1. dějství:  Staří kamarádi švec Habršperk a vojenský vysloužilec Bláha se smějí Kristýnce, jak si falešně prozpěvuje písničku o hraběti Fridolinovi. Bláha je sice veselý, ale má starosti s živobytím. Rád by se stal v obci ponocným. Nepřeje mu však první radní Jakub Bušek, který drží palec druhému uchazeči, krejčímu Fialovi. Bušek by rád provdal dceru Verunku za Václava, syna starosty Dubského, který je však příznivcem Bláhovým. Když se oba otcové dohadují o výši věna Verunky, obchodnice Markyta přináší starostovi výhrůžný list, který někdo v noci vylepil na kapličku. Neznámý pachatel v něm hrozí obci vypálením, nebude-li Bláha ustanoven ponocným. Bušek hned říká za souhlasu téměř všech občanů, že paličský list napsal Bláha. Ten se marně brání obvinění.

2. dějství:  O pouti smlouvají v hospodě Dubský s Buškem podmínky sňatku Verunky s Václavem. Tu přichází do sálu Bláha a všichni na něho pokřikují, že je palič. Bláha se proto dostává do hádky s Buškem a roztrpčen odchází. Starosta a Bušek se také odebírají na radnici, aby před svědky napsali zápis o svatebních podmínkách. Jediný Habršperk nevěří, že by byl Bláha paličem a uzrává v něm plán, aby dokázal jeho nevinu. Ví, že Kristýnka má Václava ráda. Požádá ho tedy, aby si od Kristýnky půjčil její novou písničku. Václav mu vyhovuje a písničku přináší. V hospodě zatím popichuje Bušek Dubského, že drží na Bláhu a málem se oba furianti dostanou do sporu. Tu přichází do hospody Habršperk, přivádí sebou Bláhu a říká, že ví, kdo napsal paličský list.

3. dějství:  Buškovou zásluhou se Fiala stane ponocným. Ale Markytka říká Dubské, že si vzpomněla, že ten, kdo přilepoval list na kapličku, se podobal Kristýnce. Kristýnka přiznává, že ji otec, krejčí Fiala, navedl. I písmo paličského listu a písmo Kristýnčiny písničky souhlasí. Fiala je tak zbaven místa ponocného a Bláha nastupuje za něho. Avšak s tím nesouhlasí radní Bušek, který nebyl jednání přítomen, protože si byl jako náruživý lovec zapytlačit. Musí však ustoupit, když se objevuje četník a pátrá po pytlákovi, který nedávno střelil zajíce. Habršperk byl tenkrát nedaleko a ví, že to byl Bušek, kdo pytlačil. Má svědčit proti němu a chytře využívá svého postavení, aby pomohl jak Bláhovi, tak i Verunce a Václavovi, jejichž sňatek ohrozilo furiantství obou otců. Bušek nabízí Habršperkovi úplatek, ale ten nepolevuje. Teprve když Bušek dává konečně svolení k Verunčině sňatku a souhlasí s Bláhou jako ponocným, Habršperk ho zachraňuje před vězením a povídá četníkovi, že pro slabý zrak nemohl pytláka poznat.