Moravské duety

Hudba Antonín Dvořák (1841-1904), op. 32
Texty ze sbírky Moravských lidových písní sestavené Františkem Sušilem.


1. A já ti uplynu

 A já ti uplynu preč po Dunajíčku!
 A já chovám doma takovú udičku,
 co na ní ulovím kdejakú rybičku.
 A já se udělám divokým holubem,
 a já budu lítat pod vysokým nebem.
 A já chovám doma takové havrany,
 co mně vychytajú kdejaké holuby!
 A já se udělám tú velikú vranú,
 a já ti uletím na uherskú stranu.
 A já chovám doma takovútu kušu,
 co ona vystřelí všechněm vranám dušu.
 A já se udělám hvězdičkú na nebi,
 a já budu lidem svítiti na zemi.
 A sú u nás doma takoví hvězdáři,
 co vypočítajú hvězdičky na nebi.
 A ty přec budeš má,
 lebo mi tě,
 Pán Bů h dá!

2. Veleť, vtáčku

 Veleť, vtáčku, veleť přes te hore, dole,
 Veleť, vtáčku, veleť přes ten zábrdovské les,

 Ach, kýž je mně možná,
 ktomu věc podobná smým synečkem,
 smým synečkem mluvit dnes!

 A mně néní možná,
 ani věc podobná,
 a mně néní možná,
 daleko sme vod sebe!

 Ty můžeš mět hinó,
 já také hiného,
 zapomenem na sebe.

3. Dyby byla kosa nabróšená

 Dyby byla kosa nabróšená,
 dyby byla votava,
 co by vona drobnó jetelinku,
 co by vona šupala!

 A šupaj šupaj drobná jetelinko,
 co je mně po tobě,
 má zlatá panenko,
 co je mně po tobě,
 dys ty se mně provdala!


4. V dobrým sme se sešli

 V dobrým sme se sešli,
 v dobrým se rozejdem,
 takeli, můj synečku, mu&j
 na sebe zapomenem?
 Já na tě zpomenu,
 to nejednó v roce,
 já na tě má panenko,
 já na tě v každém kroce.

5. Slavíkovský polečko malý

 Slavíkovský polečko malý,
 nebudeme, synečku, svoji,
 nebudeme, néní to možná,
 ani nám to,
 můj synečku, tvá mama nedá.
 Co pak je nám po našé mamě,
 naša mama, nama neviádne.
 Jenom ty mě, má panenko, jenom ty měchcej.
 Jenom ty mač na debró noe ručenky podej.

6. Holub na javoře

 Letěl holúbek na pole,
 aby nazobal své vole.
 Jak své volátko nazobal,
 pod jaborečkem posedal.

 Pod jaborečkem má milá
 zelený šátek vyšívá.
 Vyšívá na něm vineček,
 že ju opustil syneček.

 Vyšívá na něm z růže květ,
 že ju opustil celý svět,
 vyšívá na něm vineček,
 že ju opustil syneček.
 Vyšívá na něm růže květ
 že ju opustil celý svět.

7. Voda a pláč

 Okolo hájička teče tam vodička,
 napoj mně, panenko, mého konička.
 Já ho nenapojím,
 já se tuze bojím,
 že jsem maličká.

 Před našími okny roste tam olíva;
 pověz mně, panenko, kdo k vám chodívá.
 K nám žádný nechodí,
 mne se každý bojí,
 že jsem chudobná.

 Před našími okny roste z růže květ.
 pověz mně, panenko, proč tě mrzi svět?
 Mne svět nic nemrzí, mne srdenko bolí,
 plakala bych hned.

8. Skromná

 Krásná moja milá jako rozmarýna,
 moja galanenka jako fialenka.
 Nejsem rozmarýna, nejsem já fialka
 ale sem galanka švárného šohajka.

9. Prsten

 Hraj, maziko, hraj,
 z cicha na Dunaj,
 budem sa ubírat na milého kraj.

 A vy, formané, širujte koně,
 a vy, družbové, sedajte, sedajte na ně!

 Ztracila sem vínek,
 můj žzlatý prstýnek u mamičky mej.

 U mej matery v truhle zamčený,
 červeným jabúčkem
 s milého srdečkem zapečacený.
 
 Hraj, maziko, hraj,
 z cicha na Dunaj.

10. Zelenaj se, zelenaj

 Zelenaj se, zelenaj, zelená trávo v lesi.
 Jak se já mám zelenať,
 dy už sem na pokosi?
 Zelenaj se, zelenaj, zelená trávo v háju!

 Jak se já mám zelenať,
 dy mě už dotínajú?
 Zelenaj se, zelenaj, zelený tulipáne!

 Jak se já mám zelenať, dy mně už listí vjadne?
 Dyž ty mčhceš opustiť,
 můj švarný galáne.
 Podivaj se, má milá,
 tam na tu suchú plánku;
 jesli se rozzelená,
 budeš mojú galankú.
 Podivaj se, má milá,
 tam na tu suchú plánku;
 Podivaj sa, má milá,
 tam na tu suchú plánku;
 jesli se rozzelená,
 budeš mojú galankú.
 Podivaj sa, má milá,
 tam na tu suchú jedlu;
 jesli se rozzelená
 teprem si tebe vezmu.
 Už sem já se dívala,
 ja, včera odpoledňa;
 zatrápená ta jedla, dyž se nic nezelená.
 Už sem se já dívala včera, ba i dneska;
 ja, už se tam zeleňá,
 ve vršku halúzka.

11. Zajatá

 Žalo děvče, žalo trávu
 nedaleko vinohradu.
 Pán sa na ňu z okna dívá,
 on si na ňu rukú kývá
 "Širuj, kočí, širuj koně,
 pojedeme v čiré pole."
 Čiré pole projíždžali,
 až sa k děvčati dostali.
 "Daj nám, děvče, daj nám záloh,
 žes na panském trávu žalo!"

12. Neveta

 Hájičku zelený, kdo ťa hájit bude?
 Myslivca zabili, hajného nebude.
 Hájičku zelený, už sem ťa dohájil,
 galanečko moja, galanečko moja,
 už sem k vám dochodil.
 Hájičku zelený, kdo ťa hájit bude?
 Galanečko moja, kdo k vám chodit bude?
 Ešče sú hájíci, co mia hájívali;
 ešče sú pacholci, co k nám chodívali.
 Ešče sú hájíci, co mia hájít budú,
 ešče sú pacholci, co k nám chodit budú.

13. Šípek

 Šlo děvče na travu
 na lučku zelenu.
 Němohlo ji nažát
 pro rosu studenu.
 Po lučce chodilo,
 žalostně plakalo.
 Nadešlo tam šípek,
 na tym šipku kvitek.
 Kvitku, milý kvitku,
 já tebe utrhnu.

 Nětrhaj mne v zimě,
 moja krasa zhyně.
 Nětrhaj mne v letě,
 dy slunečko peče. 
 Nětrhaj mne v zimě,
 moja krasa zhyně.
 Utrhni mne z jara,
 moja krasa stala.




Zpět na  Lied and Song Texts Page


Převzato z http://www.recmusic.org/lieder/ - editoval Přemysl Nedvěd st. dne 6.6.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.