Pohádka o caru Saltánovi

Opera o 4 dějstvích s předehrou

skladatel: N.A.Rimskij-Korsakov
libreto: podle basne A.S.Puskina napsal V.I.Belskij
premiéra: 21.10.1900 Moskva
 

Předehra:  Pyšně a ctižádostivé jsou starší sestry krásné Militrisi. Nejstarší by nejraději jen vařila a dobře se měla, druhá by leda trochu předla a plátno prodávala za zlato. Zato Militrisa musí udělat všecku práci v domě. Obě starší si tak podle svého vkusu představují, jak by žily, kdyby si je car vyvolil za ženu. Militrisa však by chtěla porodit cáru syna bohatýra. Car, který pod okny komory poslouchal rozmluvu sester, zvolí si Militrisu za ženu. Obě starší ovšem nejsou spokojené se svým údělem být carskou kuchařkou a tkadlicí. Se zlomocnou Babarichou se umlouvají, že až Militrisa porodí syna, dají do kolébky nějakou zrůdu a tak carovi, který bude odlákán na vojnu, jeho ženu zhnusí.

1. dějství: Militrisa očekává v carském paláci posla od cara, kterému poslala zprávu o narození svého syna, careviče Kvidona. Je netrpělivá, netěší ji ani žerty ani vyprávění potulného stařečka, ani pirihy sester. Posel konečně přichází a Militrisa poděšená čte carův rozkaz: nechť bojaři matku i s dítětem  ve smolném sudu hodí do moře. Cařice se podrobuje. Na své kůži pozná," jak je carská vůle hrozná" a spolu se svým synem dá se spustit v sudu do moře. Sestry a Babaricha se smějí: "V páté trn už nepíchá".

2. dějství:  Vlny donesly sud na ostrov Bujanu a Militrisa se synem, už dorostlým mládencem z něho vystoupila. Kvidon si udělá luk a hned vidí cíl: ohromného jestřába, jenž pronásleduje labuť. Zastřelí ho a slyší díky labutě a slib odplaty. Nezastřelil jestřába, ale zlého čaroděje, jenž si dívku zaklel do labutě. Když přejde noc a nový den nadejde, vidí udiveni trosečníci náhle z očarování vysvobozené město Ledenec. Jeho občané nabízejí svému vysvoboditeli Kvidonovi knížecí trůn a nabádají ho, aby pěstoval moudrost a krásu duše. Kvidon v slavném průvodu vstupuje do městských bran.

3. dějství:  Po otci a vlasti toužící Kvidon se na radu labutě třikrát ponoří do moře a změněn v čmeláka letí na koráb, plující do Saltoanova města Tmutarakane. Do carské síně vstupují námořníci a když se jim tkadlice a kuchaříci vychloubají carským bohatstvím, vypravují o nádherném městě Bujené, kde vládne kníže Kvidon, kde z moře vystupují bohatýři se strýčkem Černomořem a veverka louská zlaté oříšky se smaragdovými jádry. Salten se rozhoduje, že se pojede na ten div podívat. Babaricha, aby ho zdržela od cesty, líčí větší zázrak: kdesi prý je carevna, nikdo se ji nevyrovná. Kvidon, jenž jako čmelák síň oblétá, zlostně píchne Babarichu do oka a uletí.

4. dějství:  Kvidon se vrátil do Ledence, ale není šťasten, touží po neznámé carevně. Tu svobodnou vůli svou proměňuje se labuť v krásnou carevnu a zasnubuje se s ním. Ze svého zámku v Ledenci vyhlíží Kvidon na moři loď Saltana, jenž za chvíli z celým svým dvorem vystupuje. Je okouzlen krásou a bohatstvím Kvidonovým a vypravuje o svém neštěstí, jak kdysi dostal zprávu, že jeho žena Militrisa porodila zrůdu, jak on ji i dítě zahubil a jak toho činu lituje. Kvidon mu ukazuje veverku, bohatýry i svou carevnu-labuť, jež na prosbu Saltanovu dává mu zpět jeho ženu Militrisu i syna Kvidona. Zlým sestrám a Babarise car Saltán odpouští a štěstí, sláva a tanec skončí líbeznou pohádku.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ondřej Zienert dne 28.2.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.