Pohádka máje
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Jaroslav Kvapil (1892 – 1958 ve Fryštáku u Holešova)
Libreto: F.Kožík a B.Polách dle V. Mrštíka
Premiéra: 12.6.1950 v Praze
 

Prolog:  Ostrovačický revírník je zle stíhán osudem. Zemřela mu žena, syn i první dcerka. Gusta, jeho druhá dcera, utekla z domu, když jí nedovolil provdati se za toho, koho měla ráda. Odjela do Prahy, kde propadla nezřízenému životu. Záchranou pro ní byla jedině svatba s Ríšou, jehož opravdu miluje. Ríša v Praze studuje a dobře se pamatuje, jak v dětství navštěvoval svého strýčka, ostrovačického faráře. Tehdy si hrával s revírníkovým synkem a vídával jeho nejmladší dceru Helenku. Ale o zmizelé Gustě se v revírníkově domě nikdy nemluvilo.

1. dějství:  V pražské hospůdce oslavují studenti vykonané zkoušky. Dobírají si číšnici, které říkají "Kudrnáček". Přichází také Ríša. Je dojat osudem svého umírajícího kamaráda, který se na smrtelném loži oženil s dívkou, sklepnicí, s níž měl děcko. Studenti se marně snaží Ríšu rozesmát. Za Ríšou přichází jeho známá Gusta a oba si smlouvají schůzku. Ríša netuší, že Gusta je ztracenou revírníkovou dcerou a trápí ho jenom to, že mu Gusta úplně nepatří. Ríša se rozhoduje, že se vrátí do svého rodného kraje, do Ostrovačic, aby tam přišel na jiné myšlenky a dostal chuť k další práci. Svůj záměr uskutečňuje a přijíždí do Ostrovačic v krásný předjarní den. Strýček farář ho před kostelem seznamuje se sličnou dívkou, s revírníkovou Helenkou, na kterou se Ríša jen matně pamatuje.

2. dějství:  Na venkovském plese se Ríša do Helenky zamiluje. Ta však úzkostlivě tají, že se ji Ríša také líbí. Před myslivnou se Helenka vyptává chůvy na osudy svých sester. Vzpomíná také na Gustu, ačkoliv se na ní málo pamatuje. Tu přichází Ríša, aby Helenku pozval na oslavu strýcových sedmdesátin. Zanedlouho se z lesa vrací revírník a naříká před Helenkou sám nad sebou. Běduje, že Gustě zkazil život, protože ji nedopřál, aby se provdala za toho, koho měla ráda. Helenka vzpomíná na Gustinu píseň a zpívá ji. Tu ve zpěvu písně pokračuje Gusta, která se nečekaně po letech vrátila a smiřuje se se svým otcem. Helenka odchází do lesa, aby zde, v prostředí, které tolik miluje, oslavila svoje jmeniny. Tam ji nacházejí její družky a také Ríša. Gusta radila Helence, aby opětovala lásku svého hocha, ale netuší, že jde o Ríšu. A ten, když se dozví, že Gusta, kterou zná z Prahy, je sestrou Helenky, uvědomí si, že není Helenky hoden a odchází s Gustou. A Helenka zůstává opět  sama.

3. dějství:  Revírník i farář se domnívají, že si Ríša jen pohrává s city Helenky. Její otec proto požádá Ríšu, aby nečinil Helenku nešťastnou. Nikdo neví o vztazích Gusty s Ríšou. Ríša sám je bezradný. Ale Gusta podruhé obětuje svou lásku rodinnému klidu a nechce, jak sama říká, "postavit své štěstí na rozbitém hrnci vlastní sestry". Ani po odjezdu Gusty Ríša nevěří, že by se s Helenkou mohl smířit, ale nakonec se mu to přece podaří.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 23.6.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.