Debora
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: J.B.Foerster
Libreto: Jaroslav Kvapil
Premiéra: 27.1.1893 v Praze
 

1. dějství: Historie Debory se odehrává v josefínské době koncem 18. století. Skupina Židů prchá z Polska přes Čechy a usadí se na čas v blízkosti malé pohraniční české vesnice. Vesnický lid fanaticky katolický je jejich přítomností jitřen k násilí. Mezi uprchlíky je především stará Židovka s malým dítětem a krásnou mladou dívkou jménem Debora. Jejich pronásledováním je dojata farářova schovanka Hana a chce se jich ujmout. V této chvíli, právě na Velký pátek, padne Debora násilníkům do rukou. Chtějí ji utopit, ujímá se jí však rychtářův syn Josef, jenž ji tajně miluje, ačkoliv je téměř od dětství zasnouben s Hanou. Jeho zákrok vzbudí ihned podezření, a tak se Josef přiznává svému otci Vavřinci ke své lásce. Na farářovu radu se Vavřinec rozhodne, že židovské rodině pošle peníze, aby se odtud odstěhovala. V tiché noci pak Debora vyzývá Josefa, aby s ní uprchl.

2. dějství: Rychtář skutečně posílá po svém pacholkovi Deboře peníze. Jakub je však odevzdává staré Židovce a ta slíbí, že přemluví celou skupinu k odchodu do jiné krajiny. Debora o penězích neví. Josef se však domnívá, že ho Debora pro peníze opustila, ve své lásce je trpce zklamán a zříká se svého rozhodnutí. Znovu se vrací k Haně, tak obětavé, že je ochotna mu vše odpustit a žít jen pro něho, ne-li jako žena, alespoň jako sestra. Ve chvíli, kdy chce Josef vstoupit do chrámu ke Vzkříšení, ho zastavuje Debora. Josef ji odhání s výčitkami zrady a tu Debora přísahá Josefovi hroznou kletbu i té, jež jí ho odloudila i jeho příštím dětem. Josef v hrůze hledá útěchu v náručí Hany.

3. dějství: Minula dvě léta. Josef a Hana je strávili ve štěstí mladého manželství. Daří se jim dobře i bohaté obžínky to dosvědčují. To hněvem naplňuje Deboru, která coby ubohá žebračka přichází na místa svých někdejších nadějí. Znovu vše proklíná, ale je odzbrojena Haninou dobrotou, která jí nabízí pomoc. Debora pak tajně pohlíží na to, jak se Hana s Josefem těší nad svým dítětem a slyší, že jen jediný mrak kalí jejich štěstí. Tím je vzpomínka na ni, nešťastnou Deboru, a výčitky svědomí. Slyší, jak na ni myslí, i svému dítěti dali její jméno a jak se za ni modlí. A Debora, místo aby vstoupila do jejich štěstí jako trestající přízrak, sklání se nad dítětem a  polibkem všem odpouští.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.