Trubadúr
Opera o 4.dějstvích
Skladatel: Giuseppe Verdi
Librero: Slvatore Cammeran
Premiéra: 13.1.1853 Řím, Itálie
 

1.dějství: V předsíni Lunova paláce v hluboké noci vypravuje Ferrando, Lunův důvěrník, truchlivou historii hraběcí rodiny. Starý hrabě měl dva syny. U jejich lože nalezli kdysi starou cikánku a obvinili ji, že mladší dítě učarovala. Byla za to upálena. Cikánčina dcera se pomstila za matčinu smrt tím, že uloupila druhé dítě a zmizela. Na místě, kde předtím planula hranice cikánčina, nalezli spálenou dětskou mrtvolu. Starý hrabě však až do své smrti věřil, že jeho syn žije a zavázal svého druhého syna přísahou, že bude hledat jak cikánku, tak svého bratra. Veškeré pátrání však bylo marné.

  Leonora, jedna z dvorních dám kněžny, svěřuje se v zahradě zámku Sargasto své družce s láskou k neznámému trubadúrovi, který ji právě zpívá serenádu. Prozradil jí i své jméno, Manrico. To zaslechne hrabě Luna, který Leonoru rovněž miluje a vrhá se s mečem na trubadúra. Leonora však souboj překazí.

2.dějství: V cikánském táboře vypravuje stará cikánka Azucena Manricovi o smrti své matky na hranici a o tom, jak uloupila hraběcí dítě, aby jeho smrtí splatila smrt matčinu, ale žalem z matčiny smrti šílená vrhla do plamenů omylem dítě svoje. Manrico začíná tušit, že není pravým synem Azuceny, která ho vychovala a také vyléčila z ran, které mu Luna zasadil v nedávné bitvě. Azucena však jeho tvrzení popírá, zapřísahá však Manrica, aby pomstil na Lunovi smrt její matky a dítěte. Posel přináší pak Manricovi dvě zprávy: je jmenován velitelem knížecí posádky, proti které stojí Luna a dále, že  Leonora v domnění, že Manrico v bitvě padl, téhož večera chce vstoupit do kláštera.

   V klášterní chodbě čeká Luna, aby Leonoru unesl. K radostnému úžasu Leonory se však objeví Manrico a Leonora spěchá do jeho náručí. Hrabě ovšem přísahá pomstu.

3.dějství: V táboře Lunových vojáků zadrželi cikánku, podezřelou že špionáže. Ferrando v ní pozná dávno hledanou Azucenu. Když se Azucena vymlouvá, že tu hledala jen svého syna Manrica, jásá Luna, že má v moci matku svého soka. Na svém zámku Castellor se Leonora děsí, že její sídlo je obklopeno Lunovým vojskem. Manrico ji ubezpečuje svoji ochranou, když se však dovídá, že Luna chce dát upálit Azucenu, vrhá se do beznadějného boje.

4.dějství: Manricovi vojáci byli v boji s Lunovými žoldnéři poraženi a Manrico s Azucenou uvrženi do vězení. Leonora šťastně uprchla, nyní se však sama vydává Lunovi a prosí o záchranu obou. Nabízí mu dokonce za odměnu svou lásku. Luna slibuje, že Manrica propustí. V temném vězení Azucena trpce naříká nad svým osudem. Děsí se smrti v plamenech. Tu vstupuje Leonora a hlásí Manricovi, že je volný. Manrico však na ní vynutí přiznání, za jakou cenu toho dosáhla. Leonora umlčuje Manricovy výčitky ze zrady svou smrtí. Otrávila se, aby nepadla do rukou Lunových. Luna si uvědomil, že mu svou smrtí unikla a posílá Manrica na smrt. V okamžiku, kdy Manrico umírá, slyší z úst Azuceny poslední slovo její pomsty: ten, koho poslal na smrt byl jeho vlastní bratr, kterého celý život hledal.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com/ - editoval Přemysl Nedvěd st. dne 28.4.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.