Panna Orleánská

Historická opera o 4 dějstvích

skladatel: Čajkovskij
libreto: podle dramatu Schillerova napsal Zukovskij
premiéra: 23.2.1881 Petrohrad
 

1. dějství:  Dlouhá válka s Anglii těžce doléhá na celou Francii dvacátých let 15.století. Paříž je v rukou anglického krále Jindřicha VI., francouzský král Karel VII. byl vyhnán a lid vydán drancování. Do malé vsi Arku ve Francii doléhá již také válečná hrůza a proto by starý sedlák Thibaut rád viděl, kdyby jeho mladičká dcera Jana měla ochránce-manžela. Nutí ji proto k svatbě s vesničanem Raimondem. Jana však cítí, že je ji určen jiný úkol. Denně dochází k malé kapli Panny Marie a slýchá tam v posvátném vytržení nebeské hlasy, vyzývající ji, aby se zřekla lásky pozemské a obyčejného štěstí a vydala se zachránit Francii od nepřátel. Otec i ostatní přátelé považují její slova za rouhání a ďábelské mámení. Teprve, když Jana
správné předpoví porážku nepřítele u Orleansu, uvěří všichni jejímu svatému poslání. Jana se tedy teskně loučí se svým domovem a se vším co tu miluje a odhodlá se poslechnout výzvy nebes.

2. dějství:  Na zámku Chinonu přemítá král nad porážkami, jež neustále stíhají jeho vojska. Pokladnice jsou prázdné, země rozvrácená. Králova milostnice Anežka Sorelova s rytířem Dunoisem krále povzbuzují, aby se sám postavil v čele vojska, ale slabošsky král se nemůže odhodlat k činu. Když se dovídá o další porážce, rozhodně se s celým dvorem pro útěk. V tom však přichází nová zpráva. Zásluhou neznámé mladé dívky, jež naplnila vojsko novou odvahou a odhodláním bránit vlast, byla svedena vítězná bitva. Král chce neznámou rekyni vyzkoušet. Je-li skutečně poslána Bohem, jak tvrdí, pozná krále mezi dvořany. Jana skutečně osloví pravého krále, vypravuje o svatosti svého poslání, přesvědčuje i arcibiskupa a přijímá z
královy ruky vedení vojska při obraně Orleansu.

3. dějství:  Pod Orleansem setkává se Jana s portugalským rytířem Lionelem. Je to zrádce, který opustil svou vlast a Jana je odhodlána ztrestat jej smrtí. Ale pojednou je její srdce zasaženo láskou k němu a ona, zoufalá, že se zpronevěřila slibu, že pro vlast se navždy zřekne pozemské lásky cítí, že její síly ochabují. Lionel se pro Janu vzdá Dunoisovi a znovu vstupuje do řad ochránců Francie. Jana však klesá zraněna. V remešské katedrále je král Karel VII. korunován. Jana sama vložila mu korunu na hlavu. Ke korunovaci přichází i Janin otec Thibaut, zděšen, že jeho dcera, prostá dívka, vystoupila tak vysoko v poctě královské. Je přesvědčen, že ne pomoci boží, nýbrž pekelnou se tak stalo a proto ve chvíli, kdy Jana má přijmout z ruky královy další důstojenství za záchranu Francie, obviní ji vlastní otec že spolku s nečistou mocí. Na dotaz arcibiskupa, zda může kladně odpovědět na otcovu otázku, pokládá-li se za svatou a čistou, Jana zahanbeně mlčí. Vědoma své lásky k Lionelovi, cítí se hříšnou a nehodnou.

4. dějství:  V temném lese bloudí Jana samotná v myšlenkách na svůj hřích a znovu se oddává svému citu, když se tu setká s Lionelem. Jsou však vystopování angličany, Lionel je zabit a Jana zajata. Jana  je obžalována z čarodějnictví a odsouzena k smrti na hranici. Vstupuje na ní v Rovenu, plná hrůzy a úzkosti, ale nakonec podstupuje smrt s důvěrou v nebeskou moc.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ondřej Zienert dne 28.2.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.