Car a tesař
Komická opera o 3 dějstvích
Skladatel: G. A. Lortzing (1801 – 1851)
Libreto:    G. A. Lortzing
Premiéra:  22.12.1837 Lipsko

1. dějství: Ve velké loděnici v Saardamu pracují s mnoha dělníky i dva mladí statní lidé. Oba jsou Rusové a shodou okolností oba Petrové,  jeden se jmenuje Michajlov a druhý Ivanov. Obávají se přílišné zvědavosti okolí. Ivanov proto, že mu nevoněla vojna a že sem utekl před týráním, a Michajlov zatím nechce prozradit proč. Oba začnou mít strach, když přiběhne Ivanovova milá, neteř purkmistra van Betta, Marie a vypráví, že tu prý obchází jakýsi Francouz a vyptává se na dělníky z loděnice. Sotva Michajlov zůstane sám, objeví se ruský velvyslanec, admirál Lefort. Podává mu zprávu o nespokojenosti v Rusku s tím, že car Petr je už celý rok mimo vlast. Jeho sestra Žofie chce prý dokonce využít carovy nepřítomnosti ke vzpouře proti jeho vládě. Nyní je zřejmé, že Michajlov je car Petr a že jako prostý dělník se v Holandsku učí stavět lodě, přestože v Rusku nechápou, k čemu tyto dovednosti carovi budou. Car se ihned rozhodne k návratu a oznámí to Ivanovi, který nese další zlou zprávu. O záhadného ruského dělníka se najednou zajímá sám starosta van Bett, hlupák posedlý slavomanem. Dostává totiž úřední příkaz, aby zadržel cizince jménem Petr, který se v loděnici skrývá. Oba Petrové vztahují podezření na sebe. Naštěstí je mezi dělníky Petrů víc, ale jen dva jsou cizinci. Purkmistr více podezřívá toho, který se odvažuje pozvednout oči k jeho neteři, Ivanova. K tomu všemu se do carova incognita začne vměšovat vysoká politika. Anglický velvyslanec Syndham se snaží zjistit carův vztah k Anglii. Van Bett Ivanova vyšetřuje a zdá se mu, že jde o nějakou důležitou osobnost, a tak mu nakonec nabízí ruku neteře Marie. Francouzský velvyslanec poznává pravého cara a je ochoten mu pomoci z Holandska nenápadně zmizet. Zatím ještě nikdo nic netuší a všichni se veselí na svatbě Mariiny přítelkyně.

2. dějství: Druhého dne je car připraven k odjezdu. V hostinci se ještě dohaduje s Francouzem. Ten předstírá zájem o Marii, aby mohl nepozorovaně docházet do loděnice. Van Bett a Angličan za důležitou osobu stále považují Ivanova. Největší zmatek nastane, když do krčmy vstupuje s četou vojáků důstojník s rozkazem k zatčení cizince, který prý láká
holandské dělníky k vystěhování do ciziny. Oba Petrové se v zuřivé bitce nakonec zatčení ubrání. Za jednoho se zaručí francouzský velvyslanec, za druhého anglický.

3. dějství: Na radnici v Saardamu se měšťané připravují k oslavě cara, za kterého Syndham stále považuje Ivanova. Van Bett dokonce k jeho poctě skládá kantátu. Oba Petrové jsou tedy na svobodě. Marie ráda přijímá slib Michajlova, že jí dopomůže ke svatbě s Ivanovem, jestliže ho přiměje, aby se ještě hodinku nechal oslavovat jako car. Ivanov sám nic nechápe, ale po předchozím zdráhání dává Michajlovi pas, který obdržel od anglického velvyslance. Pomocí něho se Michajlov dostane z uzavřeného přístavu na svoji loď. Teprve teď Ivanov otevírá dopis od Michajlova a dovídá se, že kromě amnestie za zběhnutí od vojska dostává také povolení ke svatbě s Marií a vysoký úřad. A zdáli zní zpěv cara, zpěv loučení s těmi, kdo mu byli v práci dobrými druhy.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.