Srdce
Opera o 2 dějstvích
Skladatel: J. B .Foerster
Libreto:    J. B. Foerster
Premiéra:  5.11.1923 v Praze
 

Prolog: Na vysokém kopci v české krajině je malý hostinec "Na vyhlídce". Ale na rozdíl od příjemného prostředí jsou ti, kteří tu sedí, smutní a sklíčení. Je tu herec Žitný se svou dcerou Klárou a jeho přítel, herec Hlavsa, který se marně snaží parodistickou písničkou o hladu a dluzích zlepšit náladu. Když se do hospůdky nahrne četnější společnost, odhodlává se Žitný dovolat se pomoci hostí. Jsou herci, které ředitel jejich kočovné společnosti opustil i s pokladnou. Recituje pak Nerudovu "Baladu českou" aby to, co mu hosté věnují na penězích, nebylo jen dárkem z milosrdenství. Mezi hosty je mladý muž, který pozorně hledí na Kláru, vzbudí i její pozornost a sám vybere od hostů peníze pro herce.

1.dějství: Ve svém prostém bytě vzpomíná Žitný na svou ženu, jež zemřela při narození Kláry. Slyší pak zpověď dcery, že má kohosi ráda. Sotva odejde, dovídáme se, kdo to je. Onen mladík, který se v prologu tak šetrně zachoval k chudým hercům, Ivan. Mladí lidé vroucně hovoří o své lásce, jsou však překvapeni Hlavsou, a Ivan se proto skryje ve vedlejší místnosti. Hlavsa však přichází, aby vyznal Kláře lásku. Má novou smlouvu v divadle, je úspěšný. Pozoruje však, že Klára je k němu uzavřená. Žitný se stále domnívá, že Klára má Hlavsu ráda a smlouvá s ním již svatbu. Klára k otcovu překvapení Hlavsu odmítá. Ten viní z jejího odmítnutí Žitného. Už kdysi před lety byl stejně příčinou jeho neštěstí, neboť Hlavsa miloval tutéž ženu jako Žitný, jenž ji získal. Proto by Žitný rád viděl, aby Klára, matce tak podobná, odškodnila Hlavsu svou láskou. Když však předstupuje Ivan a dokazuje svou upřímnou lásku ke Kláře, dává Žitný souhlas k jejich štěstí.

2. dějství: V týž den k večeru Hlavsa ve svém bytě smutně přemýšlí o svém osudu. Požádal Kláru, aby k němu přišla, ale když dlouho nepřichází, připraví jed do poháru, který kdysi dostal od Klářiny matky v okamžiku jejího umírání. V tom se však objevuje Klára, aby se s ním rozloučila. Měla ho vždy ráda jako přítele, ráda by byla spojila svůj osud s jeho, ale přišla láska  jiného. Zoufalý Hlavsa se odhodlává k příšernému činu. Pobízí Kláru, aby si podle přání své zemřelé matky s ním připila z onoho poháru. Klára tušíc, co v poháru je, přece však zvedne pohár ke rtům. V tom však jí Hlavsa pohár vytrhne a propukne v pláč.

Dohra: Po deseti letech se hostinec "Na vyhlídce" mění v sirotčinec. Setkávají se před ním ti, kdo v prologu zde byli hosty a pozorují ušlechtilého prošedivělého muže - dobrodince dětí. Přichází sem i Klára se svým mužem Ivanem a v pěstounovi poznává Hlavsu. V rozhovoru jim Hlavsa vypráví svůj osud. Po onom smutném rozloučení s Klárou ho spasila láska vyšší, láska k lidem, těm nejubožejším a nejmenším, ubohým sirotkům. Touto láskou došel míru, dosáhl toho, co je v lásce věčné. Mystickým sborem dětí na slova "Kdo sejí v slzách, v jásotu žnouti budou" opera končí.
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 12.3.2005. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.