Legenda o neviditelném měste Kitezi a panně Fevronii
Opera o 4 dějstvích
skladatel: N.A.Rimskij-Korsakov
libreto: na text V.I.Belskeho
premiéra: 7.2.1907 Petrohrad
 

1. dějství:  Hluboko v lesích, ukryta před světem a jeho špatností, žije panna Fevronia se svým bratrem dřevorubcem. Žije, jako ptáci žijí, samotinká po celé dny a přece je šťastná. Sbírá lesní květiny, těší se se zvířaty a ptáky, kteří všichni k ní bez bázně přicházejí. Nechodí ani do kostela, je příliš daleko, ale což není Bůh všude? Pak přijde den, kdy se změní život dívky Fevronie. Do její pustiny zabloudí při lovu krásný mladý kněžic Vsevolod. Údivem hledí na krásnou pannu, je uchvácen její líbeznosti a prostotou. Zamiluje se do ní a ona do něho. A tak Fevronia odejde s princem z lesní samoty.

2. dějství:  Na tržišti v městě Malém Kitezi, očekává lid průvod s nevěstou kněžice. Medvědář zatím baví  davy tancem svého medvěda, starý guslar zpívá proroctví o zlém osudu města. Lid poděšen naříká, ale netuší odkud přijde pohroma. Bohatí měšťané horlí proti chudobě neznámé nevěsty, kterou haní i opilec, rváč a ničemník Griška Kuterma, člověk ztracený, v nic nevěřící, k ničemu dobrý. Fevronia se ale právě jeho ujme, sotva v slavném průvodu vstoupí do města. Dostane se ji za to jen dalších urážek. Do slavné svatební hudby zazní však náhle divý ryk trub a nářek žen. To Tataři přepadli město, vypálí je, vyloupí starodávné paláce a chrámy, pobijí starce a ženy, porazí muže. Zmar a zkáza jde ve stopách jejich koní. Spoutají Fevronii a unesou ji. Chytí i tuláka Grišku, který je ochoten prozradit jim cestu ke svatému městu Velkému Kitezi, k jeho zlatým kopulím. Tehdy prosí Fevronia matku Boží, aby město chránila.

3. dějství:  Posel Tatarů, oslepený bojar Pojarok, dostal se do Velké Kiteze. Vypráví o zkáze Malé Kiteze a všech kdo v něm dleli a přináší i zprávu nad jiné zlou, jak mu ji nalhal Kuterma. Prý sama Fevronia povede Tatary do starého města. Ve chvíli největšího zoufalství dostává se však městu proroctví: po první zhoubě bude město zachráněno. Zázrak se skutečně udá. Stříbrná mlha sestupuje s nebe a zahaluje nejdříve zlaté kopule. Klesá níž a lehá na celé město i šíře okolí. Nenajde svatého města, kdo se zlým úmyslem přichází! Pak vyjíždí kněžic Vsevolod a s ním bohatýři v plné zbroji proti Tatarům. Rozbouří se bitva, nešťastná bitva u Kerzence. V boji všichni bohatýři zahynuli i kněžicVsevolod. Zatím Tataři s Griškou a Fevronií došli k jezeru, za nímž stojí Velký Kitez. Stával tam, ale teď jen stříbrná mlha se zvedá až k nebi. Tataři se zle oboří na Grišku, že je oklamal, sváží ho a ze zlosti se dají do bitky. Sami vůdcové se servou pro Fevronii, která ani teď neztrácí svou dobrotu a chce se za Grišku obětovat i když on se přizná, jak ji obvinil že zrady. Sotva vstane slunce, vidí zajatci v jezeře odlesk zmizelého města. Jako zmámen běží Griška za přízrakem a vleče dívku sebou. Poděšeni viděním, rozutečou se Tataři na všechny strany.

4. dějství:  V pustém lese uprchlíci konečně spočinou, ale sotva Fevronia usíná, Griška, štván výčitkami svědomí a viděním ďábla, prchá od ní. Fevronia, utrmácená a opuštěná, umírá uprostřed tichého lesa. Její čistota a zbožnost vede ji přímo do ráje. Setkává se tam se svým kněžicem a ruku v ruce vstupuje s ním do Velkého Kiteze, města vznešeného, města nadpozemského, města věčně lásky a věčného odpuštění. Kdo věří, spasen bude, i Griška bude spasen, neboť není tak velkého hříchu, aby nebyla větší milost Boží.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ondřej Zienert dne 28.2.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.