Dargomyžskij pracoval na této opeře s neobyčejným zaujetím až do své smrti. Přehrával ji svým mladým přátelům a po jeho smrti dva z nich, Cesar Kjuj a Nikolaj Rimskij-Korsakov se ujali jeho zápisu. Poněvadž z přehrávek znali do podrobností jeho záměry, stali se konečnými upravovateli nedokončeného díla.

1. dějství: Na hřbitově poblíž Madridu zastaví se na své cestě do města don Juan se svým sluhou Leporellem. Musí tu vyčkat noci, protože byl pro souboj a zabití svého protivníka komtura vyobcován z Madridu a vrátit se nesmí. Už se však příliš nudil v Andalusii a zastesklo se mu po hlavním městě a jeho krasavicích. Rozmyslí se, ke které má nejdřív zajít a volí mladou herečku Lauru. Tu však se doví od jednoho z mnichů, že právě zde je hrob komtura a že sem každého večera přichází na modlitby komturova mladá žena, dona Anna. Vyčká tedy jejího příchodu a jat hříšnou touhou po té, které zavraždil manžela, rozhoduje se, že se s ní seznámí. Laura má doma hosty, několik ctitelů svého umění i své krásy, brzy se však všech zbaví a zdrží u sebe jediného z nich, dona Carla. Vzpomíná však stále na dona Juana, kterého milovala až do chvíle, kdy musel uprchnout z Madridu, po souboji s Carlovým bratrem komturem. Sotva je s Carlem chvíli o samotě, přichází don Juan a po několika slovech dojde k souboji obou mužů. Don Carlos padne mrtev. Cynicky objímá don Juan Lauru nad jeho mrtvolou.

2. dějství: U komturova náhrobku čeká don Juan v převlečení za mnicha na donu Annu. Umí příliš dobře hovořit, aby brzy nepřekonal její stud a odpor. Představí se jí falešným jménem a je pozván na dostaveníčko druhého dne pozdě večer. Teprve na Leporellovo upozornění si po odchodu dony Anny povšimne komturovy sochy a z vyzývavým posměškem ji pozve, aby přišla stát na stráž u svého domů, až v něm bude zítra v noci on, komturův vrah s jeho ženou.

3. dějství: Dona Anna přijala dona Juana ve svém domě, ale ještě stále bojuje se svými výčitkami svědomí, že není věrná svému muži. Obratnému a lichotnému hovoru Juanovu nedovede dlouho odolávat, vždyť je jemná, něžná a má ráda všechny lidí na světě, kromě jediného, kterého nenávidí jako svého nepřítele: vraha svého manžela. Tímto prohlášením je don Juan vyprovokován k přiznání, že on je ten, kterého dona Anna slíbila proklát dýkou při prvním setkání. Náhlá láska však přemáhá její sliby pomsty a Anna nejen, že dál poslouhá Juanovo dvoření, ale slibuje mu na druhý den setkání. Tu však vstupuje socha komturova a když don Juan ani jejím spatřením není sražen k pokání nad svou zlotřilosti a dokonce podává soše ruku k přivítání, je stržen do hlubin pekelných.