Polský žid
Lidová opera o 2 dějstvích
Skladatel: Karel Weiss (1862 – 1944)
Libreto:    V. Leon a B. Batka
Premiéra:  3.3.1901 v Praze
 

1. dějství: Je podvečer mrazivého zimního dne. Nedaleko hranice v hostinci starosty obce Jana  Mathise je však příjemně. Za starostovou dcerou Annettou sem přichází, pln lásky k ní, přímo ze služby z honby pasířů četnický strážmistr Kristán Brehm. Těší se z budoucího štěstí sdíleného se svou vyvolenou. Už zítra má být jejich svatba. Nový host polesný Schmitt  vzpomíná, jak před patnácti lety právě v Mathisově hostinci strávil svou poslední noc neznámý polský žid. Tehdy v devět hodin večer z dálky zazněly rolničky jeho saní. Host byl bohatý, platil zlatem. Ráno byl nedaleko odtud nalezen jeho vůz, kůň a šatstvo prosáklé krví, ale žid sám zmizel beze stopy. Když se Mathis ocitne sám, přiznává, jak po celá ta léta trpěl výčitkami svědomí. Nyní připravuje bohaté věno pro dceru, aby si co nejvíc naklonil svého budoucího zetě, a tak otupil jeho služební horlivost v dodatečném pátrání po dávné vraždě. Před svědky z celé obce a před notářem pak sepisuje svatební smlouvu. Když je nejveseleji, náhle v devět hodin večer z dálky zazní zvuk rolniček. Vstupuje polský žid, opět platí zlatem a žádá o noclech. Mathis je zděšen, klesá v horečce.

2. dějství: Mathise odvádějí do jeho ložnice. Chce zůstat sám, aby snad ve spaní nic neprozradil. Přesvědčuje všechny, že potřebuje jen klid. Když všichni odejdou, znovu se noří do přemítání o staré vraždě. Vysmívá se marnému pátrání, ujišťuje se o své bezpečnosti, ale zase slyší ty rolničky. Ani vyprávění podomka Petra mu nepřidá na klidu , jak kdesi po dvaceti letech byl chycen a oběšen jakýsi vrah. Znovu Mathis přesvědčuje sám sebe, že svou vinu už dávno odčinil častým prokazováním dobrodiní. Prosí boha o slitování, a pak konečně usíná. Zdá se mu, že je volán před soud. Na místě soudce vidí polesného Schmitta, na místě notáře aktuára. Je obviněn z vraždy. Marně se brání, usvědčován svou rodinou. Když ho dcera Annetta vyzývá, aby pod přísahou prohlásil svou nevinu, zhroutí se. Přiznává, že polského žida zavraždil a mrtvolu spálil v milíři. Je odsouzen k smrti a kat jej odvádí. Po uplynulé noci je ráno, svatebčané se sbíhají, ale nevěstin otec nevstává. Je mrtev. Polský žid vychází ze svého pokoje. Přeje mír jeho duši i celému domovu.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.