Dalibor
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Bedřich Smetana
Libreto: Josef Wenzig, přeložil Ervín Špindler
Premiéra: 16.5.1868 v Praze
 

1. dějství: Na hradním dvoře se shromažďuje lid, aby byl svědkem soudu nad rytířem Daliborem. Jitka, které se kdysi Dalibor ujal jako sirotka, vyzývá lid ke vzpouře a osvobození rytíře ze žaláře. Se soudci vstupuje král Vladislav, pronáší žalobu proti rytíři, jenž prý již dlouho svévolně ruší mír a naposled přepadl Ploskovice a zabil pulkrabího. Milada, sestra pulkrabího, dosvědčuje, že je vinen, protože jí zabil bratra, ať je tedy potrestán. Slovo však dostává i obviněný. Ano, učinil tak, ale trestal jen to, co považoval za největší křivdu, smrt přítele Zdenka (v původním libretu se jmenuje Janko). Když Milada Dalibora vidí, když slyší jeho obhajobu a jeho neohroženou řeč ke králi, tu se její nenávist proměňuje v pochopení a ona, slyšíc zděšená rozsudek věčného žaláře, prosí krále, aby Daliborovi odpustil, tak jako ona. Když král odmítne a soudcové odejdou, naříká o samotě nad tím, že tak velký rek má její vinou hynout v žaláři. Tu k ní přistupuje Jitka a svěřuje jí plán na Daliborovo osvobození. Milada slibuje svou pomoc.

2. dějství: Jitka přichází mezi Daliborovy zbrojnoše, aby se svým milým, zbrojnošem Vítkem, ujednala plán na rytířovu záchranu. Vypravuje Vítkovi, že Milada se v obleku chlapce, žebravého hudce, vloudí do důvěry Daliborova žalářníka. Podle jejích zpráv provedou plán osvobození. V bytě žalářníka radí velitel stráže k nejvyšší obezřelostí. Dalibor má mnoho stoupenců a žalářník ručí za vězně. Žalářník  těžce nese svůj životní úděl, a proto proti Budivojovi obhajuje chlapce, kterého přijal ku pomoci. Chlapec přemlouvá žalářníka, aby mu dovolil sestoupit místo něho do nejhlubší cely k rytíři Daliborovi. Žalářník souhlasí a dokonce dává chlapci housle, které slíbil rytíři k ukrácení nekonečných chvil ve vězení. Milada, neboť ona je ten chlapec, radostně sestupuje do podzemí. Dalibor, rozechvěn snem o Zdenkovi, přijímá ve své cele housle z ruky té, jež se mu prohlašuje za někdejší mstitelku a teď mu vyznává svou lásku. Dalibor chápe její příchod a její cit jako odkaz přítele Zdenka, vítá v Miladě anděla spásy a utěšuje se láskou k ní.

3. dějství: V královské síni varuje Budivoj krále, že se ve městě chystá vzpoura Daliborových stoupenců a připravuje se rytířův útěk. Potvrzuje to i žalářníkovo hlášení o zradě chlapce,  jenž ho chtěl uplatit a uprchl, když se podle svého plánu patrně už s rytířem dohodl. Proto král povolává uprostřed noci k sobě soudce a slyší od nich nový ortel nad Daliborem. Budiž té noci mečem sťat! Ve své cele je Dalibor už připraven k útěku. Mříže jsou vylomeny. Chce dát znamení zvukem houslí, avšak praská mu poslední struna. Zlé znamení je pravdivé, protože vstupuje Budivoj a oznamuje mu, že ještě této noci bude popraven. Rytíř nese statečně svůj osud ve vzpomínce na Zdenka a Miladu. Pod hradem čekají vzbouřenci s Miladou v čele na  Daliborovo znamení. Místo houslí však slyší zvon a zpěv mnichů, doprovázející průvod s odsouzencem. Milada se s mečem v ruce vrhá proti strážcům, ale raněná v nastalé bitce, klesá a umírá v Daliborově náručí, jemuž se podařilo vyrvat se strážcům. Zoufalý Dalibor se už nebrání smrti. Je odveden a krutý rozsudek vykonán.
 



Zpět na Bedřich Smetana

Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.