Lakmé
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Leo Delibes (1836 – 1891)
Libreto:    E. Godinet, Ph. Gilles
Premiéra: 14.4.1883 Paříž
 

1. dějství: Když Angličané ovládli Indii, Bráhmův velekněz Nilakantha odchází se svou dcerou, kněžkou Lakmé, do Budhova tajného chrámu hluboko v lese, aby tam, kam beztrestně nevkročí cizincova noha, bouřil svůj lid proti uchvatitelům. Tohoto dne Nilakantha zanechává Lakmé ve svatyni jen pod ochranou sluhů Malliky a Hadziho. Sám se vypravuje do města, aby připravil povstání Hindů při brzké slavnosti. Lakmé se sluhy odchází pro květiny, a tak nepozorovaně do posvátného háje vstoupí pět Angličanů, dva důstojníci, jejich snoubenky a vychovatelka. Vypravují si příběhy o veleknězi a jeho tajemné dceři. Jsou si vědomi nebezpečí, které jim tu hrozí, a tak rychle z háje odcházejí. Zůstává jen Gerard. Chce si obkreslit krásné šperky patřící zřejmě tajemné kněžce. Vyprávění o Lakmé jej podivně vzrušilo. Vyčká proto jejího příchodu a je uchvácen její krásou. I Lakmé se zalíbí cizí muž. Proto trne hrůzou, když jej Nilakantha při svém návratu zahlédne a přísahá mu pomstu za znesvěcení posvátného háje.

2. dějství: Ve městě na tržišti je živo. Jsou tady Angličané a vychovatelka, která se marně brání dotírání kupců a šejdířů. Nechybí tu ani slavnostní náboženské sbory a k odpolední slavnosti přichází i Nilakantha s Lakmé převlečeni za kajícníka a žebravé děvče. Nilakantha nutí dceru, aby zpívala starodávnou baladu o Višňovi. Zpěv skutečně k Lakmé přiláká Gerarda, jak to Nilakantha předpokládal, ale Lakmé se ho podaří varovat. Je však pozdě. Nilakantha Gerarda při shluku kolem slavnostního průvodu bodne.

3. dějství: Lakmé se s Hadziho pomocí podaří Gerarda zachránit. Odnesou jej těžce raněného do tajné chýše. Když se probere z mdloby, Lakmé  mu vypráví, co se stalo, a těší se, že teď je k ní připoután navždy. Sotva však odejde k prameni lásky, aby k zásnubám přinesla posvátnou vodu, objeví se Gerardův druh, veden stopou v pralese. Připomíná mu snoubenku, vojenskou přísahu a čest, také to, že má plnit svou povinnost v boji proti vzbouřencům. Gerard vše uznává. Lakmé ihned vycítí, že už to není ten muž, kterého před chvílí opustila. Jeho duše touží odejít ke svým a Lakmé ví, že mu nemůže bránit. Utrhne proto květ jedovaté datury a vysáním její šťávy se odsoudí ke smrti. Dává ještě z posvátné číše napít Gerardovi a otci, který přichvátá, aby Gerarda zabil, s klidným a šťastným úsměvem oznamuje, že její milenec se požitím posvátné vody stal pro Hindy nedotknutelným. Její smrt je pak Nilakanthovi zvěstí, že vzpoura je marná a že jeho vlast bude nadlouho odsouzena zůstat v područí Angličanů.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.