Obsah: Dva Pařížané La Grande a Du Croissy mají dnes smůlu jako už mnohokrát předtím. Jejich vyvolené, dcera a neteř pana Gorgiba, jsou čím dál přepjatější a nesnesitelnější. Domnívají se, že jejich chování je vznešené, je však jen hloupé. Říkají si jako ostatní ženy jejich druhu “má precieuse,- má vznešená, vzácná" a chtějí tak napodobovat dámy od dvora. Mladíci se domluví, že je vytrestají za to, že prý jsou pro ně málo vznešení. Jeden z nich má sluhu podobně přepjatého, jenž ze sebe dělá veleducha a mluví jen ve verších, druhý......Vtom je přeruší pan Gorgibus a podle jejich mrzutosti usoudí na nezdar u dívek. Volá si tedy obě dívky a dovídá se, jak si ony představují nápadníka. Prý vznešeného, obratného v řeči i v soubojích, žárlivého a dobrodružného. Gorgibus se dopálí, vždyť je to hotová slátanina! Káže jim, aby si oba mladíky, poctivé a spravedlivé lidi, vzaly za muže. Dívky odmítají a mnohem vlídněji vítají nového hosta, pana markýze z Mascarillu, jenž je svým naparováním docela okouzlí, stejně jako dalšího hosta, Vicomte de Jodelet. Ti pak vyprovokují dívky, aby objednaly hudebníky a sezvaly společnost. Pokračují ve svém vychloubání, dvoření a tančení s dívkami, až sem najednou vběhnou La Grande a Du Croissy a vznešené pány, svoje sluhy, zaženou holemi. Obě preciézky jsou zděšeny. Vidí, že ti, kterým se tak obdivovaly, jsou nastrčené figurky, aby pokořily jejich pýchu. La Grande a Du Croissy s posměchem odcházejí a nechávají své sluhy jako společníky vznešeným slečinkám. I sluhové však vidí, že zde milují jen prázdný klam a zmizí. A tak zůstává na scéně jen Gorgibus, sám se svou zlostí na hloupé fifleny.