Vilém Tell
Opera o 4 dějstvích
Skladatel: Gioacchino Rossini
Libreto: Bis a Jovy na námět Schillerův
Permiéra: 3.8.1929 Paříž, Francie
 

1.dějství: V krásném májovém jitru rozeznívá se v překrásné alpské krajině před domem Tellovým tradiční májová slavnost horalů, pastýřů a rybářů, při níž nejstarší z nich Melchthal podle starého zvyku žehná všem mladým párkům. Všichni se veselí a radují, ale Vilém Tell, jeden s horalů, nezapomíná ani
teď, že švýcarský lid není svoboden, že mu vládnou cizinci. Jeho tíseň zvětšuje Arnold, syn Melchthalův, který se zpronevěřil svému rodu a lidu. Zamiloval se do princezny Matyldy, členky rodu těch, kteří dělají ze svobodných horalů otroky. Arnold slibuje Tellovi věrnost v boji za svobodu, ale jeho srdce jej zrazuje. V projevu shromážděnému lidu prozrazuje pak Tell, že pod pláštíkem tradiční slavnosti se připravuje boj proti vládcům. Signálem k prvnímu činu odboje je panská zvůle proti jednomu Švýcarovi, Leutholdovi, který při obraně cti své dcery zabil jednoho že žoldnéřů císařova náměstka Gesslera a nyní je pronásledován. Jen rychlý převoz přes horské jezero jej může zachránit. K nebezpečnému činu se odhodlá jediný Tell. Byl nejvyšší čas. Přiřítí se žoldnéři a odvlekou alespoň mluvčího lidu, starého Melchthala.

2.dějství: V lese uprostřed hor setkává se Arnold s Matyldou, princeznou habsburskou. I jí se zalíbil ten, který jí kdysi v horách zachránil život. Sveden jejím milostným vyznáním, odhodlává se Arnold, že opustí věc své vlasti a vydá se za slávou válečnou do cizích zemí, aby získal možnost svazku s Matyldou. Uprostřed rozhodování překvapí jej však Tell s jiným že Švýcarů, Walterem a zprávou o popravě jeho otce, starého Melchthala. To vrátí Arnolda na správnou cestu boje za spravedlivou věc lidu. Arnold s ostatními horaly přísaha na hoře Rutli při tajné revoluční schůzce zástupců tři kantonů, Uri, Schwyz a Unterwalden, věrnost v boji za svobodu. Zítra bude vzplanutí ohňů signálem ke vzpouře.

3.dějství: Na úpatí hor vypíná se hrad Gesslera, císařova místodržícího. Na prostranství před hradem je na oslavu stoletého panství Habsburků nad touto zemí, podivná scéna. Na vysoké tyči je zavěšen Gesslerův klobouk a všichni se mají klanět této potupné známce poddanství. Jediný Tell se vzchopí k veřejnému odporu. Gessler se na něho vztekle vrhne, ale pak se rozhodně jinak. Tell má, chce-li zachránit život svůj i svého rodu, sestřelit jablko na hlavě jeho synka Gemmyho. Hrozná podmínka na okamžik brzdí i odhodlání Tellovo, vzchopí se však a šťastné splní úkol. Přiznává pak, že druhý šíp v jeho toulci byl určen pro Gesslera, kdyby byl Gemmyho zranil. Za to je Tell odvlečen zoldnery. Gemmyho zachraňuje Matylda.

4.dějství: K domu Tellovu přichvátá Matylda s Gemmym a vydává se jako rukojmí do rukou horalů, odhodlána zůstat věrná své lásce k Arnoldovi. Vypravuje Tellově ženě, že Tell je zajat na jezeře, divoce rozbouřeném. Hrozí mu smrt. Tu se Gemmy odhodlá, zapálí vlastní domov a záře ohně je znamením ke vzpouře. Tell je vyrván z moci Gesslera, jenž klesne jeho rukou, vojska habsburská jsou poražena a Gesslerova tvrz padne. Mohutný zpěv svobody se rozezní nad celým krajem.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com/ - editoval Přemysl Nedvěd st. dne 28.4.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.