CXVIII - Manželství
Manželství jest od Boha ustanoveno v ráji k společné pomoci a rozmnožení pokolení lidského. Muž, mládenec svobodný do manželství vstupující, budiž opatřen (zásoben) buďto bohatstvím aneb uměním a umělostí, která by byla (sloužila) k vydělání chleba, aby mohl vyživiti rodinu (dům svůj). Potom si vybírá pannu na vdání nebo vdovu, kterou miluje; kdež ale více hleděti jest na ctnost a počestnost nežli na krásu neb věno. Pak se s ní nezasnubuje potajmu, nýbrž uchází se o ni jako ženich u otce1 a matky2 neb u poručníků a příbuzných skrze námluvčí (starosvaty)3. Zasnoubiv se s ní bývá ženichem4 a ona nevěstou5, i bývají námluvy a svatební smlouva (věnný list)6 se píše. Posléze bývá svatba (oddavky), kdež se oddávají od kněze7, podávajíce jeden druhému ruce8 a prsteny svatební9. Pak hodují s pozvanými svědky. Od té doby se jmenují mužem a ženou. Tato-li umře, bývá on vdovcem. 

Zpět    Obsah   Dále