2. dějství: Správce koruny české Jiří uvažuje o kandidátech na český trůn. Zdeněk Kostka z Postupie, jeho důvěrník, mu sděluje, že Čechové jsou rozhodnuti zvolit Jiřího za českého krále a uvádí, že tato volba by měla být výrazem jednoty všech stavů korunních zemí, Čech, Moravy, slezských knížectví, Lužice i Vratislavska.  Vcházejí stavové podjednou a žádají Jiřího o záruky, že v případě jeho zvolení nebude nic podniknuto proti jejich víře. Přichází kazatel Mistr Rokycana a jménem lidu žádá Jiřího, aby jim byl králem. Jiří mu slibuje, že se postaví v čelo lidu. A stejně tak mluví ke stavům podobojí, kteří ho požádali, aby přijal jejich volbu za českého krále.

3. dějství: V síni Staroměstské radnice se k volbě českého krále sešli čeští stavové podjednou, podobojí a vyslanci měst a zemí. Přichází správce koruny české Jiří a zahajuje pokračování valného sněmu žádostí o přečtení Karlovy bully. Jenom Jan z Rožmberka prohlašuje, že si činí nárok na český trůn manželé Ladislavových sester a připomíná nabídku francouzského krále. Ale valný sněm tyto nabídky zamítá. Všichni si přejí volit krále z řad lidu. I katoličtí stavové po krátké poradě projevují prostřednictvím Zdeňka ze Šternberka své přání, aby se pan správce Jiří stal českým králem. Všichni propukají v jásot poté, co Jiří z Kunštátu a Poděbrad  je jednotnou volbou zvolen za českého krále. Jiří děkuje sněmu i českému lidu za projev lásky. Vyzývá všechny, aby modlitbou vzdali hold bohům a požádali je o pomoc do budoucna. Mistr Rokycana po zapění "Hospodine, pomiluj ny" představuje krále lidu. Král Jiří mu slibuje, že bude hájit řeč, víru, právo a celistvost českých zemí. A celý národ ho nadšeně zdraví.