Blaník
Opera o 3 dějstvích
Skladatel: Zdeněk Fibich (1850 - 1900 ve Všebořicích)
Libreto: Eliška Krásnohorská
Premiéra: 25.11.1881 v Praze
 

1. dějstvi: Staroměstské náměstí v Praze s Týnskym chrámem, za zimního soumraku. Sem přicházi se svou dcerou Jarmilou starý Domovit, k smrti znaven dlouhou cestou od Blaníka sem, na svaté místo, jež pilo mučedníků krev. Je vyznavač kalicha a pro svou víru pronásledován. V úzkosti o otcův život volá Jarmila o pomoc a dostává ji z rukou Heleny, dcery zemskeho soudce. Stařec získává k Heleně důvěru po jejím přiznání, že i ona tajně přijímá pod obojí. Vypravuje jí, že v jeho chýši pod Blaníkem se mu zjevila Bílá paní, dala mu drahocenný prsten, prý pro dívku, jež ho před smrtí potěší. V prstenu prý jsou kouzla vítězná pro toho, komu bude z lásky darován. Domovit odevzdává prsten Heleně a umírá právě ve chvíli, kdy za nářku lidu je snímán kalich s Týnského chrámu. Helenin bratr Bořek bouří lid. Ve sporu s biřici a katolíky doráží i na sestřina ženicha Zdeňka ze Zásmuk. Vyčítá mu, že na Bílé hoře bojoval proti Fridrichovi a českým pánům na straně Ferdinandově. V půtce se Zdeňkem Bořík přímo hledá smrt a naběhne dobrovolně na Zdeňkův meč. Chce tak ujít osudu, který mu potvrzuje i jeho otec, katolík Jan z Dohalic. Jako stoupenec Fridricha je prohlášen psancem a proto proklet. Hnán nenávistí ke všem kacířům, odmítá Jan z Dohalic i prosby Jarmily a Heleny, aby dovolil pohřbít tělo Domovitovo. Jarmila odvede pak Bořka, aby v chýši pod Blaníkem zhojila jeho ránu. Helena, aby utišila Zdeňka v jeho žalu, dává mu tajemný prsten. Tu se objeví Bílá paní a přes Helenin odpor odvádí Zdeňka tam, kde má nalézt spásu pro svou vlast.

2. dějstvi: Jarní krajina pod Blaníkem u chýše Jarmily. Kryštof z Raedernu, pán, jemuž byly za účast na povstání odňaty statky, mstí se pleněním celého kraje. K němu se přidává i Bořek. Získává slib Kryštofův, že mu pomůže unést sestru Helenu, kterou právě tudy odváží otec do kláštera. Helena se objevuje, podaří se jí uniknout z otcova průvodu. Je šťastna, že nalézá Bořka a doufá, že ho smíří s otcem. Avšak Jan z Dohalic, jenž se při stíhání Heleny setkává s Bořkem, odmítá a Bořek volá na pomoc družinu Kryštofovu. Místo ní se mu zjeví rytíři z Blaníka v čele s Oldřichem a s Domovitem, odmítají mu však pomoci. Není tím rekem, kterého je třeba k záchraně vlasti, neboť cítí jen touhu po pomstě, ne lásku. Tak si Bořek uzavřel cestu do Blaníka. Znovu se utká s otcem a s pomocí Kryštofovou jej zajímá. Když pak si Kryštof jako odměnu požaduje Helenu, svrhne Jan z Dohalic Kryštofa ze skály. Vyděšená Helena utíká k Bořkovi, aby ji ochránil. V té chvíli se zjevuje Bílá paní, za ní Zdeněk a oba vstupují do hlubin Blaníka.

3. dějstvi: Ve skalních jeskyních v Blaníku vypravuje Zdeněk rytířům o vlasti, týrané svárem všeho lidu. Oldřich však odmítá pomoc rčením, že dosud nenastal čas, až za dvěstě let! Zdeněk zoufale vyčítá Bílé paní její slib a tu slyší, co je jeho sudbou. Má se vrátit na svět a osvěžit vlast zvěstí z Blaníku. Národ nezahyne, zvítězí zbraní práva a duchem bohatýrů. Helena s hrůzou sleduje boj mezi družinou otcovou a bratrovou. Když je Bořek poražen, snaží se jej Helena znovu smířit s otcem. Otec však odmítá odvolat svou kletbu a tu se Helena přiznává, že i ona je kališnické víry. Jan z Dohalic obviňuje syna, že je vinen Heleniným odpadlictvím, vrhá se na něj, ale probodne Helenu, jež bránila bratra vlastním tělem. Nad Heleninou mrtvolou se konečně smíří Bořek s otcem, jemuž právě sdělují královu milost. V beznaději a smutku žádá tu otec syna, aby ho proklál za trest, že zabil vlastní dceru. Bořek se tak chystá učinit a chce probodnout i sebe, když se zjeví Zdeněk a zvěstuje vzkaz z Blaníku. Spatřiv mrtvou Helenu, vkládá jí do ruky meč víry a věnčí ji věncem darovaným Bílou paní. Helena ožije a všichni, v důvěře ve štěstí a šťastnou budoucnost vlasti, si přísahají věčný mír.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.