. Grál ( miska s Kristovou krví) a kopí, kterým byl kdysi Kristus probodnut. K rytířům sv. Grálu smí náležet jen muž zcela ctnostný. Proviní-li se nějak, těžce pyká. Trest postihne i nynějšího krále sv. Grálu Amforta. Trpí nezhojitelnou ranou. Způsobil mu ji Klingsor, který se před dávnými lety marně ucházel o přijetí mezi rytíře sv. Grálu. Mstí se tak, že pomocí Kundry, rovněž stíhané prokletím za to, že se posmívala Kristovi jdoucímu na smrt, svádí rytíře z cesty ctnosti. Amfortas bojuje s Klingsorem, ale pak také podlehne svodům Kundry. Klingsor se zmocní posvátného kopí a Amforta jím zraní. Jen "čistý bloud" ho může vysvobodit z muk, když se posvátným kopím dotkne jeho rány.To vše Gurnemanz vypravuje panošům chystajícím lázeň pro Amforta. Vtom k jeho nohám padá kýmsi zastřelená labuť, ač na území Montsalvatu je jakákoliv vražda zakázána. Objevuje se Parsifal. Neví, kdo je, matka jej vychovala v naprosté nevědomosti o světě. Gurnemanz doufá, že to je ten "čistý bloud" a dovede jej na hrad k obřadu sv. Grálu. Je však zklamán tím, že Parsifal nic nepochopil, že není tím vyvoleným zachráncem, a proto jej potupně z hradu vyžene.

2. dějství: Ve svém zámku Klingsor nutí Kundru, která se chce vymanit z jeho vlivu, aby ke hříchu zlákala i Parsifala. Cítí v něm nebezpečného nepřítele. Prostý Parsifal napřed skutečně podléhá vábení Kundry, nakonec však pobouřen jejím polibkem s ní cítí soucit a svou bolestí nad její bídou náhle pochopí Amfortovo utrpení i smysl obřadu sv. Grálu o utrpení Krista. Žádá, aby mu Kundra poradila, kudy se dostane zpět na Montsalvat. Ta ho však prosí, aby svou láskou spasil ji, a když odmítá, prokleje ho. Klingsor po Parsifalovi vrhne Amfortovo kopí, to se však zastaví nad Parsifalovou hlavou, který jím mávne a Klingsorův zámek se propadá.

3. dějství: Po mnoha letech na území sv. Grálu znovu přichází Parsifal. Po celou tu dobu mu cestu mátla kletba Kundry, která sama dosud marně hledá pro sebe spásu. Montsalvat se utápí ve smutku. Titurel umírá. Amfortas nekoná obřad sv. Grálu a rytíři čerpající sílu z Kristovy krve chřadnou. Parsifal se potká s Gurnemanzem, který ho radostně vítá, vida svaté kopí v jeho ruce. Umyt a občerstven, s hlavou na krále sv. Grálu pomazanou, Parsifal koná svůj první královský čin. Křtí Kundru a vysvobozuje ji tak z trestu. Všichni tři se vydávají na hrad, kde Amfortas  právě v tento den, na Velký pátek, koná obřad nad Titurelovou mrtvolou.  Nemůže se odhodlat k odhalení sv. Grálu, jenž stejně jako ostatním rytířům by s prodloužením jeho života prodloužil i jeho muka. V tom vchází Parsifal a posvátným kopím se dotkne Amfortovy rány. Tím ho uzdravuje a nařizuje odhalit sv. Grál. Panoši schránku otevřou, Titurel opět obživne a žehná všem. Kundra vykoupena umírá. S kopule se snáší holubice - Duch svatý - nad hlavu Parsifala, dárce spásy.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.8.2005. Copyright (c) 1999-2005 Eridanus, s.r.o.