Prorok
Opera o 5 dějstvích
Skladatel: Giacomo Mayerbeer
Libreto:    E. Scribe
Premiéra: 16.4.1849 Paříž

1. dějství: U Dortrechtu v Holandsku žije Jan, majitel malého hostince, se svou matkou Fides. Připravuje se na svatbu s Bertou, nevolnicí hraběte Oberthala. Ten však odmítá propustit hezké děvče z poddanství. V té době propuká v Nizozemí povstání novokřtěnců, náboženské sekty, která současně s obrodou náboženství prohlašuje rovnost a evangelickou chudobu všech lidí. Vesnický lid trpící krutým panským útlakem se k novokřtěncům houfně přidává a táhne s nimi proti pánům. Hrozí také hraběti Oberthalovi. Ten proti němu vyšle svou stráž a zmocní se při tom Berty a Fides.

2. dějství: V Janově hostinci je živo, jen Jan trne obavou o svou matku a nevěstu. Měl totiž divný sen. Stál uprostřed chrámu a lid ho označoval jako mesiáše. On však současně slyšel proklínání a zatracování. Novokřtěnci, kteří v Janově tváři poznávají podobu s králem Davidem dle obrazů v münsterském domě, ho žádají, aby s nimi odešel jako prorok, jako vůdce nového náboženství i celé země. Jan odmítá, jeho srdce touží jen po Bertě. Ta sem zděšeně přibíhá. Právě se vyrvala z rukou Oberthalových stráží, které ji však stéle sledují. Oberthal Jana staví před rozhodnutí. Jestliže mu nevydá jeho nevolnici Bertu, bude Janova matka usmrcena. V zoufalství volby mezi smrtí matky a zajetím Berty se Jan rozhodne vydat Bertu. Poté, hnán pomstou na Oberthalovi, na nový nátlak novokřtěnců s nimi odhází.

3. dějství: Ve vestfálském lese novokřtěnci přivlékají do svého tábora zajaté panstvo. Vojenskému tažení vzbouřenců se daří, jen Münster odolává, neboť jeho velitel, starý hrabě Oberthal, odmítá město vydat za to, že lid rozbořil hrad jeho syna. A přece je nezbytné, aby Münster padl, jinak by vzbouřenci zůstali v kleštích mezi ním a císařským vojskem. Do tábora přivádějí muže, který se vydává za přívržence vzbouřenců, aby se s nimi vloudil do města. Je však brzy poznán jako hrabě Oberthal. Je odsouzen k smrti, ale zachráněn Janem, když mu prozradí, že Berta uprchla a že je nyní v Münsteru. Jan vydává rozkaz k útoku na Münster.

4. dějství: Nápor na Münster se zdaří a vzbouřenci se stávají ve městě pány. Objevuje se Fides jako žebračka a Berta jako poutnice. Fides se domnívá, že její syn je mrtev. Když to sdělí Bertě, ta přísahá pomstu a smrt prorokovi, kterého viní z prolévání krve po celé zemi i z Janovy smrti. V münsterské katedrále je Jan korunován císařskými odznaky. Když odchází z korunovace, zastaví ho Fides a osloví ho jako svého syna. Jan však nesmí dopustit, aby lid, který vede, zapochyboval o jeho božském původu, proto matku zapře. Fides, aby syna nezničila, svůj výrok odvolává. Je hluboce raněna, že ji syn zapřel, ale rozpomene se na přísahu Berty, že proroka zavraždí a spěchá ji varovat.

5. dějství: Do Münsteru přichází zpráva, že císař táhne s velkým vojskem proti vzbouřencům. A tu se tři ze vzbouřenců smluví, že Jana zradí, vydají ho císaři, a tak vykoupí své životy i majetek. Mezitím se Jan setká s matkou, která těžce bojuje mezi svou láskou k němu a zlobou, že ji zapřel. Vyčítá mu, že stále prolévá krev a jen v tom vidí smysl povstání. Jan je konečně
ochoten vzdát se vedení lidu. Přichází však Berta připravena vykonat pomstu tím, že vyhodí celý Münster do povětří, v jehož sklepích je mnoho střelného prachu. Šťastně se setkává s Janem. Když se však dozvídá, že on je tím nenáviděným prorokem, kterému přísahala smrt, probodne se sama. Zrada je dokonána, Münster vydán císaři. Jan, dozvěděv se o zradě, zařídí ještě potrestání zrádců. Když se vojska dostávají do pevnosti, dá uzavřít mříže. Sotva se tak stane, zazní výbuch a vše, celý Münster, se řítí a hoří. Pod jeho sutinami nalézá smrt také Jan a jeho matka.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.