Louisa
Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Gustav Charpentier (1860 – 1956)
Libreto:    Gustav Charpentier
Premiéra:  2.2.1900, Paříž

1. dějství: Vysoko v podkroví jednoho z pařížských činžáků, v prostém pokoji svých rodičů si hezká Louisa povídá se svým milým, básníkem Julienem, který bydlí v protější mansardě. Louisina matka, rázná žena, pro kterou je ideálem spořádaná rodina a měšťanský život, jejich idylu přes nářek dcery i Julienův výsměch energicky přeruší. Ani otec, ačkoli dceru vřele miluje, nemá pro její lásku větší pochopení a odmítá  Julienovy nabídky k sňatku s Louisou stejně rozhodně. Považuje umělce za ničemy a darmošlapy a pro svou dceru chce život plný klidu a pohody, jaký žije on sám se svojí ženou.

2. dějství: Na Montmartru začíná být hlučno už záhy v kalném ránu. Přicházejí sem hadrářka, uhlíř, noční tuláci, prodavači novin, mlékařka, švec, metaři i strážníci a mezi nimi i umělci s Julienem. Ten tu čeká, až matka povede Louisu do krejčovského salónu, kde se Louisa učí šít. Matka ji teď provází na každém kroku, ale Julienovi se přece podaří s Louisou
promluvit a přemluvit ji k útěku. Louisa zatím ještě odolává, ale když krátce na to v plném ruchu a práci v krejčovské dílně zaslechne z ulice Julienův zpěv, zoškliví se jí náhle stále stejný klid a pořádek a prchá za Julienem do nového života.

3. dějství: Nahoře na Montmartru spolu žijí ve velkém oddaném štěstí Louisa s Julienem. Je noc, ale ne doba spánku. Jeden umělec za druhým obklopují jejich domek, s nimi grizetky a studenti. Všichni přišli, aby Louisu korunovali na královnu Bohémy, múzu Montmartru. Louisa se smíchem souhlasí, ale v tom mezi přihlížejícím davem spatří svou matku. Slyší
od ní, že je otec těžce nemocen a že po ní touží. Jen její přítomnost, alespoň krátká, by ho mohla zachránit. Když matka Louise i Julienovi slíbí, že pak dceru nechá zase odejít, Louisa se rozhodne pro dočasný návrat domů.

4. dějství: Louisa je tedy opět doma a tichý pokoj ji zase tísní jako dříve. Klidu tu zase není. Otec se uzdravuje, ale matka drží dceru násilím doma. Nepouští ji ani na krok z domu a otec ji pronásleduje svými výklady o pošetilosti volného života. Jen o jedno je prý nutno se snažit. Zlepšit si život, uchránit se bídy bez ohledu na druhé, povznést se nad ně a žít v malém soukromém štěstí. Louisa se však nevzdává. Stále bojuje za svou volnost, nepodléhá výčitkám, ani prosbám a lichocení. Když se stále marně dovolává splnění slibu, že ji rodiče znovu pustí na svobodu, stále znovu se brání znásilňování své vůle a nemůže odolat volání Paříže, otec ji sám zlostně vyhání. Louisa láme svá pouta a odchází nedbajíc, že ji otec volá zpět a spílá Paříži, městu zkázy.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.