Karlštejn
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Vítězslav Novák
Libreto: Otakar Fischer
Premiéra: 18.11.1916

Opravil: Balatý, kontr. E.

I. dějství: Táhle zní varovné volání karlštejnského hlásného do uší dvou mnichů pod hradem. Jsou to však ve skutečnosti dvě mladé ženy - královna Alžběta a její družka Alena, jež se chtějí přes králův zákaz dostat na hrad Karlštejn. Alenu láká její láska k panu Peškovi, královu pážeti, královnu tajemnost, kterou Karel IV. obklopil hrad, kam zakázal vstup kterékoliv ženě. Svou touhu královna sdělí arcibiskupu Arnoštovi z Pardubic, jenž jako první z králova průvodu sem přichází. Královna naříká na svou osamocenost v cizí zemi a že ji král pro věčné vládní starosti zanedbává a konečně přemluví arcibiskupa, aby ji v pážecím šatě a pod slibem, že bude dbát jeho pokynů, vpustil i s Alenou do hradu. Přichází král v průvodu lombardského vévody Petra, který ho přemlouvá, aby své sídlo přeložil z Čech do Říma. Král odmítá, neboť miluje Čechy a svůj lid a sídlo své duše, Karlštejn.

2. dějství: Purkrabí Pešek a arcibiskup provádějí vévodu hradem. Ten posměšně hovoří o chladu české povahy, která takovou krásu postavila pro odříkání. Patrně tajné svody vládnou v tomto hradu. Však prý zaslechl ženský hlas a zahlédl stín něžné postavy! Když to všichni popírají, staví Peška na stráž a s ostatními pokračuje v prohlídce. Tu se k Peškovi v pážecím oděvu přikrade Alena a po chvilce žertování  se mu dá poznat. Zděšený Pešek už nemůže popírat vévodovo tvrzení. Alena ho ještě přinutí ke slibu, že sem o půlnoci za ní přijde. Pešek proto zapřísahá arcibiskupa, aby do královy ložnice, kde má mít Pešek celou noc službu, postavil pod záminkou nemoci jiné páže. To se právě hodí, neboť královna, rovněž převlečena za páže, rozlícena řečmi, které mimoděk zaslechla od vévody, že totiž hrad je tajným sídlem hříchu a tajných vášní, nutí arcibiskupa, aby jí umožnil strávit noc v králově ložnici. Arcibiskup se rozhoduje uzdravit to srdce churavé láskou tím, že královna dnes bude  královým pážetem místo Peška. Karel IV. přichází a zve vévodu i ostatní na večerní pobožnost.

3. dějství: Ve své komnatě se svěřuje král za přítomnosti pážete arcibiskupovi, proč tak přísně střeží svou samotu na Karlštejně. Každý má právo na tajný kout srdce, přesto však jeho láska patří královně. Alžběta je zahanbena a hned poté uražena vévodou, jenž sem za ní vnikl s tvrzením, že ví, že je žena. Chce ji políbit a tu páže vytrhne jeho meč a zláme jej. Král přivolán hlukem odesílá páže. Napaden vévodou, že pokryteckými triky kryje své tajné hříchy a že by se přece měl vrátit do Říma, do Itálie, země lásky a slávy a obnovit bývalou moc římského císařství, odpovídá, že má také svůj sen a to učinit z Čech klíč své moci, východisko nového panství nad lidským duchem, tepnu světa. Vévoda odchází a král znovu volá páže. Zlámaný meč mu řekl vše, neboť takovou sílu má jen jeho choť Alžběta. Po dlouhých rozpacich se Alžběta přiznává ke své vině. Pro její lásku je jí odpuštěno. Zápletka se pak rozuzlí pomocí Aleny, neboť ji vévoda přistihl při nočním dostaveníčku s Peškem. Pokládá ji za onoho pážete, který mu zlomil meč a jež si v maškarádě ztropila šašky z králova zákazu. Alena bere ráda na sebe všechnu vinu ke spokojenosti krále i arcibiskupa, který mezitím královnu odvedl tajným východem z hradu. Teď ji znovu ohlašuje jako nenadálého hosta, zbloudivšího při lovu. Královna z pověření krále má rozhodnout o potrestání Aleny. Ta nařizuje, aby se Pešek k záchraně Aleniny cti s ní ihned oženil. A to pro výstrahu každé ženě, jež by chtěla svou ženskou vášní, nedůvěrou a slabostí ještě kdy poskvrnit hrad Karlštejn! Vévoda odjíždí a klid se opět snáší na hrad s přicházejícím jitrem, jitrem tak krásným, že král opouští svou samotu a rozhoduje se odejít s Alžbětou vstříc novému životu. Poznal této noci, že na jeho srdce nemá nárok jen bůh, nýbrž život i láska.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.