Dimitrij
Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Antonín Dvořák
Libreto: M.Červinková - Riegrová
Premiéra: 8.10.1882 v Praze
 

1. dějství: Car Boris Godunov zemřel, lid se děsí bojů o carský trůn. Komu věřit, ptá se lid. Dědicům Borisovým, jeho vdově a dětem Fedoru a Xenii či tomu, jenž se vydává za Dimitrije, syna Borisova předchůdce Ivana Hrozného a táhne s polskými vojsky na Moskvu? Většina je pro Dimitrije ale s podmínkou, že ho vdova po caru Ivanovi, carevna Marfa uzná za svého syna. Jeden z bojarů, Šujskij, rozkol vítá a chystá se z něho těžit. Je si jistý tím, že nakonec vždy zatřesou trůnem jeho ruce. Proto také ochraňuje Xenii, která jediná unikla po zavraždění své matky a bratra z rukou Dimitrijových přívrženců. Dimitrij přisahaje, že bude vládnout spravedlivě, vstupuje slavnostně do Moskvy. Věří, že je skutečně carovým synem a Marfa, ačkoli v něm tuší člověka zcela cizího, z touhy po pomstě za svého mrtvého syna ho uznává a tím opravňuje ke vstupu na trůn.

2. dějství: V Kremlu se chystá korunovace Dimitrije a jeho ženy Mariny Mníškovny. Dochází však ke sporu mezi manžely. Dimitrij žádá, aby se krojem i srdcem stala Ruskou, kdežto ona, hrdá, že Moskvu pro Dimitrije dobyly polské voje, žádá, aby se on podrobil jejímu mravu. Ruští a polští šlechtici stojí proti sobě a jen carův hněv a hrozba, že ztrestá všechny sváry, zjedná klid. U hrobky cara Ivana a Borise hledá Dimitrij rozřešení svých sporů. Stojí na výši, ale opuštěn a nemilován. Náhle zahlédne dívku, která jako on hledá záchranu u otcova hrobu. Je to Xenie, kterou pronásledují polští šlechtici. Dimitrij ji ochrání před jejich násilím. Xenie i Dimitrij jsou jeden druhým okouzleni, aniž Xenie tuší, kdo je jejím ochráncem. Odejde a Dimitrij, zaslechnuv hlasy, se skryje v hrobce. Je tak svědkem toho, jak Šujskij nabádá ke vzpouře proti němu a líčí několika spiklencům, že pravý Dimitrij byl zavražděn, kdežto nynější car je podvodník. Dimitrij proti spiklencům vystoupí. Šujskij se na něho vrhne, ale carská stráž Dimitrije ochrání a Šujského zatkne.

3. dějství: V Kremlu Dimitrij s láskou vzpomíná na Xenii. Nemiluje už Marinu. K roztržce s Marinou dojde, když za Šujského, sněmem odsouzeného na smrt, přijde Xenie prosit o milost. Dimitrij, vzrušen jejím příchodem, dá Šujskému milost, a pak vypoví ze země cizí vojska. Marina poznává, že Dimitrij Xenii miluje. Žárlivost i strach, že ona i Poláci ztratí svůj vliv na Rus, vrhá Dimitrijovi do tváře tvrzení, že není pravý car. Její strýc kdysi přijal od ruského uprchlíka nevolnické dítě Gríšu Otrepeva a vědomě jej vychoval k přesvědčení, že je carským následníkem. Dimitrij je otřesen poznáním, že Marina touží jen po moci a on je jen loutkou v jejích rukou. Odmítne ji a tím ji popudí ještě k větší zlobě.

4. dějství: V domě Šujského naříká Xenie nad svou láskou k člověku, který je vinen smrtí jejího otce. Odmítá jej, ale podléhá jeho lásce, stále je však přesvědčena, že se Dimitrije musí zříci. Proto se ani nebrání Marině, když se na ni žárlivě vrhá. Vítala by smrt z jejích rukou. Tu se však Marinina zášť znovu obrací proti Dimitrijovi. Xenie se rozhodne vstoupit do kláštera. Marina před vším lidem prohlásí Dimitrije za podvodníka Otrepeva. Carevna Marfa má znovu prohlásit Dimitrije za svého syna pod přísahou. Již se takto rozhoduje, ale Dimitrij, zbaven víry v sebe a naděje na štěstí s Xenií, nechce nabýt trůnu podvodem, zadrží Marfu a přiznává, že není jejím synem a hyne střelou Šujského. Teskným nářkem lidu, vydaného dalším bojům o trůn, opera končí.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.