Werther
Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Jules Massenet
Libreto:    Blau, Millet, Hartmann
Premiéra: 16.2.1892 Vídeň
 

1. dějství: Je krásné červencové odpoledne. Na slunné terase před domem  otec láskyplně učí zpěvu svých šest dětí. Dvě starší dcery, Charlotta a Sofie, se starají o domácnost svého ovdovělého otce a o své sourozence. Ztichlým podvečerem kráčí kolem domu Werther, mladý muž, snivý a stále pohroužený do sebe. Zastaví se, když spatří Charlottu, oblečenou do večerních šatů a obklopenou dětmi. Seznamuje se s ní a okouzlen její něhou ji provází z domu. Také správce odchází do své vinárny. Se soumrakem se náhle objevuje Albert, se kterým je Charlotta podle poslední matčiny vůle zasnoubena. Přijíždí neočekávaně po půlroční nepřítomnosti a zklamán, že Charlotta není doma, odchází. Za svitu měsíce se Werther se Charlottou vracejí. Dívkou je hluboce zaujat a dokonce jí vyznává lásku. Cítí, že se nikdy nesmíří s tím, že si má Charlotta vzít jiného muže.

2. dějství: Uběhnou tři měsíce. Charlotta se mezitím provdá za Alberta a zdá se, že je šťastná. Tak ji zahlédne ve slunném podzimním nedělním dopoledni Werther, jak s manželem hovoří pod lipami u kostela a vstupuje do chrámu. Charlottin sňatek jej naplňuje beznadějí. Nemůže snést myšlenku, že Charlotta patří jinému a upřímně Albertovi přiznává, jak hlubokou lásku v něm Charlotta probudila. Tesknícího mladíka marně Sofie láká k tanci při slavnosti. On jen čeká, kdy zase spatří Charlottu. Když se konečně setkají, opět se jí vyznává ze svých citů. Charlotta je však rozhodnuta zachovat věrnost svému muži, proto Werthera žádá, aby odjel z města a vrátil se až o Vánocích. Werther se podřizuje jejímu přání, je ale odhodlán nevrátit se nikdy.

3. dějství: Na štědrý den ve svém domě Charlotta vzpomíná na Werthera. Pročítá jeho vášnivé listy, div že Sofii neprozradí své tajemství. Modlí se, aby odolala své touze po Wertherovi. V okamžiku nejhlubšího zoufalství ho náhle vidí před sebou. Nechtěl prý Charlottu už nikdy navštívit, ale když nastal den, který mu určila k návratu, musel přijít. Připomínají si krásné chvíle, které tehdy spolu strávili v témže pokoji u téhož klavíru, u stejných knih a básní. Charlotta už dál nedokáže přemáhat tak dlouhé zapírání lásky. Sotva se však ocitne v jeho náruči, vzpamatuje se a žádá Werthera, aby navždy odešel. Jen se za ním zavřou dveře, přichází Albert. O Wertherově přítomnosti se dověděl ve městě a nyní se oprávněně obává o své štěstí. Nalézá dopis, ve kterém ho Werther před dalekou cestou žádá o zapůjčení pistole. Proto nařizuje Charlottě, aby ji předala poslovi. Jakmile se Albert vzdálí, zděšena tím, co se může přihodit, vyběhne z domu.

4. dějství: Tichou vánoční nocí Charlotta utíká přes město k Wertherovu domu. V osamění svého pokoje, plného knih, leží Werther na zemi, těžce raněn. Charlotta rychle vchází a vrhá se k němu v domnění, že je mrtev. Slyší ještě jeho poslední vyznání. Odmítá každou jinou pomoc, touží jen po její blízkosti. Konečně mu Charlotta vyznává svou lásku. V okamžiku, kdy z dálky zaznívají dětské hlasy zpívající vánoční koledu, Werther umírá.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.