KAPITOLA IV

V ČEM MLÁDEŽ HNED OD NAROZENÍ SVÉHO 
POMALIČKU CVIČENA A DO ŠESTI LET
VĚKU SVÉHO VYCVIČENA BÝTI MÁ

Kdo nezná, že které a jak rozložené ratolesti strom v starosti své má, ty se hned v mladistvosti jeho z něho vypučiti, a tak, jakž jsou, rozrůsti musely? Protože to jinak býti nemohlo. A že živočich, nedostane-li všech údů založení hned při prvním formování svém, potom jich nedojde? Protože co slepé, chromé, kusé, křivé na svět vyjde, kdo to napraví? I člověk tedy, jaký v životě svém celý věk býti má, takový se hned, jak se tělo a duše jeho v něm začne, formovati musí.

Protože rodičové nemusejí s cvičením dítek svých na preceptory a kněží teprv odkládati18 (neboť křivě rostlý strom vzpřimovati a ze zarostlé houště štěpnici dělati těžko); ale musejí s těmi sobě danými klenoty božími pěstovati se sami uměti, tak aby hned pod pěstováním jejich za pomoci boží jak věkem, tak moudrostí a milostí před bohem i lidmi zdárný prospěch bráti mohli.

Oznámeno pak již nejednou, že kdo se bohu i lidem hoditi má, v trojím tomto, pobožnosti, mravech a literním umění všelijakém vycvičen býti musí. A protože všeho toho trého základy mocné v dítkách svých klásti povinni jsou rodičové v první hned této škole pěstování svého. A protože jak daleko s nimi v které té věci do šesti let směřovati a jakými cestami jíti mají, již ukázáno býti má.

V mravech pak a ctnostech učeny býti mají malé dítky:

