ÚVOD
Dr. F. R. Tichý (vydání z r. 1963) 

Komenského Informatorium školy mateřské, první spis z oboru předškolní výchovy ve světové literatuře, je klasické dílo odborné literatury o výchově dětí předškolního věku. Jako příručka pro vychovatele nejmenších dětí navazuje na celkové pojetí výchovy, jak je Komenský podal ve svém spisu Didaktika velká. Tento jeho stěžejní spis dal svým velkorysým pojetím celé výchovy mládeže základ všemu dalšímu pedagogickému dílu Komenského.

V Didaktice velké se Komenský zabýval všemi otázkami výchovy, počínaje cílem výchovného působení a podmínkami, v nichž se výchova uskutečňuje, až po prostředky výchovného působení. Vytvořil tak ucelenou soustavu pedagogickou, jejíž součástí byla i ucelená soustava škol. V ní na prvém místě byla výchovná péče v rodině a „škola mateřského klína1. Na ni měla navazovat škola národní, která měla být v každé obci, z ní pak nadaní žáci měli odcházet do větších měst na školu latinskou, a konečně nejnadanější do hlavního města na akademii — vysokou školu určenou pro přípravu učenců, lékařů, právníků atd.

Každému z těchto stupňů škol je v Didaktice věnována kapitola, v níž se naznačuje, jak mají být jednotlivé stupně uspořádány. Komenský předpokládal, že pro každý z nich bude složeno informatorium, knížka, jež bude vychovateli dávat rady v jeho výchovné práci, a že budou sepsány učebnice pro všechny ročníky těchto škol.

Z informatorií navazujících na Didaktiku vytvořil Komenský jen toto Informatorium školy mateřské, podávající rozbor všech nejdůležitějších otázek předškolní výchovy. Nejprve je v něm zdůvodňována nutnost výchovné péče o děti nejútlejšího věku. Nikde jinde v té době {17. století) nenacházíme tak důkladné zdůvodnění výchovné péče od narození, zdůraznění významu výchovy v prvních letech života pro celý další vývoj člověka, jež dnes potvrzují moderní vědecké poznatky pedagogické a psychologické. Následující oddíl je věnován podmínce v tomto věku velice důležitě pro to, aby výchova mohla být úspěšná, totiž zdraví. S péči o zdraví se pak pojí péče o rozumový rozvoj dětí. Komenský, jak přesvědčivě ukazuje text, předložil v Informatoriu velmi široký obsah vzdělání. Při zběžném pohledu by se mohlo zdát, že chce učit již předškolní děti mnoha učebním předmětům. Ve skutečnosti mu jde o to, aby si vychovatel uvědomil, jak se dítě přirozeně seznamuje se světem, že se již v tomto věku tvoří předpoklad pro další vzdělání a že styk dítěte s věcmi a jevy je možné ovlivňovat tak, aby bylo později připraveno na školní vyučování, k němuž je předškolní vzdělání přirozenou průpravou.

Proti tehdejším obyčejům věnuje Komenský pozornost cvičení „v činech a pracích". Vyplývá to z jeho přesvědčení, které rozvíjí v Didaktice a v řadě dalších spisů, že ve výchově musí jít ruku v ruce zušlechťování rozumu, řeči a činů. Proto se také v Informatoriu zabývá cvičením rozumu, cvičením v činech a v pracích, ve výmluvnosti, v mravech a ctnostech. Komenský tu přináší mnoho pokrokových myšlenek, což se projevuje např. i v jeho důrazu na výchovu kladem (i když tělesný trest ani on ještě nevylučuje). V souhlase s požadavky a představami 17. století i se svým postavením biskupa v jednotě bratrské pamatuje i na výchovu k zbožnosti; věnoval jí tu celou X. kapitolu. Tato kapitola je již dnešnímu pojímání života odlehlá, proto byla z tohoto vydání vypuštěna. Poslední dvě kapitoly, v souladu s celým začleněním předškolní výchovy do výchovné soustavy, jednají o přípravě do obecné školy.

