Don Carlos

Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Giuseppe Verdi
Libreto: M a C. du Lorle
Premiéra: 11.3.1867 Paříž
 

1. dějství: V klášteře svatého Justa před kaplí, v jejíž hrobce dožívá v pokoře svůj život v hávu mnicha císař Karel V, vzpomíná sbor mnichů jeho vlády. Sem přijde naříkat nad svou marnou láskou k Alžbětě, kdysi své milence a dnes ženě svého otce krále Filipa, infant Don Carlos. Dostává dvě rady: první od tajemného mnicha, v němž podle hlasů poznává svého děda Karla V, aby se odřekl světských vášní a druhou od svého přítele markýze Posy, aby odešel do Flander a postavil se v čele povstání proti Filipovi. V krásném zákoutí u fontány baví se dámy španělského dvora, kněžna Eboli zpívá píseň o závoji a královna Alžběta tu přijme tajný vzkaz od Dona Carlose a pak s ním o samotě hovoří. Tím vzbudí proti němu hněv krále Filipa, který potrestá nejdříve dvorní dámu královninu vyhnáním ode dvora za to, že nechala Alžbětu o samotě. Svěřuje se pak Rodrigovi, že není šťasten ani jako otec, ani jako manžel. Tuší lásku Carlosovu ke královně a žádá Rodriga, aby bděl nad oběma.

2. dějství: Kněžna Eboli špatně pochopila letmou narážku Rodrigovu a domnívá se, že ji Carlos miluje.Vyzvala ho na dostaveníčko v noci v královské zahradě. Carlos však doufal, že ho k dostaveníčku vyzvala královna a nedovede skrýt své zklamání. Eboli vzplane hněvem a hrozí, že Carlosovu lásku k Alžbětě prozradí králi Filipovi. Carlos i Rodrigo ji marně prosí o zachování tajemství a proto Rodrigo z obavy o bezpečnost Carlose před králem bere k sobě listy, které dostal z Flander o utlačování flanderského lidu. Slavnostním průvodem ubírá se král s družinou do chrámu k božímu soudu nad kacíři. V cestu královu se náhle staví Carlos s flanderskými vyslanci. Žádá svobodu pro flanderský lid a Flandry žádá pro sebe jako léno. Filip je rozzuřen odvahou syna, který se postavil v čelo vzbouřenců a kacířů a dává jej odzbrojit a zajmout. Rodrigo neschvaluje Carlosův čin a chápe, že Flandry jsou v nebezpečí zkázy. Proto sám bere Carlosovi meč a je za to povýšen Filipem na vévodu.

3. dějství: O samotě přemítá Filip nad tím, že ani všechna moc světa mu nemůže dát lásku Alžbětinu a oddanost synovu. Zpovídá se pak velkému inkvisitoru a přijímá od něho rozkaz, aby syna a s ním Rodriga vydal soudu. Odhaluje Rodriga jako skutečného vůdce flanderského povstání. Král z milosti církve se podrobuje. Vyčítá Alžbětě její nevěru a dokazuje své obvinění Carlosovým portrétem, nalezeným v její skříňce na šperky. Královna marně přísahá na svou nevinu. Skříňku odevzdala králi Eboli, aby se Carlosovi pomstila. Pozdě lituje své zrady, ale doufá, že Carlose, odsouzeného k smrti zachrání, dříve než na rozkaz královny vstoupí do kláštera. Do Carlosovy cely přichází Rodrigo. Vzal všechnu vinu na sebe. Carlosovými listy dokázal, že jen on sám je vůdcem flanderské vzpoury. V té chvíli zákeřnou ranou zakuklence padne a umírajíc zapřísahá Carlose, aby bojoval za svobodu Flander. Současně zazní pokřik lidu, který se vzbouřil proti Filipovi a vyžaduje si Carlose. Výhružné vystoupení inkvisitora vzpouru zaráží a Carlosovi se podaří uprchnout.

4. dějství: Před hrobkou Karla V vyzývá Alžběta Carlose, aby splnil úkol uložený mu Rodrigem a postavil se v čelo vzpoury. Oba se spolu navždy loučí. Skutečně navždy, neboť do chrámu vpadá Filip s mnichy, rozhodnut, že Carlose vydá inkvisici. Carlos se brání mečem a tu se otevře hrobka a z ní vystoupí mnich s odznaky císařskými. Je to bývalý císař Karel V. Uchopí svého vnuka a před zraky svého syna Filipa odvádí Carlose do svého úkrytu.

Převzato z http://emil.htmlplanet.com/ - editoval Přemysl Nedvěd st. dne 28.4.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.