Děkabristé
Opera o 4 dějstvích
skladatel: Jurij A. Saporin
libreto: V.A.Rozdestvenskij
premiéra: 23.6.1953 Moskva

1. dějství: Na statku kněžny Scepinove-Rostovske smutně zpívají robotující dívky o těžkém údělu. Na výzvu Marji Timofejevny musejí vítat starou kněžnu, kterou hospodyně přemlouvá, aby prodala některé robotnice za nabízený háj. Mladý kníže, důstojník Dmitrij se trápí nad osudem ruského lidu a utěšuje se jen svou láskou ke krásné a dobré dívce. Přijíždí statkářka Orlovova se svou dcerou Jelenou. Dmitrij a Jelena tajně rozmlouvají o své lásce, jsou však přistiženi kněžnou, která odmítá žádost Orlovové o půjčku a synovi tvrdě vymlouvá lásku k chudé dívce. Novým hostem je Pestel, hlava jihoruského spolku děkabristů. Pln ohně promlouvá k Scepinovi o blízké spáse pro vlast a posílá po Dmitrijovi důležitý dopis do Petrohradu, vůdci severního spolku, básníku Rilejevovi. V zájezdní hospodě na cestě z Moskvy do Petrohradu se sešli členové severního spolku děkabristů, kníže Trubeckoj, Kachovskij, Jakubovic a Roztovcev. Ve shonu trhu, který se právě koná v městečku, chtějí zakrýt své úmysly. Aby zmátli policii, přivádí Jakubovic do hospody cikánský sbor. Objeví se Scepin, který se zdržel marným hledáním Jeleny. Když Beztuzev přinese zprávu o náhlé smrti cara Alexandra, rozhodují se děkabristé odjet do Petrohradu k Rylejevovi, aby vypracovali plán povstání. Všichni se rozcházejí, jen Scepin jde opět hledat na trh Jelenu. Najde ji na vyprázdněném náměstí. Opustila tajně domov, aby navždy zůstala s milovaným mužem.

2. dějství: V noci před povstáním 13.12.1825 se sešli děkabristé u Rilejeva vedeni jediným cílem: svrhnout tyranskou samovládu. Kníže Trubeckoj přináší zprávu, že zítra bude vojsko přísahat novému caru a varuje spiklence před povstáním při nedostatku sil. Rylejev přesto rozhodne vést nazítří povstalecká vojska k senátu, k útoku na carský palác. Tomu odporuje Trubeckoj a Rostovcev, který v nastalém sporu nazve ostatní zrádci a zmizí, ohrožován Jakubovicem. Do chladného rána 14. prosince zní jejich přísaha: raději smrt, než žít v otroctví. V zimním paláci car Mikuláš I. pozoruje znepokojeně z oken svého kabinetu Senátní náměstí, kde se řadí vzbouřené pluky. Car dává rozkaz poslat duchovní, aby uklidnili vojsko a vyžádali si složení přísahy, jinak povstání krvavě potlačit. Na Senátním náměstí ráno 14. prosince 1825 lid pozdravuje moskevský pluk, vedeny Beztuzevem a Scepinem. Metropolita se svým průvodem se marně snaží domluvit vojákům. Kromě posádky gardových námořníků se však další pluky nedostavují a také Trubeckoj nepřichází. Generál-gubernátor vyzývající vojáky k rozchodu je zastřelen Kachovskym, což je znamení k útoku. Povstalci útočí podporovaní lidem, jsou však potřeni carskou baterií.

3. dějství: Maškarním plesem oslavuje dvorská společnost v Petrohradě nastolení nového cara a potlačení povstání. Na plese je zoufalá Jelena tvrdě odmítnuta kněžnou Scepinovou, která se zříká syna. Jelena chce vyhledat cara, aby ji dovolil doprovázet Dmitrije do vyhnanství. Svěřuje se masce husara, která k ní milostně promlouvá a z rozmluvy poznává, že před ní stojí sám car. S jízlivosti vyhovuje Mikuláš Jelenině prosbě a posílá ji na Sibiř.

4. dějství: Ve věznici na chodbě zazní hlasy stráží, vyvolávajících Muravjova, Beztezeva, Kachovskeho, Rylejeva a Pestela. S nezlomnou mravní silou odcházejí na smrt. Děkabristé jsou v okovech vedení do vyhnanství. Chmurné vyslechnou zprávu strážného o popravě svých druhů. Jelena doprovází milovaného Dmitrije na trudné pouti šťastná, že s ním může sdílet osud. Venkovský lid se sbíhá a zdraví hrdiny i jejich píseň, která mluví o víře v budoucí vítězství.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ondřej Zienert dne 28.2.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.