Norma
Lyrická tragédie o 2 dějstvích
Skladatel: Vincenzo Bellinni (1801 – 1835 Catanie, Itálie)
Libreto: Felice Romani
Premiéra: 26.12.1831 La Scala
 

1.dějství: V posvátném háji boha Irmina se velekněz Orovist modlí s kněžími za zkázu římských vojsk, utlačujících galské kraje. Objevuje se římský prokonzul Pollione a přiznává se svému příteli Flaviovi k svému tajnému manželství s kněžkou druidů Normou. Má s ní dva chlapce, ale už Normu nemiluje. Uchvátila jej jiná z kněžek galských, Normina přítelkyně Adalgisa. Norma, aby chránila svého Římana, varuje druidy, aby nebouřili lid proti nadvládě Říma, který prý padne sám svou neřestí. Prosí boha, aby ji navrátil srdce Pollionovo. Po bohoslužbě se setká Pollione s Adalgisou a žádá ji, aby s ním uprchla do Říma. Adalgisa souhlasí. Norma ve svém sídle smutně přemítá nad osudem svých synů.Ví, že Pollione má odjet do Říma a že ji nevezme s sebou. To ji potvrzuje Adalgisa, která se Normě svěřuje se svou láskou k Pollionovi. Norma proklíná Polliona a i Adalgisa se od něho odvrací když se dozví, že je chotěm Norminým.

2. dějství: Nešťastná Norma je odhodlána své synky raději usmrtit než vydat hanbě. Není však schopna jim ublížit a prosí Adalgisu, aby děti odvedla k jejich otci a společně odešli k Římanům. Adalgisa volí zůstat s Normou a se synky ve vlasti. Galští bojovníci žádají velekněze, aby jim konečně dovolil jít proti Římanům. Orovist však radí vyčkat. Norma naříká v obětním háji nad zmarem poslední své naděje, že se k ní Pollione vrátí. Nepomohly ani prosby Adalgisiny a Pollione se rozhodně unést Adalgisu třeba násilím. Norma se rozhoduje k pomstě. Svolá Galské bojovníky a vyzývá je ke vzpouře proti Římanům. V tom zavládne vzrušení. Ve svatyni pannen stráže zajaly Polliona, který chtěl unést jednu z kněžek. Zajatec má být obětován za svou vinu bohu Irminovi. Normina ruka s dýkou klesá a kněžka žádá, aby ji nechali s Pollionem o samotě. Žádá na něm slib, že se vzdá Adalgisy, chce-li být zachráněn, jinak že zabije oba jeho syny a hrozí smrtí Adalgisy. Pollione dává stále jedinou odpověď: ať Norma vezme život jeho, ale ať neublíží ostatním. Norma v pohnuté chvíli svolává stráže a prohlašuje, že podle vůle bohů bude obětí kněžka, která se zpronevěřila slibům čistoty a zradila svůj lid i boha. Lid žádá její smrt. Norma se však zaráží, že nemůže obžalovat Adalgisu z činu, kterého se dříve sama také dopustila. Obžalovává tedy sebe a volá Polliona, aby spolu s ní vstoupil na hranici. Prosí pak i svého otce velekněze Orovista za odpuštění a slitování nad jejími nevinnými dětmi. Vstupuje pak na obětní hranici spolu s Pollionem, jenž uchvácen její duševní silou, neváhá zemřít společně s ní.
 

Převzato z http://emil.htmlplanet.com/ - editoval Přemysl Nedvěd st. dne 28.4.2002. Copyright (c) 1999-2002 Eridanus, s.r.o.