Informatorium, na dlouhou dobu jediný spis o předškolní výchově, začleňuje výchovu nejmenších do celé výchovné soustavy. Té pak dává hluboký sociální smysl. Didaktiku i Informatorium Komenský psal v době, kdy se jeho vlast po prohrané bělohorské bitvě {1620) dostala do rukou národu nepřátelských Habsburků. Výchova, jak ji pojal Komenský v Didaktice, měla se stát po obnovení samostatnosti českých zemí cestou k obnově českého národa. Když Komenský viděl, že k obnovení samostatnosti jeho vlasti nedojde, obrátil se se svými snahami k celé Evropě v naději, že dosáhne-li se výchovou obrody všech národů, bude pomoženo i jeho vlastní zemi. Proto přeložil Didaktiku velkou do latiny a upravil ji pro mezinárodní veřejnost. Myšlenka obrody společnosti se Komenskému stále rozrůstala a nabývala stále velkorysejších rozměrů, až vyvrcholila v díle Obecná porada o nápravě věcí lidských. V tomto rozsáhlém díle, skládajícím se ze sedmi částí, zamýšlel Komenský dát do podrobnosti vypracovaný plán reformy celého lidstva. V tomto přetvoření společnosti a vytvoření nového světa, v němž by nebylo válek, v němž by se všem lidem na celém světě dostávalo vzdělání sloužícího blahu všech, rozhodující úlohu měla mít výchova jako nástroj přeměny společnosti. I, zde je ve výchovné soustavě věnováno místo výchově nejmenších jako prvnímu stupni zušlechtění člověka.

Není divu, že pro toto veliké a celistvé pojetí reformy společnosti založené na výchově Komenský hledal základ v náboženství. Vždyť žil v době, kdy evropské země spolu v třicetileté válce zápasily ve jménu náboženských idejí, nejsouce si vědomy, že pravé síly, které je ženou do války, jsou ekonomické povahy. Komenský sám byl reprezentantem českých bratří, tvořících součást protihabsburského tábora protestantského. To vše nám vysvětluje, proč se v jeho spisech setkáváme s častými odkazy na bibli a proč zdůrazňuje výchovu ke zbožnosti.

Studium Informatoria J. A. Komenského není jen poctou mysliteli, který se jako první systematicky zabýval předškolní výchovou. Seznámení s tímto spiskem — stejně jako studium jeho ostatních pedagogických spisů nám ještě dnes pomáhá nahlédnout do hlubokých a složitých otázek výchovy. O tom čtenáře přesvědčuje sám text Komenského.

Komenský je i jedním z největších mistrů českého jazyka. Vidíme to zvláště na jeho nejskvělejším básnickém díle Labyrint světa, který Komenský napsal o pět let dříve než Informatorium.

Pro jazyk Komenského je charakteristická záliba v široce rozvinutých souvětích, jimiž dramaticky vyjadřuje své myšlenky. Setkáváme se u něho s mnoha krásnými přirovnáními. Časté postavení určitého slovesa na konci věty (jak tomu bylo v češtině 17. století podle latinského vzoru téměř obecně) i jiné slohové zvláštnosti v duchu doby sice poněkud znesnadňují dnešnímu čtenáři četbu, ale nemohou skrýt veliké mistrovství jazyka i slohu Komenského. Projevilo se nejskvěleji v obsáhlé deváté kapitole Informatoria.

Původní český text této klasické knížky zůstal národu, kterému byl určen, neznám až do r. 1856, kdy byl rukopis Informatoria nazelen v polském městečku Lešně. Tiskem vyšel r. 1858. Od druhé poloviny 19. století vzrůstal zájem o tento spisek Komenského, neboť rostla potřeba pečovat o děti dělnických matek, které byly stále více zaměstnávány v průmyslu. Komenského Informatoríum školy mateřské bylo od té doby mnohokrát vydáno a přeloženo do cizích jazyků. Poslední úplné české vydání vyšlo v 1. svazku Vybraných spisů J. A. Komenského (vydalo Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1958).