Poustevníkův zvonek
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Luis Maillart (1817 – 1871)
Libreto:    Lockroy a Cormon
Premiéra: 19.9.1856 Paříž
 

1. dějství: Do malé pohraniční francouzské vsi vysoko v savojských horách přijde náhlá zpráva, že sem vtrhne četa dragounů. Pronásledují skupinu hugenotů, kteří prchají z Francie. Sedláci před vojáky rychle ukryjí své ženy a víno. To však vojáky velmi rozmrzí. Ještě více než sedláky poděsí příjezd dragounů Sylvaina, který je s uprchlíky spolčen a zná jejich úkryt v horách. Je však velmi překvapen, že to ví i malá Rosa, nejchudší děvče z celé vsi. Bývá všem na posměch, ale nic si z toho nedělá. Ve skutečnosti má Rosa velmi dobré srdce a chytrou hlavu. Aby odvrátila pozornost dragounů od pronásledování uprchlíků, prozradí jim úkryt žen a vína. Ve vsi začne být veselo. Vojáky zvláště pobaví vyprávění staré pověsti, zřejmě záměrně šířené žárlivými manžely, že už dávno mrtvý poustevník zvoní na zvon své poustevny vždy, když se některá žena ze vsi dopouští nevěry. Pověst dráždí zejména zvědavost desátníka Belamyho, který si proto dává ještě týž večer dostaveníčko s nejhezčí selkou Georgettou právě u poustevny.

2. dějství: V hlubokém lese nedaleko poustevny nabízí Rosa Sylvainovi svou pomoc při převodu uprchlíků přes hranice. Sylvain tak poznává její dobré srdce i odvahu a zamiluje se do ní. Rosu pak překvapí žárlivý Georgettin muž Thibaut a po něm i Belamy s Georgettou. Rosa párek rozežene tím, že tajně rozhoupá poustevníkův zvon. Dragoun však zůstává stále nablízku a udiven spatří, jak Sylvain převádí hugenoty přes hory k hranicím. Rychle spěchá do vsi, aby přivolal ostatní vojáky a vydali se po jejich stopě.

3. dějství: Dole ve vsi se druhého dne všechno chystá k Sylvainově svatbě s Rosou. Ale Thibaut ze zlosti, že vyzradila dragounům úkryt žen a vína, Rosu obviní, že z touhy po odměně jim také řekla o úkrytu uprchlíků. Tak si totiž vysvětluje, proč ji a Belamyho včera večer zastihl u poustevny.  Belamy z ohledu na Georgettu nevyvrací Thibautovo obvinění a tu Sylvain s bolestí a zklamáním Rosu od sebe odstrčí. Rosa se však vzápětí ospravedlňuje listem, který po ní vůdce uprchlíků Sylvainovi posílá. Převedla totiž hugenoty v noci přes hranice sama. Statečné děvče zachrání pak dokonce i svého snoubence před zatčením pro pomoc uprchlíkům, když dokáže, jak špatně desátník plnil své povinnosti pro pletky s venkovskými ženami. A tak už nic nebrání svatbě šťastné Rosy a Sylvaina.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.