KAPITOLA  I

ŽE DÍTKY, NEJDRAŽŠÍ BOŽÍ DAR A KLENOT,
NEJPILNĚJŠÍHO OPATROVÁNÍ HODNY JSOU

Rodičům svým že nad stříbro, zlato, perly a kamení drahé dražší býti mají dítky, poznají to, když jedno k druhému přirovnají.

  • Předně1 zajisté stříbro a zlato a jiné ty věci jsou věci mrtvé a nic než hlína, čistotněji drobet na jinou přepálená; dítky pak jsou živí obrázkové živého boha.
  • Mimo to stříbro a zlato jsou věci hned od svého stvoření běžné, slovem toliko učiněné; ale dítky tvor ten, kterýž prsty boha samého mistrovsky zformován jest.
  • Třetí, stříbro, zlato a ty věci mizejí a hynou; dítky jsou dědictví nesmrtelné, neb ač mrou, však nehynou, než dostávají se z těla smrtelného v nesmrtelnost.
  • Čtvrté, jiné ty věci berou se ze země; dítky plynou z podstaty naší a jsou jako titíž my; a protože tutouž lásku a vážnost jim, kterouž sobě sami, povinni jsme. Jakož i v přirození všech živočichů bůh takovou k vlastnímu plodu náklonnost vštípil, aby jej zároveň s životem svým milovali; kdežto zlato, stříbro a věci ty bezdušné tak milovati za modloslužbu se počítá.
  • Páté, zlato a stříbro a klenotové chodí od jednoho k druhému, žádného nejsou vlastní, než obecní všech; dítě pak každé dává se rodičům za vlastní od boha dar; a to za dar tak vlastní, že ho žádný v světě jeho odčísti a odsouditi2 nemůže, ba ani on sebe sám; protože to z nebe jeho podíl jest, jeho neproměnné dědictví.
  • Osmé, v rozhojnění statku život člověka nezáleží, jakž Kristus svědčí (Luk. 12, 15), protože pokrm nesytí, flastr nehojí, roucho nezahřívá, když bůh odjímá požehnání (Deut. 8, 3; Moudr. 16, 12, 26). Ale při dítkách a pro dítky vždycky jest jisté požehnání, aby odkud živiti bylo. Nebo pečuje-li bůh o mladé krkavce, volají k němu, jakž by o dítky, obraz svůj vlastní, nepečoval? Protože směle Dr. Luther řekl:3 „Ne my živíme dítky své, ale ony živí nás. Nebo pro ně nevinňata dává bůh opatření, a my staří hříšníci živíme se při nich."
  • Naposledy, stříbro, zlato, perly nemají nás čemu sebou učiti, kromě čemu jiní tvorové: známosti moci, moudrosti a dobroty' boží; ale dítky za vzor ctnosti nám vystaveny jsou, abychom se od nich pokoře, tichosti, dobrotě a smířlivosti učili. O tom zajisté Kristus dí: „Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského." (Mat. 18, 3). Poněvadž tedy nám je za preceptoříky vystavuje a dává bůh, jich sobě, jak preceptorů obyčej jest, s ostýcháním vážiti máme.



1 předně . . . mimo to . . . třetí  - za prvé, za druhé, za třetí
2 odčísti a odsouditi - upříti a soudně odejmouti
3 Dr. Martin Luther (1483—1546) německý reformátor
4 učí známosti moci - znalostem o moci