Král Roger
skladatel: Karol Szymanowski
libreto:     Iwaskiewicz a Karol Szymanowski
premiéra: 1929 Varšava
 

1. dějství: Král Roger se svou družinou přichází do chrámu, kde slyší mohutnou hymnu modliteb. Všechno duchovenstvo se k němu obrací s prosbou o pomoc proti záhadnému cizímu pastýři, jenž prochází všemi kraji Sicílie a láká k sobě ženy, muže a děti, káže před kosteli o jiném náboženství a do srdcí lidí vsévá hřích. Duchovní ho žádají, aby dal pastýře zajmout, ale krásná Roxana, kterou král miluje, se za pastýře přimlouvá. Také arabský učenec Edrisi líčí králi pastýře jako mírného snivého jinocha a radí, aby ho nechal předvolat a vyslechl jej. Na otázku, kdo je ten, jenž ho posílá kázat novou víru, pastýř odpovídá, že je to bůh mladý, krásný a mírný, jenž jde všemi kraji, hledaje ovečku a hrozny vína. Ten, kdo touží po lásce, ho má následovat. Roxana je uchvácena pastýřovou řečí a vzbudí tím královu žárlivost. Ten už málem souhlasí s ostrým zákrokem proti pastýři, je však jeho klidem tak odzbrojen, že ho propouští s výzvou, aby se dostavil k soudu večer na zámek.

2. dějství: Na zámku v hluboké noci král se svou družinou očekává pastýřův příchod. Rozechvěn přemítá o podivném kouzlu, kterým pastýř působí na Roxanu i na něho. Uprostřed svých druhů pastýř konečně stojí před králem a zdraví ho jménem věčné lásky. Vypráví, že putuje z Benaresu od Gangu, poslán bohem. Král jej obviňuje z kouzelnictví a stále více se zlobí. Tu pastýř pokyne svým druhům a ti začnou hrát na své podivné nástroje zvláštní hudbu. Všichni lidé, kteří se na nádvoří shromáždili, začnou najednou tančit. I Roxana je zlákána hudbou a pastýřovým zpěvem. Král dává pastýře spoutat, on však lehce řetězy zpřetrhá a odchází kamsi do hor. Také Roxana i všichni ostatní jdou jako ve snách za ním. Král zůstává na svém trůnu sám. Znenadání strhne korunu a plášť a jako poutník je následuje.

3. dějství: Ve zříceninách řeckého chrámu, kam po dlouhém putování v doprovodu Edrisiho král dorazil, volá, zkroušen svou samotou, Roxanu. Její hlas mu odpovídá. Vítá ho a hlas pastýře a sboru mu blahořečí za to, že odhodil svůj meč a přichází do království lásky. Roxana se krále ujímá. Na jeho počest zní flétny a on vstupuje do města věčné touhy a úsměvů. Vysoko na oltáři se zjeví pastýř jako bůh Dionýsos. Celá družina se proměňuje v dav bakchantek, dryád a satyrů a Roxana v menádu. Noc končí, svítá, král stoupá výš a výš k oltáři a nabízí neviditelnou oběť - své srdce slunci.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.