Růžový kavalír
Komická opera o 3 dějstvích
Skladatel: Richard Strauss
Libreto:    Hugo v. Hofmannstahl
Premiéra: 26. 1. 1911 Drážďany
 

1. dějství: Je ráno a první úsvit dne osvětluje nádhernou ložnici kněžny Wendenbergové. Krásná žena středních let se loučí se svým milencem, sedmnáctiletým hrabátkem Oktavianem, svým příbuzným. Jen tak tak, že nedojde k dramatickému zakončení noci, neboť se zdá, že se kněžnin manžel, polní maršálek, nenadále vrací domů a dobývá se do ložnice. Napětí opadne, když vyjde najevo, že to není manžel, ale baron Ochs, kněžnin příbuzný, venkovský šlechtic, neomalený násilník. Přichází, aby požádal kněžnu o radu, koho si má vyvolit za "kavalíra s růží". Chce se totiž oženit s měšťanskou dcerkou bohatce pana Faninala, toužícího po uvedení do šlechtické společnosti a ochotného kvůli tomu zaprodat svou mladičkou dceru Žofii takovému zhýralci jako je Ochs, jen když je to šlechtic. Aby nevěstinu rodinu co nejvíce oslnil, chce Ochs podle starého zvyku poslat kavalíra, aby jeho jménem nevěstě předal zásnubní dar - stříbrnou růži, zástavu lásky. Kněžnu napadá zlomyslnost. Ochsovi navrhne, aby si za kavalíra zvolil jejího milence Oktaviana, toho, který se před Ochsovým vstupem hbitě přestrojil za kněžninu komornou a drze teď s Ochsem koketuje. Trochu to přehnal, protože Ochs jej hned zve na dostaveníčko. Kněžně se líbí situaci zamotat ještě víc. Ukazuje Ochsovi Oktavianovu podobiznu a jeho nápadnou podobu s komornou vysvětluje tím, že prý je nemanželskou dcerou Oktavianova otce.

2. dějství: V paláci boháče Faninala dochází k obřadu odevzdání růže. Mladý krasavec, který ještě včera přísahal věčnou lásku kněžně, najednou vidí v Žofii celé kouzlo jejího mládí a nevinnosti. Žofii se také mnohem více líbí než neurvalý surovec Ochs. Jeho hrubosti jdou tak daleko, že poděšená dívka si ho odmítá vzít. Oktavian na její ochranu vyzývá Ochse na souboj a zraní ho. Faninal, rozlícen, že mu dcera kazí jeho plány na povznesení rodiny, hrozí Žofii klášterem, jestli si Ochse nevezme. Ten, polekaný pohledem na svou krev, se ukazuje v celé své zbabělosti, ale znovu si je jist svou neodolatelností, když je mu tajně doručeno psaní od kněžniny "komorné" zvoucí ho na dostaveníčko.

3. dějství: V hostinci v Prátru, kde se milostné setkání Ochse s komornou má odehrát, je už připraven Oktavian se svými pomocníky, chtěje barona veřejně znemožnit, aby se musel vzdát nároku na Žofii. Když baron přijde, nastane boží dopuštění. Hrne se na něho osoba vydávající se za jeho manželku se čtyřmi dětmi, sluhové, kočí, hostinský a smečka záhadných dobrodruhů. Každý mu něco vyčítá, každý ho tluče, nakonec na něho přivedou policii, která nechce věřit jeho baronství. Přivolají i pana Faninala, aby viděl, jakého zetě si vybral. Konečně se tu objeví i kněžna a okamžitě postřehne, že nastala chvíle, kdy se její mladičký milenec zahleděl do dívky tak mladé jako je on sám a že ji opustí. Ale podřizuje se této nutnosti s ušlechtilou rezignací. S jejím souhlasem Oktavian a Žofie odcházejí jako snoubenci a pan Faninal je úplně spokojen, že vyměnil zetě-barona za zetě-hraběte.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.8.2005. Copyright (c) 1999-2005 Eridanus, s.r.o.