Armida
Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Antonín Dvořák
Libreto: Jaroslav Vrchlický
Premiéra: 25.3.1904 v Praze
 

1. dějství: Kouzlo pohádkového Orientu se rozestírá nad úvodním obrazem. Nádherné zahrady damašského paláce, tanečnice, kupci, velbloudáři. Výstražný zvuk trub přeruší lenivý klid horkého dne. Ismen, vládce Sýrie, zpravuje krále Hidraota, že voje franckých křižáků se ženou na Damašek, stráž východu, aby pod záminkou osvobození božího hrobu odtud ovládli celý východ. Zbraněmi prý nelze zastavit nesčetné voje cizinců, jen lest pomůže, lest krásné dcery Hidraotovy Armidy. Je třeba vyslat ji do tábora cizinců, aby svou krásou a kouzly omámila vůdce a rozsela zášť a nešvar mezi bojovníky. Ismen doufá, že pak získá i lásku i ruku Armidinu. Armida dlouho odmítá těžký úkol, když však z přikouzleného obrazu spatří mezi cizinci i rytíře, kterého zahlédla na svém lovu gazel, ne z lásky k otci a vlasti, ale z lásky k cizinci, vydá se do středu nepřátel.

2. dějství: Armida vniká do tábora Franků a žádá, aby ji uvedli k vůdci, Bohumiru z Bovillonu. Poustevník Petr předvídá její lest a chce ji vyhnat, ale na ochranu krásné dívky se postaví Rinald, kterého Armida miluje. Vymůže jí slyšení u Bohumira. Armida vymyslí krvavý příběh. Její otec, král Damašku, byl prý svým nepřítelem oslepen a uvězněn a bratr zabit. Žádá Franky, aby pomstili bratrovu smrt a osvobodili otce a nabízí za to, že se jim Damašek vzdá. Bohumir na Petrovo naléhání odmítá. Rozhodne, že dříve splní svůj úkol a dobude Jeruzalém. S tím nesouhlasí Rinald a váben Armidou, stejně jako ona jím, se rozhodne s ní uprchnout. Když mu Petr brání v odchodu, objeví se Ismen a na voze taženém draky oba milence odváží.

3. dějství: V krásných zahradách vyčarovaných Ismenem uprostřed pouště, mezi květy, palmami a pávy, za zpěvu víl a nymf, spočívá Rinald v Armidině náručí, zcela zapomínaje na své poslání. Proměněn ve shrbeného starce Ismen sleduje, jak je Rinald zachycen v tenatech lásky a jak ostatní rytíři, zmámeni jeho kouzly, bloudí pouští. Ismen vyzývá Armidu, aby Rinalda zničila, dovídá se však z jejích úst, že Rinalda miluje a také ho ochrání. Proti jeho kouzlům je připravena bojovat kouzly svými, rozhodnuta nikdy se dostat do Ismenovy moci. Její kouzla také pro tuto chvíli vítězí a kouzelný hrad i zahrady, zřícené mocí Ismenovou, znovu vstanou v celé kráse. Ismen přísahá pomstu a dosáhne jí pomoci dvou rytířů, blížících se sem pouští. Je to Ubald a Sven, hledající Rinalda. Ismen jim vypráví, že ve sklepě je démantový štít svatého Michala, který tam uložili duchové, čekající, až ho pozvedne čistá ruka. Za štítem musí jít každý, kdo ho spatří. Rytíři se zmocní štítu a za ním, zraky pevně opřeny do jeho jasu, se potácí Rinald, kterému Armida marně brání odejít.

4. dějství: U malé oázy v poušti leží Maury zraněný a svědomím ztýraný Rinald, těžce litující své zrady. Tak jej nalézají druhové a Petr. Ujišťují ho, že jeho pokání vykoupilo jeho hřích. Uzdraven dotekem svatého štítu se Rinald vydává do nového boje, když se na něho vrhá Ismen. V divokém souboji ho Rinald zabije a pustí se do boje s dalším rytířem, jenž se mu staví do cesty. Na jeho zmínku o Armidě odpovídá Rinald, že nejlepší los, jenž by ji mohl potkat, by byla smrt. Tu klesne paže rytíře a Rinald jej protkne. Teprve pak si uvědomí, že je to Armida, která si tak vynutila smrt. Přijímá ještě z jeho ruky křest a umírá v jeho náruči.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editoval Ing. Petr Balatý dne 6.5.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.