  1. Střídmosti, aby zvykaly podle potřeby přirozenosti jísti a píti, nad potřebu pak nepřecpávati a nepřelévati se.
  2. Pořádnosti, aby v jídle, pití, šatkách a všelikým ošetřováním těla mravů dobrých užívati zvykaly.
  3. Šetrnosti k starším a pozoru na jejich činy, řeči i každé pohledění.
  4. Jdoucí odtud skutečné poslušenství u představených, tak aby ke každému hlesnutí na poskoku býti uměly.
  5. Náramně potřebné jest učiti je pravdomluvnosti, aby všecky jejich řeči bývaly, jakž Kristus poroučí, co jest, jest; co není, není; klamům pak a mluvení jinak, než jest, aby ani opravdu ani žertem nezvykaly.
  6. Spravedlnosti ať se učí, na cizí věci nesahati, nebrati, nekrásti, nepřekrývati, navzdoru nic nečiniti.
  7. Dobré jest také zvykati pracovitosti, zahálky pak utíkati.
  8. Učení býti mají nejen mluviti, ale i mlčeti, kde potřeba; jako v čas modlení, a když starší mluví atd.
  9. Trpělivosti a ustupování své vůle mohou také přiučováni býti, tak aby hned z maličkosti,19 než se vážně vkoření, vládnouti sebou zvykali.
  10. Ochotnost k službě starším pěkná jest mládeže ozdoba; protož k té také hned z dětinství cvičeni býti mají.
  11. Půjde za tím zdvořilost obyčejů, aby uměli vlídně se míti, pozdravovati, děkovati, ruky podávati, pokloniti se, dá-li se jim co, poděkovat atd.
  12. Avšak to aby nebylo drze, s nějakými plachými a divokými trhy,20 vážnosti také v gestech a povahách zevnitřních21 učeni býti mají, aby sobě rozvážlivě, stydlivě a šetrně ve všem počínati hleděli.
Co se umění tkne, to se na tré dělí: Učíme se zajisté na světě některých věcí znáti, některých činiti, o některých mluviti; aneb raději všeho (krom zlého) znáti, všeho činiti, všeho mluviti.
  1. V známosti věci předně přirozených (fyzice22) může do šesti let dítě tak daleko přivedeno býti, aby vědělo jména živlů, země, vody, větrů, ohně; též deště, sněhu, ledu, olova, železa atd., až i některých zrostlin, zvláště stromů, též živočichů hlavní rozdíly, co ryba, co pták, co hovado atd.; naposledy zevnitřních svých údů jména a práce.
  2. V optice23 prospěje, bude-li znáti, co světlo, co tma, též barev některých jména atd.
  3. Astronomie bude míti začátek známostí slunce, měsíce a hvězd, všeobecně totiž, co to jest hvězda, znaje.
  4. Geografie mu základem bude, jestliže v šesti letech jsa, věděti bude, že to, kde se narodil a bydlí, ves jest neb městečko nebo město neb zámek; též rozuměje, co pole, vrch, řeka atd. slove.
  5. Chronologie24 začátek bude věděti, co jest hodina, co den, co noc, co týden, co zima, co léto atd.
  6. Historie, pamatovati něco ode dvou, tří neb čtyř let, byť pak domácí dětinské věci byly a jakkoli mdle jako skrze mhlu se pamatovaly.
  7. Ekonomiky, věděti, kdo do čelednosti domu toho přináleží neb nepřináleží.
  8. Politiky, rozuměti, že někdo v městě purkmistrem, radním pánem, rychtářem slove; měšťané že se někdy do obce scházejí atd.
Činění některé se spravuje myslí a jazykem, jako dialektika, aritmetika, geometrie, muzika; jiné myslí a rukama, jako práce tělesné jakékoli.
  1. Dialektiky25 do šesti let začátek musí být takový, aby dítě v tom čase dobře rozumělo, co jest otázka a co odpověď; a že se vždycky co nejvlastněji26 k věci odpovídati má, ne aby jeden o hruškách, druhý o slívách mluvil.
  2. Aritmetiky základ bude, když věděti bude, co jest mnoho a co málo; a uměti asi do dvaceti neb kopy napočítati; a rozuměti, co sudé, liché; a souditi, že více jest tři než dvě, a přidaje ke třem jednu, že bude čtyry atd.
  3. Geometrie fundament bude neškodný, naučí-li se rozuměti co jest veliké, malé; dlouhé, krátké; široké, úzké; tlusté, tenké; item co píď, co loket, co sáh.
  4. Muzika bude uměti některý veršíček zpaměti zpívati.
  5. Řemeslného díla začátek, uměti něco krájeti, řezati, strouhati, skládati, rozkládati, svíjeti, rozvíjeti, atd., jakž dětí obyčej.
Jazyk se formuje a brousí gramatikou, rétorikou a poetikou.
  1. Gramatika v šesti letech býti má, aby, jak mnoho čemu dítě rozumí, tak mnoho mateřským svým jazykem vypověděti umělo; byť i s nedostatky bylo, jen však aby jadrně a srozumitelně vyslovovati naučeno bylo.
  2. Rétorika27 jejich v tom věku jest trochu gest, jak přirozenost dá, užívati, a co jinak od tropů28 a figur29 slyší, to imitovati.
  3. Poetiky30 bude jakýž takýž začátek, veršíček některý a rytm zpaměti uměti.
Již tedy, jak sobě při které té věci s dítkami postupovati sluší, oznámí se:31 ne tak subtilně na léta a měsíce to rozměřujíc (jakž se potom v jiných školách stane), než úhrnem toliko; a to proto:
  1. Že ne všickni rodičové v domích svých k takovému rozměření tak plně státi32 mohou, jak potom v společné škole, kdež se jiného nic nedělá, a práce postranní žádné nepřekážejí.
  2. Že nerovnost vtipů33 v tomto počátečním věku hrubě panuje; an některé dítě dříve roku34 rozuměti a mluviti začíná, jiné v druhém nebo třetím teprv.
   Protože se obecně toliko poukáže, jak v prvních šesti letech dítky cvičiti:
  1. v rozumnosti, 
  2. v pracích a uměních, 
  3. v řeči, 
  4. v mravech a ctnostech, 
  5. v pobožnosti.
Avšak poněvadž všeho toho základem jest život a zdraví dobré, ukáže se nejprve, jak toto rodičové dítkám svým dobývati a v něm utvrzovati mohou.
 


18 na preceptory a kněží odkládati   odkládat, až se učitelé a kněží výchovy ujmou
19 hned z maličkosti odmalička
20 trhy trhavé posunky
21 povahy zevnitřní vnější výrazy
22 fyzika — v době Komenského byla takto označována celá přírodověda
23 optika nauka o světle a zraku
21 chronologie nauka o časové posloupnosti 25 dialektika zde nauka o správném myšlení 28 nejvlastněji nejpřípadněji
27 rétorika nauka o pravidlech řečnictví
28 tropy  užívám slov v přeneseném významu v básnictví
29 figuru (v básnictví) charakterizoval Komenský sám (v díle Škola na jevišti) takto:
Měníme-li způsob vyjadřování myšlenek z prostého na ušlechtilý, říkáme tomu
figura.
30 poetika  nauka o zákonech básnictví
31 již tedy oznámí se nyní se bude vykládat
32 k rozměření plně státi takové rozdělení plně dodržet
33 nerovnost vtipů nerovnost nadání u jednotlivých dětí
34 dříve roku  dřív než za rok