Karolínka a lhář
Komická opera o 3 dějstvích
Skladatel: Jarmil Burghauser
Libreto: L. Mandaus
Premiéra: 13.3.1955 v Olomouci
 
 
Prolog: Bohatý kutnohorský koudelník Šimon Barbora a doktor Popel, univerzitní profesor medicíny, dávní přátelé z mládí, se kdysi dohodli, že se Barborův syn Jan ožení s Popelovou mladší dcerou Annou. Ženichem její starší sestry Marie je mladý lékař Heřman Smola, ctižádostivý Janův sok již z dob studií a o Annu se za Janovy nepřítomnosti začal ucházet Popelův asistent Ondřej. Jan, který až dosud studoval v cizině, se nyní vrací na otcovo přání do Prahy, aby si zasnoubením s dcerou vlivného profesora medicíny zabezpečil klidnou budoucnost.

1. dějství: Útulná hospůdka na Maltézském náměstí, v níž chce Jan strávit svůj poslední svobodný večer, svede rozjařeného studenta k bláznivým kouskům. Dá se tu ohlásit jako italský hrabě, který cestuje na zapřenou a svým rodokmenem i vzletnou serenádou si snadno získá vrtkavou přízeň obou Popelových dcer, jež byly jeho příchodem přivábeny na balkón svého patricijského domu. Sotva se Jan doví, kdo se to tu do něho zamiloval, vymámí z obou dívek písemně prohlášení, kterým se zříkají svých dosavadních ženichů, neboť se mu mezitím zalíbila Karolínka, prostá schovanka hostinského, jejíž upřímnou a čistou lásku chce získat.

2. dějství: S veselou studenskou společností, která se v hospůdce schází, se Jan dobře shodne a snadno si získá přijetí do jejich středu. Zato ctižádostivý Heřman, ženich Mariin, má pro něho jen přezíravé opovržení. Jan mu tedy úskokem podstrčí úpis, jímž se ho rozmařilá Marie zříká ve prospěch  domnělého italského hraběte, a když rozzuřený Heřman spěchá potrestat neznámého svůdníka, vrací se Jan opět ke své Karolínce.

3. dějství: Obě vdavekchtivé Popelovy dcery nemohou už ani dospat, tak se těší na svou zítřejší svatbu s urozeným šlechticem. A tak obě dívky vycházejí do slunného rána a zvědavě se dotazují Jana, kterou z nich si vlastně hodlá vzít. Ten však má již oči jen pro Karolínku, a proto posílá obě sestry před Týnský chrám, kde prý jim sdělí své rozhodnutí pomocí dvou kytic růží. Otcové obou snoubenců, Šimon Barbora i doktor Popel, si právě připíjejí v Karolínčině hospůdce a nemají ani tušení, jaké překážky stojí v cestě chystané svatby jejich dětí. Doví se to však záhy. Doktor Popel od Heřmana, který se zříká své proradné nevěsty a Barbora od svého syna, jenž si vymyslí nový způsob, jak se vyhnout nežádoucímu sňatku. Namluví otci, že je ženat a že jeho žena - hraběnka, kterou tajně unesl, žije zde v hospůdce jako schovanka hostinského. Otec mu věří na slovo a jeho vírou neotřese ani Karolínčin výsměch. Janův podvod s hrabětem se začíná vyjasňovat. Heřman již tuší pravdu a Janovi z těžké situace pomůže jen Karolínka, která svými penězi zaplatí včerejší útratu "urozeného hraběte". Nešťastní rodiče nevycházejí ze zmatků. Musí se vyhýbat svým příbuzným, kteří již přišli na svatbu, a pak se Popel dovídá od Heřmana, že ženich jedné z jeho dcer, italský hrabě, neexistuje, zatímco Barborovi hostinský vyvrátí jeho domněnky o tom, že Karolínka je hraběnkou. Jan se svému otci brání novou lží a líčí mu, jak právě zabil Heřmana v souboji. Když je však v nejlepším, Heřman se sám objeví a dochází ke konečné konfrontaci, která ukáže Janovy výmysly v pravém světle. Ukáže se však také, že všichni, z nichž si Jan tropil žerty a jejichž falešné ctižádosti vlastně nastavoval pravdivé zrcadlo, si toho zasloužili a že Jan nikdy nelhal své skutečné lásce, Karolínce, která mu pomohla najít cestu z bludiště jeho fantazie. A tak "lhář", který konečně našel v životě smysl, přestává být lhářem a všichni připíjejí na zdraví toho, kdo poznal kudy kam a našel sebe sám".
 


Převzato z http://emil.htmlplanet.com - editovala Eva Keřlíková p.p. dne 18.7.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.